Havlíček, Závodní klub ROH (Rudý koutek) Pivovaru Domažlice, LD / Městské kulturní středisko, LS
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1951
Působení: 195x, 196x, 197x, 198x, 199x, 200x, 201x, 202x
Od 1951 se datuje zahájení loutkových představení v Závodním klubu ROH Havlíček při Pivovaru Domažlice,
který byl přímým pokračovatelem Divadelního spolku Havlíček královského města Domažlic, založeného roku 1891.
Autorem loutkového divadla, které se používalo v pivovaře, byl Rudolf Brandejs (1890–1967), který se do Domažlic přistěhoval 1941. Jeho loutky se nedochovaly a v 50. letech byly zaměněny za jiné (z blíže neurčené obce na Domažlicku).
Od 1958 hráli jako Loutkářský soubor ZK ROH Pivovaru Domažlice.
Aktivní hlavně v 60. letech.
Režisérem byl V. Beran.
1969 z iniciativy pricipála a režiséra V. Berana byl v Akci Z vybudován nový objekt loutkového divadla. Pravidelná představení probíhala každou neděli odpoledne od podzimu do jara. V repertoáru byly především starší původní hry.
1979 – Jiří Klas: Oklamaný hastrman.
Loutkářský soubor Rudého koutku ROH domažlického pivovaru vstoupil do 27 sezóny.
Od jara 1996 bylo loutkové divadlo mimo provoz kvůli nepoužitelnosti objektu z technických důvodů.
Všechny pokusy o obnovení provozu divadla skončily nezdarem, neboť nebyly vyjasněny majetkové vztahy k objektu.
režisérem byl stále V. Beran.
2000 byla činnost loutkového divadla jednoznačně zastavena, příčinou byly stále nevyjasněné majetkové vztahy k budově.
2003 na jaře se ale členům divadla podařilo odstěhovat na půdu Městského kulturního střediska všechny loutky a rekvizity.
2004 v únoru měl být objekt divadla okamžitě předán novému majiteli, a tak se během jednoho týdne zachraňovala konstrukce divadla. O několik měsíců později bylo původní divadlo v pivovaře srovnáno se zemí.
2004 v prosinci byl při Městském kulturním středisku ustaven loutkářský soubor,
který tvoří někteří bývalí členové loutkového divadla Havlíček i noví zájemci o loutkoherectví. Vedoucím neboli principálem souboru byl zvolen Josef Kuneš.
Členové souboru se pustili do oprav loutek a přípravy textů, následovat budou kulisy a rekvizity.
Počátkem 2005 probíhaly přípravy na zpracování projektu rekonstrukce půdních prostor v budově MKS Domažlice pro potřeby loutkového divadla (rekonstrukce měla být realizována na podzim 2005 a financována městem Domažlice).
2008 se podařilo loutkové divadlo při Městském kulturním středisku Domažlice obnovit.
2015 byl principálem loutkového divadla Josef Kuneš.
Dvanáctičlenný soubor loutkoherců měl k dispozici kolem 50 loutek včetně Kašpárka.
Loutky – půlmetrové marionety, které se vodí klasicky na nitích – byly z 50. let 20. stol., pocházely z Holýšova, kde loutkové divadlo zaniklo v 80. letech a loutky se přesunuly do Domažlic.
Loutky postav, které chyběly, vytvořil domažlický výtvarník Igor Šlechta.
2024 – Kašpárek v pekle.
který byl přímým pokračovatelem Divadelního spolku Havlíček královského města Domažlic, založeného roku 1891.
Autorem loutkového divadla, které se používalo v pivovaře, byl Rudolf Brandejs (1890–1967), který se do Domažlic přistěhoval 1941. Jeho loutky se nedochovaly a v 50. letech byly zaměněny za jiné (z blíže neurčené obce na Domažlicku).
Od 1958 hráli jako Loutkářský soubor ZK ROH Pivovaru Domažlice.
Aktivní hlavně v 60. letech.
Režisérem byl V. Beran.
1969 z iniciativy pricipála a režiséra V. Berana byl v Akci Z vybudován nový objekt loutkového divadla. Pravidelná představení probíhala každou neděli odpoledne od podzimu do jara. V repertoáru byly především starší původní hry.
1979 – Jiří Klas: Oklamaný hastrman.
Loutkářský soubor Rudého koutku ROH domažlického pivovaru vstoupil do 27 sezóny.
Od jara 1996 bylo loutkové divadlo mimo provoz kvůli nepoužitelnosti objektu z technických důvodů.
Všechny pokusy o obnovení provozu divadla skončily nezdarem, neboť nebyly vyjasněny majetkové vztahy k objektu.
režisérem byl stále V. Beran.
2000 byla činnost loutkového divadla jednoznačně zastavena, příčinou byly stále nevyjasněné majetkové vztahy k budově.
2003 na jaře se ale členům divadla podařilo odstěhovat na půdu Městského kulturního střediska všechny loutky a rekvizity.
2004 v únoru měl být objekt divadla okamžitě předán novému majiteli, a tak se během jednoho týdne zachraňovala konstrukce divadla. O několik měsíců později bylo původní divadlo v pivovaře srovnáno se zemí.
2004 v prosinci byl při Městském kulturním středisku ustaven loutkářský soubor,
který tvoří někteří bývalí členové loutkového divadla Havlíček i noví zájemci o loutkoherectví. Vedoucím neboli principálem souboru byl zvolen Josef Kuneš.
Členové souboru se pustili do oprav loutek a přípravy textů, následovat budou kulisy a rekvizity.
Počátkem 2005 probíhaly přípravy na zpracování projektu rekonstrukce půdních prostor v budově MKS Domažlice pro potřeby loutkového divadla (rekonstrukce měla být realizována na podzim 2005 a financována městem Domažlice).
2008 se podařilo loutkové divadlo při Městském kulturním středisku Domažlice obnovit.
2015 byl principálem loutkového divadla Josef Kuneš.
Dvanáctičlenný soubor loutkoherců měl k dispozici kolem 50 loutek včetně Kašpárka.
Loutky – půlmetrové marionety, které se vodí klasicky na nitích – byly z 50. let 20. stol., pocházely z Holýšova, kde loutkové divadlo zaniklo v 80. letech a loutky se přesunuly do Domažlic.
Loutky postav, které chyběly, vytvořil domažlický výtvarník Igor Šlechta.
2024 – Kašpárek v pekle.
Bibliografie:
BUBLOVÁ, Kristýna. Sezóna končí, loutkové divadlo zve na poslední dvě představení. Webové stránky města Domažlice – Zpravodajství – https://www.domazlice.eu/zpravodajstvi/sezona-konci-loutkove-divadlo-zve-na-posledni-dve-predstaveni-522cs.html
DUBSKÁ, Alice zprac. INFORMACE pro MČAD. Rkp. 2000. PC ART.
KNÍŽÁK, Milan. Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. Díl 1. A–L. Nucleus HK 2005, s. 126.
Koutek SAL – Důvěrníci hlásí. Čs. loutkář 1979, č. 3, s. 69.
NOVÁK, Jan. Fenomén českého loutkářství. Nejstarší amatérské loutkářské soubory. Vyd. KANT Praha, 2016, s. 16.
DUBSKÁ, Alice zprac. INFORMACE pro MČAD. Rkp. 2000. PC ART.
KNÍŽÁK, Milan. Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. Díl 1. A–L. Nucleus HK 2005, s. 126.
Koutek SAL – Důvěrníci hlásí. Čs. loutkář 1979, č. 3, s. 69.
NOVÁK, Jan. Fenomén českého loutkářství. Nejstarší amatérské loutkářské soubory. Vyd. KANT Praha, 2016, s. 16.
Archivy:
Praha, Nipos, kART (knihovna Artama):
Evidenční karta ÚKVČ, 1988.
Evidenční karta ÚKVČ, 1988.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.