KOHOUT, Pavel
Datum narození: 1928
Místo narození: Praha
Prozaik, básník a dramatik. Narodil se v roce 1928 v Praze. Vyrůstal v rodině hospodářského úředníka v Praze. Zde také maturoval na reálném gymnáziu. Studoval srovnávací literatury, estetiku a divadelní vědu na FF UK. Již jako středoškolák byl politicky aktivní, byl členem ČSM a Dismanova dětského rozhlasového souboru. Po studiích pracoval v Československém rozhlase. V letech 1949 – 50 pobýval jako druhý kulturní přidělenec čs. velvyslanectví v Moskvě.
V letech 1951 – 52 byl Pavel Kohout šéfredaktorem Dikobrazu. Během základní vojenské služby, kterou absolvoval v Armádním uměleckém souboru (AUS), byl vedoucím kulturní rubriky časopisu Československý voják. Poté se stal spisovatelem z povolání.
Pro svůj veřejný nesouhlas s dosavadní kulturně-politickou orientaci Československého svazu spisovatelů byl Pavel Kohout podroben disciplinárnímu řízení a jako jeden z představitelů „pražského jara“ byl v roce 1969 vyloučen ze Svazu spisovatelů i KSČ. Na sklonku roku 1976 stál Pavel Kohout u zrodu Charty 77. V roce 1979 mu byl s manželkou znemožněn návrat do Československa. Usadili se v Rakousku, kde v roce 1980 dostali občanství. Žili ve Vídni a po sametové revoluci často navštěvovali Prahu, nyní žijí v Praze a na Sázavě.
Podrobné informace v autobiografii To byl můj život?, 2018 – svazek obsahující dva díly autorových vzpomínek na léta 1928–1979 a 1979–1992, text Předběžná bilance z roku 2011 a dovětek P.S.
Dramata:
Dobrá píseň, 1952 – drama (veršovaná komedie), prorežimní hra,
Zářijové noci, 1955 – divadelní hra z vojenského prostředí; už mírný odvrat od ideologie, „rozpor teorie a praxe“.
Chudáček, 1956, – drama; zakázáno před premiérou.
Sbohem, smutku, 1957
Taková láska, 1957 – tato hra patří k nejúspěšnějším, hrála se nejen v Česku, ale i v Německu a SSSR.
Říkali mi soudruhu, 1960 – drama, bylo zakázáno po sedmé repríze.
Třetí sestra, 1960
Cesta kolem světa za 80 dní, 1962 – divadelní adaptace knihy Julese Vernea.
Dvanáct, 1963 – příběh dvanácti čerstvých absolventů AMU.
Josef Švejk, 1963 – dramatizace částí slavného Haškova románu.
Válka s mloky, 1963 – divadelní adaptace Čapkovy Války s mloky. Řazeno do SF tvorby.[10]
Vzpomínka na Biskaj, 1965
August August, august, 1967
Briefe über die Grenze, 1968
Nenávist v prosinci, 1968
Aksál, 1969
Válka ve třetím poschodí, 1970 – absurdní drama.
Pech pod střechou, 1972
Ubohý vrah: Na motivy povídky Rozum Leonida Andrejeva, 1972 – divadelní adaptace, která měla v roce 1976 premiéru na Broadwayi
Amerika, 1973 – divadelní adaptace Kafkova románu (spoluautor Ivan Klíma).
Požár v suterénu, 1973, absurdní drama
Život v tichém domě, 1974, absurdní drama
Ruleta: Na motivy povídky Tma Leonida Andrejeva, 1976 – divadelní adaptace.
Atest, 1979 – jednoaktovka, hl.p. Ferdinand Vaněk postižený režimem chce pro svého psa atest a přihlásit ho do chovatelství, což ale nelze, protože on, majitel, má špatný kádrový posudek.
Marie zápasí s anděly, 1981 – jednoaktovka o životě Vlasty Chramostové.
Marast, 1982
Ubohý Cyrano!, 1982 – adaptace Cyrana z Bergeracu od Edmonda Rostanda
Hráč a jeho štěstí, 1982 – adaptace podle Dostojevského novely Hráč
Velká hra na javora, 1982 – adaptace podle podle povídky Mircea Eliade Ulice Mantuleasa a s použitím scénáře Pavla Juráčka Faramova paměť
Pat aneb Hra králů, 1987
Ecce Constantia, 1988 – „přímý přenos“ z koncilu v Kostnici.
Malá krevní msta, premiéra 1991
Kyanid o páté, 1996
Šest a sex, 1998 – sedm jednoaktových děl, včetně aktovky SEX, uvedené OS ŽUMPA Nučice (Poslední premiéra Pavla Kohouta; KOHOUT, Pavel po derniéře inscenace Sex OS ŽUMPA Nučice, leden 2026 - viz Videa)
Nuly, prem. 2000
Malá hudba moci, 2007 – napsáno německy pod názvem Eine kleine machtmusik k mozartovskému jubilejnímu roku 2006.
Lízinka, 2017 – dramatizace vlastního románu Katyně. Premiéru měla roku 2019 v ochotnickém divadle v Praze-Horních Počernicích.
Básnické sbírky, romány a povídky:
O černém a bílém, 1950 – šest povídek pro děti, podávajících pohádkové motivy v komunisticko-budovatelském duchu
Verše a písně, 1952 – bás. sbírka propagující socialismus
Tři knihy veršů, 1953
Čas lásky a boje, 1954 – bás. sbírka, budovatelská poezie
Z deníku kontrarevolucionáře aneb Životy od tanku k tanku, 1969 – prozaické dílo vyšlo ve Švýcarsku, první české vydání vyšlo v roce 1997, shrnutí životních osudů z let 1945–1968.
Bílá kniha o kauze Adam Juráček – podle dobových materiálů rekonstruoval a nejzajímavějšími dokumenty doplnil P. K., 1970 v samizdatu
Katyně, 1978 – román o dospívající dívce, hodně oceňován a vydán v mnoha jazycích.
Nápady svaté Kláry, 1982 (první vydání u Sixty-Eight Publishers) – bizarně alegorický román, v roce 1996 zfilmován v Izraeli režiséry Ari Folmanem a Ori Sivanem pod názvem Svatá Klára (hebrejsky: קלרה הקדושה, Klara ha-kedoša).
Kde je zakopán pes, 1987 – memoárový román
Hodina tance a lásky, 1989 – román, téma 2. světové války; zfilmován v roce 2003 Viktorem Polesným.
Konec velkých prázdnin, 1991 – (společně s manželkou Jelenou) rozsáhlé zpracování látky české emigrace; natočeno Miloslavem Lutherem jako televizní seriál (1996).
Sněžím, 1992 – zabývá se aktuální politickou situací roku 1991; téma lustrací.
Klaun, 1994 – spolu s Michalem Pavlíčkem znovu zpracované téma hry August, August, August.
Hvězdná hodina vrahů, 1995 – román zpracovávající poslední týdny okupace ve formě detektivního thrilleru.
Pat aneb Hra králů, 1991
Ta dlouhá vlna za kýlem, 2000
Smyčka, 2008
O ničem a o všem, 2008 – publicistické texty, fejetony, novinové sloupky z let 1975-2008.
Cizinec a Krásná paní, 2009
Z pohledu trilobita, 2010 – 100 fejetonů
Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem, 2011
Tango Mortale, 2012
Zánik trilobitů v Čechách, 2014 – 123 fejetonů
Ten žena a ta muž, 1999, 2019
Přítoky románů, 2020 – třiatřicet povídek a jedna k tomu od Jeleny Mašínové.
Letorosty samomluv, 2022
Taková láska, 2024 – kaleidoskop příběhů z proudu života a víru dějin.
V letech 1951 – 52 byl Pavel Kohout šéfredaktorem Dikobrazu. Během základní vojenské služby, kterou absolvoval v Armádním uměleckém souboru (AUS), byl vedoucím kulturní rubriky časopisu Československý voják. Poté se stal spisovatelem z povolání.
Pro svůj veřejný nesouhlas s dosavadní kulturně-politickou orientaci Československého svazu spisovatelů byl Pavel Kohout podroben disciplinárnímu řízení a jako jeden z představitelů „pražského jara“ byl v roce 1969 vyloučen ze Svazu spisovatelů i KSČ. Na sklonku roku 1976 stál Pavel Kohout u zrodu Charty 77. V roce 1979 mu byl s manželkou znemožněn návrat do Československa. Usadili se v Rakousku, kde v roce 1980 dostali občanství. Žili ve Vídni a po sametové revoluci často navštěvovali Prahu, nyní žijí v Praze a na Sázavě.
Podrobné informace v autobiografii To byl můj život?, 2018 – svazek obsahující dva díly autorových vzpomínek na léta 1928–1979 a 1979–1992, text Předběžná bilance z roku 2011 a dovětek P.S.
Dramata:
Dobrá píseň, 1952 – drama (veršovaná komedie), prorežimní hra,
Zářijové noci, 1955 – divadelní hra z vojenského prostředí; už mírný odvrat od ideologie, „rozpor teorie a praxe“.
Chudáček, 1956, – drama; zakázáno před premiérou.
Sbohem, smutku, 1957
Taková láska, 1957 – tato hra patří k nejúspěšnějším, hrála se nejen v Česku, ale i v Německu a SSSR.
Říkali mi soudruhu, 1960 – drama, bylo zakázáno po sedmé repríze.
Třetí sestra, 1960
Cesta kolem světa za 80 dní, 1962 – divadelní adaptace knihy Julese Vernea.
Dvanáct, 1963 – příběh dvanácti čerstvých absolventů AMU.
Josef Švejk, 1963 – dramatizace částí slavného Haškova románu.
Válka s mloky, 1963 – divadelní adaptace Čapkovy Války s mloky. Řazeno do SF tvorby.[10]
Vzpomínka na Biskaj, 1965
August August, august, 1967
Briefe über die Grenze, 1968
Nenávist v prosinci, 1968
Aksál, 1969
Válka ve třetím poschodí, 1970 – absurdní drama.
Pech pod střechou, 1972
Ubohý vrah: Na motivy povídky Rozum Leonida Andrejeva, 1972 – divadelní adaptace, která měla v roce 1976 premiéru na Broadwayi
Amerika, 1973 – divadelní adaptace Kafkova románu (spoluautor Ivan Klíma).
Požár v suterénu, 1973, absurdní drama
Život v tichém domě, 1974, absurdní drama
Ruleta: Na motivy povídky Tma Leonida Andrejeva, 1976 – divadelní adaptace.
Atest, 1979 – jednoaktovka, hl.p. Ferdinand Vaněk postižený režimem chce pro svého psa atest a přihlásit ho do chovatelství, což ale nelze, protože on, majitel, má špatný kádrový posudek.
Marie zápasí s anděly, 1981 – jednoaktovka o životě Vlasty Chramostové.
Marast, 1982
Ubohý Cyrano!, 1982 – adaptace Cyrana z Bergeracu od Edmonda Rostanda
Hráč a jeho štěstí, 1982 – adaptace podle Dostojevského novely Hráč
Velká hra na javora, 1982 – adaptace podle podle povídky Mircea Eliade Ulice Mantuleasa a s použitím scénáře Pavla Juráčka Faramova paměť
Pat aneb Hra králů, 1987
Ecce Constantia, 1988 – „přímý přenos“ z koncilu v Kostnici.
Malá krevní msta, premiéra 1991
Kyanid o páté, 1996
Šest a sex, 1998 – sedm jednoaktových děl, včetně aktovky SEX, uvedené OS ŽUMPA Nučice (Poslední premiéra Pavla Kohouta; KOHOUT, Pavel po derniéře inscenace Sex OS ŽUMPA Nučice, leden 2026 - viz Videa)
Nuly, prem. 2000
Malá hudba moci, 2007 – napsáno německy pod názvem Eine kleine machtmusik k mozartovskému jubilejnímu roku 2006.
Lízinka, 2017 – dramatizace vlastního románu Katyně. Premiéru měla roku 2019 v ochotnickém divadle v Praze-Horních Počernicích.
Básnické sbírky, romány a povídky:
O černém a bílém, 1950 – šest povídek pro děti, podávajících pohádkové motivy v komunisticko-budovatelském duchu
Verše a písně, 1952 – bás. sbírka propagující socialismus
Tři knihy veršů, 1953
Čas lásky a boje, 1954 – bás. sbírka, budovatelská poezie
Z deníku kontrarevolucionáře aneb Životy od tanku k tanku, 1969 – prozaické dílo vyšlo ve Švýcarsku, první české vydání vyšlo v roce 1997, shrnutí životních osudů z let 1945–1968.
Bílá kniha o kauze Adam Juráček – podle dobových materiálů rekonstruoval a nejzajímavějšími dokumenty doplnil P. K., 1970 v samizdatu
Katyně, 1978 – román o dospívající dívce, hodně oceňován a vydán v mnoha jazycích.
Nápady svaté Kláry, 1982 (první vydání u Sixty-Eight Publishers) – bizarně alegorický román, v roce 1996 zfilmován v Izraeli režiséry Ari Folmanem a Ori Sivanem pod názvem Svatá Klára (hebrejsky: קלרה הקדושה, Klara ha-kedoša).
Kde je zakopán pes, 1987 – memoárový román
Hodina tance a lásky, 1989 – román, téma 2. světové války; zfilmován v roce 2003 Viktorem Polesným.
Konec velkých prázdnin, 1991 – (společně s manželkou Jelenou) rozsáhlé zpracování látky české emigrace; natočeno Miloslavem Lutherem jako televizní seriál (1996).
Sněžím, 1992 – zabývá se aktuální politickou situací roku 1991; téma lustrací.
Klaun, 1994 – spolu s Michalem Pavlíčkem znovu zpracované téma hry August, August, August.
Hvězdná hodina vrahů, 1995 – román zpracovávající poslední týdny okupace ve formě detektivního thrilleru.
Pat aneb Hra králů, 1991
Ta dlouhá vlna za kýlem, 2000
Smyčka, 2008
O ničem a o všem, 2008 – publicistické texty, fejetony, novinové sloupky z let 1975-2008.
Cizinec a Krásná paní, 2009
Z pohledu trilobita, 2010 – 100 fejetonů
Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem, 2011
Tango Mortale, 2012
Zánik trilobitů v Čechách, 2014 – 123 fejetonů
Ten žena a ta muž, 1999, 2019
Přítoky románů, 2020 – třiatřicet povídek a jedna k tomu od Jeleny Mašínové.
Letorosty samomluv, 2022
Taková láska, 2024 – kaleidoskop příběhů z proudu života a víru dějin.
Bibliografie:
KOHOUT, Pavel: Pavel Kohout vyprávěl. Ochotnické divadlo, roč.4, č.10, říjen 1958, s.231 - Podle záznamu posluchače J.B.
Záznam vyprávění P. Kohouta na Jiráskově Hronově. O své hře Takové lásky, problémech naší současné hry, o ochotnících.
AS 1991/9, s. 18; 1991/12, s. 11; 1992/5, s. 10; 1997/5, s. 25-studie
Záznam vyprávění P. Kohouta na Jiráskově Hronově. O své hře Takové lásky, problémech naší současné hry, o ochotnících.
AS 1991/9, s. 18; 1991/12, s. 11; 1992/5, s. 10; 1997/5, s. 25-studie
Archivy:
Poslední premiéra Pavla Kohouta (Nučice, ŽUMPA, Sex, 2022) - viz Videa
Nučice, ŽUMPA, SEX a Pavel KOHOUT (po derniéře inscenace Sex OS ŽUMPA Nučice, leden 2026) - viz Videa
Nučice, ŽUMPA, SEX a Pavel KOHOUT (po derniéře inscenace Sex OS ŽUMPA Nučice, leden 2026) - viz Videa
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.