Databáze českého amatérského divadla

Geografické celky: Praha-Staré Město

Nižší geografické ceky

Úplný výčet souborů působících v této obci (o kterých víme) naleznete v odkazech níže pod textem.
Typ geografického celku: Část
Nadřazený celek: Praha 1
První zpráva: 1811
Ve středověku v prostoru Starého Města činní jokulátoři-žakéři.

V 16. stol. se hrálo převážně na univerzitní půdě (Karolinum, Rečkova kolej).
1539 v Karolinu Susanna (Sixtus Birck), první provedení biblické hry. Utrakvistická konzistoř při Týnském chrámu zakazovala kněžím “aby na velikou noc všeho bláznovství her v kostelích zanechali a nedopouštěli”.
1557 klementinští jezuité hráli vánoční dialog, který si přivezli z Itálie.
1558 protireformačně zaměřené divadelní produkce Tovaryšstva Ježíšova zahajovalo představení v Klementinu O moci církve nad národy.
Od 1559 každoročně představení u Božího hrobu.
1574 Oběť Abrahámova k Božímu tělu. Jezuité hráli především v klementinské koleji. Jejich školské divadlo provozováno ve shodě se studijním řádem zcela pravidelně, občas příležitostné hry.

Amatérský charakter měly i produkce církevních bratrstev.
1558-1773 div. činnost řádu jezuitů při kostele sv. Salvátora (dříve sv. Bartoloměje). Příležitostná jednorázová představení, např. ke korunovaci (Bartušek s. 90-101; Zemek: Školní divadlo...).
1582-1659 konvikt u sv. Bartoloměje.
1627-1782 křížovníci, kostel sv. Šimona a Judy.
1637 oslava korunovace Ferdinanda III., otáčivé jeviště.
1651 minorité od sv. Jakuba zahráli tajně kardinálu Harrachovi “Vlašskou komedii” (Commedii dell’arte).
1637 Betlémská kaple.
1639-1691 Svatováclavský seminář.
1645, 1754-1764 karmelitáni, kostel sv. Jiljí.
1648-1706 h. jezuité.
1651, 1713, 1749 františkáni, kostel sv. Kříže Většího.
1653 hra o Ludvíku XI.
1654 oslava korunovace Ferdinanda IV.
1654, 1685, kostel P. Marie před Týnem, kostel sv. Mikuláše.
1658 oslava korunovace Leopolda I.
1665, 1677 premonstráti, kostel sv. Michala.
1699-1773 Zrcadlová kaple Zvěstování P. Marie.
1718-1755 dominikáni, kostel sv. Jakuba.
1719-1729 benediktini, kostel sv. Havla.
1727, 1749-1766 serviti.
1729 Vlašská kaple Nanebevzetí P. Marie.
1731-1767 cyriáci, kostel sv. Františka Serafínského.
1742-1764 milosrdní bratři, kostel sv. Salvátora, pak sv. Ducha.
1744-1761 pauláni, kostel sv. Mikuláše.

1796 zahájilo činnost (většinou německou) palácové divadlo Clam-Gallasovo, hrálo pro dobročinné účely. 1807 se scéna odstěhovala do Rohanského paláce na Malé Straně.
(Podrobněji viz Obrázky - citace Bartušek.)
-------------------------------------

1811 vznikla v Praze první ochotnická “společnost milovníků českého divadla” vedená Jos. P. Haklíkem. Po dohodě s ředitelem Stavovského divadla Liebichem povoleny odpolední hry ve Stavovském divadle v masopustní době, název Sjednocená společnost k lepšímu chudých, V roce 1812 hráli 7x,

Ve stejné době hráli též studenti Akademického gymnázia, např. V. K. Klicpera, Fr. Turinský a Jos. Chmela, o prázdninách zajížděli h. i mimo Prahu, do míst, odkud pocházeli – Chlumce nad Cidlinou, Poděbrad, Třebíče, kde se podíleli na studentských prázdninových představeních.

Po 1810 soukromé Divadlo u sv.Mikuláše v Starém Městě Pražském, aby vychovávalo h. pro Stavovské divadlo, jak bylo tehdy obvyklé ve všech větších evropských městech, zejména v Itálii. Koncese povolovala pouze výchovu v německém jazyce.
1848 usiloval režisér P. Švanda o výuku v českém jazyce, ale neuspěl.
1849 skupina ochotníků z Mikulášského div. několik představení česky.
Teprve 1860 opět z popudu Švandy se začalo hrát i česky.
Hrálo se září - květen, 1x za čtrnáct dní, později 1x týdně.

Kolem 1820 hrála české ochotnické divadlo blíže neurčená ochotnická družina v někdejším refektáři a na nádvoří Anežského kláštera. Tradice tohoto div., které jako soukromé hrálo bez úředního povolení, vytrvala téměř do konce 50. let, kdy část přešla do Košíř a později na Smíchov.

Typická byla divadélka v hostincích, např.
Začátkem 30. let 19. století divadlo U Konrádů v Benediktinské ul.
1840 Domácí divadlo U Prachnerů.
Ve 40. letech hrál spolek malířů pokojů na primitivním jevišti U Mrázů na Uhelném trhu,
Divadlo v Červeném domě v Jezuitské ul. ve stejné době zřídil F. J. Čížek.
V domě U zlaté studně zřídil ochotnickou scénu tiskař J. Krämer.
1844 za kartounářských bouří ilegální představení tovaryšů a učňů v bytě J. Brodeckého na Starém Městě, uspořádal a řídil ho tovaryš K. Šíma (později slavný herec Šimanovský).

1852 založen DrO Jednoty katolických tovaryšů (JKT). Ročně pravidelně 8-10 představení). Hráli v domě Jednoty Katolických tovaryšů na Anenském nám. (později Divadlo Na Zábradlí).
1933 20 členů.

1866-1867 hráli Staroměstští ochotníci U Šturmů na Starém Městě, posléze přestěhování na Malou Stranu, hráli jako Malostranští ochotníci, posléze od 1868 jako ČOJ Thalie.

1869 vznikl zábavní odbor Řemeslnicko-živnostenské besedy (nejstarší kulturní a společenské středisko českého živnostnictva zal. dr. Grégrem), zpočátku občas, od 1878 pravidelně pěstoval ochotnické divadlo a „několikráte zaujal v pražském ochotnictvu velmi významné místo“ .
1882 zal. DrO. Po řadě působišť, mj. na Novém Městě, získali vlastní sál v Karlově ul. 30.

Po 1900
1905 hrál MO Národní jednoty česko- židovské.
1905-1923 hrál ochotnické divadlo Spolek přátel učednické besídky v Praze,
od 1907 pod názvem Vzdělávací ochotnický kroužek.

1909-1914 (podle jiných materiálů až do 1918) Divadelní a pěvecko-hudební jednota na Starém Městě.
--------------------------------------------------------------
Od 1909 DrO Česko-židovského kroužku, zmínky 1907, 1910, hráli v div. sále Řemeslnicko-živnostenské besedy.
1919-1937 SDO Hálek, působil v Řemeslnicko-živnostenské besedě, např. opereta Vltava věnem.
---------------------------------------------------------------
20. léta 20. století DS Mladých v Divadélku ve Smetanově muzeu.

Ve 20. a letech 20. stol. LD Sokola Staroměstského, hrál Na Františku.

1921-1939 DrO MO Čs. živnostníků a obchodníků strany středostavovské Praha Staré Město a Josefov.

1926 v rámci Předvečeru 1. máje pořádaného Proletkultem ve Smetanově síni Obecního domu první vystoupení skupiny Modrých blůz s pásmem Závody, r. J. Honzl.

1926 založena Riviéra, vlastenecká veseloherní společnost českých ochotníků v Praze.
1938-1941 hrála pod názvem Pražská scéna poštovních zaměstnanců v Praze I,
1941-1954 jako Pražská scéna divadelních ochotníků v Praze.
1954 se začlenila do Rudého koutku telegrafní ústřední stanice.

1920 zahájilo činnost *Divadélko V říši loutek v Bubenči, hrálo v bývalé školní kapli měšťanské školy (přednášková síň) ve Sládkově ulici pod vedením sochaře Vojty Suchardy (autor loutek) a malířky Anny Suchardové-Brichové (autorka výpravy a kostýmů).
1928 se pestěhovali do velkoryse projektovaného a moderně řešeného loutkového divadla v budově Ústřední městské knihovny, tehdy označovaného za nejmodernější LD na světě. Změna názvu na Říše loutek. Stalo se jedním z hlavních center loutkářského dění.
Za okupace 1939-1945 na nátlak úřadů na čas přezváno na Městské loutkové divadlo Svět loutek.
Účast na LCH a časté hostování v zahraničí. Pravidelná činnost i 2005.

30. léta Dívčí učitelský ústav v Křižovnické ulici.

1936 založen KrDO fy. Telegrafia (zpočátku spíše recitační večery s vloženými jednoaktovkami). 61 členů. Do 1943 4 hry, 9 večerů poezie, zpěvu a aktovek.
PULS (Pražská umělecká loutková scéna viz Praha-obecně), ved. J. Malík, působila za 2. svět. v. též na scéně Divadélka pro 99, poté v Klubu umělců v Mánesu. Nejvýznamnější LS těsně poválečného období, předtím viz Praha-obecně.
1943 zal. nová LS v sále Unitarie v Anenské ul., ved. F. J. Košťál, Münzbergerovy loutky, zah. Koření z Černého vrchu, výprava ak. mal. E. Christian, h. v sobotu a v neděli.
1943-1945 pravidelně h. LD ve Sdružení výtvarníků Purkyně v domě U medvídků na Perštýně, maňásky, ved. malíř B. S. Urban.
Zač. 1949 otevřena maňásková LS SČSP na Masarykově nábř., ved. O. Sekora, ústřední postavičkou Pionýrek, aktualizovaná obdoba tradičního Kašpárka.
LS Všupáčci, maňáskový soubor studentů Vyšší školy uměleckoprůmyslové zal. koncem 50. let Richard Lander, který tu do vzniku katedry loutkářství na DAMU učil užitou grafiku a scénické výtvarnictví a v souboru si ověřoval práce svých žáků.
80. léta Modrá scénka, LD ZV ROH zaměstnanců obchodu, Staroměstské nám., ved. J. Přibylová, J. Suchý.
2. pol. 20. stol.
1966 studenti FF UK založili divadélko absurdit Škleble. 1966 účast na CP studentských amatérských divadel v Hradci Králové, na Amfóru v Karlových Varech. DS činný i 1967.

1973-1976 Divadlo na škole, OS studentů FF UK pod patronací katedry div. vědy. V OS řada studentů později známých z kulturního života, např. O. Hausenblas, M. Kolár, A. Kostlán, P. Majer, R. Neškudlová/Pohorská, E. Salabová/Jirousová, M. Petiška, A. Pohorský, A. Putík, V. Sýkora.

1974 jako DS Kruh studentky 4. roč. div. vědy FF UK nastudovaly s členy 16. pionýrské skupiny Kruh v Praze 2 insc. Král Lear aneb Hra na Leara (převod dramatu do dětské hry). Účast na ŠP 1974.

80. léta DS Pepito při ZK ROH zaměstnanců obchodu, Pařížská ul. 4, ved. J. Zavadilová, činné i 1987.

1983-1984 Studio poezie FF UK. Úspěšná účast na Akademickém Brně a WP.

90. léta DS Poslední divadlo při FF UK, 1995, ved. K. Kouba.

OD 1999 Dětská opera, operní soubor asi 40 dětí zal. při Soukromé hudební škole Jiřiny Markové (sopranistka ND Praha)..

Od 1995 při Divadle Na zábradlí (DNZ) na Anenském nám. DS Příšerné děti, zal. 1986 studenty gymnázia v Botičské, působil v Divadle v Řeznické, ved. Doubr. Svobodová, po jejím přechodu do Divadla Na zábradlí postupně DS přešel za ní, hrál v divadle “na půdě”. Během 15 let 20 inscenací.

Po 2000 Konzistence médi, ved. J. Malík, členy studenti DAMU, Sněhová královna, 2002 stíhohra O človeku, ktorý ďalekohľadá (N. Deáková, i r.), v. L. Kuchinka (vybráni na JH).
Bibliografie:
BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13-63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 90-101, 249-250.

ČESANÁ, Růžena. Loutková divadla volného sdružení pěti pražských žup do 30. prosince 1930. Loutkář 1931, č. 4, s. 70.

DĚJINY českého divadla, I. díl. Ved. red. Fr. Černý. Praha, Academia 1969, s. 102, 103, 108, 112, 113, 174, 176, 179, 184, 350, 351, 352.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s.246-250.

JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, II.díl. Praha,Divadlení ústředna 1949, s.34.

JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, I.díl. Praha,Divadlení ústředna 1949, s.187, 188, 189, 191, 218.

ZEMEK, Metoděj: Školní divadlo v klimentské koleji, Praha 1963, rukopis.

Související Soubory

Související Organizace

Související Obrázky

Dobová rytina z ochotnického představení.
Plakát Velkolepé živé loutkové divadlo
Praha, stavovské, opona
Praha-Staré Město, Říše loutek, opona s ornamentem, Anna Podzemná-Suchardová, 1920, pro knihu upravil MT
Praha-Staré Město, Říše loutek, opona s ornamentem, Anna Podzemná-Suchardová, 1928
Praha-Staré Město, Šlechtické divadlo v Clam-Gallasovském paláci ex Bartušek, Zámecká a školní divadla v českých zemích, s. 249
Praha-Staré Město, Šlechtické divadlo v Clam-Gallasovském paláci ex Bartušek, Zámecká a školní divadla v českých zemích, s. 250


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Praha, stavovské, opona
Dobová rytina z ochotnického představení.