Osobnosti: BÁRTA, Václav, Plzeň, Praha

 
  Datum narození: 28.9.1937
Místo narození: Hromnice u Plzně
 
  Václav Bárta, v 60. letech vedoucí jednoho z nejznámějších souborů malých forem INKLEMO, autor básní, písní a kabaretních textů, scénářů, básní, pohádek i knih, režisér, dudák a zpěvák folklorních souborů atd. ...

Rodiče hrávali v Hromnici divadlo - otec hrával v mládí divadlo v místním ochotnickém spolku DTJ, matka také, ale v divadelním odboru Sokola,
takže V. B. hrál divadlo dřív, než začal chodit do školy. Hrál páže ve Vrchlického Noci na Karlštějně.
Za duhé světové války i po ní se v Hromnici hrávalo skoro v každém stavení loutkové divadlo. Chodil na Kašpárka neděli co neděli, pomáhal stavět divadýlko i držet loutky.

1943 začal navštěvovat hromnickou dvoutřídní školu.
1946 se rodna přestěhovala do Horní Břízy, kde absolvoval zbytek základní školní docházky a začal psát básničky.

1952 odešel dobrovolně na vojenské gymnázium, protože se naučil hrát na dudy, absolvoval jako zpěvák a dudák mnoho představení, vojenských soutěží a přehlídek.
1955 - asi - se jako dudák a zpěvák v jedné osobě stal vítězem celostátního kola ASUTu v Bratislavě, předsedou poroty byl skladatel Eugen Suchoň.
Jako zpěvák-sólista působil i v pěveckém sboru vojenské školy Jana Žižky a také se sedmičlenou kapelou, kterou s J. Banátem založili.
Těsně před koncem vojny úspěšně absolvoval konkurz do slovenského souboru písní a tanců SĽUK, kam ale z rodinných důvodů nenastoupil.
Po předčasném skončení studia ve vojenské akademii pro „nězáujem o štúdium“, a po dosloužení základní vojenské služny, se vrátil domů do Horní Břízy.
Krátce pracoval u v keramických závodech.
1958 byl dostavěn závodní klub a v něm začaly vznikat nové soubory. Bárta, kterého lákal sborový zpěv, založil mužský pěvecký kvartet, s nímž se probojovali do celostátního kola Soutěže tvořivosti mládeže – STM v Praze, kde získali ocenění.
Bárta spolupracoval se souborem písní a tanců plzeňské Škodovky, zpíval v uznávaném sboru Česká píseň v plzeňském rozhlase, a natočil i pár písniček s Plzeňským rozhlasovým orchestrem PLS.

1959 díky těmto aktivitám získal zaměstnání v Domě osvěty v Plzni. Jako metodik pro lidovou uměleckou tvořivost měl pečovat o divadelní a loutkářské soubory na území Plzně. A navíc k tomu o folklorní a pěvecké soubory. Brzy začal pracovat i v porotách amatérských soutěží.
Bylo před volbami a dostal za úkol založit agitační skupinu, což se mu podařilo, vznikl mobilní progam, který čítal v plném obsazení mužský pěvecký kvartet, dívčí trio a dva herce. Bárta v něm také hrál také na dudy a zpíval. A pro tuto skupinu začal psát scénáře. Byli vysláni na celostátní přehlídku agitačních skupin, která se tehdy konala v Brně. Porota pozitivně hodnotila hlavně propojení různých žánrů - zaznělo i pojmenování „malé formy“.

Bártu lákal zpěv a začal ho studovat v Praze u učitele zpěvu Josefa Frýdla a souběžně začal pracovat jako vychovatel pro mimoškolní výchovu učňů v lidovém výrobním družstvu na Žižkově. Snažil se tu - neúspěšně - založit folklorní soubor.
1962 - rok prudkého nástupu souborů malých jevištních forem, z pražských Bártu zaujala především Reduta a Semafor.
Bylo mu 25 let a učňům z učňovského střediska Inklemo 15-16 roků -
1962 založil soubor malých forem, pro který začal psát texty i písničky, dalšími texty přispěl Ilja Třeštík, melodii na Bátovy texty skládal Pepa Hart, Borek Valenta, a hlavně Jaroslav Krček (později Chorea Bohemica), jehož melodie zazněly v prvním pořadu INKLEMA - Falešný kytky.
INKLEMO se už po roce působení prosadilo mezi nejúspěšnějšími soubory svého žánru a dostalo se na Jiráskův Hronov. Vyhrálo několikrát Šrámkův Písek, získalo ocenění na mnohých přehlídkách a festivalech,
1965 bylo vyhlášeno nejlepším amaterským souborem hlavního města Prahy všech žánrů, pravidelně hostovalo v poetické kavárně Luxor a v pražských divadlech, hlavně v Divadle Na zábradlí, vystoupilo s velkým ohlasem na Slovensku, ve Francii a v Rumunsku. Jeho základní kádr působil úspěšně i jako vojenský soubor, a i tady získal významná ocenění (mj. s programem O zlých mazácích a hodných kuchařích zvítězil 1967 v ASUTu).
Do dalšího pořadu už napsal nejen texty, ale i muziku, kterou mu - i v dalších letech - aranžoval Vít Fiala.

I když o sobě říkal, že se stal "skladatelem z leknutí", napsal melodie asi k dvěma stům písňových textů.
Z INKLEMA vyšel populární herec Ladislav Potměšil. Programy Inklema vycházely postupně (bylo jich nejmíň pět) v tehdejším měsíčníku Repertoár malé scény. Bárta se stal i členem redakční rady tohoto časopisu vedle význaných osobností, mezi něž patřili například Ludvík Vaculík, Pavel Bošek, Ivan Vyskočil, Josef Škvordecký nebo Miloš Forman.
1967 vydala Mladá fronta (v tehdy malém nákladu tři tisíce /!/ kusů) výběr textů z pořadů Inklema pod titulem Jak se chodí za holkama.

Kromě občasného účinkování s Inklemem v začátcích souboru, hostoval spolu s Eduardem Pergnerem, Pavlem Boškem, Ivanem Vyskočilem a dalšími osobnostmi v text-apelech v divadélku poetického kabaretu na Václavském náměstí, a párkrát i v poetické vinárně Viola. Nějaký čas i v představení Jana Vodňanského a Petra Skoumala S úsměvem idiota v Činoherním klubu.

Koncem 60. let odešel z vychovatelského místa v družstvu Inklemo a přešel do Ústředního domu pionýrů a mládeže, kde nastoupil jako vedoucí klubu mládeže. Vymyslel a založil unikátní klub, v němž začínalo svou budoucí profesionální dráhu několik významných amatérských těles různých žánrů, v nichž se sešla řada talentů ze souborů ÚDPMJF, ale i dalších. Bylo tu Pantomimické divadalo Alfréda Jarryho s Borisem Hybnerem, Ctiborem Turbou a Richardem Rýdou, začínali tu Greenhorni s Honzou Vyčítalem a čerstvě dostudovaným kontrabasistou Karlem Vágnerem, Petr Novotný a Milan Gargula s divadýlkem Škleble, Jiří Korn s první kapelou Mickey, Jan a Petr Spálený s Hippopotámusem, literární časopis Divoké víno, textaři Zdeněk Rytíř a Vladimír Poštulka a další. Bárta, jeden z nejúspěšnějších vychovatelů i vedoucích klubů mládeže, po roce odešel, protože podle nových platových tabulek mu byl snížen beztak malý plat o nemalou částku.

Odešel na volnou nohu, do "svobodného povolání".

V 2. polovině 70. let spolupracoval s loutkářským souborem Radost z Horní Břízy. vznikla dvě představení Muzikantská pohádka (na LCH 1977 jako Zpěvavé pohádky) a Písně a balady. Klasické loutky, marionety, s nimiž až dosud převážně hrávali, si sice v žádném z těch představení moc nezahrály, ale byly tam.
1999 Písně a balady postoupily také na národní přehlídku mladého divadla, na Šrámkův Písek.

I další Bártovy aktivity byly košaté. Objevil se i ve filmu/ech, spolupracoval s pěveckými sbory, folklorními soubory atd., atd. – viz Příloha Můj "Uměleckopis" aneb Života běh.
 
  Bibliografie:
BÁRTA, Václav: Můj "Uměleckopis" aneb Života běh. Viz Příloha.

PÓDIA z krabičky. Nesoustavné nahlédnutí do historie malých neprofesionálních scén 60. let 20. století. (SUCHÝ, Ondřej: Inklemo, malý zázrak nad Vltavou.) Praha, NIPOS 2005, s. 91-103.
 
 

Související Texty

 
 

Související Soubory

 
 

Související Přílohy

 
 

Související Obrázky

Bárta Václav, knižní vydání Jak se chodí..
Václav Bárta: kabaret O zlých mazácích a hodných kuchařích.


 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
Václav Bárta: kabaret O zlých mazácích a hodných kuchařích.
Bárta Václav, knižní vydání Jak se chodí..