DUCHEK, Jan. Emancipace. Šestý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2025
Šestý sloupek Jana Duchka.
„Každej jsme ňákej,“ říkal Jan Werich, že si říká u zrcadla. I pokud byste na přízvisko „moudrý klaun“ hleděli s nepokrytým podezřením, musíte uznat, že ten výrok je vysloveně nadčasový. Dokonce i člověk nijaký je „TAKOVEJ nijakej“. Jaký ovšem člověk konkrétně je, to se z jednoho pohledu do zrcadla dešifruje dosti obtížně.
Seznamování se sám se sebou a se svými vlastnostmi je komplikovaný několikafázový proces. Ve zkratce to probíhá takto: 1) zjistit svou vlastnost – 2) vyděsit se – 3) popřít vlastnost – 4) znovu zjistit – 5) pokusit se s ní něco udělat – 6) selhat – 7) odpustit si – 8) smířit se – 9) odpustit si opravdu – 10) existovat dál. Desátou fází je pro mě naplněn pojem emancipace, tedy svobody bez ohledu na konkrétní skutečnost. Následně lze navázat nadstavbovými fázemi – 11) být na příslušnou vlastnost hrdý – 12) založit si na ní slávu, živnost nebo umělecký styl – 13) začít ji vyžadovat ode všech okolo jako naprostý standard.
Stojím v kuchyni. Teď jsem do ní přišel. Stojím v prostoru kuchyně, jako bych tam spadl z Pluta. V hlavě vakuum, mezi žebry jakési neurčité toužení. Jsem si naprosto jist, že k přesunu do kuchyně jsem měl pádný důvod, který jsem jaksi nevzal s sebou. Chvíli bezmocně těkám a pak se vrátím na místo, odkud jsem vyšel. Tam obnovím činnost, kterou jsem předtím přerušil, a téměř okamžitě se ukáže, že jsem šel pro vidličku. Vstanu, odejdu do kuchyně. Stojím v kuchyni… no, ano… jde to i víckrát za sebou. Vysvětlení je v tu chvíli zjevné. Jsem prostě úplně blbej!
Blbost nemá venkoncem dobrou pověst a váže se k ní jistý negativní sentiment. Jeden by dokonce řekl, že je to vlastnost velice stigmatizující. Na druhou stranu, blbost je přece nesmírně kreativní. Ne nadarmo lidé kroutí hlavou a říkají „to nevymyslíš“, protože… ehm… to nevymyslíš. Myšlení je zatíženo tolika pravidly, zákony a postupy, že je trapně závislé a předvídatelné. Jen blbost urvaná z těch řetězů nadšeně cválá krajinou nevypočitatelnosti, jen ona je skutečně originální. Žádám rehabilitaci a inkluzi.
Přátelé, nevyhnutelně přijde den, že se v Hronově střetneme prázdnými pohledy, že nebudeme mít na inscenaci názor, že nepochopíme pointu vtipu vyprávěného veselou přítelkyní, že nám slovní hříčka projde mezi ušima, aniž by zanechala odezvu. Prosím, nechte si hlášky o tom, jak dlouho jste byli v Tritonu, kolikátou noc za sebou jste nespali nebo kolik českých rapperů jste v noci slyšeli z projíždějících golfů druhé generace. Výmluvy! Přiznejte si to, uleví se vám. Jste prostě úplně blbí. Být blbý je globální trend a taky prosím naprostý standard, který od vás dnes vyžaduji!
foto: Ivo Mičkal
DUCHEK, Jan. Emancipace. Šestý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/emancipace [cit. 2025-08-09]
„Každej jsme ňákej,“ říkal Jan Werich, že si říká u zrcadla. I pokud byste na přízvisko „moudrý klaun“ hleděli s nepokrytým podezřením, musíte uznat, že ten výrok je vysloveně nadčasový. Dokonce i člověk nijaký je „TAKOVEJ nijakej“. Jaký ovšem člověk konkrétně je, to se z jednoho pohledu do zrcadla dešifruje dosti obtížně.
Seznamování se sám se sebou a se svými vlastnostmi je komplikovaný několikafázový proces. Ve zkratce to probíhá takto: 1) zjistit svou vlastnost – 2) vyděsit se – 3) popřít vlastnost – 4) znovu zjistit – 5) pokusit se s ní něco udělat – 6) selhat – 7) odpustit si – 8) smířit se – 9) odpustit si opravdu – 10) existovat dál. Desátou fází je pro mě naplněn pojem emancipace, tedy svobody bez ohledu na konkrétní skutečnost. Následně lze navázat nadstavbovými fázemi – 11) být na příslušnou vlastnost hrdý – 12) založit si na ní slávu, živnost nebo umělecký styl – 13) začít ji vyžadovat ode všech okolo jako naprostý standard.
Stojím v kuchyni. Teď jsem do ní přišel. Stojím v prostoru kuchyně, jako bych tam spadl z Pluta. V hlavě vakuum, mezi žebry jakési neurčité toužení. Jsem si naprosto jist, že k přesunu do kuchyně jsem měl pádný důvod, který jsem jaksi nevzal s sebou. Chvíli bezmocně těkám a pak se vrátím na místo, odkud jsem vyšel. Tam obnovím činnost, kterou jsem předtím přerušil, a téměř okamžitě se ukáže, že jsem šel pro vidličku. Vstanu, odejdu do kuchyně. Stojím v kuchyni… no, ano… jde to i víckrát za sebou. Vysvětlení je v tu chvíli zjevné. Jsem prostě úplně blbej!
Blbost nemá venkoncem dobrou pověst a váže se k ní jistý negativní sentiment. Jeden by dokonce řekl, že je to vlastnost velice stigmatizující. Na druhou stranu, blbost je přece nesmírně kreativní. Ne nadarmo lidé kroutí hlavou a říkají „to nevymyslíš“, protože… ehm… to nevymyslíš. Myšlení je zatíženo tolika pravidly, zákony a postupy, že je trapně závislé a předvídatelné. Jen blbost urvaná z těch řetězů nadšeně cválá krajinou nevypočitatelnosti, jen ona je skutečně originální. Žádám rehabilitaci a inkluzi.
Přátelé, nevyhnutelně přijde den, že se v Hronově střetneme prázdnými pohledy, že nebudeme mít na inscenaci názor, že nepochopíme pointu vtipu vyprávěného veselou přítelkyní, že nám slovní hříčka projde mezi ušima, aniž by zanechala odezvu. Prosím, nechte si hlášky o tom, jak dlouho jste byli v Tritonu, kolikátou noc za sebou jste nespali nebo kolik českých rapperů jste v noci slyšeli z projíždějících golfů druhé generace. Výmluvy! Přiznejte si to, uleví se vám. Jste prostě úplně blbí. Být blbý je globální trend a taky prosím naprostý standard, který od vás dnes vyžaduji!
foto: Ivo Mičkal
DUCHEK, Jan. Emancipace. Šestý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/emancipace [cit. 2025-08-09]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.