Opony: Parník, SDO Vojan, opona Příchod praotce Čecha, namalovala fa Petránek podle opony Mikoláše Alše, 1924, KC Česká Třebová

Autor: Dle opony Mikoláše Alše, fa Petránek
Rozměr: 723 x 430 cm
Vročení: 1924

Motiv: Příchod Čechů na Říp.

Kopie opony Mikoláše Alše namalované pro Národopisnou výstavu českoslovanskou 1895. (Od 1896 byla instalována v Náchodě.)
Pro divadelní spolek Vojan kopii namalovala fa Petránek 1924.

Dle zápisu v pamětní knize hasičů 1924 byla opona součástí jeviště v hostinci Ladislava Rybky.

Činnost divadelního spolku Vojan byla ukončena 8. 11. 1960, kdy byl oddělán horizont a malovaná velká opona ze sálu současného nečinného parnického kina.

Od té doby byla opona pokládána za nezvěstnou.

Na popud hasičského sboru bylo v roce 2011 obnoveno pátrání a opona objevena.

2012 oponu vlastnil místní Sbor dobrovolných hasičů, který měl v úmyslu oponu restaurovat a potom ji věnovat městu Česká Třebová

2013 opona byla předána městu Česká Třebová, uložena v Kulturním centru města Česká Třebová.

---

Divadelní spolek Vojan v Parníku (dnes místní část České Třebové), řešil v roce 1924 potřebu opony zakázkou v profesionálním pražském ateliéru malovaných dekorací Františka Petránka, kde objednal kopii Alšovy opony Příchod praotce Čecha na Říp. Tuto oponu vytvořil Mikoláš Aleš pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895, následujícího roku byla zakoupena náchodskými pro nové městské divadlo. Alšova opona byla chápána takřka jako obrazová kodifikace národního mýtu o příchodu Čechů do pravlasti, motivy praotce na bílém koni pozvedajícího ruce k nebesům a pohanského kněze s bůžky, který líbá zem, takřka zobecněly. U Alše se nad celým výjevem klene duha.
Petránkova kopie o rozměrech 723 x 430 cm je profesionálním věrným napodobením předlohy, dostala však jiný formát než předloha v Náchodě. Proto je celý výjev orámován dekorativní bordurou a po stranách vymalovány na šedém pozadí rozviliny v Alšově duchu. Tento nově koncipovaný dekorativní aparát není poplatný době vzniku díla ve 20. letech 20. století, nýbrž přesně duchu předlohy z konce století devatenáctého.
Opona pro Parník názorně ukazuje, jak i v atmosféře prvorepublikového Československa trvá společnenská poptávka po tradičních obrazových výjevech v duchu pozdního národního obrození.

(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Bibliografie:
Almanach 85 let Sboru dobrovolných hasičů v Parníku, 1997

Historické užití:
sál hostince Ladislava Rybky, později kina

Současné užití:
Kulturní centrum Česká Třebová, depozitář

Majitel/umístění:
Město Česká Třebová

Informátoři:
2011 Jaroslav Horský, jednatel SDH Parník
2012 Miluše Tučková, Parník
2013 František Preisler, Česká Třebová, Kulturní centrum