JANDL, Ivan

Československý herec, režisér a rozhlasový pracovník.

V dětství patřil od roku 1945 mezi členy Dismanova rozhlasového dětského souboru, v němž ho objevil americký režisér Fred Zinnemann a obsadil ho do hlavní dětské role protiválečného filmu Poznamenaní. Jandl jako první Čech za svůj výkon získal prestižní filmová ocenění Oscar i Zlatý glóbus. Ač měly o natáčení s Jandlem zájem i další světové produkční firmy, československé úřady mu to neumožnily a objevil se již pouze v několika epizodních rolích filmů národní kinematografie (např. Varúj!, režie Martin Frič, 1947; Zelená knížka, režie Josef Mach, 1947; Svědomí, režie Jiří Krejčík, 1947; Vítězná křídla, režie Čeněk Duba, 1950). I kvůli přijetí amerických ocenění mu po komunistickém převratu v únoru 1948 nebylo umožněno vysokoškolské studium herectví.

Působil jako výtvarný redaktor nebo průvodčí na autobusové lince z Prahy do Vodochod či telefonní technik. Na počátku šedesátých let 20. století byl po dvě sezóny sboristou v souboru kladenského divadla Jaroslava Průchy. V letech 1965 až 1972 pak působil v Československém rozhlase a následně se stal inspektorem v podniku Potraviny. Roku 1985 se stal inspicientem v Krušnohorském divadle v Teplicích. Po dvou letech ale tuto práci ukončil a vrátil se zpět do hlavního města, pak hlásil sestavy před fotbalovými zápasy TJ Lokomotiva Praha. Byl svobodný a bezdětný. Zemřel doma při diabetickém záchvatu. Urnu s popelem uložili jeho známí na Olšanském hřbitově, ale v roce 2017 se jí ujala Herecká asociace a přenesla ji do svého hrobu na pražském Vyšehradě.

Městská část Praha 9, na jejímž území se nachází divadlo Gong, udělila Jandlovi roku 2014 na popud Josefa Pavlaty čestné občanství in memoriam. V den třicátého výročí Jandlova úmrtí (21. listopadu 2017) odhalil tehdejší generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v budově této instituce v místech veřejnosti nepřístupných pamětní desku připomínající především Jandlovu rozhlasovou činnost. Ivan Jandl má hvězdu na Zlínském chodníku slávy. A když Jana a Miloš Tiší objevili 15. listopadu 1996 novou planetku, která dostala číslo 37 736, pojmenovali ji „Jandl“.

V roce 1955 spoluzakládal na libeňském gymnáziu DS Studio 9, byl jeho vůdčí duší. Studio 9 později vstoupilo pod OKD Praha 9, působilo pod KS Gong, kde Jandl působil jako herec, dramaturg a režisér.

Člen Svazu českých divadelních ochotníků.

Dohledané role:
1973 - Praha-Vysočany, Gong se Studiem 9, William Shakespeare: Večer tříkrálový neboli Cokoli chcete, režie Pavel Mrkvička - role Malvolio

Dohledané režie:
1967 - Praha 9 , Dramatické studio Gong při OKD, N. R. Nash: Děvčata z Brook Valley, r. Jiří Bukvaj a Ivan Jandl
1970 - A. Christie: Svědectví obhajoby, r. Ivan Jandl
1970 - A. P. Čechov: Medvěd, Bankovní jubileum, režie Ivan Jandl, výtvarník Ladislav Moucha
1971 - Praha 9, Gong - A. P. Čechov: Medvěd, r. Ivan Jandl
1974 - Praha 9, Gong, Victor Hugo: Ruy Blas, režie Ivan Jandl
1974 - Praha 9, Gong, Alexandr Sergejevič Puškin, Petr Iljič Čajkovskij: Evžen Oněgin, režie Ivan Jandl
1974/1975 - Praha 9, Gong, Soubor mladých - Egon Rannet: Kriminální tango, režie Ivan Jandl
1975/1976 - Praha 9, Gong a Studio OKD 9 - Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa, režie Pavel Mrkvička a Ivan Jandl.

JANDL, Ivan. Wikipedie.cz [cit. 2025-09-06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Jandl

JANDL, Ivan. ČSFD.cz. [cit. 2025-09-06]. Dostupné z: https://www.csfd.cz/tvurce/14284-ivan-jandl/biografie/

STEIN, M.: Kariéra poněkud naruby. Amatérská scéna. 1980, č. 8, s. 19 - viz Texty