Karasovo divadlo /TJ Baník/Sokol

1950 sloučení všech 3 DS v Karasovo divadlo. (J. F. Karas, místní rodák, novinář, spisovatel a dramatik).
Zah. Hádajú sa o rozumné (Prachař).
1954 výstava 60 let ochotnického divadla v Tišnově.
Vedle českých her tradičně i ruské a sovětské, např. Čechov: Námluvy, Bankovní jubileum; A. N. Ostrovskij: Nemá kocour pořád posvícení, M. Gorkij: Měšťáci, L. N. Rachmanov: Neklidné stáří (Profesor Poležajev), Burjakovskij: Lidé, bděte!, S. Maršak: Dvanáct měsíců. Ve spolupráci s brněnskou operou Prodaná nevěsta.
Zpočátku Karasovo divadlo při ZK ROH Předklášterských papíren.

1958 pod TJ Baník (později obnovený Sokol),
mj. A. Jirásek: Otec, J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, J. Mahen: Jánošík, J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Kutnohorští havíři, A. a V. Mrštíkové: Maryša, Vojt. Cach: Duchcovský viadukt, F. Karas: Kostnické plameny, dle Labiche Voskovec a Werich: Slaměný klobouk; K. J. Erben - V. Vaňátko: Jednou ranou tři sta zabil, C. Goldoni: Sluha dvou pánů, J. Zeyer: Radúz a Mahulena, A. N. Afinogenov: Mášenka. N. F. Pogodin: Kremelský orloj, M. Gorkij: Měšťáci, J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Peter Karvaš: Půlnoční mše.

Nejhranější autoři Čechov, Gogol, Ostrovskij, Gorkij, Shakespeare, Molière, Shaw.
Mj. V. Katajev: Ztreštěná neděle, Old. Daněk: Svatba sňatkového podvodníka, Fiker: Padělek, V. Levidovova: Tříminutový rozhovor, S. Lichý: Fripiri, Achard: Idiotka, V a W: Rub a líc, malý zájem veřejnosti v místě, zájezdy do okolí.
Ročně 3 pohádky pro děti, tradice zpěvoher oživena operetou Mamzelle Nitouche, Pan profesor v pekle. Literárně-hudební večery, společenské akce.
1961 - Karasovo divadlo TJ Baník,Vratislav Blažek: Příliš štědrý večer, r. Zdeněk Modrák. Účast na Divadelní máj, Krnov, OP v Tišnově, JH.
1961 - Val. Katajev: Ztřeštěná neděle.
1962 soubor patřil mezi největší ochotnické scény Jihomoravského kraje.
Miloš Navara vypracoval projekt dálkového ovládání jevištního osvětlení.
Osobnosti: Luboš Kostelecký (předseda), Karel Cejnak (dramaturg), Josef Sobotka, Zdeněk Kuča, Zdeněk Modrák (režiséři).
1963 V. Levidovová: Tříminutový rozhovor, hráno též pohostinsky u družebního souboru v Malackách.
1964 - Lad. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová (původní název Mikuláš Dačický z Heslova). Účast na Klicperově Chlumci.
1975 - Lad. Stroupežnický: Naši furianti.
1976 - William Shakespeare: Večer tříkrálový.
1977 - Vlast. Novák: Bubáci a hastrmani,
1988 - Jiří Hubač: Generálka Jeho Veličenstva.
1988 Karasovo divadlo - činoherní divadelní soubor Sdruženého klubu pracujících ROH, 30 členů, vedoucí Lubomír Kostelecký.

V 90. letech vedle Karasova divadla hráli divadlo i studenti.
1993 ved. Lubomír Kostelecký
2000 Karasovo divadlo.

2017 - Nikola Vasiljevič Gogol: Ženitba. Účast na KP Hobblík-MUMRAJ!, Hodonín - čestné uznání Evě Vávrové za roli Agáty, Tomáši Denéfovi za roli Podkolatova a souboru za inscenaci - doporučení na Divadelní piknik Volyně.
2017 - Václav Čtvrtek – Saša Lichý: Jak měl Rumcajs Cipíska, r. Soňa Hrnčířová. Bude uvedeno na podzim v rámci účasti na NP ČOS, Lázně Toušeň.
2024 - Líný Kuba a holé neštěstí. Účast v doprovodném programu CP JH.

ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 222.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 205.

DRUŽBA ochotnických souborů. (Podepsáno vš) Rovnost Brno-venkov, 1963, 7. 12. (Excerpovala Markéta Čížková, stud. KDS FF MU Brno.)

DUFEK, J.: Divadlo je od slova dívati se?. Rovnost: Brno-město, r. 1962, č. 83. (Excerpovala Jana Vavličová, stud. KDS FF MU Brno.)

KARASOVO divadlo - Ochotnický divadelní spolek v Tišnově. Vydalo Muzeum města Tišnova, 2015.

JURÁK, Miloslav: První probírka Jihomoravským krajem. Ochotnické divadlo 1961, č. 8, s. 183-185.

MJ: Pod svícnem tma vždycky nebývá. Ochotnické divadlo 1961, č. 8, s. 18x(6-7).

PRŮŠA, Petr. Klicperův Chlumec. Pohled na ochotnické divadlo z jiné strany. Amatérská scéna 1964, č. 9, s. 20.

ŘEZNÍČEK, Vladimír: Naše cíle. Amatérská scéna 1965, č. 4, s. 23.

TECHNIKA ve službách ochotníků. (Podepsáno V.Š.) Rovnost Brno-město, 1962, č. 186. (Excerpovala Jana Vavličová, stud. KDS FF MU Brno.)

kART: Evidenční karta ÚKVČ, 1988.