Osobnosti: FLASAR, František, malíř,

Datum narození: 23.3.1903
Místo narození: Červenka
Datum úmrtí: 20.2.1989
Místo úmrtí: Červenka

FRANTIŠEK FLASAR
Po vychození obecné školy jej vzal do učení litovelský malíř a natěrač Alois Mach. U něj maloval dekorace, pokoje, kuchyně.
1929 se mladý František oženil, založil si rodinu a osamostatnil se. Byl znám nejen jako dobrý výtvarník, ale i jako divadelní ochotník. Pomáhal s výpravou scén, maloval kulisy, hrál i režíroval divadelní hry.

1942 absolvoval v Brně odborný kurz uměleckých řemesel.
V době 2. světové války byla jeho největší zakázkou výmalba obřadní síně litovelské radnice, kde vytvořil cyklus sedmi lunet zachycující výjevy z historie města.
Po válce byl na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců. Nadále se věnoval výtvarné práci, sgrafity vyzdobil řadu fasád rodinných domků nejen na Litovelsku, ale též v Luhačovicích, a na Šumpersku. Vytvořil velké sgrafito ve vestibulu Záložny, na průčelí domu u muzea v Litovli aj.
Od 50. let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty a pak Závodního klubu.

V 60. letech minulého století začal úzce spolupracovat s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně opravovali kostely na Moravě, kde vytvořili řadu stropních a oltářních obrazů. V roce 1968 ilustroval Báje a pověsti z Vizovických hor od Františka Millera, které vyšly v Bojkovicích. Namaloval také řadu akvarelů a olejů. Vytvořil i několik krásných zákoutí historického jádra města Olomouce.

2009 byla v litovelském muzeu uspořádána výstava "František Flasar a jeho dílo", která dala nahlédnout do vývojových etap umělce a přibllížila nejen inspirační motivy, ale i průřez celým dílem.
Ex http://otavinka.blog.cz/1402/frantisek-flasar)

„Nemělo by se zapomenout na tohoto obětavého a všestranně činorodého pracovníka, který byl v Července v 30. a 40. letech uznáván jako nejhorlivější činovník při pořádání divadelních představení, a to jako jevištní výtvarník a zároveň jako kulisák v jedné osobě. Mnohdy projevil svoji osobitost a šikovnost nejenom se štětcem v ruce, ale i líčením s parukami a často též v divadelní roli…
K Františku Flasarovi mne připoutal, již jako osmiletého kluka, jeho model scény k Jiráskovým Psohlavcům, vystavený na několik týdnů ve výloze papírnictví pana Kořínského v Olomoucké ulici, dnes pojmenované na 1. Máje, aby přitáhl návštěvníky na představení v přírodě, uskutečněné v Městském lese, na dnešním fotbalovém hřišti v Litovli.
To bylo myslím v roce 1928 a živě si pamatuji obrovské množství lidí, kteří se sešli i ze vzdálených vesnic, aby shlédli divadlo odehrávající se před Flasarem postaveným domažlickým hrademi s věží a částí hradeb skoro ve skutečné velikosti.
Stejně jsem byl okouzlen postavou Lomikara, ztělesněnou režisérem hry a horlivým organizátorem divadelního života v Litovli, Karlem Vaňkem, majitelem známé výrobny olomouckých syrečků, jehož práce pro ochotnická představení v Litovli by s určitostí nemohla být tak pamětihodná, kdyby se nemohl opírat o dovednost Františka Flasara.“
(prof. František Dvořák, kunsthistorik Praha)

Bibliografie:
FRANTIŠEK FLASAR 1903–1989. Almanach obce Červenky 2009.

ŠIK, L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.
Litovelské noviny 1993, č. 3, s. 3;

http://www.osobnosti-moravy.eu/osobnosti/?id=L I8p UqIGv7Szd2VdLK7qZ39FT3yu6jZ156M4LL3s=

STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jakub Synecký, s. 30.