ZEMANČÍKOVÁ, Alena. Alena Zemančíková: Světový význam amatérského divadla. Online. Český rozhlas Vltava 5. 1. 2026
České amatérské divadlo bylo v prosinci 2025 zapsáno na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o nejrozsáhlejší český zápis v této kategorii, kam patří i slovácký tanec verbuňk nebo jízda králů a tradiční loutkářství či masopustní pochůzky s maskami.
Předchozí zápisy vždy zahrnují nějaký dílčí nebo regionální fenomén, ten desátý, amatérské divadlo s jeho historií i současností, mezinárodně uznává význam této bohaté, stále rozvíjené tradice s tisíci souborů a festivalů.
Je to velké ocenění kulturně-společenského fenoménu, který nemá jinde ve světě obdoby. Ne, že by se jinde amatérské divadlo nehrálo, ale nikde jinde nemá tu státotvornou, sebeuvědomovací roli a nepřerušenou tradici. Šlo o jazyk, o komunitu, o společné přesvědčení, ale ve hře je vždy také opozice vůči oficiálnímu, nedostupnému, totalitářskému.
Tak vznikaly a stále vznikají autorské hry a jejich inscenace všech možných žánrů a jevištních podob, v dělnických spolcích i podzemních klubech měst, v českých maloměstech a vesnicích. Při zkoušení divadla se mohou setkat lidé různých povolání i postavení ve společné tvořivosti.
Protože amatérská divadelní inscenace se dá nazkoušet jen za podmínek společné a svobodné tvorby, aktéři divadlo dělají dobrovolně a ve volném čase, jen těžko jim lze něco naordinovat, k něčemu je zneužít. Tedy – ne, že by se to nedělo, ale každý výsledek takového pokusu ukazuje, že to je marné.
České amatérské divadlo je také školou kritické reflexe. Nikde jinde se člověk nenaučí potlačit svoje ego, než když jeho výstup při zkouškách režisér několikrát vrátí. A pokud jde o schopnost přijmout kritiku, k tomu snad není tvrdší zkušenosti, než když se soubor vystaví hodnocení na divadelní soutěžní přehlídce.
Ochotníci tak činí dobrovolně, z potřeby konfrontace se spřízněnými soubory, s jinými diváky, než jsou ti domácí, z touhy zjistit, co to vytvořili a jak by to mohlo být lepší. Amatéři toho, pokud jde o kritiku, vydrží mnohem víc než profesionálové, a dělá to z nich otevřenější, k dialogu nakloněné lidi.
Na nejrůznější prvky osobní kreativity a vzájemného jednání dnes existují draze placené kurzy, a české amatérské divadlo to pro ty, kdo se nebojí, dělá zadarmo a v každé době. Ano, amatérské divadlo pomáhá i proti úzkosti z doby, pomáhá držet se pohromadě a tím se ubránit. Bídě, totalitě, konzumu včetně závislosti, bezradnosti vůči všemu, co námi smýká, co je nesrozumitelné a cizí.
Zkušenost zevnitř je přínosem amatérského divadla pro schopnost vnímat nepřímá sdělení, vhled do třeba jednoduchého inscenačního procesu pomůže chápat divadelní umění víc z hloubky. Vlastně umění vůbec.
Amatérské divadlo dovede věci, které profesionálové prostě nedokážou. Například výborně inscenovat slabší text. Může zatvrzele jít svou cestou bez ohledu na návštěvnost. Dokáže vyjádřit silné spojení s lokální, ideovou, věkovou, genderovou komunitou. Umí integrovat rozmanité talenty dostředivou energií, která je přitahuje.
Je úrodným polem pro autorství, které neomezuje konvencemi (jako třeba délkou představení). Osobnost se v něm neschová za řemeslo, a řemeslo se v něm odpouští, protože amatérské divadlo je tu pro každého. Když napodobuje profesionály, bývá i směšné, ale vždycky je zprávou o člověku, i v těch nejméně povedených podobách. V těch nejlepších je pro mě vždycky zdrojem úžasu.
ZEMANČÍKOVÁ, Alena. Alena Zemančíková: Světový význam amatérského divadla. Online. Český rozhlas Vltava 5. 1. 2026 [cit. 2026-01-08]. Dostupné z: https://vltava.rozhlas.cz/alena-zemancikova-svetovy-vyznam-amaterskeho-divadla-9586727
Předchozí zápisy vždy zahrnují nějaký dílčí nebo regionální fenomén, ten desátý, amatérské divadlo s jeho historií i současností, mezinárodně uznává význam této bohaté, stále rozvíjené tradice s tisíci souborů a festivalů.
Je to velké ocenění kulturně-společenského fenoménu, který nemá jinde ve světě obdoby. Ne, že by se jinde amatérské divadlo nehrálo, ale nikde jinde nemá tu státotvornou, sebeuvědomovací roli a nepřerušenou tradici. Šlo o jazyk, o komunitu, o společné přesvědčení, ale ve hře je vždy také opozice vůči oficiálnímu, nedostupnému, totalitářskému.
Tak vznikaly a stále vznikají autorské hry a jejich inscenace všech možných žánrů a jevištních podob, v dělnických spolcích i podzemních klubech měst, v českých maloměstech a vesnicích. Při zkoušení divadla se mohou setkat lidé různých povolání i postavení ve společné tvořivosti.
Protože amatérská divadelní inscenace se dá nazkoušet jen za podmínek společné a svobodné tvorby, aktéři divadlo dělají dobrovolně a ve volném čase, jen těžko jim lze něco naordinovat, k něčemu je zneužít. Tedy – ne, že by se to nedělo, ale každý výsledek takového pokusu ukazuje, že to je marné.
České amatérské divadlo je také školou kritické reflexe. Nikde jinde se člověk nenaučí potlačit svoje ego, než když jeho výstup při zkouškách režisér několikrát vrátí. A pokud jde o schopnost přijmout kritiku, k tomu snad není tvrdší zkušenosti, než když se soubor vystaví hodnocení na divadelní soutěžní přehlídce.
Ochotníci tak činí dobrovolně, z potřeby konfrontace se spřízněnými soubory, s jinými diváky, než jsou ti domácí, z touhy zjistit, co to vytvořili a jak by to mohlo být lepší. Amatéři toho, pokud jde o kritiku, vydrží mnohem víc než profesionálové, a dělá to z nich otevřenější, k dialogu nakloněné lidi.
Na nejrůznější prvky osobní kreativity a vzájemného jednání dnes existují draze placené kurzy, a české amatérské divadlo to pro ty, kdo se nebojí, dělá zadarmo a v každé době. Ano, amatérské divadlo pomáhá i proti úzkosti z doby, pomáhá držet se pohromadě a tím se ubránit. Bídě, totalitě, konzumu včetně závislosti, bezradnosti vůči všemu, co námi smýká, co je nesrozumitelné a cizí.
Zkušenost zevnitř je přínosem amatérského divadla pro schopnost vnímat nepřímá sdělení, vhled do třeba jednoduchého inscenačního procesu pomůže chápat divadelní umění víc z hloubky. Vlastně umění vůbec.
Amatérské divadlo dovede věci, které profesionálové prostě nedokážou. Například výborně inscenovat slabší text. Může zatvrzele jít svou cestou bez ohledu na návštěvnost. Dokáže vyjádřit silné spojení s lokální, ideovou, věkovou, genderovou komunitou. Umí integrovat rozmanité talenty dostředivou energií, která je přitahuje.
Je úrodným polem pro autorství, které neomezuje konvencemi (jako třeba délkou představení). Osobnost se v něm neschová za řemeslo, a řemeslo se v něm odpouští, protože amatérské divadlo je tu pro každého. Když napodobuje profesionály, bývá i směšné, ale vždycky je zprávou o člověku, i v těch nejméně povedených podobách. V těch nejlepších je pro mě vždycky zdrojem úžasu.
ZEMANČÍKOVÁ, Alena. Alena Zemančíková: Světový význam amatérského divadla. Online. Český rozhlas Vltava 5. 1. 2026 [cit. 2026-01-08]. Dostupné z: https://vltava.rozhlas.cz/alena-zemancikova-svetovy-vyznam-amaterskeho-divadla-9586727
Rok: 2026
https://vltava.rozhlas.cz/alena-zemancikova-svetovy-vyznam-amaterskeho-divadla-9586727
https://www.facebook.com/profile.php?id=61583856435150Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.