ŠVÁCHA, Jan. Není žatva ako žatva. Rozhovor s programovým ředitelem Scénické Žatvy Matejem Moškem. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025
Slovenská Scénická žatva je nejvýznamnější přehlídkou ochotnického divadla na Slovensku. Její programový ředitel Matej Moško přijel letos na Jiráskův Hronov nejen jako divák, ale i jako inspirativní partner do mezinárodního dialogu. V rozhovoru pro Zpravodaj mluví mimo jiného také o tom, jak slovenský systém přehlídek funguje, jaké trendy sleduje a čím se Scénická žatva odlišuje od českého Hronova.
Můžete přiblížit charakter a cíle slovenské přehlídky, kterou organizujete?
Scénická žatva je přehlídka přehlídek – festival vítězů. Na Slovensku máme čtyři celostátní soutěže: divadlo dospělých, divadlo dětí, divadlo mladých a divadlo poezie. Každá má své kolo a své vítěze, kteří se pak setkávají právě na Scénické žatvě. Kromě toho existují i tematické nepostupové festivaly, jejichž programové rady mohou doporučit vybrané inscenace. Výběr pak uzavíráme v rámci programové rady Scénické žatvy a výsledkem je zhruba 15 až 18 inscenací, které tvoří hlavní program Žatvy.
Jak dlouho váš festival trvá?
Je to krátké a intenzivní – od středy do soboty, tedy čtyři dny v terénu.
Jaké soubory se Žatvy účastní? Převažují věkově mladší, nebo starší tradiční soubory?
Opravdu všechny možné. Loni se čeští kolegové trochu smáli, že máme půlku programu složenou z dětských inscenací – vypadalo to tak trochu jako Dětská žatva. Letos jsme to vyvážili, ale protože máme samostatnou soutěž dětského divadla, vítězové z ní na Žatvě přirozeně nechybí. K tomu máme i dětské inscenace z oblasti divadla poezie, takže letos máme čtyři inscenace z dětského divadla. Celkově je však program pochopitelně pestřejší.
Koná se Scénická žatva po Hronovu?
Ano, vždy poslední srpnový víkend, někdy s přesahem do začátku září. V letošním roce je to od 27. do 30. srpna.
Sledujete v současnosti nějaké výrazné trendy ve slovenském ochotnickém divadle?
Určitě. Vlastně už dlouhodobě sledujeme ústup klasických textů a přechod k autorskému divadlu. To je trend, který trvá už přes dvacet let. Občas se objeví i něco experimentálního, ale není toho tolik, jak bych čekal. Stále víc se pracuje s pohybem – i v činohře. Dřív byl silný zájem reflektovat historii – Slovenský štát, normalizaci, různé osobnosti. Letos mi přijde, že každý jde svou vlastní cestou a hledá v umění osobní svobodu. Ale co mě překvapuje – zatím se amatérské divadlo příliš nevěnuje aktuální politické situaci. Myslím si však, že to přijde, až to lidé pocítí na vlastní kůži.
A dotýká se současná situace nějak svobody vyjadřování v amatérském divadle na Slovensku?
Přímo ne – v ochotnickém divadle je prostředí stále velmi demokratické. Každý pracuje na tom, na čem pracovat chce. Přímá cenzura tedy neexistuje. Ale máme Fond na podporu umenia, který podporuje i ochotnické divadlo, a tam už může dojít k nepřímému tlaku – třeba odepřením financí. A to se bohužel stává. Znám kvalitní soubory, které dlouhodobě odvádějí skvělou práci, a přesto jim projekty byly zamítnuty, i když je komise doporučila. Po souhlasu a doporučení fondu to následně stopla rada fondu. Týká se to i souborů, které vystupovaly zde na Hronově – například Divadlo DISK nebo DNO z Námestova.
Má Scénická žatva mezinárodní přesah? Účastní se zahraniční soubory?
Ano. Pravidelně přijíždějí soubory z Česka, pak i Slováci žijící v zahraničí – například ze Srbska. Letos k nám přijedou se silnou inscenací Záveje od Vladimíra Hurbana Vladimírova. Z Česka dorazí pražský soubor NeKroflík s inscenací Parazit-ty, který je i zde na Hronově. A novinkou bude portugalský soubor Debaluga s představením Furgoneta, které se zabývá úpadkem mezilidských vztahů v okrajových oblastech Portugalska, inspirované zánikem pojízdného obchodu.
Kdybyste porovnal Hronov a Scénickou žatvu, co nás nejvíc odlišuje?
Hronov má silný paralelní festivalový život – stánky, koncerty, celkovou „festivalovost“. To u nás chybí. Sice máme doprovodný program, ale bez komerční složky. Dva roky nám to částečně suploval Festival jídla, ale letos se nekoná. Druhý zásadní rozdíl je, že každá inscenace se u nás hraje jen jednou. Díky tomu se vejdeme do čtyř dní. Slovensko je menší země než Česko, ale i tak je problém s kapacitou ubytování v Martině, kde se Scénická žatva koná. Někdy se podobně jako tady na Jiráskově Hronovu stane, že je vyprodáno a lidé se na představení nedostanou. Ale žádnou změnu formátu zatím neplánujeme.
autor: Jan Švácha / foto: Ivo Mičkal
ŠVÁCHA, Jan. Není žatva ako žatva. Rozhovor s programovým ředitelem Scénické Žatvy Matejem Moškem. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/neni-zatva-ako-zatva [cit. 2025-08-06]
Můžete přiblížit charakter a cíle slovenské přehlídky, kterou organizujete?
Scénická žatva je přehlídka přehlídek – festival vítězů. Na Slovensku máme čtyři celostátní soutěže: divadlo dospělých, divadlo dětí, divadlo mladých a divadlo poezie. Každá má své kolo a své vítěze, kteří se pak setkávají právě na Scénické žatvě. Kromě toho existují i tematické nepostupové festivaly, jejichž programové rady mohou doporučit vybrané inscenace. Výběr pak uzavíráme v rámci programové rady Scénické žatvy a výsledkem je zhruba 15 až 18 inscenací, které tvoří hlavní program Žatvy.
Jak dlouho váš festival trvá?
Je to krátké a intenzivní – od středy do soboty, tedy čtyři dny v terénu.
Jaké soubory se Žatvy účastní? Převažují věkově mladší, nebo starší tradiční soubory?
Opravdu všechny možné. Loni se čeští kolegové trochu smáli, že máme půlku programu složenou z dětských inscenací – vypadalo to tak trochu jako Dětská žatva. Letos jsme to vyvážili, ale protože máme samostatnou soutěž dětského divadla, vítězové z ní na Žatvě přirozeně nechybí. K tomu máme i dětské inscenace z oblasti divadla poezie, takže letos máme čtyři inscenace z dětského divadla. Celkově je však program pochopitelně pestřejší.
Koná se Scénická žatva po Hronovu?
Ano, vždy poslední srpnový víkend, někdy s přesahem do začátku září. V letošním roce je to od 27. do 30. srpna.
Sledujete v současnosti nějaké výrazné trendy ve slovenském ochotnickém divadle?
Určitě. Vlastně už dlouhodobě sledujeme ústup klasických textů a přechod k autorskému divadlu. To je trend, který trvá už přes dvacet let. Občas se objeví i něco experimentálního, ale není toho tolik, jak bych čekal. Stále víc se pracuje s pohybem – i v činohře. Dřív byl silný zájem reflektovat historii – Slovenský štát, normalizaci, různé osobnosti. Letos mi přijde, že každý jde svou vlastní cestou a hledá v umění osobní svobodu. Ale co mě překvapuje – zatím se amatérské divadlo příliš nevěnuje aktuální politické situaci. Myslím si však, že to přijde, až to lidé pocítí na vlastní kůži.
A dotýká se současná situace nějak svobody vyjadřování v amatérském divadle na Slovensku?
Přímo ne – v ochotnickém divadle je prostředí stále velmi demokratické. Každý pracuje na tom, na čem pracovat chce. Přímá cenzura tedy neexistuje. Ale máme Fond na podporu umenia, který podporuje i ochotnické divadlo, a tam už může dojít k nepřímému tlaku – třeba odepřením financí. A to se bohužel stává. Znám kvalitní soubory, které dlouhodobě odvádějí skvělou práci, a přesto jim projekty byly zamítnuty, i když je komise doporučila. Po souhlasu a doporučení fondu to následně stopla rada fondu. Týká se to i souborů, které vystupovaly zde na Hronově – například Divadlo DISK nebo DNO z Námestova.
Má Scénická žatva mezinárodní přesah? Účastní se zahraniční soubory?
Ano. Pravidelně přijíždějí soubory z Česka, pak i Slováci žijící v zahraničí – například ze Srbska. Letos k nám přijedou se silnou inscenací Záveje od Vladimíra Hurbana Vladimírova. Z Česka dorazí pražský soubor NeKroflík s inscenací Parazit-ty, který je i zde na Hronově. A novinkou bude portugalský soubor Debaluga s představením Furgoneta, které se zabývá úpadkem mezilidských vztahů v okrajových oblastech Portugalska, inspirované zánikem pojízdného obchodu.
Kdybyste porovnal Hronov a Scénickou žatvu, co nás nejvíc odlišuje?
Hronov má silný paralelní festivalový život – stánky, koncerty, celkovou „festivalovost“. To u nás chybí. Sice máme doprovodný program, ale bez komerční složky. Dva roky nám to částečně suploval Festival jídla, ale letos se nekoná. Druhý zásadní rozdíl je, že každá inscenace se u nás hraje jen jednou. Díky tomu se vejdeme do čtyř dní. Slovensko je menší země než Česko, ale i tak je problém s kapacitou ubytování v Martině, kde se Scénická žatva koná. Někdy se podobně jako tady na Jiráskově Hronovu stane, že je vyprodáno a lidé se na představení nedostanou. Ale žádnou změnu formátu zatím neplánujeme.
autor: Jan Švácha / foto: Ivo Mičkal
ŠVÁCHA, Jan. Není žatva ako žatva. Rozhovor s programovým ředitelem Scénické Žatvy Matejem Moškem. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/neni-zatva-ako-zatva [cit. 2025-08-06]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.