KUBÁK, Ivo Kristián. V kůži Jandla Malkoviche. Recenze Iva Kristiána Kubáka na inscenaci Tady si sednu a napíšu báseň. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2025
Devadesátiletá existence Dismanova rozhlasového dětského souboru, který nese jméno svého zakladatele, režiséra Miloslava Dismana, začala při tehdejším Radiojournalu, dnes Českém rozhlasu. Během své existence byl líhní mnoha talentů, z nichž se později stali známí herci a herečky, moderátoři a moderátorky a další osobnosti. Ernst Jandl, od jehož narození letos 1. srpna uplynulo přesně století, rakouský básník, dramatik, spisovatel a překladatel, je známý především díky své konkrétní poezii, plné dadaistických neologismů a zvukomalebných hříček, často psané ve výrazné vizuální formě.
Shledání rozhlasové líhně talentů s hravými texty tohoto experimentátora se šťastně uskutečnilo v dvacetiminutové scénické koláži Tady si sednu a napíšu báseň, pojmenované podle rámujícího a výchozího textu inscenace. Vokální kvartet (tři dívky a jeden chlapec) se schází za pultíky umístěnými zády k zády umístěnému stolu na zkoušku na jakýsi koncert, rozmlouvají své hlasivky, jako když hudebníci ladí své nástroje, a pídí se po tom, co (či spíše komu) vlastně dnes budou hrát. Po chvíli přichází herec představující autora, který k nám usedne zády za stůl a začne tvořit. V tomto okamžiku se mnohý divák jistě zalekne tolikrát ohraného principu postavy autora na scéně, jenže tady je všechno trochu jinak. Kvarteto performerů totiž odpíchne svoji následnou existenci a komunikaci s protagonistou od verše „a zezadu to pošeptám“ a je zřejmé, že se jedná spíše o jakési múzy, rozpolcený a rozháraný mozkový trust, mozkové hemisféry (resp. kvadranty), které autora svojí hravostí a hraním neustále vytrhávají ze soustředění. Musí tedy jejich (své) myšlenky neustále rozhánět údery na činel, ale bláznivé nitro (střevo) si žije svým vlastním životem. Až konečně dostane nápad a složí Sonet o lásce, dveřích, stolu a židli. Myslí si o jeho kvalitách sice své, ale dokázal se alespoň na chvíli zkoncentrovat a „tady sedět a napsat báseň“.
Inscenace je stejně jako všechny použité texty hravá a poťouchlá, celá pětice interpretuje poezii srozumitelně, rytmicky a s (ne)patřičnými (ne)pointami, včetně jednoho falešného konce. Básně nám předkládají nejen ve výborných českých překladech (Grögerová–Hiršal), ale i v německém originále a vytoužený sonet dokonce ve třech jazycích naráz. Nebojí se textů situačních, které zbytečně neilustrují, spíše voicebandově dekomponují, ani ryze abstraktních, např. kulometného schtzngrmm. Velmi výjimečně se sice stane, že některý verš interpretačně podcení (např. ten o zmáčené fusekli či poslední dvojverší ze závěrečného blahopřání), ale ve svižném a krátkém běhu inscenace na něj poměrně rychle naváže další povedený a tento šev snadno přehlédneme. Takže…
Díky, že sestaviti.
Díky, že režírovati.
Díky, že si hráti.
Díky, že to hráti.
foto: Ivo Mičkal
Poznámka webaře: titulky webu neumí přeškrtnuté písmo, ale vězte, že jméno Malkovich recenzent přeškrtl
KUBÁK, Ivo Kristián. V kůži Jandla Malkoviche. Recenze Iva Kristiána Kubáka na inscenaci Tady si sednu a napíšu báseň. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/v-kuzi-jandla-malkoviche [cit. 2025-08-08]
Shledání rozhlasové líhně talentů s hravými texty tohoto experimentátora se šťastně uskutečnilo v dvacetiminutové scénické koláži Tady si sednu a napíšu báseň, pojmenované podle rámujícího a výchozího textu inscenace. Vokální kvartet (tři dívky a jeden chlapec) se schází za pultíky umístěnými zády k zády umístěnému stolu na zkoušku na jakýsi koncert, rozmlouvají své hlasivky, jako když hudebníci ladí své nástroje, a pídí se po tom, co (či spíše komu) vlastně dnes budou hrát. Po chvíli přichází herec představující autora, který k nám usedne zády za stůl a začne tvořit. V tomto okamžiku se mnohý divák jistě zalekne tolikrát ohraného principu postavy autora na scéně, jenže tady je všechno trochu jinak. Kvarteto performerů totiž odpíchne svoji následnou existenci a komunikaci s protagonistou od verše „a zezadu to pošeptám“ a je zřejmé, že se jedná spíše o jakési múzy, rozpolcený a rozháraný mozkový trust, mozkové hemisféry (resp. kvadranty), které autora svojí hravostí a hraním neustále vytrhávají ze soustředění. Musí tedy jejich (své) myšlenky neustále rozhánět údery na činel, ale bláznivé nitro (střevo) si žije svým vlastním životem. Až konečně dostane nápad a složí Sonet o lásce, dveřích, stolu a židli. Myslí si o jeho kvalitách sice své, ale dokázal se alespoň na chvíli zkoncentrovat a „tady sedět a napsat báseň“.
Inscenace je stejně jako všechny použité texty hravá a poťouchlá, celá pětice interpretuje poezii srozumitelně, rytmicky a s (ne)patřičnými (ne)pointami, včetně jednoho falešného konce. Básně nám předkládají nejen ve výborných českých překladech (Grögerová–Hiršal), ale i v německém originále a vytoužený sonet dokonce ve třech jazycích naráz. Nebojí se textů situačních, které zbytečně neilustrují, spíše voicebandově dekomponují, ani ryze abstraktních, např. kulometného schtzngrmm. Velmi výjimečně se sice stane, že některý verš interpretačně podcení (např. ten o zmáčené fusekli či poslední dvojverší ze závěrečného blahopřání), ale ve svižném a krátkém běhu inscenace na něj poměrně rychle naváže další povedený a tento šev snadno přehlédneme. Takže…
Díky, že sestaviti.
Díky, že režírovati.
Díky, že si hráti.
Díky, že to hráti.
foto: Ivo Mičkal
Poznámka webaře: titulky webu neumí přeškrtnuté písmo, ale vězte, že jméno Malkovich recenzent přeškrtl
KUBÁK, Ivo Kristián. V kůži Jandla Malkoviche. Recenze Iva Kristiána Kubáka na inscenaci Tady si sednu a napíšu báseň. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/v-kuzi-jandla-malkoviche [cit. 2025-08-08]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.