HRDINOVÁ, Radmila. A domů budu chodit, kdy budu chtít. Recenze Radmily Hrdinové na inscenaci Budu. Online. Web Jiráskův Hronov 8. 8. 2025

Čtyři sedmnácti- až osmnáctileté slečny souboru Stonožka ve sprše ZUŠ F. L. Gassmanna z Mostu vypadají výrazně mladší. A taky si ze začátku na mladší hrají. Skáčou panáka a pletou si copánky. A přitom vymýšlejí, jaké to bude, až budou velké. Představy jsou to zpočátku dětinské, ale zároveň už odpozorované z konkrétní životní zkušenosti. S vysněným princem na bílém koni budou mít velký dům, bazén, trampolínu a tři děti. Dva kluky a jednu holčičku, aby jí také mohly zaplétat copánky.

Jinak je život žákyň prvního stupně ZŠ otravný. Rodiče prudí s tím, aby zbytečně necouraly po venku, chodily domů včas, jedly řádné jídlo a ne jen bonbóny, prostě jim vůbec nerozumějí. A dokonce se o to ani nesnaží. To já, až budu mít děti, tak jim dovolím úplně všechno...

Pak se přesuneme o trochu dál. Sice moc nevěřím informaci, že menstruaci dostaly dívky už ve druhé třídě, ale od dob mého dětství se leccos změnilo, tak třeba ano. Ostatně letos je menstruace na Hronově zřejmě tématem číslo jedna. Sny, jaké to bude na střední, vystřídají ty o vysoké, přidávají se k tomu první lásky a představy o budoucí rodině. Trochu nechápu, co dívky vedlo k zařazení replik utvrzujících některá zažitá klišé o neschopnosti žen, proti nimž se mimochodem na loňském Jiráskově Hronově zvedl spravedlivý hněv: ženy jako špatné řidičky, ženy neorientující se v tom, co podepisují, ženy ztracené na poště (s půvabným přeřeknutím překážky místo přepážky na posledním večerním představení). Moc mi tahle pasáž s ostatním textem neladila.

Čtveřice aktérek inscenace Budu. se v částečně improvizovaném a plně autorském textu pohybuje s lehkostí – stejně jako v prostoru, který se postupně zahušťuje sítí napínaných provázků podobně, jako se zmnožují jejich představy a témata s nimi spojená. Svobodně přeskakují z jedné věkové kategorie do druhé a jejich bezprostřednost vyvolává sympatie a smích v publiku. Závěr, kdy se na diváky obracejí přímo a vedou s nimi rozhovor, ale nevychází všem čtyřem se stejným úspěchem a přesvědčivostí, takže samotný konec jejich produkce se rozplývá trochu do ztracena. Nicméně, Budu. je veskrze sympatické autorské divadlo, strefené do tématu i věku protagonistek.

foto: Ivo Mičkal

HRDINOVÁ, Radmila. A domů budu chodit, kdy budu chtít. Recenze Radmily Hrdinové na inscenaci Budu. Online. Web Jiráskův Hronov 8. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/a-domu-budu-chodit-kdy-budu-chtit [cit. 2025-08-09]
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?

Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.

Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':