Osobnosti: GALLAT, Alois, Chrudim

 
  Datum narození: 8.6.1827
Místo narození: Nový Bydžov
Datum úmrtí: 8.9.1901
Místo úmrtí: Chrudim
 
  Byl synem novobydžovského sládka Jakuba Gallata, který se v roce 1830 přestěhoval do Chrudimi. kde se stal hostinským. Zde se intenzivně zajímal o veškeré kulturní dění a v tomto směru ovlivnil i oba své syny: Aloise a mladšího syna z druhého manželství Jaroslava.
Alois Gallat studoval v letech 1840-1843 na gymnáziu v Hradci Králové, poté působil jako úředník krajského soudu v Chrudimi a státního zastupitelstva ve Vysokém Mýtě.
V roce 1856 postoupil na post oficiála krajského soudu v Chrudimi a již zde působil trvale.
Od roku 1864 byl tajemníkem a posléze ředitelem městských úřadů. Jako vážená osobnost města dokázal svým příkladem podnítit řadu kulturních a osvětových akcí, které zvyšovaly kulturní pověst Chrudimi.
Byl spoluzakladatelem a od roku 1867 starostou chrudimského Sokola, intenzivně se účastnil činnosti hudebního a pěveckého spolku Slavoj. Do povědomí širší veřejnosti se dostal také jako zakladatel (1866) a tvůrce regulí stolní společnosti Kosí kruh neboli Prahnízdo kosů, která byla zaměřená na pěstování humoru a hravé mystifikace. Svým paradivadelním charakterem se tato společnost stala velmi oblíbenou a vyvolala v řadě českých měst vznik podobných společností.

V 60.-70. letech 19. století byl Gallat vůdčí osobností místního ochotnického divadla, kde působil jako herec a režisér. S jeho divadelními aktivitami souvisí i jeho literární činnost.
Od 1846 publikoval v Květech, Rachejtli, Humoristických listech, Palečku a dalších periodikách především humoristicky pojaté črty, fejetony, aforismy a verše. Velkou popularitu, zejména mezi členy ochotnických spolků, si získaly jeho deklamovánky, určené k přednášení na tehdy oblíbených společenských besídkách, akademiích či vlasteneckých výletech. Terčem jeho humoru byly přežité společenské konvence a různé druhy společenské přetvářky. Největší popularity dosáhl jako autor parodických komedií a výstupů.
V roce 1854 v časopise Rachejtle parodickou komedii Rytíř Šnofonius a Princezna Mordulína aneb Kam vede tvrdošíjnost lstivého fraucimoru čili Turandot ta druhá (podepsal ji pseudonymem Lojzík Šmodrcha, po vlastním jménem ji publikoval ve svých Komediích vydaných v roce 1875). Vycházel z velmi zjednodušeného děje známých klasických her (např. Rodina Morousů aneb Loupežníci v českých lesích je parodii a travestii Schillerových Loupežníků, Uforin a Dišperanda čili Shylock, ten druhý Shakespearova Kupce benátského). Jednání vystupujících postav motivoval oproti původním hrám přízemními pragmatickými podněty, parafrázoval známe citace (např. v Uforinovi Hamletův monolog Být či nebýt) a soudobým hovorovým žargonem je lokalizoval do současnosti. Zatímco někteří jeho součastníci využívali pro tehdy populární parodie operní formy, Gallat dal svým burleskám, určeným pro „živé marionety“, některé charakteristické rysy loutkových her, které v podání herců napodobujících loutky, měly ještě zdůraznit komický účin. Gallat ovšem neměl v úsmyslu parodovat pouze zastaralé formy tradičního loutkového divadla. Souborem zvolených postupů parodoval především nabubřelý romantický patos osudových tragédii, přežívajících na českých činoherních scénách. Dokládají to i jeho další hry a výstupy (např. Proklatec v lese tmavém aneb Tak to je, když člověk bez rozvahy chytrý kousek hloupě vyvede, 1878), které již psal bez zřetele k loutkovým hrám.
Jeho komedie a výstupy hráli především ochotníci, některé, zejména Rytíř Šnofonius, se dostaly i do repertoáru loutkářů, kde ovšem ztratily svůj parodický charakter. Svou popularitu se zachovaly až do 20. století.
 
  Bibliografie:
DUBSKÁ, Alice: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2005.
--
Autorské práce:

Komedie (1875)
Proklatec v lese tmavém aneb Tak to je, když člověk bez rozvahy chytrý kousek hloupě vyvede (1878)
Rodina Morousů aneb Loupežníci v českých lesích (pseud. L. Šmodrcha , 1864)
Rytíř Šnofonius a Princezna Mordulína aneb Kam vede tvrdošíjnost lstivého fraucimoru čili Turandot ta druhá (pseud. L. Šmodrcha, 1854)
Tenhle osud, tenhle osud (1875)
Uforin a Dišperanda čili Shylock, ten druhý (1869)

Životopisné:
BASTL, M.: Alois Gallat, patriarcha chrudimského humoru. Chrudimské vlastivědné listy 2, 1993, č. 2, s. 9.
BEZDĚK, Z.: Dějiny české loutkové hry do roku 1945. Praha, DÚ 1983, s. 23.
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 59, 62, 98, 101, 376.
DUBSKÁ, A.: Dvě století českého loutkářství. Praha, AMU 2004, s. 133-135.
E. A. H. [E .A. HRUŠKA]: Klasika, parodie a loutky. České slovo 27.1.1942.
KOBETIČ, P.: Osobnosti Chrudimska. Chrudim 2002, s. 54.
MALÍK, J.: Loutkářské téma s variacemi. Program D 47. Praha 1947, s. 226.
nesign. [J. NERUDA]: Alois Gallat. Humoristické listy 20, 1878, s. 419n.
PETRTYL, J.: Alois Gallat, patriarcha humoru. Chrudim 1941.
vj: Alois Gallat. Heslo in Lexikon české literatury 1. Praha, Academia 1985, s. 786.

Foto:
Loutkář 1932/33, s. 40. Obr.
 
 

Související Geografické celky

 
 

Související Soubory

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Organizace

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Kalendárium

 
 

Související Obrázky

Chrudim, A. Gallat, portrét
Chrudim, Alois Gallat, portrét v ozdobném rámu
Gallet Alois, Chrudim


 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
Chrudim, Alois Gallat, portrét v ozdobném rámu
Chrudim, A. Gallat, portrét