Geografické celky: Praha, hlavní město

 
 

Nižší geografické ceky

 
  Úplný výčet souborů působících v této obci (o kterých víme) naleznete v odkazech níže pod textem.  
  Typ geografického celku: Kraj
Nadřazený celek: Česká republika
 
  První zpráva: 1865
 
  1567 - Jezuité poprvé sehráli původní hru v českém jazyce - tragedii Sv. Václav.
----

60. léta, zač. 70. let 19. století Zábavní spolek Chumáč.

1865 zal. DS Sázavan, 1867 14 členů. 1873 jako ČOS Sázavan. Od 1874 hráli 2x ročně.

1869 Oul, dělnický podpůrný spolek, první představení živé obrazy.

1876-1912 Tramway, zábavní spolek, od 1882 jako ČOB Tyl v Praze.
1896-1899 Intimní volné jeviště. Myšlenky intimního divadla formulovala v polovině 90. let Moderní revue. Spolek patřil k prvním pokusům o moderní divadlo.

1889 Kroužek Klicperův, literárně zábavný spolek, činný též 1905.
1897 kroužek Šváb.

1899-1900 Dramaticko ochotnický kroužek Šimanovský. 1904-1959 Dramatický kroužek Šimanovský.

1899-1905 ČOJ Kollár.

Po 1900
1900-1901 Zábavní a DrKr Diblík.
1901-1902 Beseda lakýrníků.
1901-1905, 1930-1939 Volné jeviště.

1902 zal. Tylův kroužek, později Blahníkova družina, jako středisko předních organizačních pracovníků ÚMDOČ, kterým nevyhovovalo umělecky nenáročné prostředí řady pražských OS. Brzy vynikl jako herecký soubor. Hrál v jiných jednotách a zájezdy. Aktivita DS skončila 1914.
Obnova po 1918.
1923 příchod Blahníkovy družiny (zal. 1920 jako DrO Občanské besedy na Smíchově, viz) základem úspěchů, přivedl soubor do čela ochotnického hnutí v Praze. Stálé vzdělávání členů. Dvojí repertoár, jeden pro Prahu, kde hrála stálá div., jeden pro zájezdy na venkov, např. do vojenských zátiší. Úspěchy po 14 let až do Blahníkovy smrti, pak úroveň produkce spolku opět klesla.

1902-1909 Loutkové divadlo Klubu vlasteneckých přátel dr. Paříka a Třebenicka, první spolkové LD v Praze. Zahájilo v sále na Ferdinandově (Národní) třídě 25.
Od 1903 hrálo v pivovaru u Fleků, představení středa, sobota, neděle, později denně. Večerní představení pro dospělé.
1903 zorganizovali 1. sjezd přátel loutkového divadla, o loutkové divadlo se začali zajímat významní umělci - univ. prof. Václav Tille, ilustrátor Artuš Scheiner, krajinář Otto Bubeníček, malíř Adolf kašpar, sochař Josef Šejnost ad.
Po roce u Fleků hráli v různých částech Prahy, na Letné, na Vyšehradě, v Libni, v centru v Jilské, Palackého, na Karlově nám, na Vinohradech aj. Zájezdy na venkov - výzvy k zakládání spolkových LD - podnítily založení mnoha místních scén.

1903 Spolek český Kneipp, záznam.
1903-1904 DrO Čs. obchodní besedy.
1903-1905-1907 Jubilejní spolek katolický Praha. 1907 Divadlo jubilejního spolku katolíků.
1904 Komenský, národně vzdělávací beseda dělnická.

1904-1921 Dramatická beseda Fr. A. Šubert (nazván po F. A. Š., 1849-1915, režisér, dramatik, ředitel ND. 1911 spoluzakladatel DDOČ.), od 1921 Dramatické sdružení Volné jeviště.

1907-1910 studenti z pražského Akademického odboru NJS (AONIS), vystupovali jako kabaretní sdružení Ignotus, ved. K. Balling.

1908-1909 OS Jaroslav Pulda (nazván po h., r. div. společností, členu ND v Brně).
1908 Svaz československého studentstva, i ODi.
1908 Studentstvo kolejí českých vysokých škol.

1908-1914 Knihovna a čítárna L. N. Tolstého, skupina ruské předválečné politické emigrace, uvedla v Uránii a Intimním divadle na Smíchově div. představení v ruštině, polštině a češtině.

Červená sedma, studentské kabaretní sdružení zal. 1909 J. Červeným, M. Beránkem, A. a Z. Formánkovými, navázala na aktivitu započatou ve studentském spolku Mansarda v Hradci Králové. 1909-1913 hrála na různých místech Prahy jako ambulantní amatérský soubor a měla značný ohlas.

1909-1911 dramaticko-hudebně-vzdělávací kroužek Smetana.
1909-1920 Dělnický klub athletů v Praze.
--------
1910 - 4. - 11.9. - Praha - Jubilejní slavnosti ÚMDOČ - z programu:
Režisérský kurs 4. září od 8 hod. ranní v budově vysoké školy technické na Karlově náměstí, až do 9.9.
1910 - 8. září odhalení pomníku Jana Ledeckého na Olšanských hřbitovech.
Výstavka starší dramatické literatury uspořádaná Čeňkem Zíbrtem v Muzeu Království českého.
---------
Po 1910
1910-1912 Intimní dramatická družina v Praze.
1910-1914 Dramatická družina Lier.
1910-1918 Vzdělávací jednota J. K. Tyl.

1911 zal. Český svaz přátel loutkového divadla, mj. významným počinem podnět k sériové výrobě loutek M. Alše (1912) a tištěných dekorací českých umělců (1913).

1911 významná postava LD té doby - Jindřich Veselý uspořádal velkou loutkářskou výstavu v Národopisném muzeu a
1912-1913 založil a řídil první odborný loutkářský časopis v Evropě Český loutkář (1917-1939 obnoven jako Loutkář).

1911-1912 Dramaticko-vzdělávací kroužek Rozkvět.
1911-1918 SDO Mošna.
1911-1913 Volné dramatické sdružení v Praze.
1911-1922 Sdružení divadelních ochotníků.

1912 a 1913 Český svaz přátel loutkového divadla uspořádal v Praze pohostinná vystoupení lidové loutkářky, vnučky Matěje Kopeckého, Arnoštky Kopecké, které stylově čistou interpretací tradičních lidových her okouzlilo řadu výtvarníků, literátů, herců a dalších osobností.

1912-1914 Divadlo Umění. Hlásilo se k programu divadelního symbolismu, inklinovalo k dramatice niterných stavů, k dramatům básnickým, spiritualistickým a mystickým. V českém prostředí byly novátorské také scénografické experimenty Neriho, Machoně a Nováka tvořené pod vlivem A. Apii a G. E. Craiga a usilující o důsledně symbolicky formovaný prostor, vyjadřující ducha hry, místo malovaných prospektů a kulis splývavé řasené drapérie – počátek moderní české scénografie 20. stol.

1912 založil B. Klusáček a B. Vrbský Volné divadlo. Bylo blízké Divadlu Umění.

Od 1913 arch. Vl. Zákrejs (1880-1948) “v aristokratické izolaci od ostatních pražských LS” experimentoval s maňáskovým divadlem. V sále hotelu Merkur uspořádal cyklus francouzských maňáskových komedii. 1914 provedl vlastní úpravu Shakespearova Kupce benátského.
1917 měl v bytě P. Durdíka premiéru Pan Johanes (výslovně pro Alšovo LD upravil A. Jirásek) za účasti několika členů ND (V. Matys), B. Windischová, Vl. Zákrejs.
1917 začal vycházet měsíčník Loutkář, nejprve v nakl. A. Münzbergera.

Kolem 1. svět. války vznikly loutkové scény i na několika gymnáziích (např. 1912 studenti gymnázia v Křemencové ul. uvedli Fausta).

1913-1914 Ochotnická beseda Jindřich Mošna (1837-1911, h., komik, hrál česky i německy s ochotníky ve Švestkově divadle, u společností, 1864 PD, 1881 ND, častá spolupráce s ochotníky; 18 pražských DS neslo jeho jméno).
1914-1924 Umělecké sdružení Bohéma.
1919 Kabaretní sdružení Hrůza.
1919 Ochotnický kroužek čs. studentstva.
1919-1939 Beseda Rudolf Deyl (1876-1972, h., člen ND od 1905).

Slavnostní tělovýchovné scény

2002 PRAHA-obecně Sletová scéna Tyršův sen, 1932.

Sokol, sletové scény 1912 Marathón, 1920 Stavba sochy Svobody, obojí r. Kvapil, v. Wenig.
1926 VIII. slet, slavnostní hra Slovanstvo bratrské. Konala se na Vltavě. Navrhli: Karel Hlava, Alfons Mucha, napsal F. S. Procházka, hudba L. Prokop, r: Em. Pollert (r. opery ND), provedl Jos. Gottlieb.

...jevištěm bude Vltava od železničního mostu pod Vyšehradem až k Střeleckému ostrovu,… slavnou apoteosou Slavie mezi dýmajícími ohni a zpěvem našich hymen skončí se tato vidina… Em. Pollert

1423 PRAHA: VIII. všesokolský slet: Vstupenka na slavnostní hru na Vltavě Slovanstvo bratrské, 1926. kART.

Celý podnik byl řešen v tak velikém slohu, že lodě v počtu 40 musely vyjížděti od mostu železničního k propusti u ulice Myslíkové, propustí projeti a stavěti se v řadu u mostu Legii, zde měly čekati na znamení, by zasáhly svým příjezdem a vyloděním v děj, odehrávající se na jevišti.....To vše bylo důkladně vyzkoušeno, všichni účinkující splnili svoje povinnosti vzorně.....Ráno v den představení stoupla voda o 12 cm a během představení o půl metru. Začali jsme dle programu, ale již první loď kněží připlula dřív, než bylo určeno, a bylo vyloučeno u mostu Legií pro velký proud zastaviti.....Motorka, která udržovala spojení mezi propustí a jevištěm hlásila, že loď Letnicového krále obsazená 150 osobami zápasí s vlnami.....Byl jsem již zoufalý. Konečně objevily se lodě husitské v počtu ztenčeném, neboť plavci se zdráhali pro stálé stoupání vody s menšími loděmi jeti....Děj byl přetrhán, avšak šlo to stále hůře. Voda stoupala..... Nastal největší zmatek. U jeviště mělo státi 14 lodí pro apotheozu, na místě však nebyla ani jediná.....Chtěl jsem raději skončiti. Tu objevily se konečně dvě lodi čtvrtého obrazu a poněvadž bylo nebezpečí, že mezi parníky, loděmi, obecenstvem a účinkujícími by mohlo dojíti k srážce, musil býti kalich hořkosti vypit až do dna. Musilo se hráti dále. .....Obecenstvo místo slavnostní hry vidělo samé přestávky..... Voda! Ó to je nebezpečný živel.Teče a stoupá bezohledně a chladně, nevšímavě a režisér rozčilením rve si své poslední šediny z hlavy...
Emil Pollert: Slavnostní hra na Vltavě a velká voda.

Dělnické tělovýchovné slavnosti 1921 v rámci olympiády DTJ scéna Na úsvitě nové doby, r. V. Novák; 1921 v rámci spartakiády FDTJ scéna Vítězství revoluce za účasti Dědrasboru.

20. léta
Čs. družina; Osten; Satyr; Vojan, SDO; Doucha; Dědrasbor; Pardál (Čtverák, Blaník); Jarost (Šantala); Scéna; Vojan, Beseda; Intimní scéna dramatických adeptů; Stroupežnický; Dramatický a společenský klub číšníků
1920 DrO Čs. družiny v Praze.
1920-1920 Ochotnické kabaretní sdružení Osten.
1920 Satyr, “kabaretíček”, hráli v hospodě U Znamenáčků.
1920-1923 Vojan (Ed. V. 1853-1920, h., začínal v ochotnickém spolku Thalie na Malé Straně, od 1888 ND, vzor generací herců), DrO Spolku úřednictva poštovního úřadu šekového, od 1922 SDO Vojan v Praze.
1920-1923 Čtenářsko-ochotnický kroužek Doucha.
1920-1923 Dědrasbor v rámci Dělnické akademie, představiteli r. J. Honzl a h. J. Zora, navázal na “živé noviny” souborů Modré blůzy, Dědrasbor připravil sborové recitace např. Zástupové (Březina), Zpěvy drátů (Neumann), později i pokusy o divadelní projev, např. 1921 Dvanáct (Blok), 1922 Velká scéna (Seifert).
1920-1924 Pardál, od 1921 Stolní zábavní klub Čtverák, od 1922 jako KrDO Blaník.
1920-1926 Zábavní a DrKr Jarost, vznikl ze Zábavního a humoristického kroužku Šantala.
1920-1929(?) Scéna, dramatický spolek čs. národní demokracie.
1920-1939 Beseda Vojan.
1920-1930 Intimní scéna dramatických adeptů.
1920-1939 Scéna Stroupežnický.
1920-1939 Dramatický a společenský klub číšníků.
1921 Družstvo pro postavení a vedení divadel Socialistické scény.

1922 založena Socialistická scéna (A. Dvořák, J. Kroha) s cílem organizovat kulturní vyžití dělnictva (návštěva hodnotných představení se sociální tématikou) a vybudovat vlastní divadlo, insc. 1922 Matěj Poctivý (Dvořák – Klíma), významná kubo-futuristická scénografie J. Krohy, 1922 Husité (Dvořák), sehráno v přírodě v Josefodole u Ml. Boleslavi, 800 herců (viz heslo Josefův Důl, I. díl MČAD), 1923 Nová Oresteia (Dvořák). Po nezdaru této aktivity změna názvu na Všelidová scéna a zánik.

1921-1923, 1930-1939 Klub přátel divadla.
1921-1927 Dramatické sdružení Nová scéna.
1921-1938 Veselí přátelé, Mezinárodní ochotnický kroužek.
1921 zal. DrO spolku Klub Třebíčanů, spolek krajanů a přátel Třebíčska, podporoval chudé studenty svého kraje. Divadlo nehráli příliš často. Do 1943 okolo 20 her spíše soudobého repertoáru. 1943 11 členů.
1921-1950 Dělnický spolek ochotnický, 1950 se začlenil do recitační skupiny ČSM.
1922 Zábavní sdružení Vesna Velká Praha.
1922-1928 Dramatické sdružení Komedie, též 1932-1939.
1922-1933 DrKr peněžních úředníků.
1922-1939 Legionářská scéna.
1922-1949 Intimní scéna.
1923-1924 Intimní jeviště, Velká Praha.
1923-1932 DrS Libuše, Velká Praha, od 1924 Malá scéna.
1923-1939 Nová scéna.
1923-1939 Vzdělávací a divadelní klub hluchoněmých v Praze.

1923 se ustavil v Sokole Pražském loutkářský odbor, jeviště postaveno v přední budově letního cvičiště v Kateřinské ulici. Velmi úspěšné a kvalitní LD.
Hráli pro děti pravidelně v sobotu a neděli, 11 členů.
1941 nacistickým zákazem Sokola činnost násilně ukončena, LD zničeno, inventář rozkraden.
Po 1945 obnoveno, hlavně maňásky.
Po zrušení Sokola komunistickou stranou i toto divadlo zničeno a rozkradeno.
Po 1989 obnovil činnost v 3. etapě LD v Sokole Pražském Vlast. Lébr s manželkou (činná už v původním souboru). Hráli na improvizované scéně v nevyhovujících podmínkách v různých tělocvičnách vlastnoručně vyrobenými loutkami (50 loutek 40 cm).
2000 pod názvem Pražský Sokolíček, marionety na nitích hrál pro děti.

1924-1928 Umělecko-dramatický klub, zánik nedostatkem financí a nezájmem členstva, účelem byla propagace moderního i lidového umění.
1925-1937-1940 Pražská scéna poštovních zaměstnanců.
1926 Besídka Daniela Adama z Veleslavína.
1926, 1936-1938, 1940 Dramatická národní družina A. Jirásek.
1927-1928 Dada podívaná.
1927-1939 DrKr Lidová scéna.
1927-1939 Fašistická scéna.
1927-1950 DrO (a hudební) zaměstnanců Pražské akciové tiskárny Národní Listy.
1928-1939 Dramaturgický odbor II. organizace Slovanských národních socialistů.
1928-1949 DS Ohnisko.
Zlatá stezka, klub rodáků Přátel Šumavy v Praze, zal. 1929 v restauraci Merkur. Program “pomáhati nejchudším a podporovati chudé české školní dítky vánoční nadílkou na Šumavě, jakož i přispívati na kulturní a národní účely tamtéž”. Člen ÚMDOČ.
1929(?)-1934(?) Komenský, spolek pro podporu čsl. škol v zahraničí.
1929-1939 Divadlo Symposion.
1929-1959 Družstvo pro postavení Tylova domu.

1929 založen KODAK (KOlektiv Dramatických Autorů Komunistů) při SDDOČ, v 1. polovině 30. let 20. století časté insc. původních komunistických propagandistických revuí, které začínaly nástupem účinkujících dělníků v modrých halenách s rudými prapory středem sálu na scénu, kde vytvořili živou dekoraci (vzorem Piscatorovy Revue Roter Rummel). Nejčastěji hráli v Lucerně.

1930 DS Mladé generace Čs. strany lidové.
1930-1931 DrKr Kanalizačních zaměstnanců
1930-1939 České divadlo.
1930-1939 DrKr Českomoravská vysočina.
1930-1939 Svornost, Dramatická a vzdělávací beseda pro podporování besídek živnostenských škol pokračovacích hl. m. Prahy.
1930-1939. DrO Mariánské kongregace.
1930-1939 Dramatický studentský klub.
1930-1939 Jihoslovanská scéna.

1931-1933 při SDDOČ zřízena zájezdová skupina Výpad. Nastudovala nejúčinnější ukázjky z pražských proletářských revuí a projezdila s nimi české a moravské kraje. Účinkovala na shromážděních a schůzích KSČ.

1931-1939 Dramatický klub Jeviště dneška.
1931-1939 Pěnkava, dramatický a vzdělávací a pěvecký spolek.

1931 založeno při pražské Studentské filharmonii Opera Studio. Cílem propagování málo známých děl a vytvoření možnosti pro neprofesionální začínající zpěváky vystupovat na scéně. Nemělo stálou scénu, zajíždělo do řady českých měst.. Za prvních 11 let 15 oper pro 268 představení ve 42 městech. Poté se Opera Studio odmlčelo.
1946 znovu zahájilo pod názvem Pražská zpěvohra (viz níže).
Dělničtí divadelníci Velké Prahy Sdružení paní a dívek Mariánská družina u sv. Kajetána
1932 soubor nazvaný Dělničtí divadelníci Velké Prahy uvedl slavnostní revui DD Velké Prahy o socialistické kultuře a hospodářství SSSR, režiséři Spitzer, Němec, El-Car.
1932 hrálo Sdružení paní a dívek.
1932-1939 DrO Mariánské družiny u sv. Kajetána.

1933 SDDOČ vypsal soutěž na původní hru pro dělnické divadlo.

30. léta Lyra, Spolek úředníků banky Slavie.

1933 DS Pražského okrsku sehrál při návštěvě ÚMDOČ v Banské Bystrici Jarní přeháňky 1848 /F. Strejček/.

1933-1939 DDS Scéna Davu.
1933-1939 Umělecká scéna Malajský šíp.

1934 na jaře se v Praze uskutečnila soutěž dětských recitačních sborů a voice-bandů, pořádaná Pedagogickou jednotou Komenského za spolupráce učitelstva pražských pokusných škol. E. F. Burian zapůjčil pro akci své Mozarteum.
Sborová recitace a dětský voice-band zněly na žákovských shromážděních i na Dětských dnech v přírodním divadle v Krči a na michelském Bohdalci.

1934 založena Dětská scéna DDOČ, uvedla jedinou hru, Zázračnou formulku (Čebišová-Spitzerová).
1934 DrO poštovních a telegrafních zaměstnanců.
1934-1939 Dkr bohatýra číšníka legionáře Lumíra Březovského, ochotnický číšnický kulturní a Dkr.
1934-1939 Ochotnicko-div. spolek Abdera.
1934-1939 Židovská loutková scéna.
1934-1941 Průbojné dramatické studio.

V polovině 30. let organizován Ústřední soubor SDDOČ, složen z nejtalentovanějších dělnických ochotníků z pražského kraje, spolupráce s profesionály. Premiéry většinou v karlínském Varieté, potom bohatá zájezdová činnost.

1935-1939 DrKr Moderna, od 1935 jako Dramatický kruh Neodvislé divadlo.
1935-1939 Umělecká scéna Království loutek.
1935-1939 Sdružení divadelních ochotníků.
1936-1939 Ochotnicko-dobročinný spolek Divadlo mladých diváků, Praha VIII.
1936-1939 Scéna Generace.
1936-1940 Umělecká scéna Praha.
1937-1939 Demokratická scéna.
1937-1939 OS republikánských zaměstnanců.
1937-1939 Společenský a dramatický spolek Stará pošta.
1937-1953 SDO Opona.
1938 Dramatické studio.

1938-1950 Spolek přátel Pražského dětského divadla, Míla Mellanová a skupina, při profes. scéně pro děti 1939 též dětské studio, děti hrály v repertoáropvých inscenacích.

Komorní zpěvohra, ochotnický operní soubor. Vznikla 1938 k provozování starší tvorby, zanedbávané oficiálními scénami, když se Opera studio obrátilo k populárním operám.
1946 se opět spojila se souborem Opera studio v Pražskou zpěvohru, v níž si udržela značnou míru samostatnosti do 1948. Poté tato skupina opět s pův. názvem pod různými zřizovateli existovala do 1954 (naposledy při OB Praha 1).

1939 České studentské divadlo, záznam.
1939-1939 Divadlo U zelené růže, Praha VIII (Libeň, Střížkov, Kobylisy nebo Troja).

1939-1945
2. pol. 30. let a 40. léta generační divadelní scénky mladých. Též za 2. svět. v., mj.
1937-1943 Dramatické a filmové studio ad.

1939-1949 PULS (Pražská umělecká loutková scéna). Po perzekuci prvních činitelů libeňského Sokola, se LS Sokola Libeň rozpustil a členové v čele s Dr. Janem Malíkem zal. skupinu PULS.
Krátce hrála na dobře vybavené scéně v Libni. Poté v Divadle pro 99 na Národní třídě, později v Klubu umělců Mánes, koncem války v Lesním divadle v Krči.
Významné pokusy s hledáním nových prostorových řešení jeviště a ke zkoušení nových možností stínového a maňáskového divadla.) Pro své protinacistické zaměření scéna (i Klub umělců Mánes, jehož byla členem) cílem útoků fašistického tisku.
Na jaře 1945 jako Závodní LD nakl. Orbis na Vinohradech.
Později část libeňských loutkářů obnovila činnost sokolské scény, část 1949 do nově utvořeného Ústředního loutkového divadla (ÚLD).

Po 1939 pokračovala činnost v rámci ÚMDOČ ( v protektorátu v té době cca 2200 DS s cca
100 000 členy), nejvýznamnější DS se samostatnými div. budovami, DrO Besedy měšťanské, Divadlo Malostranské besedy, Umělecká beseda, Vzdělávací sbor vyšehradský v Divadle na Slupi.

Čeští dělničtí div. ochotníci se pokusili zachovat za II. svět. v. svou střechovou organizaci - v rámci apolitické návštěvnické organizace Lidové divadlo. 1939-1951 Návštěvnická obec Lidové divadlo, od 1946 Obec div. návštěvníků a pracovníků Lidové divadlo. Jejím prostřednictvím mohli udržovat vzájemné kontakty. Členy nejvýznamnější DS, např. Dělnický OS Jiří Wolker, ved. Fr. Kubr, viz Žižkov, Dělnický spolek ochotnický (El-Carovci), viz Vysočany, Národní beseda J. K. Tyl pro Hloubětín a okolí, Lidové divadlo Na Pankráci, Malé divadlo z Prahy-Hostivaře.

1940 Spolek Psohlavci rodáků z Domažlicka a ze Šumavy.
1940-1945 DrO Národní arijské kulturní jednoty v Protektorátu Čechy a Morava, od 1943 Dramatické studio Nová doba v Protektorátu Čechy a Morava.
1940-1942 DrS VIII. skupiny Doprava a dům.
1941 DrO Jednoty obchodních dopravních zaměstnanců.
1941-1948 DrO zaměstnanců Báňské a hutní společnosti.
1942 SAVOŠ, DrO Spolku absolventů veřejných obchodních škol.
1942 Sdružení poštovních podúředníků a zřízenců Nádražní skupina.

Po 1945
Po 1945 agitační skupina Obratník, ved. Zd. Míka, brzy se zprofesionalizovala.

1946 vznikla Pražská zpěvohra spojením Opery Studio a Komorní opery.
V 50. letech pod ZK Ministerstva dopravy a ÚKDDS.
V 50. letech Loutkový soubor Pražských papíren.
Od 1961 součástí ZK Motorlet Jinonice.
Od 1967 do 2. pol. 80. let při ČV Odborového svazu pracovníků školství a vědy.
Od 60. let součástí baletní soubor.
Spolupráce řady profes. umělců, na 170 sólistů a hudebníků se profesionalizovalo.
Činnost ukončena začátkem 90. let.

1946-1949 Nová tvorba, studio ochotnické dramatiky v ČSR.
1945-1952 Petr Bezruč, kulturní a ochotnická jednota poštovních zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.
DrO Pražská beseda, 1949 Konfrontace (Turová-Šejnin), účast na JH.
DS Pražských ZK ROH, 1949 JH Tovaryš Martin (Spitzer).
40.-50. léta Sokol Praha, DS Pražského sokolského kraje Tyršova, 1950 Jan Roháč, účast na JH.

Počátkem roku 1949 založena Maňásková skupina uměleckého souboru SNB, během půl roku 36 zájezdových představení. V létě za příznivého počasí hráli na Smíchově za kostelem.

Modrá trojka, LS železničářů, ved. Jar. Suchý (viz též Spořilov), do 1950 hrál v hotelu Koruna na Vinohradech, přestěhoval se do Strašnic, poté do Bílé Labuti. Hrál též na Hlavním nádraží.

LS ZK Ignis, 1952 Sůl nad zlato (Němcová, Svatoň).

1955-1957 LD Čestné stráže Pražské posádky, zájezdová scéna, za toto období 200 marionetových a maňáskových představení v pražských MŠ. Ocenění v celostátním kole ASUT.

Rodinná loutková divadélka v 50. a 60. letech 20. stol. konstruoval, osvětlovací a zvukovou technikou vybavoval Karel Freundl. Originální loutky výtvarníci J. Karpaš, F. Tvrdek, nebo z dílen J. Krále. Známá jsou divadélka režiséra Jar. Plevy, J. Karpaše, rodiny Lepšíků (Z. Lepšík byl členem Skupova divadélka a ve svém rodinném divadélku hrál pro obyvatele okolí), V. Hroníka (s vlastními loutkami), inž. Sadila, restaurátora Hlavy, Vlad. Veselého a p. Kotrby.

50. léta
1950(?) DS RK Propagační tvorby, přešla sem část členů České besedy z Nuslí.
Zkoušky ve výtvarných ateliérech a bytech herců, hráli v Divadle Na Slupi, v Síni LUT na Žižkově, v Řeznické, koncem 50. let zakotvili v div. sále DS Máj v Korunní ul. (viz Vinohrady), do DS Máj také 1960 přešli, nejprve jako samostaná skupina, později spojení. Čulík 1966-1968 jeho ved. (do 1966 přes 50 rolí). 1960 ocenění na JH.

DS ZK Tesla, 50. léta. Poprvé tu hrál Ladislav Mrkvička ( v Lucerně vodníka Ivana).
Studio KDO KNV, 50. léta, 1957 účast na JH.
50. léta DS Státních pracovních záloh, oblastní dramatický soubor, 1955 a 1956 účast na JH.
1952 Kovopodnik Praha, Divadlo míru.
1955-60. léta hrál Dramatický kroužek Lidového kadeřnického družstva Hygie, členy pracovníci provozoven z celé Prahy.
1956 DrKr neslyšících při SČI Praha.

1954 zde působil divadelní soubor Československých státních drah.

V 2. polovině 50. let dále působily divadelní soubory ZK Ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, Pražského okružního souboru, Divadelní služby.

1962 v Praze registrováno 92 ochotnických souborů (Dle: Ochotnické divadlo 1962, č. 6.)

Od zač. 60. let DS Flogiston při Lékařské fakultě hygienické, kabaretní soubor mediků, hrál do konce roku 1964.
V 1. polovině 60. let 20. století též DS MJF RK Aeroliníí.
Pražská kabaretní scéna při ZK ROH Uměleckých řemesel, autorský kaberet.
Sputnici, MJF.
1961 zahájil DS ZK Geologického průzkumu pořadem MJF.
DS ZK Polygrafia hrál v 1. polovině 60. let.

Po válce obnoven DS Aragon (viz Kolovraty), 60. léta jako Umělecká skupina Aragon, kabaretní repertoár, vystupoval v různých sálech Prahy, též v sále ZK Kotva, ještě 1964.

1962 i 1966 LD ČSČK.

1964 Divadélko na palubě, RS, účast na WP.

1965 Městský osvětový dům ve spolupráci se ZK ROH Vagonka Tatra Smíchov zřídil Divadelní amatérské studio, dvouletou vzorovou školu pro členy pražských souborů.

27. 5. 1970 se konala výroční konference pražské organizace SČDO: nadpoloviční počet členů SČDO měly soubory Malá scéna Žižkov, Doprapo Holešovice, ČKD Praha-Vysočany, Bozděch Praha-Vršovice. (AS 1970, č. 8, s. 19)


1973 zal. Nepanto, v rámci projektu pantomimy neslyšících, ved. L. Spilka. JH 1997 Znaková řeč. Činný i 2001.

1975 Divadlo na tahu uvedlo v hospodě u Čelikovských v Horních Počernicích premiéru Žebrácké opery (V. Havel). Účast autor, disidenti, divadelníci, spisovatelé ad. Až do 1978 jediné veřejné představení Havlovy hry za normalizace, po něm represe vůči autorovi, souboru i divákům.
Do 1989 další aktivity DS pouze v soukromí.
Po 1989 hrál soubor především v Divadle Na zábradlí. Činný i po 2002.

Pražská pětka, od počátku 80. let název pro generační vlnu několika mladých souborů – Sklep, Baletní jednotka Křeč, Recitační skupinu Vpřed, Výtvarné divadlo Kolotoč, pantomimickou skupina Mimosa, které vznikly v průběhu 70. let.
Na konci 70. let hrály společně nejprve pro úzký kroužek přátel, později pro veřejnost, především na Dobešce, v Branickém divadle, v Junior klubu na Chmelnici, v hotelu Tichý na Žižkově.
V 80. letech vznikaly další spřízněné skupiny.Společné projekty (vč. natočení filmu Pražská pětka).
90. léta Palác Akropolis. Navázaly na ni skupiny poetikou spřízněných souborů.

1973 zač. skupina mladých hrát v Podolí ve sklepní místnosti domku Davida Vávry, dnešního ved. divadla, představení pro své známé.
Od 1979 divadlo Sklep při FV SSM strojní fakulty ČVUT.
Hráli ve studentském klubu Na Strahově a v řadě dalších klubů, cca od pol. 80. let hlavně na Dobešce, v Branickém divadle, v 90. letech v Paláci Akropolis. Spolupráce s dalšími soubory tzv. Pražské pětky, v jejímž čele stáli. Mnozí z jejích členů se profesionalizovali.

Recitační skupina Vpřed, zal. v pol. 70. let L. Tučkem při ZO SSM gymnázia Arabská. Od poč. 80. let spolupráce s divadlem Sklep.
80. léta jako DS ZO SSM PKS.
Od 1991 bez zřizovatele, hrála v Paláci Akropolis na Žižkově.

Mimosa, pantomimický soubor zal. Vl. Gutem v 70. letech při OKD 6 Na Zavadilce. Po Gutovi ved. Zd. Běhal, 1980 vstoupili D. Vávra a T. Vorel. 1983-1989 účast na všech společných akcích Pražské pětky včetně filmu T. Vorla Pražská 5 (1988). 1985 profesionalizace. 1989 zánik.

1980 zal. bratry M. a Š. Cabany Baletní jednotka KŘEČ, členy většinou studenti UMPRUM, představili se 1983 v Gongu na společném večeru souborů Sklep-Vpřed-Křeč. (Skupina r. M. Formanem angažována do tanečních scén filmu Amadeus natáčených v Praze.)
V 90. letech v Paláci Akropolis. Účast na řadě společných akcí Pražské pětky (Chmelnice, Lucerna ad.). V 90. letech hráli na festivalech Příští vlna/Next Wawe a Čtyři a čtyři dny v pohybu.

1981 vzniklo Výtvarné divadlo Kolotoč, zřizovatelem OKD Praha 6. Působilo v rámci Pražské pětky. Originální animace figurín, loutek, siluet, výtvarné akce ve spojení s projekcí apod. Též účast na ŠP a FEMAD. Naposledy se prezentovali při otevření divadla Akropolis 1996.

B.K.S. (Bude konec světa), výtvarní umělci spříznění s poetikou Pražské 5, od 1974 rozvíjeli mystifikující program. Klíčová osobnost Fr. Skála. 80. léta recese pro úzký kroužek zúčastněných, 90. léta pro veřejnost. Humorně morbidní a surreálné obřady a koncepty skupiny. Spřízněnost s Pražskou 5 a Mehedahou.

1985 založena MEHEDAHA, výtvarníci, divadelníci a loutkáři ve spojení s výtvarnou skupinou Tvrdohlaví a Pražskou pětkou, kombinace loutek, stínů, světla s pantomimickou akcí. H. v divadlech Archa, Roxy apod. Festivaly např. 1994 a 1996 Příští vlna/Next Wave, Přelet nad loutkářským hnízdem, 1996 Mezinárodní loutkářský festival New York, 20001 Divadlo Plzeň.

B. S. P. (Bavíme se po práci), volná návaznost na Pražskou 5, 1990 insc. Míč-Vlasta 1990 v Branickém divadle pantomimy.
Obdobně sdružení Stará parta, společné div. produkce.

1986 zal. Vrata ( též Umělecké sdružení Vrata), pokračování Pražské pětky.
Do poloviny 90. let hráli v Branickém divadle, na Rokosce...
80. léta též DDS Vrátka.

1987-1991 Výtvarná skupina Tvrdohlaví, Z nich div. působili P. Nikl, Jar. Róna, Fr. Skála.

1988 zal. Qašňák, Kvašňák, volné sdružení literátů, divadelníků, výtvarníků, autorské textové večery magazínu Kvašňák, spolupráce s divadlem Sklep a Pražská pětka.

1987založen soubor Banda z tanečního kroužku při SOU Strojírenském ČKD Praha, tanec, folklor. 1993 JH.

1988 vznikl ssoubor Domino v rámci tanečního studia Dance Perfect. Repertoár moderní tanec. Na JH 1995, 1997.

90. léta 20. století

1990 kolem magazínu Filtré (grafikové v čele s Davidem Emanuelem Cíglerem) ustavila Společnost Filtré, Praha.
Od 1991 literární večírky, od 1993 div. činnost, autorské divadlo, účast na ŠP, festivalu Příští Vlna/Next Wave, JH, FEMAD. 2001 přetransformováno na Li-Po Dance.
Další část založila Studio Fracasse.

90. léta 20. stol. Volné sdružení přátel divadla, DS.

1990-1991 Sisyfova divadelní společnost, divadlo poezie složené z předních pražských sólových recitátorek, účast na WP.

1990 založena hudebně pohybová skupina - Tonton Macoutes.. Performance a hudba.
1991 DDS Dramaťárna.
1991 Akciová společnost Grál.
1991 Calipso.
1991 Klasické divadlo.
1991 Pantomima.
1991 To snad ne.
1991 Zatím neudán.
1991 DS Hutný duchovní pokrm.
1991 DS Na dubu.
1991 DS při Soukr. RAJ Praha 10.
Hudebně divadelní skupina extrémní vyhraněnosti Chaprál Crazy- Plesk! založena 1991.
1992 založena Divadelní sekce osvětového spolku Jakuba Hrona, činná i 2001.

Studio ADA, příležitostný soubor vznikl po 1992 k realizaci náročnějších div. projektů z členů pražských DS Máj, Refektář, Esence, Divadlo bez názvu, Klakson ad.

DS Alfa-Omega, 1992 O třech hrbáčích z Damašku (Vyskočilová), činný i 2001, činohra, činohra pro děti, pouliční divadlo, ved. Mil. Krátký.

1993 křesťanský divadelní soubor Ano nebo ne.
1993 Tifareth Praha.
1997 Kvelb, LD.

Divadelní soubor Mama-ya & Papa-ya založen 1995 jako studentský soubor, vlastní texty. Hráli v mnoha sálech v Praze, Celetná, Bohnice, od 1999 častěji v Karlínském Spektru.

Divadlo Promiňte vzniklo1995 jako studentská experimentální scéna.
Zpočátku působilo v kinosále SOU Elektrotechnického v Radlické ul., později v Klubu Mlejn, v Divadle Solidarita a Divadle Akcent. V sezoně1997/98 v KS Homolka, poté v Klubu Amfora na Pankráci.

Od 1995 Div. společnost Šuplík.
Od poloviny 90. let 20. století divadelní soubor Koňmo.
1995 DS Pod tlakem, Slepci (Ghelderode).
1997 Dětský divadelní soubor Elf, Kytice (Erben).
1997-2000 Lalofobia, výtvarně pohybové divadlo (Lalofobia - chorobný strach z mluvení). Účast na ředě významných přehlídek.

1997 zal. Luftiánova kumpánie, první veřejné vystoupení,
od 1998 spojení se souborem 8 kapes ve fraku,
od 1998 název Frak.
Hráli v Gongu, Mezi ploty, Akcentu, Excesu a mimo Prahu, i po 2000.

90. léta Šílencium (Silencium), trio pantomimy a pohybového divadla Konzervatoře J. Ježka,1996 na JH.
1997 Nenasytové, skupina pantomimy a pohybového divadla, studenti Konzervatoře J. Ježka.
1999 A propos, ved. Ivana Cochlarová.

1998 založeno soukromé dětské hudebně pohybové studio: Divadelní kočovná společnost Molière, lektoři učitelé DAMU. Vystupování v zahradách Pražského hradu, na festivalech. Činné i 2004.

1999 DS Půlnoc.

Od 2000
2000 Hlamestyl, studenti VŠ, Jan Hus: Vzkříšení. Od 2001 název Kabaret Caligula.
2001 Divadlo Padlo, Praha 6, ved. M. Posejpalová, Rukověť protivy, r. P. Lipavský.
2001 Divná Bára.
Divadlo Flexní hlavy, ved. i r. Kr. Cihlářová, 2002 Milá sedmi loupežníků (Dyk).

Kabaret Caligula (Hlamestyl) Padlo Divná Bára Divadlo Flexní hlavy Divadlo 655 Učňovská škola pro slepé
S. a.

Divadlo 655, insc. Ema Destinnová, účast na celopražské přehlídce mladého a netradičního divadla.

DrKr žáků učňovské školy pro slepé, Lesní panna.
 
  Bibliografie:
BENEŠOVÁ-TRČKOVÁ, Dana: Rytmus Hiircum není mimo mísu. Česká televize, ČT24 30. 6. 2013, internet – http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1089364-rytmus-hiircum-neni-mimo-misu

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 13: náboženské hry na katedrálních školách; s.15: pašijové hry, Mastičkář, 14. stol.; s.16: žákovské produkce ve 14. stol.; s.17: záznam letopisce o produkci studentů 1493; s. 18: školské latinské divadlo 16. stol.; s. 19: protireformačně zaměřené divadelní produkce Tovaryšstva Ježíšova; s. 20: vydání frašky Sedlský masopust; s. 22: barokní divadlo 17. stol.

DĚJINY českého divadla I. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968, s. 82: maškarní průvod 1412; s. 134-137: jezuitská představení; s. 139-140: dvorské divadlo; s.293; obr. Bakus v průvodu pražských židů, 1716; s. 294: obr. dtto, 1741.

DISMAN, Miloslav: Tradice půlstoletí (viz 1934). AS 1964, č. 6, s. 8-9.

KUBÍK, Daniel: Informace pro DBČAD 2016.

LADECKÝ, Jan: Seznam předmětů divadelního oddělení Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895. In Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Div. odbor NVČs 1895, s.180 - 193. Viz Texty.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 253-256
II.díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 200-229,-251-264,-339-343.
POKYNY pro slavnostní hru. (Sletové scény na Vltavě, 20. léta 20. stol.) Tisk ČOS. 1 s. SÚA: Fond ČOS. 1 s. Kopie kART.

POLLERT, Emil: Slavnostní hra na Vltavě a velká voda. (Sletové scény na Vltavě, 20. léta 20. stol.) Rkp. 1926. SÚA: Fond ČOS, ka 797. Kopie kART.

SLOVANSTVO bratrské. Brožura. (Sletové scény na Vltavě, 20. léta 20. stol..) Praha, ČOS 1926. 32 s. SÚA: Fond ČOS, ka 797.

VESELÝ, Jindřich: Čtvrtá loutkářská výstava 1929 ve Veletržním paláci. L 1928/29, č. 6, s. 146-147.

VESELÝ, Jindřich: Loutkářská výstava 1921 v Topičově salonu. L 1921, č. 4-5, s. 48-51.

VESELÝ, Jindřich: Třetí loutkářská výstava 1924 v Havlíčkových sadech. L 1923/24, č. 1, s. 10.

WEBOVÉ stránky souboru Hnízdo Um – http://dankbk.wix.com/hnizdo-um – 1. 4. 2016.

Thalie 1897-8, č. 21, s. 176.
 
  Archivy:
Chrudim, Státní okresní archiv, Soudobá dokumentace, Sbírka plakátů, př.č 927-1178

Praha, Národní archiv:
Sletové scény na Vltavě, 20. léta 20. stol: Fond ČOS. VII. slet, 1920: 780/2554 Ideový návrh sletové scény a slavnosti na Vltavě 1919;780/2555 Personální složení scénového odboru 1920; 780/2556 Zápisy ze schůzí scénového odboru 1920; VIII. slet, 1926: 797/2622 Nácvik a provedení slavností hry na Vltavě Slovanstvo bratrské, r. E. Pollert (o nezdařené premiéře), dopis Alf. Muchy o přípravě plakátu, 1925-1927; 802/2639-2642 Sletová scéna Kde domov můj, dokumentace 1925-1927.

Divadelní oddělení Národního muzea, Praha:
Praha, Tyl, (nezjištěno který z 30 souborů nazvaný Tyl)
diplom F.A.Šubertovi, č.inv. 15054/34, lok.č. P - S 3

Slavnostní list Vzdělávací a ochotnické besedy Tyl, 1920
DNM T 10029/32

Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Kronika obecní Budislav 1922–1970, snímek 54,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=696&page=1&search=Budislav&sst=0&dates=&searchtype=&searcharch=&allwords=
 
  Poznámka:
Soubory k tomuto celku:
Chumáč; Sázavan; Oul; Tramway; Intimní volné jeviště; Kroužek Klicperův; Šimanovský; Kollár; Beseda lakýrníků; Volné jeviště; Tylův kroužek (Blahníkova sdružina); Klub vlasteneckých přátel dr. Paříka a Třebenicka, LD; Knihovna a čítárna L. N. Tolstého; Červená sedma; Zákrejs, Vladimír, LD; Kneipp, Spolek český; Čs. obchodní beseda; Jubilejní spolek katolický; Komenský; Šubert (Dram. sdružení Volné jeviště); Ignotus; Pulda, Jaroslav; Svaz československého studentstva; Studentstvo kolejí českých vysokých škol; Dělnický klub athletů; Smetana; Intimní dramatická družina; Lier; Tyl; Rozkvět; Mošna, SDO; Volné dramatické sdružení; Sdružení divadelních ochotníků; Divadlo Umění; Volné divadlo; Mošna, Jindřich, ochotnická beseda; Bohéma; Hrůza, Kabaretní sdružení; Ochotnický kroužek čs. studentstva; Deyl; Čs. družina; Osten; Satyr; Vojan, SDO; Doucha; Dědrasbor; Pardál (Čtverák, Blaník); Jarost (Šantala); Scéna; Vojan, Beseda; Intimní scéna dramatických adeptů; Stroupežnický; Dramatický a společenský klub číšníků; Družstvo pro postavení a vedení divadel Socialistické scény; Socialistická scéna; Klub přátel divadla; Nová scéna; Veselí přátelé; Klub Třebíčanů; Dělnický spolek ochotnický; Vesna; Komedie; Peněžní úředníci; Legionářská scéna; Intimní scéna; Intimní jeviště; Libuše; Nová scéna; Vzdělávací a divadelní klub hluchoněmých; Sokol Pražský, LD (Pražský Sokolíček); Besídka Daniela Adama z Veleslavína; Jirásek; Dada podívaná; Lidová scéna; Fašistická scéna; Pražská akciová tiskárna Národní Listy; Slovanští národní socialisté; Ohnisko; Zlatá stezka; Komenský, spolek pro podporu čsl. škol v zahraničí; Symposion; Družstvo pro postavení Tylova domu; KODAK; Mladá generace Čs. strany lidové; České divadlo; Českomoravská vysočina; Svornost; Mariánská kongregace; Jihoslovanská scéna; Výpad; Dramatický studentský klub; Kanalizační zaměstnanci; Jeviště dneška; Pěnkava; Opera Studio; Dělničtí divadelníci Velké Prahy; Sdružení paní a dívek; Mariánská družina u sv. Kajetána; Lyra; Pražský okrsek ÚMDOČ, DS; Scéna Davu; Malajský šíp; Dětská scéna DDOČ; Poštovní a telegrafní zaměstnanci; Březovský, Lumír; Abdera; Židovská loutková scéna; Průbojné dramatické studio; Ústřední soubor SDDOČ; Moderna (Neodvislé divadlo); Království loutek; Divadlo mladých diváků, Praha VIII; Scéna Generace; Umělecká scéna; Demokratická scéna; Republikánských zaměstnanců; Stará pošta; Opona; Dramatické studio; Spolek přátel Pražského dětského divadla; Komorní zpěvohra; České studentské divadlo; Divadlo U zelené růže; Dramatické a filmové studio; PULS (Pražská umělecká loutková scéna); Psohlavci; Národní arijská kulturní jednota (Nová doba); Doprava a dům, VIII. skupina; Jednota obchodních dopravních zaměstnanců; Báňská a hutní společnost; SAVOŠ; Nádražní skupina;
Obratník; Pražská zpěvohra; Nová tvorba; Bezruč, Petr; Pražská beseda; Pražské ZK ROH; Sokol Praha; SNB, LD; Modrá trojka, LD; Ignis, LD ZK; Tatra Křižík, LD ZK; Čestná stráž Pražské posádky, LD; Propagační tvorba; Tesla, ZK; Studio KDO KNV; Státní pracovní zálohy; Svaz invalidů, Neslyšící; Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství; Pražský okružní soubor; Divadelní služba; Flogiston; Aerolinie, MJF; ČSČK, LD; Pražská kabaretní scéna; Polygrafia; Divadélko na palubě; Divadelní amatérské studio; Nepanto; Divadlo na tahu; Pražská pětka; Sklep, Recitační skupina Vpřed; Mimosa; Baletní jednotka KŘEČ; B.K.S.; MEHEDAHA; B. S. P.; Stará parta ;Vrata; Vrátka; Tvrdohlaví; Qašňák (Kvašňák); Domino; Banda; Filtré; Li-Po Dance; Fracasse;
Od 1990
Volné sdružení přátel divadla; Sisyfova divadelní společnost; Tonton Macoutes; Dramaťárna; Grál; Calipso; Klasické divadlo; Pantomima; To snad ne; Zatím neudán; Hutný duchovní pokrm; DS při Soukr. RAJ; Na dubu; Chaprál Crazy- Plesk!; Osvětový spolek Jakuba Hrona, Divadelní sekce; Studio ADA; Alfa-Omega; Ano nebo Ne; Tifareth; Kvelb, LD; Šuplík; Koňmo; Pod tlakem; Elf; Lalofobia; Frak (Luftiánova kumpánie; 8 kapes ve fraku); A propos; Nenasytové Molière; Půlnoc; Šílencium; Kabaret Caligula (Hlamestyl); Padlo; Divná Bára; Divadlo Flexní hlavy; Divadlo 655; Učňovská škola pro slepé
Zpracovali: Jiří Macek, Vítězslava Šrámková

Soubory k tomuto celku:
Chumáč; Sázavan; Oul; Tramway; Intimní volné jeviště; Kroužek Klicperův; Šimanovský; Kollár; Beseda lakýrníků; Volné jeviště; Tylův kroužek (Blahníkova sdružina); Klub vlasteneckých přátel dr. Paříka a Třebenicka, LD; Knihovna a čítárna L. N. Tolstého; Červená sedma; Zákrejs, Vladimír, LD; Kneipp, Spolek český; Čs. obchodní beseda; Jubilejní spolek katolický; Komenský; Šubert (Dram. sdružení Volné jeviště); Ignotus; Pulda, Jaroslav; Svaz československého studentstva; Studentstvo kolejí českých vysokých škol; Dělnický klub athletů; Smetana; Intimní dramatická družina; Lier; Tyl; Rozkvět; Mošna, SDO; Volné dramatické sdružení; Sdružení divadelních ochotníků; Divadlo Umění; Volné divadlo; Mošna, Jindřich, ochotnická beseda; Bohéma; Hrůza, Kabaretní sdružení; Ochotnický kroužek čs. studentstva; Deyl; Čs. družina; Osten; Satyr; Vojan, SDO; Doucha; Dědrasbor; Pardál (Čtverák, Blaník); Jarost (Šantala); Scéna; Vojan, Beseda; Intimní scéna dramatických adeptů; Stroupežnický; Dramatický a společenský klub číšníků; Družstvo pro postavení a vedení divadel Socialistické scény; Socialistická scéna; Klub přátel divadla; Nová scéna; Veselí přátelé; Klub Třebíčanů; Dělnický spolek ochotnický; Vesna; Komedie; Peněžní úředníci; Legionářská scéna; Intimní scéna; Intimní jeviště; Libuše; Nová scéna; Vzdělávací a divadelní klub hluchoněmých; Sokol Pražský, LD (Pražský Sokolíček); Besídka Daniela Adama z Veleslavína; Jirásek; Dada podívaná; Lidová scéna; Fašistická scéna; Pražská akciová tiskárna Národní Listy; Slovanští národní socialisté; Ohnisko; Zlatá stezka; Komenský, spolek pro podporu čsl. škol v zahraničí; Symposion; Družstvo pro postavení Tylova domu; KODAK; Mladá generace Čs. strany lidové; České divadlo; Českomoravská vysočina; Svornost; Mariánská kongregace; Jihoslovanská scéna; Výpad; Dramatický studentský klub; Kanalizační zaměstnanci; Jeviště dneška; Pěnkava; Opera Studio; Dělničtí divadelníci Velké Prahy; Sdružení paní a dívek; Mariánská družina u sv. Kajetána; Lyra; Pražský okrsek ÚMDOČ, DS; Scéna Davu; Malajský šíp; Dětská scéna DDOČ; Poštovní a telegrafní zaměstnanci; Březovský, Lumír; Abdera; Židovská loutková scéna; Průbojné dramatické studio; Ústřední soubor SDDOČ; Moderna (Neodvislé divadlo); Království loutek; Divadlo mladých diváků, Praha VIII; Scéna Generace; Umělecká scéna; Demokratická scéna; Republikánských zaměstnanců; Stará pošta; Opona; Dramatické studio; Spolek přátel Pražského dětského divadla; Komorní zpěvohra; České studentské divadlo; Divadlo U zelené růže; Dramatické a filmové studio; PULS (Pražská umělecká loutková scéna); Psohlavci; Národní arijská kulturní jednota (Nová doba); Doprava a dům, VIII. skupina; Jednota obchodních dopravních zaměstnanců; Báňská a hutní společnost; SAVOŠ; Nádražní skupina;
Obratník; Pražská zpěvohra; Nová tvorba; Bezruč, Petr; Pražská beseda; Pražské ZK ROH; Sokol Praha; SNB, LD; Modrá trojka, LD; Ignis, LD ZK; Tatra Křižík, LD ZK; Čestná stráž Pražské posádky, LD; Propagační tvorba; Tesla, ZK; Studio KDO KNV; Státní pracovní zálohy; Svaz invalidů, Neslyšící; Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství; Pražský okružní soubor; Divadelní služba; Flogiston; Aerolinie, MJF; ČSČK, LD; Pražská kabaretní scéna; Polygrafia; Divadélko na palubě; Divadelní amatérské studio; Nepanto; Divadlo na tahu; Pražská pětka; Sklep, Recitační skupina Vpřed; Mimosa; Baletní jednotka KŘEČ; B.K.S.; MEHEDAHA; B. S. P.; Stará parta ;Vrata; Vrátka; Tvrdohlaví; Qašňák (Kvašňák); Domino; Banda; Filtré; Li-Po Dance; Fracasse;
Od 1990
Volné sdružení přátel divadla; Sisyfova divadelní společnost; Tonton Macoutes; Dramaťárna; Grál; Calipso; Klasické divadlo; Pantomima; To snad ne; Zatím neudán; Hutný duchovní pokrm; DS při Soukr. RAJ; Na dubu; Chaprál Crazy- Plesk!; Osvětový spolek Jakuba Hrona, Divadelní sekce; Studio ADA; Alfa-Omega; Ano nebo Ne; Tifareth; Kvelb, LD; Šuplík; Koňmo; Pod tlakem; Elf; Lalofobia; Frak (Luftiánova kumpánie; 8 kapes ve fraku); A propos; Nenasytové Molière; Půlnoc; Šílencium; Kabaret Caligula (Hlamestyl); Padlo; Divná Bára; Divadlo Flexní hlavy; Divadlo 655; Učňovská škola pro slepé
 
 

Související Texty

 
 

Související Soubory

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Přehlídky

 
 

Související Ročníky přehlídek

 
 

Související Organizace

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Kalendárium

 
 

Související www odkazy

 
 

Související Obrázky

 Sokol, VIII. všesokolský slet: Vstupenka na slavnostní hru na Vltavě Slovanstvo bratrské.
ADA, logo
Česal  Miroslav - portrét
CINYBULK, Vojtěch, portrét
CÍSAŘ, Jan, portrét
DŘÍZHALOVÁ, Iveta, portrét
Erik Kolár
foto totožné s č. 3464
František Mikeš, portrét
František Mikeš, portrét
František Mikeš, portrét
František Mikeš, portrét
FRIČ, J.V.
GABRIEL Josef, návrh na oponu
GAREIS, Ant., Návrh opony  pro Prozatímní divadlo, obraz, dNM
Hynais, Vojtěch, studie ústřední postavy k oponě Národního divadla v Praze, asi 1883
Ivan Vyskočil  jako lektor hronovského diskusního semináře.
Jan Kaška: Divadelní ochotník. Praha 1845.
Jan Podlipný
JANATA, Milan, portrét, fotograf LCH
Josef Jiří Stankovský, portrét
Judyth
JUŘENA, Zdeněk, portrét
Karel Sladkovský, portrét
Když hostování členů Národního divadla přerostlo pro provoz divadla únosnou míru, odmítl řed. Schmoranz.
KIMLOVÁ, Jolana, portrét, výtvarnice plakátů LCH 2001
KOLÁR, Erik, portrét
Ladislav Lhota, herec, režisér, organizátor ochotnického hnutí, funkcionář ÚMDOČ a po roce 1969 SČDO, stálý účastník Jiráskova Hronova, z archivu Okresního muzea Náchod.
Ladislav Lhota, režisér, herec, spolupracovník řady souborů v Praze a středních Čechách
LANDER, Richard, portrét
Liška, Emanuel Krescenc (falsum) , studie k výzdobě ND, 188x
Luděk Richter, Kichotání, podle románu Miguela de Cervantes Saavedra, režie Luděk Richter, výprava Karel Kerlický
MACHKOVÁ, Eva, portrét,
MALÍK, Jan, portrét
Měšťáci (Gorkij),  Antonín Kurš jako Tětěrev
Měšťáci (Gorkij), František Kubr jako Nil
Milan Kyška, předseda výboru SČDO, 1969
Miletín, Muzeum 2/25, Praha, Nosticovo divadlo
Miletín, Muzeum českého amatérského divadla, 2. sál, 45-47. panel
Miletín, Muzeum českého amatérského divadla, 2. sál, 45. panel, Praha
Miloslav Disman v rozhlasovém studiu 12. března 1941.
MINC, Karel, portrét
Nabídka služeb uměleckého závodu divadelního Šustek a Wenig.
Národní divadlo, lidové představení českého ochotnictva, Naši furianti, ke sjezdu ochot. čs. 1895
Národní divadlo, medaile na pamě´t otevření 1883
Odběhlec z lásky synovské, 1785, tit. strana
Praha - plakát, německý, 1810
Praha, ?, Výjev ze Šamberkova J. K. Tyla, 1883
Praha, Činoherní klub, vstup do budovy
Praha, dělnický soubor, Maryša, Marie Majerová, 1912,
Praha, Divadlo bez zábradlí, vchod
Praha, Divadlo EFB - Armádní umělecké divadlo, Pan Kobkán vdává dceru, opona, A.Hofmeister, 1953
Praha, Divadlo Hybernia, budova
Praha, Divadlo Hybernia, hlediště
Praha, Divadlo Hybernia, původní podoba stavby kláštera františkánů
Praha, Divadlo Kalich, hlediště
Praha, Divadlo Kalich, jeviště
Praha, Divadlo Kolovrat, jeviště a hlediště
Praha, Divadlo Kolowrat, budova paláce
Praha, Divadlo Spejbla a Hurvínka, opona s portálem Spejblovo hudební zmatiné, 2010
Praha, DS Máj, Lumpacivagabundus, 1991
Praha, DS Máj, Lumpacivagabundus, 1991.jpg
Praha, Lidové divadlo národně-sociálního dělnictva, Dva světy, Ladecký, r. A.Wiesner,1899 - plakát.
Praha, Lidové umění, Režisérova příručka, 1932
Praha, Městská divadla pražská, Scéna, 1929
Praha, Nablízko, Krysař, 2004
Praha, Nablízko, Krysař, 2004
Praha, Národní divadlo, 28.10.1918
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924  Braniboři v Čechách
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924  Čertova stěna
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924  Dalibor
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924,  Hubička
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924, Libuše
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924, Prodaná nevěsta
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924, Tajemství
Praha, Národní divadlo, Adolf Liebscher,  soutěžní návrh opony1880
Praha, Národní divadlo, František Ženíšek, Studie k první oponě Národního divadla
Praha, Národní divadlo, návrh opony pro inscenaci Strakonický dudák, Josef Lada, 1930,
Praha, Národní divadlo, návrh opony, Julietta, František Muzika,1938
Praha, Národní divadlo, návrh opony, Signorina Gioventú, František Muzika, 1937
Praha, Národní divadlo, opona, Slavie truchlí nad shořením divadla a obětavý národ jí přináší dary, génius národa žehnající lidu. Vojtěch Hynais, 1883
Praha, Národní divadlo, požár 1881
Praha, Národní divadlo, Stavovské, Milenci z kiosku, Bedřich Feuerstein, 1932, foto opony
Praha, Národní divadlo, Ze života hmyzu, Čapek, Josef, 1922, návrh opony, dNM
Praha, Národní divadlo, železná opona, Frant. Kysela, 1923
Praha, Národní divadlo, železná opona, Frant. Kysela, 1923
Praha, Národní, Braniboři v Čechách, návrh opony, Kysela
Praha, Národní, Braniboři v Čechách, opona, Kysela
Praha, Národní, Kysela, opona, Dvě vdovy, realizace
Praha, Národní, Kysela, opona, Hubička, realizace, čb foto
Praha, Národní, Kysela, opona, Hubička, realizace, čb foto
Praha, Národní, Kysela, opona, Libuše, realizace, čb fotografie
Praha, Národní, Kysela, opona, Prodaná nevěsta, realizace, čb foto
Praha, Národní, Kysela, opona, Tajemství, realizace, čb foto
Praha, Národní, opona Hynais, detail anděl
Praha, ND v plamenech
Praha, ND, Hynais, opona
Praha, ND, Julietta, opona F.Muzika
Praha, ND, Národ sobě nad oponou
Praha, ND, Národ sobě, tympanon
Praha, ND, opona Aleš, čb foto
Praha, ND, opona s proscéniem a portálem Národ sobě
Praha, ND, opona, portál
Praha, ND, opona, soutěž, Max Pirner, 1879
Praha, ND, opona, soutěž, Petr Maixner, 1879
Praha, ND, portál Národ sobě
Praha, ND, soutěž, Frant. Ženíšek, 1880
Praha, Německé divadlo, Ctnosti, neřesti a vášně před dramatickým básníkem, Eduard Veith, 1887, zničena
Praha, Nosticovo divadlo
Praha, POPAD, propozice s. 1, 1992
Praha, požár Národního divadla
Praha, Praha dvacátého století
Praha, Prozatímní divadlo (1941 a 1942), Benátská maškaráda, Jiří Trnka, 1941, návrh opony
Praha, Prozatímní divadlo, budova, dobová kresba
Praha, Prozatímní divadlo, opona s bohatým řasením, 1876
Praha, Prozatímní, hlediště s oponou
Praha, sál hotelu Central / Komorní divadlo, portál s nástěnnou malbou Karla Špilara před úpravou prostoru na divadlo
Praha, Semafor, detaily opony
Praha, Semafor, opona, Suchý, 2005
Praha, Smetanovo divadlo, Neues deutsches Theater,1888,  kresba návrhu budovy
Praha, Smetanovo divadlo,budova, pohlednice
Praha, Staropražské jesle, dřevoryt Čeňka Maixnera podle kresby Antonína Gareise
Praha, Stavovské divadlo, budova
Praha, Stavovské divadlo, budova
Praha, Stavovské divadlo, budova
Praha, Stavovské divadlo, budova
Praha, stavovske, opona
Praha, Studio ADA, Aktovky - Diplomat  -  Jiří Novotný a Zd. Šiler, 1993
Praha,německé divadlo, opona
Praha-Nusle, Divadlo Na Jezerce
Praha-Vinohrady,  Máj, Pasáček vepřů, 1991
Praha-Vinohrady, Máj, Pasáček vepřů, 1991
Pražští ochotníci sehráli na scéně Národního divadla na počest sjezdu ochotníků českoslovanských Naše furianty.
Přelet přes loutkářské hnízdo - plakát, 2011
Přírodní divadlo v Divoké Šárce, Prodaná nevěsta 1913
Rieger, F.L. předseda Sboru pro postavení ND
RÖDL, Otto, portrét
ŠEDIVÝ, Prokop: Krátké pojednání
Šéfredaktor Amatérské scény Jiří Beneš.
Smiřičtí (Kolár), r. Jakub Seifert.
Správní členění Prahy od 2001
Staropražské jesle, dřevoryt Č.Maixnera, 2.pol.19.stol.
SŮRA, Jaroslav, portrét, výtvarník plakátů LCH
Svoboda Josef, pro div Hamburg, Sicilské nešpory, světelná opona
Terezín, gheto, Ester, návrh kostýmu Krále od Františka Zelenky
Titulní list knižního vydání her Jana Nepomuka Štěpánka.
ÚMDOČ, sjezd českoslovanského ochotnictva, 1895, pozvánka
ÚMDOČ, sjezd českoslovanského ochotnictva, 1895, s 2 a 3 programu
Václav Stach: Svátek českého jazyka
Ženíšek, návrh na oponu ND, realizovaný
Ženíšek, studie k oponě ND


 
 

Související Alba

 
 

Související Místopis

 
 

Související Opony

 
 

Související Výstavy

 
 

Mapa - Praha, hlavní město

Otevřít mapu do nového okna - prohledat okolí (testovací provoz)
 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
František Mikeš, portrét
ADA, logo
 Sokol, VIII. všesokolský slet: Vstupenka na slavnostní hru na Vltavě Slovanstvo bratrské.