SOPROVÁ, Jana. Detektivka v dobře namíchaném koktejlu napětí a humoru. Online. Web Jiráskův Hronov 2. 8. 2025
Náchodská divadelní scéna přivezla na letošní zahájení Jiráskova Hronova detektivku Stalo se v Chamonix. Kdoví, zda to bylo dáno žánrem
samotným, nebo oblibou lokálního souboru, ale hlediště bylo nabité k prasknutí. A šestice herců a hereček, včetně hrající režisérky, diváky rozhodně nezklamala. Detektivní příběhy jsou zbožím velmi žádaným, ale zároveň riskantním. Neboť ví-li divák předem, kdo je vrah, není to už ono (a ne každý je tak zapomnětlivý jako já, že si prostě vraha nepamatuje…). A tak jsem s napětím znovu sledovala značně zamotaný příběh, sympatický tím, že v něm bylo velmi dobře namícháno napětí, humor i psychodrama.
Dnes máme francouzského dramatika Roberta Thomase za velmi úspěšného autora žánru balancujícího na pomezí komedie a detektivky (připomeňme další úspěšné hry jako Osm žen, Dvojí hra, Vražedné dědictví), jeho snaha prosadit se jako autor ovšem nebyla zdaleka jednoduchá. Po poměrně dlouhé době psaní „do šuplíku“ se na něj nakonec usmálo štěstí v podobě uměleckého šéfa divadla Bouffes-Parisiens Jacquese Charrona, který mezi stohy textů sáhl právě po jeho hře Past. Autorovi bylo tehdy 33 let a byla to jeho desátá hra. Tahle náhoda ovšem způsobila, že právě Past (na osamělého muže), tedy Stalo se v Chamonix, doslova přes noc vymrštila autora na nejvyšší příčky popularity. Stalo se to v roce 1960 a od té doby se hraje po celém světě nejen tato legendární hra. Jeho jméno se stalo značkou divácky oblíbených titulů. Dodejme ještě, že se u nás jen na profesionálních scénách hrály Thomasovy hry více než v osmdesáti inscenacích, konkrétně Stalo se v Chamonix desetkrát, z toho dvakrát v Městských divadlech pražských v režii Ladislava Vymětala.
Režisérka Ludmila Šmídová samozřejmě kdysi dávno (v sedmdesátých letech minulého století) Vymětalovu inscenaci s Františkem Němcem v hlavní roli viděla – a hru si oblíbila. Dokázala pro ni získat své herecké spolupracovníky a sama si s gustem zahrála ošetřovatelku.
Skupina šesti herců a hereček (vedle režisérky Monika Heinzelová, Pavel Rys, Cyril Šourek, Lukáš Ficek a Tomáš Kejzlar) si zjevně s textem rozumí, zdárně balancují na hraně vážna a komična, je tu patrné pohrávání s jednotlivými situacemi i hláškami. Každý z herců a hereček si vypracoval přesný portrét postavy, která sice působí realisticky, ale zachovává si své tajemství i určitý náznak bizarnosti. Důležité je i to, že celek působí hravě, nikdo netlačí na pilu a nesnaží se upřednostnit na úkor ostatních. Dobrá souhra je patrná, všichni hrají své postavy temperamentně, s pochopením pro jednotlivé nuance zápletek. Jen tak mimochodem sem tam dají divákovi nahlédnout za oponu „hry“, kterou se zdánlivou obětí, ubohým panem Corbanem, hrají. Přesně ve stylu hry matou diváka tak, aby pro něj bylo obtížné odhalit pointu příběhu dříve, než k tomu dojde ve velkolepém finále. O tom, že herecké výkony fungují, svědčí i to, že některé jednotlivé (Corban, Elizabeth, ošetřovatelka) byly loni oceněny porotou na festivalu v Červeném Kostelci. Inscenace si rozhodně nehraje na velké umění, je vedena v tradičním stylu a je k divákům velmi vstřícná. Zkrátka taková příjemná letní podívaná.
SOPROVÁ, Jana. Detektivka v dobře namíchaném koktejlu napětí a humoru. Online. Web Jiráskův Hronov 2. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/detektivka-v-dobre-namichanem-koktejlu-napeti-a-humoru [cit. 2025-08-02] (také Zpravodaj Jiráskova Hronova. 2025, č. 1, s. 4)
samotným, nebo oblibou lokálního souboru, ale hlediště bylo nabité k prasknutí. A šestice herců a hereček, včetně hrající režisérky, diváky rozhodně nezklamala. Detektivní příběhy jsou zbožím velmi žádaným, ale zároveň riskantním. Neboť ví-li divák předem, kdo je vrah, není to už ono (a ne každý je tak zapomnětlivý jako já, že si prostě vraha nepamatuje…). A tak jsem s napětím znovu sledovala značně zamotaný příběh, sympatický tím, že v něm bylo velmi dobře namícháno napětí, humor i psychodrama.
Dnes máme francouzského dramatika Roberta Thomase za velmi úspěšného autora žánru balancujícího na pomezí komedie a detektivky (připomeňme další úspěšné hry jako Osm žen, Dvojí hra, Vražedné dědictví), jeho snaha prosadit se jako autor ovšem nebyla zdaleka jednoduchá. Po poměrně dlouhé době psaní „do šuplíku“ se na něj nakonec usmálo štěstí v podobě uměleckého šéfa divadla Bouffes-Parisiens Jacquese Charrona, který mezi stohy textů sáhl právě po jeho hře Past. Autorovi bylo tehdy 33 let a byla to jeho desátá hra. Tahle náhoda ovšem způsobila, že právě Past (na osamělého muže), tedy Stalo se v Chamonix, doslova přes noc vymrštila autora na nejvyšší příčky popularity. Stalo se to v roce 1960 a od té doby se hraje po celém světě nejen tato legendární hra. Jeho jméno se stalo značkou divácky oblíbených titulů. Dodejme ještě, že se u nás jen na profesionálních scénách hrály Thomasovy hry více než v osmdesáti inscenacích, konkrétně Stalo se v Chamonix desetkrát, z toho dvakrát v Městských divadlech pražských v režii Ladislava Vymětala.
Režisérka Ludmila Šmídová samozřejmě kdysi dávno (v sedmdesátých letech minulého století) Vymětalovu inscenaci s Františkem Němcem v hlavní roli viděla – a hru si oblíbila. Dokázala pro ni získat své herecké spolupracovníky a sama si s gustem zahrála ošetřovatelku.
Skupina šesti herců a hereček (vedle režisérky Monika Heinzelová, Pavel Rys, Cyril Šourek, Lukáš Ficek a Tomáš Kejzlar) si zjevně s textem rozumí, zdárně balancují na hraně vážna a komična, je tu patrné pohrávání s jednotlivými situacemi i hláškami. Každý z herců a hereček si vypracoval přesný portrét postavy, která sice působí realisticky, ale zachovává si své tajemství i určitý náznak bizarnosti. Důležité je i to, že celek působí hravě, nikdo netlačí na pilu a nesnaží se upřednostnit na úkor ostatních. Dobrá souhra je patrná, všichni hrají své postavy temperamentně, s pochopením pro jednotlivé nuance zápletek. Jen tak mimochodem sem tam dají divákovi nahlédnout za oponu „hry“, kterou se zdánlivou obětí, ubohým panem Corbanem, hrají. Přesně ve stylu hry matou diváka tak, aby pro něj bylo obtížné odhalit pointu příběhu dříve, než k tomu dojde ve velkolepém finále. O tom, že herecké výkony fungují, svědčí i to, že některé jednotlivé (Corban, Elizabeth, ošetřovatelka) byly loni oceněny porotou na festivalu v Červeném Kostelci. Inscenace si rozhodně nehraje na velké umění, je vedena v tradičním stylu a je k divákům velmi vstřícná. Zkrátka taková příjemná letní podívaná.
SOPROVÁ, Jana. Detektivka v dobře namíchaném koktejlu napětí a humoru. Online. Web Jiráskův Hronov 2. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/detektivka-v-dobre-namichanem-koktejlu-napeti-a-humoru [cit. 2025-08-02] (také Zpravodaj Jiráskova Hronova. 2025, č. 1, s. 4)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.