KŘÍŽEK, Lukáš. Most přes Brautiganovu řeku. Recenze Lukáše Křížka na inscenaci V mojim cukru. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2025

Richard Gary Brautigan byl americký spisovatel, kterého někdo řadí do postmoderny a jiný zase k beat generation. Zcela jistě ale stojí za čtenářovu pozornost. V roce 1968 napsal filozofickou novelu V melounovém cukru, pojednávající o ztrátě, pomíjivosti a prazvláštním vnitřním vyprázdnění. Křehké samotě. Může být kritikou sebedestruktivní společnosti, reflexí lidských potřeb a varováním před tím, co by se mohlo stát, kdybychom potlačili emoce. Ocitáme se v utopické komunitě jáMOR (iDEATH), kde je třeba obrovská socha fazolového lusku. Nebo třeba tygři, kteří pojídají rodiče zaživa a učí sirotky násobilku. Nebo třeba neŽIT, který ze zdejší komunity utekl k Zapomenutým podnikům, kde pálí whiskey a tu pak chlastá. Nebo, a to hlavně: bezejmenný muž (vypravěč) a melounový cukr. A také pstruzi v řekách, protože z nich a melounů se vyrábí melounopstruží olej, který dobře hoří. Autor tak ve své naivisticky stylizované a snově obrazivé próze vytváří svébytně složitý a magický svět.

Asi třináctiletý (viz rozhovor) Oliver Vejlupek si tento svět zamiluje, Brautiganovu knihu čte opakovaně a nakonec ji spolu s Pavlem Skálou převede do intimně komorního a co do možného výkladu vrstevnatého monodramatu. Náš bezejmenný protagonista (Oliver) je také tím, kdo se textem prodere jako pstruzi řekou, zdramatizuje ho a doplní o vlastní autorské texty, které celému brautiganství nepochybně sluší. Stávají se jeho nedílnou součástí přirozeně, nenaruší poetiku ani komplexnost vnitřního kódu. Oliver si umně vytváří pomyslný (v monodramatu skutečný) most přes řeku plnou impulsů postav, dějů, myšlenek a metafor. Melounový most jej dovede až k vlastní osobité křehkosti, jemnosti a jak sám říká: mírnosti. Zve nás do světa z lahví, sklenic, knih a svíček. Svět předmětového divadla a nenuceného storytellingu se nám sice může jevit jako cizí a vzdálený, ale i přesto k němu máme po citlivě vytvořeném mostě blízko. Sledujeme Olivera vytvářet obrazy a u řeky pak odrazy světa, který je ryze jeho a do něhož nás nechává opatrně vstoupit. Nebo možná spíš nahlédnout?

Nicméně s tím, co přesně vypráví, si už musíme tak trochu poradit sami. Nechat to na sebe působit. Neobnaží sebe samého úplně, je obezřetný, chrání jedinečnost svého světa. I díky tomu nemusíme přesně určit, kdo vlastně je a proč nám to vypráví. Věnuje se všemu kolem a současně jej to vše kolem zpětně charakterizuje. Vyprávění pak možná maličko trpí tím, že vše je stejně důležité. Díky do monodramatu se stále vkrádajícímu brautiganovskému vzorci se vyprávěnky navíc mohou stát filozofujícně obecnými či naopak mnohoznačnými. A možná se ani nedozvíme, kdo nebo co je ona magická hrozba, o které Oliver stále mluví, a co je to, co po něm oni-kdosi chtějí… Ale On to ví. A to je možná, koneckonců, nejdůležitější.

Přemostění z brautiganovské říše do říše oliverovské je ale i přes dílčí výzvy, které jsou diváckému vnímání kladeny, skvělým zážitkem. Cukrový svět se nám odhaluje v plné kráse, a přesto si kousek svého kouzla uchovává. Možná na příště. Už nyní se těším na další počin, protože tato Oliverem s Pavlem nastolená poetika mne oslovuje, a tedy i zajímá.

foto: Ivo Mičkal

KŘÍŽEK, Lukáš. Most přes Brautiganovu řeku. Recenze Lukáše Křížka na inscenaci V mojim cukru. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/most-pres-brautiganovu-reku [cit. 2025-08-09]
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?

Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.

Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':