Osobnosti: BLAHNÍK, Vojtěch Kristián,

Datum narození: 12.8.1888
Místo narození: Dobrovice u Mladé Boleslavi
Datum úmrtí: 11.6.1934
Místo úmrtí: Litoměřice

Otec úředníkem cukerní daně, proto častá změna působiště a častá změna škol u syn.
Obecnou školu začal navštěvovat v Domažlicích, dokončil v Jičíně.
Reálka v Jičíně (1899-1902), Mladé Boleslavi a Pardubicích (1903-1906), kde na jeho vztah k literatuře zapůsobil historik prof. R. Urbánek.
1906 jej Spolek akademiků pardubických uvítal jako svého člena. Brzy se stal vedoucí osobností divadelní činnosti Spolku až do roku 1912.

1913 z pardubického Akademického spolku odvedl mladočeskou opozici a založil s ní Sdružení studentů pardubických, např. Živá mrtvola (L. N. Tolstoj).

Už za studentských dob tedy hrál ochotnicky divadlo a měl vygraněné názory na divadelní umění i stav společnosti.

Po maturitě rok studoval na technice v Praze, ale víc se věnoval divadlu a literatuře, proto se musel vrátit domů.
1907 na otcovo přání začal hospitoval jako učitel v Pardubicích aj.
1909 odešel do Prahy a stal se redaktorem.
Jeho vztah k divadlu posílil sňatek s Růženou Wenigovou, neteří F. A. Šuberta, sestrou Josefa a Adolfa Wenigových.
Za světové války narukoval.

Po vzniku ČSR se stal přednostou ústřední knihovny ministerstva národní obrany v Praze (1917-1919 absolvoval knihovnické kurzy na filozofické fakultě).
Od 1918 působil jako režisér na různých scénách a v divadlech v Praze i dalších městech, vedl režisérské kurzy.
1919-1921 souběžně lektorem dějin divadla na nově vzniklém dramatickém oddělení konzervatoře.
1919 ho švagr A. Wenig přivedl k práci v Divadelní matici, zde se B. začal zajímat o organizaci amatérského divadla v ČSR.

1920 založil na Smíchově DrO Občanské besedy na základě ohlasu, jaký vyvolala jeho inscenace Večera tříkralového (Shakespeare) s vybraným souborem pražského ochotnictva, představená na náchodském sjezdu ochotnického severovýchodu (na scéně a s hudbou/!/ Blahníkova švagra, malíře Jos. Weniga). Snaha o uměleckou samostatnost podmíněna organizační nezávislostí, tj. zkouškami ve vypůjčených hostinských sálech.
Později působila jako Blahníkova družina. Většinou hostovala na jevištích různých spolků. Soustředila se na prohlubování divadelně odborného školení a hereckou praxi svých členů, kteří byli činní i ve svých mateřských jednotách.
1923 spojení s Tylovým kroužkem (zal. 1902), spojený soubor v názvu používal též Blahníkova družina.

Působil v ÚMDOČ, velmi agilně se věnoval organizaci divadelních kurzů – sám přednesl nespočet přednášek v Praze i odlehlých venkovských místech).
Od 1924 navazoval vztahy s organizacemi divadelních amatérů v cizině.
Významný podíl v jeho prácí tvořily styky s divadelními ochotníky na Slovensku – v Martině od 1924 pořádal divadelní kurzy, zasloužil se o uvádění slovenského repertoáru na ochotnické scény atd.

1924-1928 podnikl (na stipendium ministerstva školství) několik studijních zájezdů do Německa, Rakouska a Paříže, při nichž shromažďoval materiály ke svým Světovým dějinám divadla.

1925 V.K.Blahník zbaven čestného členství a všech funkcí v ÚMDOČ. Soudní spor se starostou Hermanem. (Československé divadlo 1925, č. 2, s.32.)

Významně působil i jako režisér.

Zejména Tylův kroužek (hrál v Libni a ve Vysočanech), do něhož po 1. svět. válce převedl ze Smíchova svou družinu ….
Pro ochotnické inscenace upravil řadu her z klasického a staršího repertoáru.

1925 se rozešel s ÚMDOČ a s řadou ochotnických spolků, které odešly s ním, založil Tylovu obec ochotnickou, jíž předsedal.

Zemřel sebevraždou.
Jeho dcerou je režisérka E. M. Bergerová (*1921).
---

BLAHNÍK, Vojtěch Kristián, ochotnický herec, režisér, organizátor pražského ochotnického divadla, autor Světových dějin divadla (1929), Smysl a podstata divadelního umění (1923), Umění divadelní (1919).
Jeho jménem nazván divadelní soubor v Praze-Žižkov, Pražský okrsek ÚMDOČ, Tylův kroužek přejmenován na Blahníkova družina (Praha).

Bibliografie:
BIBLIOGRAFIE českého amatérského divadla. Praha-IPOS-ARTAMA 1999, č. 3, 4, 182, 236, 238, 366, 403, 427, 728, 729.
--
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Les théâtres d´amateurs en Tchécoslovaquie. Paris, Choses de théâtre, 2-eme année, numéro spécial, mai 1923, s. 102-104.

BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Ochotnická divadla v Československu. Čs. divadlo 1923, č. 12, s. 185-186.

BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Poznámky o režii. Divadelní ochotník 1929, č. 6-7, s. 86-89; č. 8, s. 110-112; č. 9, s. 130-132; č. 11, s. 157-159. 729

BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Režie divadla v přírodě. Divadelní ochotník 1932, č. 6, s. 74-78.

BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Světové dějiny divadla. Praha, Aventinum 1929. 622 s., fot.; Praha, Nakl. Družstvo Máje 1938.Světové dějiny divadla. Praha, Aventinum 1929. 622 s., fot.; Praha, Nakl. Družstvo Máje 1938. 236 s.

BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Smysl a podstata divadelního umění. Praha, F. Borový 1923.

BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Umění divadelní. Praha, F. Topič (1919); Praha 1946. 154 s.
---


O jeho práci:
BENEŠ, Luděk: Osobnosti Mladoboleslavska. Mladá Boleslav, Muzeum Mladoboleslavska 2009, s. 15

BERGEROVÁ, Eva Marie: Vojtěch Kristián Blahník..., úvod in: BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Umění divadelní, s. 9-16.

CÍSAŘ, Jan - MOHYLOVÁ, Věra: Historie divadelní Pardubic a okolí.Pardubice, Východočeské divadlo 2002, s. 72.

HLOUŠKOVÁ, Martina, SOkA: Informace pro MČAD: Místopis okresu. Rkp. 1999-2000. 43 s. kART.

LANTOVÁ, Ludmila: Heslo in: Lexikon české literatury 1 - A-G. Praha, Academia 1985, s. 244- 246.

SMAŽÍK, František: Vojtěch Kristián Blahník a jeho družina. AS 1964, č. 9, s. 8-9.

THEIN, Pavel: Příspěvek k dějinám ochotnického divala v Pradubicích. Nepublikováno.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 57-58.

Amatérská scéna 1988, č. 8, s. 23 - studie.
Amatérská scéna 1964, č. 9, s. 8 - studie.