Geografické celky: Jindřichův Hradec

Nižší geografické ceky

• Dolní Radouň
• Horní Žďár
• Políkno

Typ geografického celku: Obec
Okres: Jindřichův Hradec
Nadřazený celek: Jihočeský kraj

První zpráva: 1844

Už 1573 začala divadelní tradice na zámku - krejčovští tovaryši zde sehráli komedii O marnotratném synovi. 1581 žáci sehráli hru Pontus, 1582 komedii o Šalamounovi, 1584 na zámku hra Zuzana.
Čilejší divadelní ruch nastal s příchodem jezuitů, kteří kromě div. představení ve své koleji využívali i zámeckých prostor (1595-1768).

Asi 1668 byl na zámku zbudován první skutečně divadelní sál. Nový div. sál pak vybudován Vojtěchem Černínem z Chudenic v letech 1746-1748. Byl patrně často využíván a lze předpokládat, že tu vystupovali i herci Divadla v Kotcích. Zámecké divadlo zničil požár r. 1773.
Po 1790 přivezl do JH jeviště velký příznivec divadla pán z Mohrenbachu a ve starém křídle královského paláce na něm nejprve hráli úředníci s "měšťanskými synky" a potom 1805-1822 ochotníci - Spolek přátel dramatického umění (hrál německy, české hry nepovolovány.)
1822 bylo divadlo přeneseno na Střelnici, ale zámecký sál byl nadále občas pro představení využíván až do 90. let 19. stol.

1682 div. činnost řádu karmelitánů.

1797 na podzim sehráli studenti spolu s místními dívkami dvě divadelní představení, jejichž výtěžek byl určen pro oběti požáru městeček Černovice a Kunžak v Táborském kraji. (patrně hráno německy?)

1818 Krajský úřad v Táboře tlumočil žádost studentů filosofie Aloyse Landfrasa a Johanna Vladyky o povolení českých her v Jindřichově Hradci. Gubernium si vyžádalo informaci ze školy a 28.8. žádost zamítlo: disciplinární předpisy studentům hraní zakazují, krom toho oba při letošních závěrečných zkouškách neprokázali náležitý pokrok, tak ať se radši přes prázdniny snaží vše dohnat.**
------------------------------------


30. a 40. léta 19. stol. české ochotnické divadlo. Počátky spojeny s přítelem J. K. Tyla Jos. Procházkou -
1844-1856 Ochotnický spolek k dobročinným účelům - vedený lékařem – a obětavým vlastencem dr. Josefem Procházkou, jenž za studií v Praze pohotově překládal německé divadelní hry do češtiny J. K Tylovi.

1852 zahájilo Ochotnické divadlo, do 1856 hráli i německy,
později hráli čeští akademici, Spolek katolických tovaryšů, Měšťanská beseda.

1863 - Nadějný zjev pro národní život v našem městě je ochotnické divadlo. S úmrtím nezapomenutelného doktora Procházky bylo i zdejší ochotnické divadlo, druhdy jaře kvetší pochováno. Nyní budí se k novému životu. V posledním čase dávala se dvě představení (nejsou jmenována a ni datována). Národní listy 15.9.1863.

1872 pokus o postavení národního domu, opakoval se 1881, protože ve městě už existovala řada českých kulturně-společenských spolků.

1881 Divadelní ochotnická jednota Jablonský. Zpočátku se hrávalo v sále ostrostřeleckého spolku, přechodně na jevišti Měšťanské besedy v Rudolfově, po získání a úpravě místností v Zeisově dvoře, ale podmínky pronájmu byly neúměrné možnostem divadla.
1883 dokončeny vnitřní úpravy ochotnického divadla, na stěnách poprsí habsburských císařů a Jiřího Poděbradského, dále českých historických osobností (Prokop Holý, Havlíček, Palacký, Žižka).

Dítky školy mateřské provedou 26.12.1881 v sále na střelnici vánoční hru "Jesličky". Začátek o druhé hodině odpoledne.
Ohlas od Nežárky 24.12.1881.

Divadelní představení žáků obecné a měšťanské školy odbývané 11. a 14.8.1885 se vydařilo nad očekávání. Mladí herci podporováni členy zdejšího ochotnického spolku, provedli své úlohy dovedně. Hrašova "Láska k vlasti" jest vzletně psána a dětské mysli přiměřena. Pan učitel Lego za režii představení, pan Kunstovný za řízení pochodů a pan F.Langer za secvičení zpěvů si zaslouží ocenění.
Ohlas od Nežárky 18.7.1885.

1906 - Dětské představení jsme měli ,možnost shlédnout v sále na střelnici. Sbor pěstounek zdejší městské opatrovny uspořádal na ukončení 30 školního roku se svojí dětskou drobotinou divadelní představení, které bylo třikráte sehráno. Zvilena báchorka "Princezna Pampeliška, kterou dle Ludmily Tesařové upravila Božena Kosimová.
Ohlas od Nežárky 15.6.1906.

1907 postavena v Dobšově zahradě Aréna. Nakonec málo využívána.

1914-1918 stagnace.

Pokusy o stavbu Nd se nerealizovaly.
1926 shromážděný finanční obnos předán Sokolu, přípravné spolky rozpuštěny.
1924-1928 DS opět stagnoval.
V ostatních letech průběžně činný.

1936 Čsl. rotmistři.

1945 zah. Lucerna. Slibně se rozvíjející činnost, snaha o zřízení přírodního amfiteátru.
1945 LD.
Svaz čs. rotmistrů.

1950 z pěveckých spolků a Hudební jednoty vznik Jindřichohradecké opery
Za 8 let 14 oper v 60 představeních. Z toho 48 v místě, 12 mimo.

1951 začlenění Ochotnické jednoty pod OB. Pravidelnější práce obnovena 1955.

1965 SVVŠ.

Malé studio OKS 1 inscenace 4x.

Studio P ODPM 1969-pol. 80. let, významný soubor mladých zaměřený na jevištní adaptace prózy a poezie,

1988 Dětský divadelní soubor Městského kulturního střediska.

1988 Dětský divadelní soubor III. ZŠ.

1988 Klíč - soubor malých jevištních forem ZK ROH Jitka.

Učitelé LDO ZUŠ od pol. 90. let Z. Jirsová a R. Marušák, LDO úspěchy na NP, významní odborníci a lektoři dramatické výchovy,

…a dost!
1993 DS ...a dost!,
1991 ŠP - Příběh o chlapci, který se chtěl vznášet

1999 Divadelní společnost Jablonský.

LOUTKOVÉ DIVADLO

1906-1951 LD NJP, principál Ant. Picka, 222 loutkových her.

1955 zal. LS, navázal na 40letou místní tradici. Nový sál se 200 sedadly a stupňovitým hledištěm vznikl v bývalé restaurační místnosti. Ved. Průcha.

1972 LS OB. Původní marionety starého divadla. vedoucí L. Škarda.

1979 zal. Dřevěné dívadlo.

1988 Studio Z - loutkový soubor ZK ROH Jitka.

Městské kulturní středisko Jindřichův Hradec - předchůdce Městská osvětová beseda
Od 1989 Kulturní a společenské středisko Jindřichův Hradec

Bibliografie:
ADRESÁŘ ARTAMA 1993.

BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13–63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 140–143, 211–215.

BIBLIOGRAFIE českého amatérského divadla. Zprac. Jiří Valenta a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1999, č. 968.

BOLESLAVSKÝ, Mikuláš: Divadelní ochotník II, sv. 6. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863, s. III.

BUMERLOVÁ, Jindřiška: Bechyňské jaro 2002. Deník dětské scény 2002/0.

BUMERLOVÁ, Jindřiška: Bechyňské jaro 2.–3. 4. 2004. Deník Dětské scény Trutnov 2004/0.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 20, 21, 27, 31, 59, 68, 80, 85, 158, 198, 202, 204, 355.

ČESKOSLOVENSKÝ hudební slovník. Praha 1963.

DESET let jindřichohradecké opery 1950–1960. Jindřichův Hradec, Krajské nakladatelství 1960, 47 s. DNM: D 1312-b603.

DĚJINY českého divadla I.–IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968, I. s. 112, 124, 125, 134, 137, 175, 350, 351; 1969, II. s. 290; 1977, III. s. 178, 457.

DIVADELNÍ festival Jindřichův Hradec 1961. Celostátní přehlídka divadelních souborů LUT. Programová brožurka. Úvod J. Průcha. Jindřichův Hradec, Přípravný výbor divadelního festivalu 1961, 42 s.

DIVADLA svítící do tmy. (Malé scény 70. let 20. století.) Praha, NIPOS 2006, s. 173.

FŰRBACH, František: Divadelní hry Emy Kittlové. Příspěvek ke 100. výročí jevištního debutu Emy Destinnové. Jindřichohradecký vlastivědný sborník 1996, č. 3, s. 70–77. Xerox kART.

FŰRBACH, František: Drama Emy Destinové Tůně a jeho provedení. Výběr z prací historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 1990, č. 4, s. 320–330. kART.

FŰRBACH, František: Spolkový dům v Jindřichově Hradci. Jindřichohradecký vlastivědný sborník 1995, č. 7, s. 37–54. Jindřichův Hradec, Okresní muzeum. kART.

JAKUBCOVÁ, Alena a kol.: Starší české divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla. Praha, Div. ústav a Academia 2007, s. 125.

JANŮ, L. zprac. Informace pro MČAD. 1999.

KOVÁŘÍK, Miroslav: XX. Wolkrův Prostějov. AS 1977, č. 10, str. 7–8.

KOVÁŘÍK, Miroslav: Šestnáctý Wolkrův Prostějov. Amatérská scéna 1973, č. 12, s. 4–6.

KOVÁŘÍK, Miroslav: Wolkrův Prostějov jako dílna poezie. AS 1970, č. 9, s. 5–8.

KOVAŘÍK, František: Kudy všudy za divadlem. Praha, Odeon 1982, s. 167.

MENČÍK, Ferdinand: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha 1895.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 332–334.

MUK, J. (J. Port): K dějinám divadla v Jindřichově Hradci. In: Ohlas od Nežárky 1932, č. 3–7. KK.

NEJEDLÝ, Zdeněk: Bedřich Smetana. Praha, Orbis 1950, Kniha 2, s. 350. KK.

PROSTĚ Prostějov. 40 let ve městě s poezií – Wolkrův Prostějov 1957–1996. Praha, IPOS-ARTAMA 1997.

PROVOLÁNÍ Družstva pro vystavění spolkového domu v J. H. k obyvatelstvu, 1897. DNM: T 8952/6.

RICHTER, Luděk: Divadlo hrané dětmi v posledních patnácti letech. In: Dítě mezi výchovou a uměním, Dramatická výchova na přelomu tisíciletí. Praha, STD 2008, s.16–35.

RON, Vojtěch: O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Zpracováno pro Místopis. Rkp. 1998. Obsahují též excerpce ze studií jiných badatelů. kART.

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862–1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

STREJČEK, Ferdinand: Jak se probouzel Jindřichův Hradec. 1930. KK.

STREJČEK, Ferdinand: Jindřichův Hradec let osmdesátých. 1916. KK.

60 LET divadelní ochotnické jednoty Jablonský. In: Ohlas od Nežárky 26. 9. 1941. KK.

ŠIMÁNEK, Jindřich: Pamětní lístek k 30. výročí založení divadelní ochotnické jednoty Jablonský v Jindřichově Hradci. In: Ohlas od Nežárky 1911, č. 20–21. KK.

ŠIMÁNEK, Jindřich: Po stopách ochotnického divadla v Jindřichově Hradci. Jindřichův Hradec, DS Jablonský, tisk Landfras–syn 1931.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 406, kIPOS, kART.

TEPLÝ, František: Dějiny města Jindřichova Hradce II., kn 2: Divadlo Jindřichova Hradce. Jindřichův Hradec 1932, s. 55.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 195, kART.

VIZITKA. Divadelní spolek Jablonský. Podepsáno plk-fach (Fürbach). Příloha Jindřichohradeckých inzertních novin 1997, č. 4. Nestr. kART.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba obrozenecká 1771–1824. Praha, Orbis 1956, s. 528.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba předbřeznová 1824–1846. Praha, Orbis 1957, s. 118.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Současné amatérské divadelní soubory jižních Čech. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1988, s. 26. kART.

ZEMEK, Metoděj: Školní divadlo u jezuitské koleje v Jindřichově Hradci. Praha 1963, rukopis.

ZPRAVODAJ ŠP 1984, č. 3, s. 3.


INTERNET – www.drama.cz/prehlidky_dilny/archiv/nahlizeni06.html


BIBLIOGRAFIE loutkového divadla:
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 99.

FŰRBACH, František: Antonín Picka a loutkové divadlo Národní jednoty pošumavské v Jindřichově Hradci. In: Kapitoly z historie loutkového divadla na Jindřichohradecku. Acta historica Novodomensia II. Jindřichův Hradec, Okresní muzeum 1999.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 334.

MOSTECKÝ, V.: Třicet let principálem loutkového divadla. L 1936/37, s. 64.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982, s. 6. kART.


Amatérská scéna 1966, č. 11, s. 9 – foto Věčně mladá historie.

České besedy, l. roč. č. 7, časopis věnovaný české společnosti vůbec a spolkům zábavným, divadelním, pěveckým a hudebním zvláště. V Praze 10. 12. 1885.

České divadlo 1940, č. 8, s. 160; č. 10, s. 192, 195.
České divadlo 1941, č. 1, s. 18; č. 2, s. 38; č. 4, s. 74.

Divadelní listy 1881, č. 32, s. 287; č. 33, s. 295; č. 37, s. 325; č. 38, s. 335; č. 42, s. 366.
Divadelní listy 1883, č. 3, s. 28; č. 4, s. 35; č. 7, s. 60; č. 9, s. 78; č. 10, s. 90 a 91; č. 15, s. 133; č. 19, s. 167; č. 22, s. 197; č. 24, s. 206; č. 28, s. 238, 338; č. 29, s. 246; č. 30, s. 254; č. 31, s. 262; č. 35, s. 299.
Divadelní listy 1896–7, č. 3, s. 45; č. 4, s. 61.

Divadlo 1904, č. 12–13, s. 290.

Jeviště 1921, č. 20, s. 320.

Thalie 1898–9, č. 13–14, s. 111.

Archivy:
kART (knihovna ARTAMA):
Evidenční karta ÚKVČ, 1988. (Celkem 8 karet.)

Jindřichův Hradec, Státní okresní archiv:
DS Jablonský v Jindřichově Hradci, 1881–1981. Ev. č. pomůcky 101.
Městské kulturní středisko Jindřichův Hradec, 1958–1986.
Metráž: 2,35 bm (z toho nic není zpracováno)
Fond není přístupný.
Městské kulturní středisko Jindřichův Hradec – předchůdce Městská osvětová beseda, od 1. 1. 1989 Kulturní a společenské středisko Jindřichův Hradec.

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1856-1883, sg 30/6/5811, SDO Jablonský.
Fond ZU Spolky 1930-1940, i. č. 425/4399/1941, Div. OJ Jablonský.
PG 1816–1820 / 15b/7 (excerpce Jiří Hilmera, získáno březen 2008).
Kaiserlich Königlich privilegirte Oberpostamtzeitung, S. 1449 (excerpce Jiří Hilmera, získáno březen 2008).

Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Deštná, kronika města 1933–1963, snímek 81,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&doctree=1kgode&menu=3&id=1668&page=81
Deštná, kronika města 1976–1990, snímek 387,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=1670&page=1

Mapa - Jindřichův Hradec

Otevřít mapu do nového okna - prohledat okolí (testovací provoz)