Texty: BRHELOVÁ, Eva: Brněnský sen, co prima lechtá na chodidlech - Sny. AS 2007, č. 2, s. 59-61.

 
  Nominaci na Náchodskou prima sezónu za inscenaci Sny si po vyhlášení výsledků odnášel nejmladší soubor Studia Dům, vedený Evou Tálskou. Surrealisticky laděná montáž osobních snů deseti interpretů vtahuje do světa snů i principem, jakým jsou jednotlivé snové situace převedeny do jevištního tvaru – postavy se náhle objevují, mizí a proměňují, skrze akci s rekvizitou jedna situace přechází v druhou, mnohdy neukončenou, některé klíčové motivy snů se vracejí v různých obměnách. Sen a spánek jsou na jedné straně tajemným zdrojem hrůzných i komických epizod, a na straně druhé útočištěm před tím zlým, strašidelným „cosi“, co nás může (ať ve snu či ve skutečnosti) pronásledovat. Představení je uvedeno tím, že se postavy-interpreti uloží k spánku do svých postelí (lavic s peřinami, obklopujících prázdné jeviště). Objevuje se postava muže v cylindru, jakéhosi pána snového světa (který se jindy stává třeba bezhlavým), a na jevišti postupně ožívají jednotlivé sny. Bohatě a efektivně využitý je především stylizovaný pohyb a gesto (např. chůze na místě, vyjadřující nemožnost utéci), hra světel, zvuků a jednoduchých divadelních znaků (peřina, celohlavová maska koně, nůž, mašle, oblékání šatů apod.). Zjevují se nádherné i bizarní jevištní obrazy – dívka jedoucí na oblaku s koňskou hlavou, tančící bezhlavý muž nebo stařena podloudně vyhazující dítě z kočárku. I když motivace postav nejsou zřetelné a ani důležité, jednotlivé epizody – sny – jsou hladce propojeny skrze významy evokované rozehrávanými dramatickými situacemi. Jeden minipříběh třeba končí tím, že dívka hledá úkryt před pronásledovatelem s nožem v ruce, v panice se schová do hlavy koně, a vzápětí se stává postavou dalšího snu, v němž na mysliveckém bále jiná dívka vyhrává koně v tombole. Jindy je švem dvou epizod výměna rolí, proměna ve zvíře nebo oblékání či vysvlékání šatů. I když inscenace zachycuje témata strachu (o sebe či o své blízké), bezmocnosti, ponížení, deziluze, manipulace s člověkem či vysněné lásky, nevyznívá tragicky ani pateticky. Spojujícím prvkem je spíš tragikomičnost našich snů, podporovaná divadelní hravostí a nadhledem, přinášejícími divákovi pocit osvobození, úlevy. Ukazuje se, že sny nejsou jen temná zákoutí duše, ale taky někdy zbytečně zveličené obavy, kterým se člověk může zasmát, a tak se strachu zbavit. Zastřelený chlapec vstává a ožívá, aby jako v černé grotesce popáté zastřelen upadl a znovu vstal. Příšera, která nás polyká, nás vlastně polyká jen v naší představě. Srozumitelnosti představení výrazně pomáhá možnost přečíst si obsah jednotlivých snů předem v divadelním programu. Kromě ocenění osobního tvůrčího vkladu všech členů souboru v inscenaci Sny (včetně v diskuzi reflektované přípravné práce) porota pozitivně hodnotila herecké dovednosti interpretů, pohybovou vybavenost, zvládnutou mluvu, práci s temporytmem a budování napětí jednotlivých situací.  
 

Související Soubory

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':