Geografické celky: Plzeň

 
 

Nižší geografické ceky

 
  Úplný výčet souborů působících v této obci (o kterých víme) naleznete v odkazech níže pod textem.  
  Typ geografického celku: Obec
Okres: Plzeň-město
Nadřazený celek: Plzeňský kraj
 
  První zpráva: 1818
 
  1555 dvorské divadlo.

1582 nejstarší záznam o českém představení jednoho z prvních jezuitů – Čechů, Mikuláše Salia, uvedl hru o Vzkříšení.

Ve 2. pol. 18. stol. františkáni provozovali velkopáteční pašijová procesí s dramatickými postavami.

Od konce 18. stol. se hrálo divadlo německy.
----

Počátky českého divadla v místě souvisí s příchodem premonstráta J. V. Sedláčka, autora textu oratoria Umučení Páně.
1818 se hrálo poprvé v radnici, U arcivévody Ferdinanda, U zlatého orla.

1829 ustavena Společnost přátel českého divadla, hrála U zlatého orla. Od 1847 jako Kroužek ochotníků, činný minimálně ještě v 80. letech 19. stol.

1848 ustavení plzeňské pobočky Slovanské lípy s odborem pro zábavu – divadlo. Zanikla 1849.

1856 Česká hudebně-pěvecká akademie, jh. členové Stavovského divadla včetně Škroupa, zde poprvé v Plzni basista Strakatý veřejně zazpíval Kde domov můj.

1869 (30.10.) první mimopražské představení Prodané nevěsty péčí pěveckého spolku Hlahol.

V 1. pol. 80. let 19. stol. zaznamenána činnost Ochotnické jednoty Říp.

V 70. letech 19. stol. zde působila Thalie, divadelní ochotnická jednota. Užívány různé názvy (Spolek divadelník ochotníků Thalie, Plzeňské ochotnické divadlo Thalie...)

Kolem 1881 byly řádně organizované i ochotnické spolky Občanská beseda, Mladá Šumava, hrálo se v Kolárově ulici.

1881 založen Spolek divadelních ochotníků, z něho téhož roku Divadelní družstvo ochotníků Tyl. Hráli U labutě, potom v Langrově hospodě v Sedláčkově ulici, v Občansko-řemeslnické besedě, U korunního prince, ve Vankově domě ve Veleslavínově ulici, v Maškově hostinci, U Kosů v Andělské ulici až do 1894, pak(?) v restauraci J. Kozy. V 90. letech 19. stol. užíván název Spolek divadelních ochotníků Tyl. 1908 se k němu připojily (??) Pěvecký spolek Škroup a DrO strany národně sociální. Činnost zaznamenána do 1939.

1893 založena Jednota katolických jinochů a mužů s dramatickým odborem. 1908 se s dalšími katolickými div. ochotníky spojili v DrO katolických spolků v Plzni, činní až do 1924, kdy se DrO katolických spolků v Plzni přejmenoval na Jednotu divadelních ochotníků Zeyer. Činný až do 1950, poté likvidace spolku, začleněn do ZK ROH Rozvodné závody Plzeň.

1897 Spolek Baráčníků v Plzni zřízený ku podpoře chudé školní mládeže zapracoval do svých stanov jako součást činnosti pořádání divadelních představení. Ochotnická činnost poměrně záhy převážila nad ostatními aktivitami, proto 1910 se OS Baráčníků československých přejmenoval na Jednotu divadelních ochotníků Tyl v Plzni (podobný název se Spolkem div. ochotníků Tyl, viz, vedl k rozporům). Činný do 1951, poté 1952 soubor zapojen do ZK ROH Obchodní domy jako jeho dramatický odbor. 1953 členové bývalé JDO Tyl přešli ze ZK Obch. domů do Osvětové besedy v Plzni.

1897 uvedla několik div. her Česká jednota paní a dívek.

1898 založen 1. dělnický ochotnický spolek v Plzni, činný i 1920.

(Městské divadlo, vybudované 1899–1902 podle projektu A. Balšánka, koncipováno již jako působiště stálého profes. divadla.)

1900 úředně ustaven Národně vzdělávací ochotnický spolek Kolár, divadlo však hrál už pět roků. Působil na prostranném jevišti ve dvoraně Valdekova hotelu. 1948 všichni členové přestoupili do spolku Scéna.

1908 (6. 6.–8. 6.) v Plzni pořádán Všeobecný sjezd českého ochotnictva.

1912 založily plzeňské učitelky Dámský odbor českých feriálních osad, který z podnětu H. Kieswattrové otevřel Loutkové divadlo feriálních osad (LDFO). Skončilo 1936.

1913 registrován Spolek divadelních ochotníků Komenský.

1916–1927 zde působil soubor Jaro. Vznikl spojením členů DS Mládí a Stroupežnický (v něm jednou ze stěžejních postav učeň Jar. Průcha, 1898–1963, později ND), student Jindřich Šolle (Jindřich Plachta, 1899–1951, herec Osvobozeného div., Div. E. F. B., ND, film). 1907–1909 spolu s Josefem Skupou a zpěvákem Karlem Hruškou vystupoval v amatérském kabaretu pozdější architekt Jiří Kroha (1893–1974) a zde poprvé maloval kulisy.

V DS reálky začínal herec Bedřich Karen (1887–1964, od 1905 kočovné společnosti,1910 angažován v Plzni, od 1921 ND Praha).

1916–1932 Humoristický kroužek, později Div. scéna Thalia.

1917–1919 Ochotnický spolek Jablonský.

1917–1926 Dramatické sdružení České děti.

1918 zal. Lidové divadlo, činnost zaznamenána do 1949. Od 1951 zřizovatelem ZK ROH Kovodružstvo. V 70. letech 20. stol. práce s mládeží, 1974 skončilo.

1919 založen soubor Maska. Vůdčí osobnosti bratři Andréeovi. (R. Andrée hrál 1931–1940 ve všech celostátních insc. Jiráskových her, připravených ÚMDOČ pro JH.), členem Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ.

1919 Domov, jednota divadelních ochotníků.

Ve 20. letech 20. stol. též Národní vzdělávací podpůrná beseda, člen ÚMDOČ, na přelomu 20. a 30. let sídlo obvodu SDDOČ.

1919–1924 zde působily také:
Dramatické sdružení Slavoš,
Jednota div. ochotníků Domov,
Ochotnický spolek Lumír,
Intimní družina Šamberk,
Hudebně-dramatický spolek Dalibor,
Spolek div. ochotníků Máj do zač. 40. let.

1920 založeno Dramatické sdružení Klicpera v Plzni. 1934 do něj přešli členové sdružení Ikaros, které se rozešlo. 1951 úřední zrušení spolku, převeden do ZK ROH stavebních závodů np., Krajské strojní stanice. Od(?) 1956 Dramatický odbor ZK ROH Textil. Činnost zaznamenána do 1962.

1920 Dramatická a kabaretní družina Domovina.

1920–1938 Ochotnický spolek Čelakovský. Jan Port (1894–1970, div. historik, ved. div. odd. NM), člen akademického spolku Radbuzan.

1920 vzniklo Sdružení Ikaros, moderně-literární spolek, činnost ukončili 1934 (členové přešli do Dramatického sdružení Klicpera, viz).

1921 po mimořádném sjezdu SDDOČ v Plzni setrvaly ve svazu spolky a odbory, hlásící se k politice KSČ nebo s ní sympatizující. Spolky sociálně demokratické utvořily Ústřední jednotu DDOČ se sídlem v Plzni. Nově organizovaný SDDOČ čítal zpočátku 120 spolků.

1922 Dělnický ochotnický spolek Třebízský.

1924 Div. vzdělávací spolek Svatopluk Čech.

1924 Dramatický spolek Divadélko.

1925 založeno Dramatické sdružení Vesna.

1926 DrO při Církvi československé.

1926 Dramatické sdružení při Československé církvi evangelické.

1926 zal. DO Feriálních osad (nahradil zrušený Dámský odbor).

V pol. 20. let zal. DrO Církve československé, od 1929 název Scéna.

Ve 2. pol. 20. stol. zde působilo Dramatické sdružení Českosl. národní demokracie v Plzni.

1927 založen soubor Naše scéna.

1927 založen Národně vzdělávací dělnický spolek Barák. Činný ještě 1941.

1928 založena Dykova scéna, dramat. sdružení obvod. org. Čsl. národní demokracie Českosl. národních drah.

1928 Dramatické sdružení Má vlast.

Ve 20. letech 20. stol. zde působilo velké množství spolků, především v rámci Sokola v jednotlivých městských částích,
též v Dělnické tělocvičné jednotě. Později – poč. 50. let – buď zanikaly nebo přecházely pod Osvětovou besedu nebo závodní kluby různých závodů.
DrO Mladé generace čs. národní demokracie,
OS Mošna (zal. 1911, až do konce 30. let),
DrO Národní milice,
Obec vinohradská,
DrO Odbočky elektromontérů,
DrO Republikán,
Slovenská beseda,
DrO Stráže bezpečnosti,
DS Svatopluk Čech,
Sokol Plzeň I.

1928 založeno Dramatické sdružení Jirásek, součást Sokola.

1931 Dramatické sdružení při českobratrské evangelické církvi Divadélko.

1932 ÚMDOČ Tylův okrsek.

1933 Dramatický klub Jateční kolonie.

1935 Dramatické sdružení.

1935 Mladá generace.

1935 Dramaticko literární spolek Probuzení.

1936 Budil.

1936 Plzeňský avantgardní kolektiv.

Družstevní scéna Praga, 1935 RUR.

1938 členy ÚMDOČ DO Církve československé, DS Jirásek. DS Klicpera činný od 20. let, vůdčí osobností Lad. Neblecha (DS 1949 členem Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ).Též DS V. Budil, Národně vzdělávací OS Kolár, SDO Jan Sladký Kozina.

30. léta též DrS při českobratrské církvi Divadélko, Dram. klub Jateční kolonie, DO Mladé generace, Dram.-literární spolky Má vlast (od 1928), Probuzení a Čtyřlístek. Svaz dělnických divadel a II. Tylův okrsek, 1941 Stará historie (Zeyer), jh. r. K. Vainar.

Ve 30. letech 20. stol. se formovalo divadlo avantgardního zaměření.

1936 založeno Studentské avantgardní divadlo v Masarykově studentském domě, nejprve v plzeňské YMCE. Původně zde působila řada později známých umělců, např. Miroslav Horníček, Felix le Breux (1918–1974, herec Městských divadel pražských), Oldřich Musil (1921–1983, herec Div. na Vinohradech), Antonín Calta (Div. J. K. Tyla Plzeň), rozhlasový režisér Ludvík Pompe (1920–1981), M. Marešová (herečka Divadla SKN v Praze-Libni), Svatopluk Šíp, J. Kašpar, L. Fišer (*1932, herec Měst. div. pražských).

1939 Dramatický a literární spolek Čtyřlístek.

1939–1940 DrO Církve českomoravské.

1940–1945 Divadlo mladých.

1940 Malé divadlo.

1940 Thamova družina.

1940 na popud M. Horníčka udělala část členů SAKu nábor mladých do Studia Experiment (kolektivu, z něhož vyšli Blanka Bohdanová (*1930, h. ND Praha), Helena Lexová (překladatelka) a Ivan Lukeš a pozdější členové DS Medika.

Za 2. svět. v. též DS Thamova družina, Dramatické studio, DrO Církve českomoravské, Dramatické studio V. Budil, Malé divadlo. V 2. pol. 40. let úředník Škodových závodů V. Vlček župním div. důvěrníkem Sokola.

1940 Sokolská župa plzeňská,Vládce Himalájí.

2. pol. 40. let Divadlo lidové tvorby.

1949 zal. DS ZK ROH Škoda. Měl reprezentovat těžké strojírenství v Plzni.

50. léta Bdělost, DS při Posádkovém domu armády.

1951 vojenský divadelní soubor Stráž míru.

1952–1965 Úsměv, 3 soubory ZK ROH závodů V. I. Lenina, 2 z nich později přejmenované na Dialog a Propadlo (viz Plzeň-Doudlevce), činné i 2001.

Spolupráce plzeňské ochotnické špičky trvala do 1953, DS v té době cca 80 členů, hry s velkým obsazením. I když se mnoho členů vrátilo do svých mateřských souborů, dobré vztahy se nezpřetrhaly a DS nadále spolupracovaly. Z mnoha společných představení dvě vybrána na JH, 1961 Paní Kalafová a 1971 Racek.

1953 část z původního velkého seskupení se soustřeďila kolem Štěpána Maroviče a L. Puchingerové a DS Medika.

Další část se soustředila okolo Max. Vlasáka a Vítězslavy Trčkové, vytvořila tak základ DS ZK ROH Škoda I, pak Divadlo Dialog pod ved. Trčkové.
1976–1988 s Dialogem spolupracovali i profesionální režiséři M. Rybák, J. Konečný, J. Samek a V. Beránek.

V 50. letech založen DS v ZK ROH Dopravní podniky města Plzně, spojil se s DS ZK ROH stavbařů a hrál dále pod názvem Malá scéna. Další splynutí se souborem Uzlového klubu železničářů, 1959 přijali název Divadlo dopravy a spojů, později jako SDO Žumbera. Změnil název na Čas, činoherní DS ZK železničářů. Spolupracovali s profesionálními herci Divadla J. K. Tyla Z. Princem, J. Chmelařem, M. Rybákem, získali několik významných ocenění.

1955 v místě NP amatérského divadla pro pokročilé soubory.

V 50. letech též DS Vyšší hospodářské školy.

1957 Dětský divadelní soubor 2. osmileté školy.

1957 zal. DS RK ROH Čs. státních silnic, též DDS 2. osmiletky, DS 2. jedenáctiletky a Klub mladých umělců.

1959 zal. DS RK Západočeských papíren.

1961 Kosa.

V 60. letech 20. stol. SAKO.

1961–1971 občasná společná představení plzeňských souborů.

V 60. letech také III. ZK ROH Škoda, vznikl z vlny MJF po zániku satirických divadel KOSA a SAKO. Tento žánr se soustředil v divadle Souzdifor, v prostorách pozdějšího divadla Dialog v suterénu MB. Činnost pod ved. S. Spurného skončila v 70. letech. MJF, případně DP, často úspěšná účast na NP (Medika, Dialog, D-klub, Divadýlko Kuba, Propadlo ad.) Některé z těchto souborů se ale zabývaly MJF jen okrajově. I prolínání a spolupráce mezi jednotlivými soubory. Klubu mládeže Dominik.

1963 OÚNZ.

1963 VOSA.

1963 Divadélko pro 120.

1964 SOUZDIFOR.

1965 Katakomby.

1972 divadlo pro děti Dobrý den.

Zač. 70. let dětské soubory při 3. LŠU/ZUŠ Vejprnická (T. Brzkové), 1972 zde zal. Literárně-dramatický obor, zde postupně skupiny 1988 Myšáci (např. Velký král a malá myš), Myšáci II (Myší srdce), Míšáci, Míšáci LD, Dramouš, Sluníčko, Soubor neslyšících.

1973 zal. Činoherní skupina Krajského DDM.

1972 v září byl založen soubor Divadlo pod lampou. 1979 z politických důvodů činnost v Plzni ukončili. 1985 byla činnost divadla obnovena do 1990, bylo divadlo přebudováno na rockový klub.

1981 zal. pantomimický DS Luks, osobností M. Hecht.

1982 zal. ADIS, amatérského div. studia ADIS-M PKO.

1984 Nadívadlo, soubor OKS Plzeň.

1984 Naivně poetické divadlo vzniklo z úspěšného DRS Sluníčko v Černicích (stárnutím a dospíváním členů). Osobností, ved. a r. od poč. Al. Dvořáková.

1985 Kapesní divadlo.

1987 soubor experimentálního syntetického divadla Imaginativ.

1987 Potěr.

Od 1988 Plzeňská aktovka, oblastní soutěž monologů a dialogů (O pohárek SČDO) a zároveň oblastní přehlídka jednoaktových her.

1990 Dětský koutek.

1991 D-klub.

1992 Duo my dva.

1992 Modrý bazének.

1992 Kuba.

1992 Esprit.

1992 zal. Divadlo Ludvíci, studenti plzeňských vysokých škol, ved. D. Haták.

1993 HP Teátr – Hančeho příležitostní teátr.

1993 Činoherní studio.

1994 při přípravě velkohry opět zal. Div. společnost Žumbera a Čas jako činoherní studio HP Teátr. Ved. Lad. Synek.

1994 zal. Antidivadlo. Členové většinou studenti plzeňských vysokých škol.

1994 Soukromé gymnázium.

1995 I. NP seniorského divadla.

1996 MY.

1996 1. Základní umělecká škola.

1996 DS ARS Církevního gymnázia.

1997 zal. SPODINA (SPOlek DIvadelních NAdšenců),spolupráce s profes. h. J. Zindulkou, ved. M. Hudečková.

1998 zal. v 1. ZŠ DDS Střípek.

1998 zal. SDO Plzeňská neprofesionální scéna (PlzNS), Lad. Synek prvním předsedou. Spolek plzeňských ochotníků ze souborů hrajících v divadle Dialog v budově Měšťanské Besedy v Plzni. Zakladatelé Dialog, Propadlo, Žumbera, HP teátr, Antidivadlo, Zamračené děti, Spodina, Divadlo Ludvíci a západočeská pobočka SČDO. Později se připojily MY, Oblouk, Rámus, Amceth. Představení v divadle Dialog a spolupráce na divadelních soutěžích a přehlídkách. K 30. 6. 2000 dostala PlzNS výpověď z divadla Dialog z důvodu rekonstrukce Měšťanské besedy. Od září 2001 k dispozici nový prostor v domě U Rudolfů.

1998 zal. soubor Zamračené děti. r. A. Dvořáková, ved. R. Vordová.

1998 Korandův sbor Českobratrské církve evangelické.

1998 DS Rejžovej Mikulášského gymnázia.

V 90. letech nedlouhá existence souborů AESID, div. seskupení, jehož jádrem studenti angličtiny PF Západočeské univerzity v Plzni, autor a r. A. Beck.
DrKr Gymnázia Opavská,
DS 3 ZUŠ.

Koncem 90. let zač. soubory alternativního divadla DS SAD, DS Štěstí.

1999 Brázda.

1999 Jezírko.

2000 Šašlík.

2000 MAEBH.

2000 Na dně ZUŠ.

Od 2000 v rámci SDO Žumbera i DS Amceth, ved. a jediný h. J. Č. Ulrich, a DS Skoronarváno, ved. K. Kohoutová.

2001 DS Tyan.

2001 Též DS Střechylos.

2000 a 2001 sdružení Johan organizovalo na okraj profesionálního festivalu Divadlo amatérský ofofprogram festivalu v prostorách někdejší nádražní budovy Plzeň-Jižní předměstí.

2001 činné DS Amceth, Antidivadlo, Dialog, Divadelní společnost Žumbera, Divadlo Ludvíci, Jezírko (viz Plzeň-Cernice, Košutka-Bolevec), LS Střípek, MY, Oblouk, Okřídlený vůl, Propadlo, Rámus, SAD, Skoronarváno, Spolkové loutkové divadlo V Boudě, Střechylos, Štěstí, Tyan, Zamračené děti.

2001 Divadlo Kyvadlo, ved. St. Adamcová.

2001 pro děti od 3 do 6 let zřízen klub Sluníčko, orientovaný na estetickou výchovu.

2001 Srdce.

2002 ŠMU.

2002 Štěstí.

2003 P.I.V.O..

2003 RAM.U.S.

2005 Every-báby.

2005 Touškovský ochotnický spolek.

2006 4 Improverti.

--------------

LOUTKOVÉ DIVADLO
1901 založeno loutkové divadlo z podnětu pátera J. V. Sedláčka, hrálo nepravidelně v restauraci U Fialů, v Měšťanské besedě a sokolovně, nakonec pod názvem Nové loutkové divadlo.

1902–1908 provozovala loutkové divadlo vlastenecká společnost Kozáci v hostinci U Kozů (je možné, že h. malými loutkami již před 1902).

1903 zahájilo činnost Loutkové divadlo Občanské besedy, působilo jen krátce na Pražském předměstí.

1903 loutkové divadlo Obecné školy v Doudlevcích.

1911 založeno loutkové divadlo při Jednotě div. ochotníků Zeyer.

1920 založeno Loutkové divadlo Sokola Plzeň-Skvrňany.

1920–1921 Loutková scéna Dělnické tělocvičné jednoty Plzeň-Lobzy.

1921 založena Loutková scéna Národně vzdělávacího dělnického spolku Barák (v hostinci v Litické ul.)

1922 Loutková scéna Dělnické tělocvičné jednoty Plzeň II (???) spolupráce Jos. Skupa.

1922 založena Loutková scéna Federace dělnických tělocvičných jednot Plzeň-Letná-Doubravka.

1922 založena Loutková scéna TJ Sokol Plzeň IV – Plzeň-Roudná.

1922 založena Loutková scéna Sokola Plzeň V.

1926 zal. Loutkové divadlo Karla Nováka v zahradním pavilonu restaurace U Jonáků.

1928 navázal Loutkářský soubor Sokola Plzeň III-Bory spolupráci se známou místní loutkářskou rodinou Novákových a pokračoval v činnosti ve 20., 30. i 40. letech. Od 1953 jako Loutkové divadlo ZK ROH Průmstav, neoficiálně nazýváno Borská trojka. Koncem 70. let se vžil název V Boudě. 1988 vystěhování Divadla V Boudě do DK ROH (později DK Invest) na scénu Divadla MJF (později divadlo Kruh). Od 1991 Spolkové loutkové divadlo V Boudě, samostatný právnický subjekt, 2018 činný.

1940 nové loutkové divadlo v sále Redemptoristů na Klatovské třídě.

1940 Loutkové divadlo České jednoty paní a dívek v sále Domácnosti na Škrétově třídě.

1946 zahájilo činnost Loutkové divadlo dívčích referentek Mladých nár. socialistů (U Zimmermanů v Čelakovského ul.).

1949–1991 LD Říše pohádek, Plzeň DAS.

1954 Úsměv, loutkové divadlo ZK ROH V. I. Lenina.

1955 Loutková scéna OÚNZ.

1965–1998 Loutková scéna Špalíček (od 1992 Spolkové loutkové divadlo Špalíček).

Zač. 70. let Loutková scéna ZK dopravy a spojů.

70.–90. léta 20. stol. též Loutková scéna Svět pohádek.

1978 založeno Loutkové divadlo Střípek v Plzni-Doubravce.

1992 Loutkové divadlo III. ZUŠ Kapka, mimo LD se zabývali i poezií.

Od 1995 při 5. ZUŠ Plzeň-Lochotín loutkové divadlo Rámus.

2000 Štafle na knoflík, loutkové divadlo 5. Základní umělecké školy.

2005 SaVo, loutkové divadlo.
 
  Bibliografie:
25 LET Divadelního odboru Osvětového svazu pro Plzeň a okolí 1909-1933. Plzeň, Umění všem 1933.

25 LET divadelního souboru I. ZK ROH n. p. Škoda Plzeň. AS 1974, č. 12, s. 7-9. kART.

40 LET činnosti národně vzdělávacího ochotnického spolku Kolár v Plzni. Plzeň 1941. KK.

ALMANACH 1904-1929. Loutkové divadlo Feriálních osad. Plzeň, Bergmann 1929. 64 s. MLK.

ALMANACH krajové loutkářské výstavy, školy a sjezdu, konané 31. 5.-7. 6. 1936 v sokolovně Sokola Plzeň IV. Plzeň, Sokol 1936. 47 s. MLK.

ANDRÉE, Rudolf: O jeho práci. Ve Službách Thálie II. Liberec 1946, s. 55.

BĚLOHLÁVEK, Miloslav: Dějiny divadla a Archiv města Plzně. Praha, Státní A 1983. KK.

BENEŠ, Jiří: Včerejšek, dnešek a zítřek ochotnického divadla. Knižnice ochotnického divadla. Praha, Orbis 1965, s. 15. kART.

BIBLIOGRAFIE českého amatérského divadla. Zprac. Jiří Valenta a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1999, č. 1062 (NP amatérského divadla pro pokročilé soubory), č. 1063 (I. NP seniorského divadla). 27 záznamů

BOHDANOVÁ, Blanka: Život jako v pavučince. Praha, Primus 1995, s. 10, 20.

BOLESLAVSKÝ, Mikuláš: Divadelní ochotník II, sv. 6. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863, díl II, sv. 6 v čl. s. III.

BOŘÍK, Stanislav: O jeho práci. Ve Službách Thálie II. Liberec 1946, s. 58-59.

BURIAN, Miroslav: Svaz dělnických divadelních ochotníků československých DDOČ. (Soupis archiváliío SDDOČ uložených v DNM.) Praha, Divadelní ústav a Národní muzeum 1972, s. 196.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 45, 47, 59, 63, 64, 66, 68, 72, 77, 80, 82, 83, 84, 85, 87, 99, 100, 102, 115, 116, 118, 119, 120, 121, 123, 125, 138, 139, 140, 142, 143, 144, 158, 159, 161, 167, 168, 176, 181, 186, 191, 195, 198, 203, 207, 208, 215, 216, 226, 232, 239, 252, 257, 258, 263, 274, 280, 336, 337, 343, 349, 363, 365, 367, 375, 377, 379, 382, 383, 392, 394, 395, 396, 398, 404, 405, 448 s., 357 obr. v textu: s. 168: V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů, Divadlo mladých Plzeň, na snímku M. Horníček a J. Špaček, 1940; s. 203: W. Borchert: Venku přede dveřmi, Divadelní studio Medika RK Krajské správy lékáren v Plzni,1960; s. 253: Ramón Gómez de la Serna: Co vykřikují věci, Dominik Plzeň, ved. souboru a drgie Alena Nuhlíčková, 1973.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998. 448 s., 357 obr. v textu: s. 100: Kašpárek ze souboru loutkového divadla Feriálních osad v Plzni, marioneta F. Noska, 1918; s. 142: Výjev ze hry Mandragora, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni; s. 143: Spejbl a Hurvínek, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni, 1926; s. 144: Trnkova loutka draka, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni, po II. svět. v. věnováno souboru Bouda Plzeň; s. 350: Janem Dvořákem upravenou hru starých lidových loutkářů Don Šajn uvedlo loutkové divadlo V Boudě Plzeň, 1989; s. 364: Ivana Faitlová: Klobásová komedie aneb Hamty, hamty, hamty!, loutkářský soubor Střípek Plzeň, 1993.

ČERNÝ, František: Mukařovský a české divadlo. In: Janu Mukařovskému k šedesátce. Praha 1952, s. 74-76.

ČERNÝ, František: Skupovy loutky Spejbl a Hurvínek. In: Kapitoly z českého divadla. Praha, Academia 2000, s. 289-294; obr. Patrně nejstarší známé zobrazení Spejbla (1922), s. 290.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968-1983, I. díl, s. 112, 134, 140, 289, 298, 312, 350.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968-1983, II. díl, s. 181, 290; 1977, obr. II, s. 184, 181: Cedule k ochotnickému představení Klicperovy hry Loketský zvon. Plzeň, 1829.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968-1983, III. díl, s. 162-165, 186, 414-425, 474, 493, 510, 523-524, obr. č. 507: Maňásci J. Skupy ke hře M. Němcové–Záhořové Princezna Čárypíše. Inscenace hry se Skupovými loutkami v Loutkovém divadle feriálních osad v Plzni 1917; s. 524: Duha Kukuřičňák–loutka kabaretu J. Skupy. Loutkové divadlo Feriálních osad Plzeň, 1918; s. 525: Kašpárek. Marioneta F. Noska ze souboru Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni, 1918.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968-1983, IV. díl, s. 104, 193, 195-200, obr., obr. s. 198: Výjev z loutkové inscenace Machiavelliho Mandragory. LD Feriálních osad Plzeň, 1924; s. 199: Spejbl a Hurvínek v hudební scénce. LD Feriálních osad Plzeň, 1926, s. 544. M. Horníček v titulní roli Klicperova Hadriána z Římsů. Divadlo mladých, Plzeň, 1940.

DIVADLA v království Českém r. 1905. Zprávy Zemského statistického úřadu království Českého XIV/1. Praha 1910, s. 184-190.

DIVADLO Dialog 1949-1989. Dějiny souboru, přehled inscenací, soupis členů. Plzeň, Dům kultury ROH 1989. 45 s. kART.

DOPITOVÁ, Jiřina: Vývoj českého divadla v Plzni od doby národního obrození do r. 1944. Diplomová práce. Plzeň, Pedagogická fakulta 1982/1983.

FIALOVÁ, Eva: Amatérské divadlo v Plzni. Diplomová práce. Plzeň, Pedagogická fakulta 1984/1985.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Svítící divadla zahrnují osm souborů z Plzně. (O knize Divadla svítící do tmy II - 80. léta nalých scén - vydané IPOS Praha.) Plzeňský deník, příloha Kultura, 26. 5. 2008.

GRYM, Pavel: Klauni v dřevácích. Praha 1988.

HEIN, V.: Dělnická tělocvičná jednota Plzeň II. In: Plzeňské loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu československých loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor Osvětového odboru 1925, s. 37-39. kART.

HILMERA, Jiří: Česká divadelní architektura. Praha, Divadelní ústav 1999, s. 56-60.

HOŘEC, Petr: Seznamte se s... Praha, Melantrich 1994, s. 117.

JAK plzeňský Kašpárek pochovával Rakousko. Jubilejní almanach 1918-1928. Plzeň, Loutkové divadlo Feriálních osad 1928. 102 s. kIPOS. MLK.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 171. kART, KK.

JUBILEJNÍ almanach lidového divadla v Plzni 1918-1938. Redakce J. Klika. Plzeň, Lidové divadlo 1938. NK: 54 K 12526.

JUST, Vladimír: Dominik (Divadlo pod lampou). Heslo Malé encyklopedie malých scén. In: Proměny malých scén. Praha,

KAREN, Bedřich: Epizody. Praha, Čs. kompas 1946, s. 82, 92.

KÖRPER, K.: Hrajeme mezi vámi (K provedení Vančurovy hry Učitel a žák stud. avantg. kolektivem v Plzni). Program D 38, sv. 8, s. 238-239.

KOVÁŘÍK, František: Kudy všudy za divadlem. Praha, Odeon 1982, s. 27, 30.

KRAUS, Michal: Ochotnický soubor Dialog. Diplomová práce. Plzeň, PF 1988.

KRÝSLOVÁ, Ivana: Amatérský loutkářský soubor Střípek z Plzně. Diplomová práce. Plzeň, Západočeská univerzita, PF 1994. 38 s.

LADECKÝ, Jan: Česká divadla ochotnická. In: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Divadelní odbor Národopisné výstavy českoslovanské 1895, s. 25-81.

LÍKAŘ, Karel: Sto let českých představení divadelních v Plzni. (1818-1918). Z výpisků ředitele V. Budila a j. pramenů. Plzeň, Obec královského města Plzně 1918. KK, DNM: T 10.470.

LOUTKOVÉ divadlo Feriálních osad v Plzni. Upomínková brožura. Plzeň, Správa loutkového divadla 1925. 32 s., fot. příl. kIPOS. MLK.

LOUTKOVÉ divadlo V Boudě. 60 let souboru. 1928-1988. Historie, foto. Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. kART.

MAREŠ, Emil, Ing.: O jeho práci. Ve Službách Thálie II. Liberec 1946, s. 94.

MAŘÍK, Václav: Studentský avantgardní kolektiv v Plzni. K historii divadelní Plzně před druhou světovou válkou. In: Minulostí západočeského kraje XV. Plzeň 1979, s. 111-133.

MASKA, dramatické sdružení Čs. N. D. 100. jubilejní představení 20. března 1927. Plzeň, s. a. SVK Plzeň.

MENČÍK, Ferdinand: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, ČAVU 1895, s. 23.

Mladá fronta 1984, s. 286.

NÁRODNÍ divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců. Praha, Academia 1988, s. 37, 163, 207-208, 372, 393-394.

NÁRODNÍ divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců. Praha, Academia 1988, s. 529.

NAŠE loutková scéna. Upomínková brožura Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni. Choceň, Loutkář 1919. 48 s. MLK.

NEJEDLÝ, Zdeněk: Bedřich Smetana. Kniha 7, s. 509. Praha, Orbis 1954. KK.

NOVÁK, Karel - o něm: Karel Novák 70. Plzeň, t. Port 1932. 16 s. MLK.

NOVÁK, Jan: Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR. Praha, SAL SČDO 1983, s. 41-42, 52-53. kART.

NUHLÍČKOVÁ, Alena: Dominik - cesta k divadlu poezie. Edice Umělecký přednes, sv. 36. Praha, ÚKVČ 1976. 26 s. kDÚ.

OBRÁZKOVÝ almanach 1904-1929. Loutkové divadlo Feriálních osad. Plzeň, F. Bergmann, s. a., 64 s. foto v textu. KK.

OZNAMOVATEL divadelního odboru Osvětového svazu. 1933. Nestránkováno. kIPOS.

PAMĚTNÍ kniha Spolku divadelních ochotníků Tyl v Plzni. 1906. KK, DNM: T 3122.

PATEJDLOVÁ-JENÍČKOVÁ, J.: Dějiny a význam divadla ve staré Plzni. Disertační práce. Praha, UK 1947. SA Fr. Černý.

PATZAKOVÁ, A.: O hudební Plzni. Plzeňsko 1933.

PEKAŘOVÁ, Lenka: V Boudě 1928-1998. Vydalo Spolkové divadlo V Boudě. Plzeň 1998. 30 s. Zde soupis pramenů a osobních vzpomínek. kART.

PLZEŇSKÉ loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu čs. loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor Osvětového odboru 1925. 46 s. MLK, kART.

PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Spejbl a Hurvínek. Informační brožura. Plzeň, PLD (po r.1930). Nestr. MLK.

PORT, Jan: O budově starého plzeňského divadla. Strojopis studie z cyklu Šlechtická divadla. Divadelní odd. Národního muzea . Pozůstalost Jan Port, Ka 15, č.118.

RICHTER, Luděk: 50 Loutkářských Chrudimí. Praha, DDD a IPOS-ARTAMA 2001, s. 141-142, 144-145, 155- 156, 158-159. (Divadlo V Boudě, 3. LŠU/ZUŠ, Střípek, Rámus, Jiří Fiala, Jiří Oudes, Zdena Vašíčková, Ivana Faitlová, Dagmar Jandová).

Rolnička 1970.

RON, Vojtěch: O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Zpracováno pro Místopis. Rkp. 1998. Obsahují též excerpce ze studií jiných badatelů. kART.

SEZNAM LD Sokola, 1929–1930. Rkp. 9 s. SÚA: Sokol, ka 183. Kopie kART.

SCHIEBL, Jaroslav: České divadlo v Plzni. In:

SCHIEBL, Jaroslav: Počátky českého ochotnického ruchu v Plzni a na Plzeňsku, s. 47-57.

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862-1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

SCHMIEDHUBER, K.: Jubileum V Boudě. ČsL 1975, č. 5, květen.

SOPROVÁ, Jana, Vladimír Gardavský, Jindřiška Hrádková: Zpracovali informace pro MČAD.Rkp.1998-2001. PC ART.

SVOBODA, Ondřej: Zpracoval informace pro MČAD zprac.Rkp. 2001. PC ART.

ŠEDESÁT let loutkového souboru V Boudě. Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. MLK.

ŠTRUNCOVÁ, Jana: Ochotnické divadlo v Plzni - Bílé Hoře. Diplomová práce. Plzeň, PF 1984.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 158-172, 175-176, kIPOS, kART.

TENK, Karel: O jeho práci. Ve Službách Thálie II. Liberec 1946, s. 123-124.

TRČKOVÁ, Vítězslava: Divadlo Dialog 1949-1989. Plzeň, DK ROH 1989. 45 s. SA Milan Strotzer.

TŘICETPĚT let činnosti Národního vzdělávacího ochotnického spolku Kolár v Plzni 1900-1935. Plzeň s. a., SVK Plzeň 1 P 368.

TUNYS, Ladislav: Dobrák od kosti Jindřich Plachta. Praha, Ametyst 1999, 196 s.

VAŠÍČEK, Pavel: Plzeňské loutkářství. Plzeň, Divadlo Alfa 2000.

V BOUDĚ 1928-1998. Sborník. Plzeň, Loutkové divadlo V Boudě 1998. 30 s. kART.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 55, 58-59, 94, 123-124. kART.

VIKTORA, V., FICTUMOVÁ, Z.: Divadelní tradice Plzně od 19. století do současnosti (průvodce výstavou). Plzeň 1983.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. 2. Doba předbřeznová 1824-1846. Praha, Orbis 1957, 492 s. 108,118, 273.

VRŠECKÝ, Josef: Mozaika ochotnického divadla. Kultura, červen 1996. kART.

Zprávy Loutkářského soustředění 1939, č. 12, s. 1;

Zprávy Loutkářského soustředění 1941, č. 1, s. 2;

Zprávy Loutkářského soustředění 1941, č. 2, s. 2;

Zprávy Loutkářského soustředění 1946, č. 12, s. 7.
Thalie 1897-8, č. 6, s. 47.

Plzeňský deník, 05.06.2006
 
  Archivy:
A města Plzně:
Bělohlávek Miloslav (zde též písemná pozůstalost Š. Maroviče); č. rkp. 1369 a 1368.

Dělnický OS Havlíček, Na Petříně, 1928-1967. Ev. č. pomůcky 164.
Div. sdružení Vojan, 1924-1951. Ev. č. pomůcky 166.
Dramatické sdružení Klicpera, 1920-1962. Ev. č. pomůcky 322. Občanská beseda, 1872-1896. Ev. č. pomůcky 307.

A DS Propadlo:
(uložen u manželů Marovičových v Plzni).

pí Pohlová, dcera V. Belzy:
Dokumentace souboru Lidové divadlo rovněž rukopisy významných osobností:

Div. odd. Národního muzea:
C 13.093-6, 4 Pl, 1905, 1935, 1941; C 13.269-70, 2 Pl SDO Tyl, 1941.

Chrudim, Státní okresní archiv, Soudobá dokumentace, i.č LCH 40N

SÚPP (nyní Národní památkový ústav - NPÚ):
Ústřední seznam kulturních památek, ev. č. 26081/4-3585: Divadlo J. K. Tyla.

VALENTA, Jiří – JEDLIČKOVÁ, Juliana – ŽÁČKOVÁ, Eva: Soupis podání českých ochotnických divadelních spolků uložených ve Státním ústředním archivu v Praze 1856-1948. Bibliografická pomůcka pro Místopis českého amatérského divadla. Praha, IPOS-ARTAMA 2001-2002. Rkp. 223 s. kART, Národní archiv, DNM.

Archiv města Plzně:
Název fondu (sbírky): Městské kulturní středisko Plzeň (Esprit)
Časový rozsah: 1954-1996
Metráž: 4,81 bm zpracováno (z toho 1,08 bm inventarizováno) 2,66 bm nezpracováno
Původce fondu (sbírky): Městské kulturní středisko v Plzni, Nejedlého sady 1 (dříve Osvětová beseda města Plzně 1951 - 1958, Městský osvětový dům Plzeň 1958 - 1972) Esprit (nyní p.o.)-plzeňský kulturní servis (vznikl rozdělením MKS na Esprit a Hvězdárnu a planetárium od 1. 7. 1992), právní nástupce MKS
Tematický popis: Knihy, pom. kniha, spisy. Z r. 1996 - Knihy pomocné (1975 - 1992) - knihy návštěvníků výstav, kroniky klubových pořadů (Luna, Družba, Plzeňka), archivní knihy MKS, ObvKS 1-4, 2 literární rukopisy (KB 1882), Spisy (1966 - 1993): plány činnosti, rozpočty, rozbory činnosti a hospodaření, dokumentace výstav v Luně, kroužků ZUČ (hudební, výtvarné, fotokroužky, filmový klub, divadla), různékurzy a kluby (středisko důvěry, Deltaklub Luna), poradní sbory, pořady pro mládež (Mládež a kultura), kulturní akce (koncerty, burzy, divadelní představení). Fotodokumentace: diapozitivy obrazů, fotografie kult. akcí v Plzni (KZ Šeříková ul.), jiné dokumentární fotografie z let 1974 - 1985, 1 album. Dokumentace výstav, zápisy z porad a příkazy ředitele, org. řád a kol. smlouvy, zřizovací listiny, účetní rozvahy a závěrky.
Archivní pomůcky
KALSEROVÁ J.-LINDA J.: MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO V PLZNI (OSVĚTOVÁ BESEDA MĚSTA PLZNĚ, MĚSTSKÝ OSVĚTOVÝ DŮM) I., 1954 - 1990. Inventář, 1985, s. 14, ev.č. 169.
MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO V PLZNI II., 1978 - 1983. Prozatímní inventární seznam, 1989, s. 4, ev.č. 317.
 
 

Související Texty

 
 

Související Geografické celky

 
 

Související Soubory

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Přehlídky

 
 

Související Ročníky přehlídek

 
 

Související Organizace

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Kalendárium

 
 

Související www odkazy

 
 

Související Obrázky

Dopis Vendelína Budila Dr. Františku Hermanovi
Dům rodiny Říhů, kde hráli ochotníci na rozhraní 18. a 19. věku
Jirásek Jan Žižka na III. Jiráskově Hronovu.
Letopisy, s. 096, Plzeň, vývoj do 1868
Letopisy, s. 097, Plzeň, vývoj do 1868
Letopisy, s. 098, Plzeň, vývoj do 1868
Letopisy, s. 099, Plzeň, vývoj do 1868
Letopisy, s. 100, Plzeň, vývoj do 1868
Miletín, Muzeum českého amatérského divadla, 2. sál, 38. panel, Plzeň, Radnice, Rokycany
Plakát: Osvobození Plzně od Taborytů,
Plzeň, Alfa, opona ochotníků jako výzdoba sálu
Plzeň, Aréna na Obcizně, Budil, opona z reklamních plakátů, 1888
Plzeň, Divadlo J. K. Tyla, opona, Plzeň vítá uměny na prahu nového divadla, Aug. Němejc, 1902
Plzeň, Divadlo J.K.Tyla, pohlednice
Plzeň, divadlo JKT, portál s oponou
Plzeň, divadlo JKT, železná opona
Plzeň, divadlo JKT, železná opona
Plzeň, Divadlo JKT, Železná opona, 1903
Plzeň, DTJ, Děti naší revoluce - plakát, 1936
Plzeň, Letní divadlo Budilovo, reklamy plzeňských firem, 1888, autor neznámý, nezvěstná, foto čb.
Plzeň, Nové divadlo, detail opony Ivany Hejdukové, 2014
Plzeň, Nové divadlo, opona Ivany Hejdukové, 2014
Plzeň, Nové divadlo, opona Ivany Hejdukové, 2014
Plzeň, Nové divadlo, opona Ivany Hejdukové, 2014
Plzeň, Spolkový dům, IM
Plzeň, Spolkový dům, opona, Seskupení, autor neznámý, asi 1928, replika opony na stropě, divadlo Alfa,
Plzeň, Synek,Ladislav, portrét 2009
Plzeň, V Boudě, Dřevěná bouda divadla kolem roku 1985
Plzeň,opona DJKT, portál, foto Pavel Křivánek 1
Polná, informace ex Port, Šlechtická divadla, Opony, dekorace, 1845-1862
Svobodová Alena, Kaznějov, Plzeň


 
 

Související Alba

 
 

Související Místopis

 
 

Související Opony

 
 

Související Výstavy

 
 

Mapa - Plzeň

Otevřít mapu do nového okna - prohledat okolí (testovací provoz)
 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
Plzeň, Divadlo J. K. Tyla, opona, Plzeň vítá uměny na prahu nového divadla, Aug. Němejc, 1902
Plzeň,opona DJKT, portál, foto Pavel Křivánek 1
Plzeň, divadlo JKT, železná opona
Plzeň, Alfa, opona ochotníků jako výzdoba sálu
Dům rodiny Říhů, kde hráli ochotníci na rozhraní 18. a 19. věku