VARHANÍK, Jiří. Byl Nikola Šuhaj kriminálník, nebo oběť? Divadelníci z Dolní Cerekve zkoumali pohledy na pravdu a krizi hodnot. Online. Jihlavské listy 15. 4. 2026
Další titul z řady svých tematických angažovaných inscenací odehrál v sobotu 28. března, a poté v jediné repríze 11. dubna, dolnocerekvický ochotnický spolek Roztoč kolektiv. S využitím motivů předlohy Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník a rodinné historie místní rodiny Kovářových uvedl autorskou hru Nikola Šuhaj a Ivan spisovatel.
Roztoč kolektiv se ve svých občasných inscenacích vždy vyjadřuje k aktuálním tématům. V minulosti se zabýval např. uvažovanou stavbou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva na Čeřínku. V inscenaci Mezi námi hřbitovy zase v roce 2022 komentoval místní vztahová témata. Připravil také sérii scének u příležitosti výročí 800 let od založení obce.
Jak uvedl spolurežisér Roztoč kolektivu, výtvarník a pedagog SUPŠ Jihlava - Helenín Petr Kovář, všechny hry se soubor snaží dělat tak, že čerpají z historie a zároveň se do nich promítají dnešní děje a témata.
V aktuální inscenaci přenesl soubor publikum na Podkarpatskou Ukrajinu. Novinku připravoval během pondělních zkoušek od loňského listopadu. Finální scénář vytvořil Petr Kovář rozpracováním původního námětu a scénáře svého otce Pavla Kováře. Režie se ujali manželé Petr a Marta Kovářovi.
Loupežník a vrah?
V úvodním slově k představení o loupežníkovi Šuhajovi oslovil publikum scenárista a spolurežisér Petr Kovář.
„Myslím si…, že znáte příběh o mladém muži, který odmítl bojovat v armádě, dezertoval, a pak se toulal po kopcích nad svým rodným bydlištěm, nad Koločavou, loupil a vraždil… Možná si pamatujete, že se seznámil s krásnou Eržikou, zamiloval se do ní, a že ta krásná Eržika si pak vzala četníka, který toho Nikolu Šuhaje naháněl po těch kopcích…,“ oslovil diváky při premiéře.
Jak připomněl, právě tak máme tenhle příběh v představách: „Ale jaký byl ten Nikola Šuhaj? Kdo vlastně byl? Byl to kriminálník, jak o něm psal dobový tisk? Nebo to byla oběť systému? Protože když nechcete bojovat, jste pacifista, vrátíte se domů, tam na ty chotáry, kde můžete jenom živořit, tak ono moc cest není, že jo? Anebo to byl prostě člověk, který toužil být svobodný a jít si zkrátka svojí vlastní cestou?“
Odpovědi na takové otázky jsou podle Kováře na nás. „Vy rozhodujete o tom, jestli to byl hodný zbojník, anebo zlý bandita. A je to neuvěřitelné, protože máme víc než sto let poté, co se tyhle události staly, a přesto vy si teď můžete říct, kdo to byl,“ obrátil se k publiku.
Takto podle Kováře přistupujeme i ke spoustě dalších věcí. Důvodem pro uvedení představení by tedy podle jeho slov mohly být zmíněné otázky, anebo „probíhající hrůzostrašný konflikt, který rozpoutalo Rusko na území Ukrajiny a který trvá už více než čtyři roky.“
Díra v historii
Přesto byla podle Petra Kováře základním impulsem pro uvedení představení především díra v historii: „Ani spisovatel Ivan Olbracht, ani dramatik Milan Uhde totiž do příběhu o Nikolu Šuhajovi nezařadili mého pradědečka. My přitom víme, že tam byl,“ vysvětlil divákům.
Jaroslava Matějku z Dolní Cerekve podle něho řada místních pamětníků znala. Byl československý legionář v Rusku a posléze četník, a jako takový byl na Podkarpatí povolán, aby zbojníka chytal.
Publikum tak má podle režiséra jedinečnou příležitost konečně zhlédnout příběh o Šuhajovi podle skutečných událostí, jak je zaznamenali a zpracovali vnuk a pravnuk přímého účastníka.
Četník z Dolní Cerekve měl dokonce přímo přispět k legendě o nepolapitelnosti zbojníka. Pravdivá je podle scenáristů historka, kdy J. Matějka při jednom zátahu zakopl o dřeváky na zápraží chalupy a hlukem varoval Nikolu, který stihl utéct oknem.
Jak připomíná Petr Kovář, skutečný kriminální případ o loupežníkovi, který i vraždil, zpracoval spisovatel Olbracht do romantického příběhu, v jehož reáliích vylíčil chudobu a těžký život v Podkarpatí, ať už mu vládne kdokoli. V normalizačních sedmdesátých letech pak dramatik Milan Uhde vyzdvihl odvahu jednotlivce, který se vzepře státní mašinérii armády i úřadů. Étos svobody navíc propojil s trampy jako symbolem volnosti v nesvobodné době.
Nebyl vrah…!
Už během úvodu k premiéře dolnocerekvického představení se z řad publika ozval hlasitý nesouhlas s tvrzením, že Nikola Šuhaj byl také vrahem. Samotné představení pak nastolovalo v různých verzích duální pohledy na zobrazované situace z Nikolova příběhu, jak se mohly odehrát a jak mohly být odlišně vnímány či vykládány jejich aktéry a pozorovateli.
„Podobnost postav tohoto příběhu s diváky je čistě záměrná. Pokud zažijete pocit, že věty, které tady budou pronášeny, jste už někdy říkali, nebo že jste je slyšeli od souseda, nebo že postoje a reakce na nějaké události znáte ze svého okolí nebo přímo od sebe, tak vězte, že nejde o nic menšího, než že to divadlo je právě o vás,“ zakončil P. Kovář svůj úvod k produkci.
Představení, v jehož hledišti usedla i řada dětí, poté přijalo publikum potleskem. Už v jeho průběhu vyvolávala řada scén a živých písní s autorskými texty příznivé odezvy na otevřené scéně.
O obecných otázkách, které představení nastolilo, bylo možno po produkci debatovat u baru a u horkého ukrajinského boršče, který se rozdával z várnice.
Spolek Roztoč kolektiv se v Dolní Cerekvi angažuje také v pořádání multižánrového kulturního open-air festivalu na kopci nad městysem. Ten se má konat také v letošním roce.
VARHANÍK, Jiří. Byl Nikola Šuhaj kriminálník, nebo oběť? Divadelníci z Dolní Cerekve zkoumali pohledy na pravdu a krizi hodnot. Online. Jihlavské listy 15. 4. 2026 [cit. 2026-05-11]. Dostupné z: https://www.jihlavske-listy.cz/clanek/56673-byl-nikola-suhaj-kriminalnik-nebo-obet-divadelnici-z-dolni-cerekve-zkoumali-pohledy-na-pravdu-a-krizi-hodnot
Roztoč kolektiv se ve svých občasných inscenacích vždy vyjadřuje k aktuálním tématům. V minulosti se zabýval např. uvažovanou stavbou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva na Čeřínku. V inscenaci Mezi námi hřbitovy zase v roce 2022 komentoval místní vztahová témata. Připravil také sérii scének u příležitosti výročí 800 let od založení obce.
Jak uvedl spolurežisér Roztoč kolektivu, výtvarník a pedagog SUPŠ Jihlava - Helenín Petr Kovář, všechny hry se soubor snaží dělat tak, že čerpají z historie a zároveň se do nich promítají dnešní děje a témata.
V aktuální inscenaci přenesl soubor publikum na Podkarpatskou Ukrajinu. Novinku připravoval během pondělních zkoušek od loňského listopadu. Finální scénář vytvořil Petr Kovář rozpracováním původního námětu a scénáře svého otce Pavla Kováře. Režie se ujali manželé Petr a Marta Kovářovi.
Loupežník a vrah?
V úvodním slově k představení o loupežníkovi Šuhajovi oslovil publikum scenárista a spolurežisér Petr Kovář.
„Myslím si…, že znáte příběh o mladém muži, který odmítl bojovat v armádě, dezertoval, a pak se toulal po kopcích nad svým rodným bydlištěm, nad Koločavou, loupil a vraždil… Možná si pamatujete, že se seznámil s krásnou Eržikou, zamiloval se do ní, a že ta krásná Eržika si pak vzala četníka, který toho Nikolu Šuhaje naháněl po těch kopcích…,“ oslovil diváky při premiéře.
Jak připomněl, právě tak máme tenhle příběh v představách: „Ale jaký byl ten Nikola Šuhaj? Kdo vlastně byl? Byl to kriminálník, jak o něm psal dobový tisk? Nebo to byla oběť systému? Protože když nechcete bojovat, jste pacifista, vrátíte se domů, tam na ty chotáry, kde můžete jenom živořit, tak ono moc cest není, že jo? Anebo to byl prostě člověk, který toužil být svobodný a jít si zkrátka svojí vlastní cestou?“
Odpovědi na takové otázky jsou podle Kováře na nás. „Vy rozhodujete o tom, jestli to byl hodný zbojník, anebo zlý bandita. A je to neuvěřitelné, protože máme víc než sto let poté, co se tyhle události staly, a přesto vy si teď můžete říct, kdo to byl,“ obrátil se k publiku.
Takto podle Kováře přistupujeme i ke spoustě dalších věcí. Důvodem pro uvedení představení by tedy podle jeho slov mohly být zmíněné otázky, anebo „probíhající hrůzostrašný konflikt, který rozpoutalo Rusko na území Ukrajiny a který trvá už více než čtyři roky.“
Díra v historii
Přesto byla podle Petra Kováře základním impulsem pro uvedení představení především díra v historii: „Ani spisovatel Ivan Olbracht, ani dramatik Milan Uhde totiž do příběhu o Nikolu Šuhajovi nezařadili mého pradědečka. My přitom víme, že tam byl,“ vysvětlil divákům.
Jaroslava Matějku z Dolní Cerekve podle něho řada místních pamětníků znala. Byl československý legionář v Rusku a posléze četník, a jako takový byl na Podkarpatí povolán, aby zbojníka chytal.
Publikum tak má podle režiséra jedinečnou příležitost konečně zhlédnout příběh o Šuhajovi podle skutečných událostí, jak je zaznamenali a zpracovali vnuk a pravnuk přímého účastníka.
Četník z Dolní Cerekve měl dokonce přímo přispět k legendě o nepolapitelnosti zbojníka. Pravdivá je podle scenáristů historka, kdy J. Matějka při jednom zátahu zakopl o dřeváky na zápraží chalupy a hlukem varoval Nikolu, který stihl utéct oknem.
Jak připomíná Petr Kovář, skutečný kriminální případ o loupežníkovi, který i vraždil, zpracoval spisovatel Olbracht do romantického příběhu, v jehož reáliích vylíčil chudobu a těžký život v Podkarpatí, ať už mu vládne kdokoli. V normalizačních sedmdesátých letech pak dramatik Milan Uhde vyzdvihl odvahu jednotlivce, který se vzepře státní mašinérii armády i úřadů. Étos svobody navíc propojil s trampy jako symbolem volnosti v nesvobodné době.
Nebyl vrah…!
Už během úvodu k premiéře dolnocerekvického představení se z řad publika ozval hlasitý nesouhlas s tvrzením, že Nikola Šuhaj byl také vrahem. Samotné představení pak nastolovalo v různých verzích duální pohledy na zobrazované situace z Nikolova příběhu, jak se mohly odehrát a jak mohly být odlišně vnímány či vykládány jejich aktéry a pozorovateli.
„Podobnost postav tohoto příběhu s diváky je čistě záměrná. Pokud zažijete pocit, že věty, které tady budou pronášeny, jste už někdy říkali, nebo že jste je slyšeli od souseda, nebo že postoje a reakce na nějaké události znáte ze svého okolí nebo přímo od sebe, tak vězte, že nejde o nic menšího, než že to divadlo je právě o vás,“ zakončil P. Kovář svůj úvod k produkci.
Představení, v jehož hledišti usedla i řada dětí, poté přijalo publikum potleskem. Už v jeho průběhu vyvolávala řada scén a živých písní s autorskými texty příznivé odezvy na otevřené scéně.
O obecných otázkách, které představení nastolilo, bylo možno po produkci debatovat u baru a u horkého ukrajinského boršče, který se rozdával z várnice.
Spolek Roztoč kolektiv se v Dolní Cerekvi angažuje také v pořádání multižánrového kulturního open-air festivalu na kopci nad městysem. Ten se má konat také v letošním roce.
VARHANÍK, Jiří. Byl Nikola Šuhaj kriminálník, nebo oběť? Divadelníci z Dolní Cerekve zkoumali pohledy na pravdu a krizi hodnot. Online. Jihlavské listy 15. 4. 2026 [cit. 2026-05-11]. Dostupné z: https://www.jihlavske-listy.cz/clanek/56673-byl-nikola-suhaj-kriminalnik-nebo-obet-divadelnici-z-dolni-cerekve-zkoumali-pohledy-na-pravdu-a-krizi-hodnot
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.