Praha-Vinohrady,Umělecká výchova, Buděšínský Bohumil - loutky, 1932
Zdroj: CZECH PUPPET THEATRE YESTERDAY AND TODAY, Omikron Praha 2006, s. 18
Umělecká výchova, LD: Pozvánka arch. Bohouše Buděšínského na premiéru Fortuniova píseň (Offenbach), 1930.
Praha-Vinohrady, Umělecká výchova, Pohádkový zákon, 1932
Zdroj: DUBSKÁ, Alice: Dvě století českého loutkářství, Praha, AMU 2004, s. 223, kART. DNM, foto O. Hilmerová
Praha-Vinohrady, Umělecká výchova, Pohádkový zákon, 1932
Zdroj: A A. Dubské
BUDĚŠÍNSKÝ, Bohumil, Ing.Arch.
Datum narození: 13.9.1890
Místo narození: Klepačov (u Blanska)
Datum úmrtí: 14.2.1945
Místo úmrtí: Praha
Po absolvování pražské techniky působil jako stavební inženýr.
Od 30. let uplatňoval svůj výrazný výtvarný talent v Loutkovém divadle Umělecké výchovy. Pod vlivem divadelní avantgardy se pokusil o proměnu dosavadního stylu tohoto divadla. Odmítl iluzivní pojetí loutek a dekorací a jako jeden z prvních výtvarníků hledal stylizační klíč odpovídající stylové rovině loutek. Prosazoval rovněž nutnost vytvářet pro každou inscenaci novou originální výpravu a loutky, odpovídající režijnímu záměru.
Vynikajícího úspěchu dosáhl ve spolupráci s režisérem Erikem Kolárem scénografickým řešením inscenace hry K. Maška Pohádkový zákon (1932).
K jeho zásluhám rovněž patří, že dokázal na loutkovém jevišti plně využít metaforické působivosti loutek (V. Vojíř: Cínový vojáček, 1936).
Navzdory krátké době svého působení (zemřel při bombardování Prahy v roce 1945), svými podněty výrazně ovlivnil vývoj českého loutkářství v polovině 20. století.
Od 30. let uplatňoval svůj výrazný výtvarný talent v Loutkovém divadle Umělecké výchovy. Pod vlivem divadelní avantgardy se pokusil o proměnu dosavadního stylu tohoto divadla. Odmítl iluzivní pojetí loutek a dekorací a jako jeden z prvních výtvarníků hledal stylizační klíč odpovídající stylové rovině loutek. Prosazoval rovněž nutnost vytvářet pro každou inscenaci novou originální výpravu a loutky, odpovídající režijnímu záměru.
Vynikajícího úspěchu dosáhl ve spolupráci s režisérem Erikem Kolárem scénografickým řešením inscenace hry K. Maška Pohádkový zákon (1932).
K jeho zásluhám rovněž patří, že dokázal na loutkovém jevišti plně využít metaforické působivosti loutek (V. Vojíř: Cínový vojáček, 1936).
Navzdory krátké době svého působení (zemřel při bombardování Prahy v roce 1945), svými podněty výrazně ovlivnil vývoj českého loutkářství v polovině 20. století.
Bibliografie:
Bibliografie:
DUBSKÁ, Alice: Umělecká výchova ze zorného úhlu historie. Československý loutkář 25, 1975, s. 9.
DUBSKÁ, Alice: Erik Kolár a české meziválečném loutkové divadlo. Loutkář 46, 1996, s. 102-103.
Mík [Jan Malík]: Arch. Ing. Bohumil Budyšínský. Loutková scéna 2, 1945/46, s. 60.
DUBSKÁ, Alice: Umělecká výchova ze zorného úhlu historie. Československý loutkář 25, 1975, s. 9.
DUBSKÁ, Alice: Erik Kolár a české meziválečném loutkové divadlo. Loutkář 46, 1996, s. 102-103.
Mík [Jan Malík]: Arch. Ing. Bohumil Budyšínský. Loutková scéna 2, 1945/46, s. 60.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.