Opony: Vestec, jeviště Spolku divadelních ochotníků, opona Libušina věštba, autor Čeněk Klásek, 1913, přemalba Světlana Vošická 2007

Autor: učitel Čeněk Klásek, autorka přemalby Světlana Vošická z Vestce, učitelka na základní škole.
Vročení: 1913, přemalba 2007

Motiv: Libušina věštba

1913 učitel Čeněk Klásek ve věku 34 let podnítil znovuzaložení ochotnického spolku. Pro jeho jeviště namaloval oponu s tématem "Libuše věští slávu Prahy". Byla kopií obrazu ak. malíře (?Věnceslava) Černého (dle obecní kroniky). Dispozice postav na oponě však spíše připomíná obraz Josefa Mathausera (Jiří Valenta).
1923 soubor sehrál poslední představení.

2003 po osmdesáti letech divadelní život v obci ožil. Milada Ryšavá, principálka divadla V.O.S.A.podala 2014 následující svědectví:
Šmejdili jsme na půdě obecního úřadu. Tam jsme ji nalezli. Bohužel po pár letech používání její barvy příliš vybledly, že nebylo rozeznat jednotlivé postavy. V té době byla naší členkou pracovnice Národního muzea v Praze a snažila se najít někoho, kdo by ji dokázal zrestaurovat a zakonzervovat. Bohužel její záchrana by byla tak nákladná, že by tato hodnota nesčíslně krát převýšila její hodnotu. Obraz byl malován na plátně - obdobě tehdejších prostěradel. Nechali jsme ji alespoň oživit a používáme dodnes. Pravda, není to co to bylo, ale opona slouží do dnes.. Možná se Vám zdá,že jsme zničili něco, co mělo nějakou vypovídací hodnotu. Věřte, že skutečně jsme se oponou zaobírali hodně dlouho. Ale verdikt odborníků byl jednoznačný.

2003 soubor V.O.S.A. použil oponu jako pozadí pro představení hry Dívčí válka Františka Ringo Čecha.

2007 autorka přemalby Světlana Vošická z Vestce, učitelka na základní škole, zachovala původní dispozici postav, ale nový obraz transformovala do naivistického pojetí. (Jiří Valenta 2014)

---

Učitel Čeněk Klásek, který podnítil v roce 1913 znovuzaložení ochotnického spolku ve Vestci na okr. Nymburk, pro něj namaloval i oponu. Doširoka rozevřená drapérie otvírá pohled na bájeslovnou scénu Libuše, věštící slávu Prahy.
Podle obecní kroniky měla být kompozice vytvořena podle předlohy Věnceslava Černého. V prostředí učitelů měly však také velký věhlas obrazy Josefa Mathausera, jejichž reprodukce byly používány jako „obrazy z dějin“ při vyučování dějepisu.
Míru závislosti výjevu na případných předlohách neumožňuje dnes posoudit přemalba Světlany Vošické z roku 2007, která zachovala obrazu jen původní kompoziční rozvrh, ale podle fotografií stavu opony po nálezu měnila i objemovou skladbu figur, vybavených původně drapériemi s bohatým řasením.
Tyto fotografie jsou rovněž příliš nezřetelné na to, aby se bylo možné vyjádřit k výtvarné kvalitě původní malby, jež, zdá se, dobový průměr překračovala.

(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Poznámka:
2014 fotodokumentaci zpracoval JIří Němec

Uložení dokumentace:
http://piwigo.divadlovosa.cz/picture.php?/105/category/14 (stav opony po nálezu)

Historické užití:
jeviště Spolku divadelních ochotníků

Současné užití:
Divadlo V.O.S.A.

Majitel/umístění:
Divadlo V.O.S.A.

Informátoři:
Milada Ryšavá, principálka divadla V.O.S.A. vosa@divadlovosa.cz