ŠVÁCHA, Jan. Nebyli jsme jen interpreti. Rozhovor se členkami a členy DRDS a režisérem Vlastimilem Kaňkou. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2025
Co vás přimělo zvolit právě experimentální poezii Ernsta Jandla? Co vás na ní oslovilo?
Soubor: To je spíš otázka na našeho režiséra Vlastu Kaňku – ten s Jandlem přišel. Texty byly už nějak připravené, ale dlouho jsme je společně zpracovávali, vysvětlovali si je a nakonec jsme si je všichni dost oblíbili. Téma Jandla bylo dokonce součástí našeho letního soustředění asi před šesti lety a role nám byly šité na míru, takže nám opravdu sedly.
Proč právě Ernst Jandl?
Vlastimil Kaňka: Je to nesmírně zajímavý autor. Možná ne úplně známý u dětí, ale právě jeho experimenty a jazyková hravost jsou to, co nás k tomu přitáhlo. Má v sobě vtip, ale zároveň je to velmi sofistikované. A překlady Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové tomu dávají nádhernou formu. To všechno z něj dělá autora, který může oslovit i dětské publikum – a herce.
Čím pro vás byla tahle inscenace výjimečná?
Soubor: Hlavně tím, že to byla úplně jiná práce než obvykle. Bylo nás jen pár, takže se představení hraje asi dvacet minut, a to je ideální. Moc nás bavila celá příprava – ten proces, kdy jsme se bavili o Jandlově tvorbě, o jeho humoru i přístupu k jazyku. Vznikalo to s námi, nebyli jsme jen interpreti.
Obvykle hrajete v širším obsazení, že?
Soubor: Ano, běžně hrajeme třeba ve třiceti lidech, ale tady jsme byli malá parta a to bylo fajn. I proto to bylo jiné a zvláštní.
Jaké byly reakce publika? Co jste chtěli vyvolat – smích, zamyšlení, překvapení?
Soubor: Všechno dohromady! Samozřejmě nás baví, když se lidé smějí. Jen je občas těžké udržet vážnou tvář – sami jsme se tomu při zkouškách smáli tolikrát! Ale jsou tam i básně, které mají vyvolat zamyšlení. A vždycky záleží na tom, pro koho to hrajeme – každé publikum reaguje jinak.
Byl prostor pro improvizaci?
Soubor: Obrovský! Hodně věcí vzniklo spontánně, třeba i z omylu nebo zapomenutého textu. Zkoušeli jsme texty jen tak nahlas říkat, někdo něco naznačil – a najednou to tam bylo. A zůstalo to tam. Ten proces byl hodně otevřený, Vlasta nám nechával dost prostoru – neříkal přesně, jak co máme říkat. Výsledek je opravdu náš.
A jak je spokojený režisér?
Vlastimil Kaňka: Já jsem naprosto spokojený. Povedlo se jim to.
autor: Jan Švácha / foto: Ivo Mičkal
ŠVÁCHA, Jan. Nebyli jsme jen interpreti. Rozhovor se členkami a členy DRDS a režisérem Vlastimilem Kaňkou. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/nebyli-jsme-jen-interpreti [cit. 2025-08-08]
Soubor: To je spíš otázka na našeho režiséra Vlastu Kaňku – ten s Jandlem přišel. Texty byly už nějak připravené, ale dlouho jsme je společně zpracovávali, vysvětlovali si je a nakonec jsme si je všichni dost oblíbili. Téma Jandla bylo dokonce součástí našeho letního soustředění asi před šesti lety a role nám byly šité na míru, takže nám opravdu sedly.
Proč právě Ernst Jandl?
Vlastimil Kaňka: Je to nesmírně zajímavý autor. Možná ne úplně známý u dětí, ale právě jeho experimenty a jazyková hravost jsou to, co nás k tomu přitáhlo. Má v sobě vtip, ale zároveň je to velmi sofistikované. A překlady Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové tomu dávají nádhernou formu. To všechno z něj dělá autora, který může oslovit i dětské publikum – a herce.
Čím pro vás byla tahle inscenace výjimečná?
Soubor: Hlavně tím, že to byla úplně jiná práce než obvykle. Bylo nás jen pár, takže se představení hraje asi dvacet minut, a to je ideální. Moc nás bavila celá příprava – ten proces, kdy jsme se bavili o Jandlově tvorbě, o jeho humoru i přístupu k jazyku. Vznikalo to s námi, nebyli jsme jen interpreti.
Obvykle hrajete v širším obsazení, že?
Soubor: Ano, běžně hrajeme třeba ve třiceti lidech, ale tady jsme byli malá parta a to bylo fajn. I proto to bylo jiné a zvláštní.
Jaké byly reakce publika? Co jste chtěli vyvolat – smích, zamyšlení, překvapení?
Soubor: Všechno dohromady! Samozřejmě nás baví, když se lidé smějí. Jen je občas těžké udržet vážnou tvář – sami jsme se tomu při zkouškách smáli tolikrát! Ale jsou tam i básně, které mají vyvolat zamyšlení. A vždycky záleží na tom, pro koho to hrajeme – každé publikum reaguje jinak.
Byl prostor pro improvizaci?
Soubor: Obrovský! Hodně věcí vzniklo spontánně, třeba i z omylu nebo zapomenutého textu. Zkoušeli jsme texty jen tak nahlas říkat, někdo něco naznačil – a najednou to tam bylo. A zůstalo to tam. Ten proces byl hodně otevřený, Vlasta nám nechával dost prostoru – neříkal přesně, jak co máme říkat. Výsledek je opravdu náš.
A jak je spokojený režisér?
Vlastimil Kaňka: Já jsem naprosto spokojený. Povedlo se jim to.
autor: Jan Švácha / foto: Ivo Mičkal
ŠVÁCHA, Jan. Nebyli jsme jen interpreti. Rozhovor se členkami a členy DRDS a režisérem Vlastimilem Kaňkou. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/nebyli-jsme-jen-interpreti [cit. 2025-08-08]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.