Osobnosti: TEISINGER, Václav, Praha

 
  Datum narození: 28.5.1758
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 1831
Místo úmrtí: ?
 
  Byl známým pražským zahradníkem. Jeho nejznámějším dílem bylo vybudování zahrady Kanálka pro osvícenského mecenáše kultury Josefa Emanuela hraběte Canala. Působil rovněž jako reprezentant úřední městské hospodářské inspekce a přísežní odhadce pro věci zahradnické. Jako majitel domů v Dlážděné ulici na Novém městě a zahrady a pozemků v oblasti Karlína patřil k předním pražským měšťanům. Své společenské pozice, včetně styků s řadou šlechtických rodin, se snažil využít také k rozvoji společenského života, a tím i posílení sebevědomí českého měšťanstva. Jedním z prostředků k dosažení tohoto cíle viděl v podpoře domácího diletantského divadla, jež od konce 18. století prožívalo v sousedních německy mluvících zemích období mimořádné obliby. Ve svém domě č. 1016 (přibližně v prostorách dnešního Masarykova nádraží) dal v roce 1819 postavit jeviště s papírovými dekoracemi, kde jeho synové Jan T. (1799-po r. 1845) a Václav T. ml. (1801-1879) a dcera Amálie společně se svými přáteli uváděli divadelní představení nejdříve pro uzavřenou společnost svých známých, později
od roku 1821, kdy divadlo přebudoval v zadní části domu, i pro širší veřejnost.
1823 divadelní sál i jeviště ještě zvětšil.
Na tomto privátním divadle se během zimního období hrálo téměř pravidelně každou neděli.
Pro rozvoj české kultury měla tato divadelní aktivita v době, kdy se v Praze hrálo česky pouze nepravidelně na scéně Stavovského divadla, velký význam. Na jedné straně probudila zájem o divadlo zejména v řadách mládeže, na druhé straně aktivovala potencionální ochotnické herce.
Ředitelem divadla se stal měšťanosta J. Mirani, v souboru působili především studenti, ze známých osobností např. Magdalena Forchheimová, Anna Švamberková, František Škroup, Jan Haklík,
od roku 1821 zde také příležitostně vystupoval jako herec i V. K. Klicpera (např.jako Karel v Divotvorném klobouku).
Svým repertoárem se scéna přihlásila především k programu představitelů vlastenecké inteligence, jenž kladl důraz na propagaci myšlenek obrození právě prostřednictvím divadla. Kmenovým autorem Divadla u Teisingerů se stal V. K. Klicpera, jehož veselohrou Bělouši divadlo zahájilo svou činnost.
Během čtyř let svého trvání byly zde postupně uvedeny i další Klicperovy hry, zejména jeho Divotvorný klobouk, který se stal nejoblíbenějším uváděným kusem.
T. divadlo pro dobu jeho působení nejen finančně podporoval, ale i prostřednictvím svých společenských styků mu zajišťoval nutné úřední povolení pro každé představení. Stoupající úrovní představení a také jedinečnou intelektuální atmosférou, která zde panovala, se divadlo stalo začátkem 20. let 19. stol. důležitým centrem českého společenského a kulturního života v Praze.
Divadlo byla trnem v oku úředním místům, které souboru kladly překážky, až bylo v roce 1824 nuceno ukončit svou činnost.
 
  Bibliografie:
ČERNÝ, F.: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, 1978, s. 22.

ČESKÉ divadlo na počátku XIX. století (design), Dělnické divadlo 5, 1925, s. 88

DĚJINY českého divadla, díl II. Praha, Academia 1969, s. 100.

DUBSKÁ, A. [ad]: Teisingrovo divadlo, in Česká divadla - Encyklopedie divadelních souborů Praha 2000, s. 494-495.

HORYNA, V.: Důvěrné listy V. K. Klicpery, Hradec Králové 1983, s. 53-58

CHMELENSKÝ, J. K.: Teisingrovo české divadlo v Praze, Česká včela 1, 1834, s. 208, 214

LAISKE, M.: Pražská dramaturgie 2. Praha 1974, s. 195.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, sv. 2. Praha, IPOS 2002, s. 238.

PLAVEC, J.: František Škroup. Praha 1941, s. 84.

SOCHOROVÁ, L.: "Dívko vnadná! Přijmi vděky vřelé...". Žena a tzv. domácí divadlo na počátku 19. století. Acta Musei Moraviae, Folia ethnographica, 33, Scientiae sociales LXXXIV 1999, s. 27-34.

STANKOVSKÝ, J.: Kronika divadla v Čechách. Praha 1881, s. 67.

VONDRÁČEK, J.: Dějiny českého divadla I.. Praha 1956, s. 451-458.
 
  Poznámka:
Doplnění Jany Engelové-Victorinové (30. 3. 2011, e-mail):

Teisingerové byl starý rod žijící v Bavorsku a ve Štýrsku, který přišel do Prahy v roce 1736. V Karlíně vlastnili stavební parcely, tzv. zahrady, a několik domů, především tzv. Český dům na Poříčí. Od paní Doroty Herzánové na Špitálsku si koupili zahradu od pradávna nazývanou Křenovská. V domě, kde dnes stojí Masarykovo nádraží, provozovali divadlo. Příležitnostně se hrálo už od r.1819, nejprve v prostorném obývacím pokoji, od roku 1821 v upraveném prostoru zadní části domu s vestavěným jevištěm a galerií pro hudbu.
Dům ustoupil stavbě Masarykova nádraží.

K dotazu na zdroj údajů:
Prababička byla Františka Teisingerová, provdaná za arch. Josefa Mockera. Jejím bratrem byl generál Josef Teisinger von Túllenburg.
Vlastníme kopii listiny, která uděluje r. 1736 Vojtěchu Teisingerovi, narozenému ve Stúru 22. 6. 1680, měštanské právo pražské ,"na základě svobody jeho Pana otce" pro něho a jeho syny. Jeho manželka se jmenovala Kateřina.

Další zdroje:
Fr. Ruth - Kronika královské Prahy
Zd. Míka - Zábava a slavnosti staré Prahy
--------
Informace Aleše Dvořáka - srpen 2011:
Václav Ferdinand Teisinger se narodil 28.5.1758 v Praze, jeho syn Jan žil v letech 1799-1885. Pravnukem jeho druhého syna Václava byl Jaroslav Karel Teisinger (1902-1985) profesor Karlovy univerzity, lékař, badatel a zakladatel pracovního lékařství.
 
  Profese:
organizátor
Jiné
 
  Význam:
vynikající jedinec v místě
 
  Obor působení:
činohra
opera
 
 

Související Geografické celky

 
 

Související Soubory

 
 

Související Bibliografie

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':