Osobnosti: HRNČÍŘ , František

Datum narození: 28.9.1860
Místo narození: Dřevíkov u Trhové Kamenice
Datum úmrtí: 12.6.1928
Místo úmrtí: Nymburk

Studoval učitelský ústav v Hradci Králové a v Jičíně.
Od roku 1882 učil v Hlinsku a Heřmanově Městci,
v letech 1884-1988 byl správcem matiční školy v Bezděčíně u Turnova,
poté působil do roku 1901 v Bobnicích u Nymburka,
dále v Nymburce a po skončení první světové války v Hrochově Týnci.
Vedle pedagogické činnosti se věnoval široké škále kulturně osvětové činnosti. Redigoval časopisy (mj. Dětské květy, Dětský máj, Malé noviny pro děti), sborníky a kalendáře, organizoval kulturní aktivity.
Svou literární tvorbou se obracel zejména na děti a mládež, pro které vydal povídky, pohádky, ale i početné populární práce s historickými a vlastivědnými náměty: Obrázky z dějin českých, Patero dílů světa, Obrázkové dějiny světové, Země koruny české ad. V práci O dětské literatuře (1886, 1887) se pokusil prosadit hlubší pohled na specifiku tohoto literárního žánru.
Je přirozené, že tato jeho orientace ho přivedla k ochotnickému divadlu, jemuž přikládal v kulturním životě českého venkova velký význam.
V jeho rozsáhlé literární tvorbě mají proto své místo i divadelní hry. Pro ochotníky napsal komedii Osudná navštívenka čili Tři svatby najednou (1886) a pětiaktovou hru z vesnického života Proklatec čili Víra, naděje a láska (pseud. F. Tobolský, 1878).
Další hry, Kněžna Vilpurka aneb Více vlídnou řečí získáš nežli mečí (1887), Tajemný soud (1888) a Miluška (1891) věnoval loutkovému divadlu. První dvě vyšly ve Storchově edici „Divadlo s loutkami“ s původními kresbami vystupujících osob od M. Alše. Jako autor loutkových her se H. takto zařadil do první generace literátů, zejména učitelů, kteří chtěli svou tvorbou obohatit repertoár ochotnických loutkových scén, hrajících pro dětské publikum, chyběly mu však potřebné zkušenosti z konkrétní loutkářské praxe.
Svou snahu podpořit ochotnické loutkářské hnutí se proto rozhodl zaměřit především na získání široké veřejnosti pro tento divadelní druh. O soudobém loutkářství referoval v časopisech a pod pseudonymem Dr. J. V. vydal v roce 1889 publikaci Loutkové divadlo (byla to u nás první publikace tohoto druhu), v niž se zabýval jak historii českého loutkářství, tak nejnovějším vývojem.
České loutkářství se rozhodl prezentovat v expozici školského oddělení na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895 a svou iniciativou dále podpořil rozvoj českého ochotnického loutkářství.

Bibliografie:
Autorské práce:
Loutkové divadlo. Ivančice 1889.
Loutkové divadlo. In Katalog školského oddělení Národopisné výstavy českoslovanské v Praze, 1895.

Hry:
Osudná navštívenka čili Tři svatby najednou (b. d., 1886),
Proklatec čili Víra, naděje a láska (pseud. F. Tobolský, b.d, 1878),
Kněžna Vilpurka aneb Více vlídnou řečí získáš nežli mečí (b. d. 1887),
Tajemný soud (b. d. 1888),
Miluška (b.d.,1891),.

Životopisné:
POLÁK, J.: Soupis prací Františka Hrnčíře. Zlatý máj, 1975, s. 56 an.
ZÄRUBA, A.: František Hrnčíř a děti. Pedagogické rozhledy, 1930, s. 547.

BČAD č. 1337