HÁBL, Milan. Moje kamarádka strávila týden na Rock for People a tohle bylo pro ni horší. Rozhovor se souborem BezOhledu z Dramacentra Bezejména. Online. Web Jiráskův Hronov 8. 8. 2025
V inscenaci dáváte poměrně málo prostoru Christopherovi, spíš se věnujete událostem spojeným s jeho okolím. Jak ho vnímáte?
Hlas ze souboru: My jsme dlouho řešili, jak Christophera jevištně pojmout. Nechtěli jsme, aby ho někdo hrál už kvůli tomu, že bude nějakým způsobem zdravotně indisponovaný, a navíc nám nám by přišlo nevhodné něco takového napodobovat na jevišti. Docházeli jsme ke koncepci „prožitku“, s čímž se pak logicky spojilo, že Christopher by měli být samotní diváci až do závěru, kdy on na konci vstupuje, i když jsme ho celou dobu vnímali jen jako přihlížejícího.
Teď budu odkazovat na rozhovor z Mladé scény. K autorovi předlohy, z níž vycházíte, nechováte úplně nejkladnější vztah. Jak to máte s tou knížkou?
HZS: V tom rozhovoru to vyznělo mnohem drsněji, než jsme to původně zamýšleli a formulovali.
Jak byste to teda přeformulovali?
HZS: V tuhle chvíli se znalostma o autismu je podle nás ta knížka fakticky nesprávná a poměrně dost stereotypní ve vztahu k diagnóze. Chápu, že autor se tomu trochu vyhýbá tím, že se o tom nikdy doslova nezmíní.
HZS: Já si třeba myslím, že kniha by se vyhnula většině problémů, kdyby byla v er formě a nesnažila by se tolik zacházet do mentálních pochodů hlavního hrdiny, které z toho vyznívají vlastně velmi stereotypně.
A když k předloze chováte takové pocity, co vás přimělo v tom pokračovat?
HZS: Pro mě osobně to byla snaha ukázat lidem, že to není tak jednoduchý, jak se může na první pohled zdát. Chtěli jsme jim ukázat, jak vnímáme, kdybychom byli v kůži Christophera, ale ne tím stereotypním způsobem. Zkusit to víc přiblížit realitě, aby tam nebyly jenom stereotypy.
Jak často se vám stává, že po představení za vámi diváci přichází a komentují přehrocenost vjemů? Co říkali vaši kamarádi?
HZS: Tahle situace se nám stává docela běžně na rozborech. Na druhou stranu je to záměr.
HZS: Moje kamarádka strávila týden na Rock for People a tohle bylo pro ni horší.
HZS: Já bych řekla, že nám jde hlavně o to, aby si lidi odnesli především silný emoce, i když mohou být v tom negativním světle.
HZS: Běžně, když hrajeme u nás, je na začátku představení řečeno, že počítáme s tím, že diváci mohou odejít, jelikož to na někoho může být zkrátka moc.
autor: Milan Hábl / foto: Ivo Mičkal
HÁBL, Milan. Moje kamarádka strávila týden na Rock for People a tohle bylo pro ni horší. Rozhovor se souborem BezOhledu z Dramacentra Bezejména. Online. Web Jiráskův Hronov 8. 8. 2025 [cit. 2025-08-09]
Hlas ze souboru: My jsme dlouho řešili, jak Christophera jevištně pojmout. Nechtěli jsme, aby ho někdo hrál už kvůli tomu, že bude nějakým způsobem zdravotně indisponovaný, a navíc nám nám by přišlo nevhodné něco takového napodobovat na jevišti. Docházeli jsme ke koncepci „prožitku“, s čímž se pak logicky spojilo, že Christopher by měli být samotní diváci až do závěru, kdy on na konci vstupuje, i když jsme ho celou dobu vnímali jen jako přihlížejícího.
Teď budu odkazovat na rozhovor z Mladé scény. K autorovi předlohy, z níž vycházíte, nechováte úplně nejkladnější vztah. Jak to máte s tou knížkou?
HZS: V tom rozhovoru to vyznělo mnohem drsněji, než jsme to původně zamýšleli a formulovali.
Jak byste to teda přeformulovali?
HZS: V tuhle chvíli se znalostma o autismu je podle nás ta knížka fakticky nesprávná a poměrně dost stereotypní ve vztahu k diagnóze. Chápu, že autor se tomu trochu vyhýbá tím, že se o tom nikdy doslova nezmíní.
HZS: Já si třeba myslím, že kniha by se vyhnula většině problémů, kdyby byla v er formě a nesnažila by se tolik zacházet do mentálních pochodů hlavního hrdiny, které z toho vyznívají vlastně velmi stereotypně.
A když k předloze chováte takové pocity, co vás přimělo v tom pokračovat?
HZS: Pro mě osobně to byla snaha ukázat lidem, že to není tak jednoduchý, jak se může na první pohled zdát. Chtěli jsme jim ukázat, jak vnímáme, kdybychom byli v kůži Christophera, ale ne tím stereotypním způsobem. Zkusit to víc přiblížit realitě, aby tam nebyly jenom stereotypy.
Jak často se vám stává, že po představení za vámi diváci přichází a komentují přehrocenost vjemů? Co říkali vaši kamarádi?
HZS: Tahle situace se nám stává docela běžně na rozborech. Na druhou stranu je to záměr.
HZS: Moje kamarádka strávila týden na Rock for People a tohle bylo pro ni horší.
HZS: Já bych řekla, že nám jde hlavně o to, aby si lidi odnesli především silný emoce, i když mohou být v tom negativním světle.
HZS: Běžně, když hrajeme u nás, je na začátku představení řečeno, že počítáme s tím, že diváci mohou odejít, jelikož to na někoho může být zkrátka moc.
autor: Milan Hábl / foto: Ivo Mičkal
HÁBL, Milan. Moje kamarádka strávila týden na Rock for People a tohle bylo pro ni horší. Rozhovor se souborem BezOhledu z Dramacentra Bezejména. Online. Web Jiráskův Hronov 8. 8. 2025 [cit. 2025-08-09]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.