DUCHEK, Jan. Konečně upřímná recenze. Recenze Jana Duchka na inscenaci Vadí nevadí. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2025
Soubor V.A.D. Kladno (tak řečení Vadi) přivezl autorskou inscenaci Kazimíra Lupince a spol. Vadí nevadí. A musíme si o ní upřímně promluvit, ideálně veřejně a bez relativizačních slov, která jinak používám s obsedantním gustem. V oblíbeném rámci divadla na divadle se odehraje jedenáct scének, proložených pěti či šesti obrazy ze života souboru. Téma inscenace působí od počátku jasně, tedy jak by to vypadalo, kdybychom bez obalu mluvili pravdu. Po třetím skeči je zjevné, že to je téma, které je nesmírně vděčné, ale snadno by se vyčerpalo. Nebezpečí se oddálí právě včasným vstupem rámce ze života souboru. Jak scének přibývá, otázka vyčerpanosti se vrací, na což inscenátoři reagují v duchu brutální upřímnosti a sami si inscenaci zreflektují jako scénky z tábora. Skeče se v průběhu zkracují, což je z hlediska gradace dobře, otázka je, jestli udrží soustředěnou kvalitu. I to si ovšem Vadi sami reflektují.
Vadi máme rádi. Důvody jsou pořád stejné. Civilní herectví, brilantní pozorování a hlášky ze života, nekompromisní humor. Dokonalé časované gagy, jako pohled učitelky, který nám vmžiku řekne její jméno, nebo dosednutí dědečka čili tatínka ve školce, na to jsme od V.A.D. zvyklí. Tentokrát k tomu Kazimír Lupinec přidává ještě jeden důležitý aspekt, kvůli kterému inscenace prakticky nemůže selhat, mluví za nás všechny. S bezohlednou surovostí řekne všem těm lidem, kteří nás k smrti vytáčejí, pravdu. Divadelní diváci jsou zpravidla kultivovaní lidé dbalí společenské konvence, kráčející autocenzoři, kteří s emocemi pracují jinak obezřetně. Udržet vášně na uzdě i v rozčilujících momentech je obrovská průběžná práce, která vyčerpává. Právě možnost, že za nás někdo zahodí opratě a konečně řekne vše natvrdo a nahlas, je úžasná terapie, která smíchu publika propůjčuje velmi mocný hlas až od bránice. Je to sice ten samý základ, který všem vášnivým odpůrcům politické korektnosti umožňuje rozdupávat na prach společenské soužití a ještě se u toho cítit jako zachránci světa, nebýt jednoho velkého „ale“. Všimněte si prosím, že hlasatelé politické nekorektnosti jsou největší snowflakes, jakmile papají vlastní meducínu, oni ji totiž neumí strávit. V.A.D. Kladno naopak jde do sebe a citelně jde samo do sebe.
Název inscenace je parádní hříčka odkazující na společenskou hru a zároveň si zjevně pohrává s názvem souboru. Mluví Vadi přímo o sobě, nebo ne? Vadi, nebo Nevadi? Inscenace nám to dlouho říct nechce. Naštěstí, přichází další důležitý moderační moment a to je „přídavek“ na forbíně, kde Vadi téma dohrají a přirozeně uzavřou. Destruktivní moc nekorektnosti se demaskovala. Vítězství „pravdy“ nad lží se zdařilo, u nenávisti už si tak moc jisti nejsme. K tématu upřímnosti přibývá téma našich slepých skvrn a limitů naší schopnosti přijmout kritiku. Tím se patrně vysvětluje i to, že soubor vydrží hrát dlouho o upřímnosti, aniž by to na jejich vzájemné pomlouvání v inscenaci mělo sebemenší vliv. Diváci odcházejí pobavení a zrelaxovaní. Inscenace zároveň říká dost o nás i o světě kolem. Za mě hodně dobré.
Problémové body:
Nezbavil jsem se pocitu, že příliš vidím dráty a táhla, které inscenaci řídí a uvádějí do chodu.
Červ nechodí ze začátku moc blízko ke kolegům. Když si na to jedna z postav stěžuje, vlastně nevím, o čem mluví, protože jsem to předtím neviděl.
Některé skeče (rodinná návštěva babičky, táborák) vybočují tím, že v nich na upřímnost vůbec nedojde a v autoservisu je moc kouzelného zvonečku cizorodá.
V začátku to vypadalo, že si soubor umí velmi upřímně promluvit. Když Červ jednomu z herců odebere roli, učiní tak zcela napřímo a bez vytáček. Je tedy upřímný, jen když je to projev čisté asociálnosti? Nebo mu pomáhá autorita daná frontmanstvím? Na začátku to tak nepřečtu. Je pak pro mě matoucí, že členové souboru by se logicky směrem k upřímnosti měli posouvat díky inscenaci, kterou připravují, nicméně v první půli to působí vlastně opačně.
Víc toho není, musíte za kolegou Hulcem.
Mimochodem léčivou i ničivou mocí otevřenosti se mimo jiné zabývá i inscenace Podcasty, kterou jsme měli možnost vidět o dva dny dříve, že bychom si všichni něco řešili?
foto: Ivo Mičkal
DUCHEK, Jan. Konečně upřímná recenze. Recenze Jana Duchka na inscenaci Vadí nevadí. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/konecne-uprimna-recenze [cit. 2025-08-09]
Vadi máme rádi. Důvody jsou pořád stejné. Civilní herectví, brilantní pozorování a hlášky ze života, nekompromisní humor. Dokonalé časované gagy, jako pohled učitelky, který nám vmžiku řekne její jméno, nebo dosednutí dědečka čili tatínka ve školce, na to jsme od V.A.D. zvyklí. Tentokrát k tomu Kazimír Lupinec přidává ještě jeden důležitý aspekt, kvůli kterému inscenace prakticky nemůže selhat, mluví za nás všechny. S bezohlednou surovostí řekne všem těm lidem, kteří nás k smrti vytáčejí, pravdu. Divadelní diváci jsou zpravidla kultivovaní lidé dbalí společenské konvence, kráčející autocenzoři, kteří s emocemi pracují jinak obezřetně. Udržet vášně na uzdě i v rozčilujících momentech je obrovská průběžná práce, která vyčerpává. Právě možnost, že za nás někdo zahodí opratě a konečně řekne vše natvrdo a nahlas, je úžasná terapie, která smíchu publika propůjčuje velmi mocný hlas až od bránice. Je to sice ten samý základ, který všem vášnivým odpůrcům politické korektnosti umožňuje rozdupávat na prach společenské soužití a ještě se u toho cítit jako zachránci světa, nebýt jednoho velkého „ale“. Všimněte si prosím, že hlasatelé politické nekorektnosti jsou největší snowflakes, jakmile papají vlastní meducínu, oni ji totiž neumí strávit. V.A.D. Kladno naopak jde do sebe a citelně jde samo do sebe.
Název inscenace je parádní hříčka odkazující na společenskou hru a zároveň si zjevně pohrává s názvem souboru. Mluví Vadi přímo o sobě, nebo ne? Vadi, nebo Nevadi? Inscenace nám to dlouho říct nechce. Naštěstí, přichází další důležitý moderační moment a to je „přídavek“ na forbíně, kde Vadi téma dohrají a přirozeně uzavřou. Destruktivní moc nekorektnosti se demaskovala. Vítězství „pravdy“ nad lží se zdařilo, u nenávisti už si tak moc jisti nejsme. K tématu upřímnosti přibývá téma našich slepých skvrn a limitů naší schopnosti přijmout kritiku. Tím se patrně vysvětluje i to, že soubor vydrží hrát dlouho o upřímnosti, aniž by to na jejich vzájemné pomlouvání v inscenaci mělo sebemenší vliv. Diváci odcházejí pobavení a zrelaxovaní. Inscenace zároveň říká dost o nás i o světě kolem. Za mě hodně dobré.
Problémové body:
Nezbavil jsem se pocitu, že příliš vidím dráty a táhla, které inscenaci řídí a uvádějí do chodu.
Červ nechodí ze začátku moc blízko ke kolegům. Když si na to jedna z postav stěžuje, vlastně nevím, o čem mluví, protože jsem to předtím neviděl.
Některé skeče (rodinná návštěva babičky, táborák) vybočují tím, že v nich na upřímnost vůbec nedojde a v autoservisu je moc kouzelného zvonečku cizorodá.
V začátku to vypadalo, že si soubor umí velmi upřímně promluvit. Když Červ jednomu z herců odebere roli, učiní tak zcela napřímo a bez vytáček. Je tedy upřímný, jen když je to projev čisté asociálnosti? Nebo mu pomáhá autorita daná frontmanstvím? Na začátku to tak nepřečtu. Je pak pro mě matoucí, že členové souboru by se logicky směrem k upřímnosti měli posouvat díky inscenaci, kterou připravují, nicméně v první půli to působí vlastně opačně.
Víc toho není, musíte za kolegou Hulcem.
Mimochodem léčivou i ničivou mocí otevřenosti se mimo jiné zabývá i inscenace Podcasty, kterou jsme měli možnost vidět o dva dny dříve, že bychom si všichni něco řešili?
foto: Ivo Mičkal
DUCHEK, Jan. Konečně upřímná recenze. Recenze Jana Duchka na inscenaci Vadí nevadí. Online. Web Jiráskův Hronov 9. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/konecne-uprimna-recenze [cit. 2025-08-09]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.