Databáze českého amatérského divadla

Organizace: Strana národně socialistická / Čs. strana socialistická 1918–1926

Strana byla založena roku 1897 jako Česká strana národně sociální odštěpením vlastenecky orientované části od dosud převážně jednotného dělnického hnutí. Bezprostředním impulsem k založení strany se stalo protistátoprávní prohlášení českých sociálnědemokratických poslanců v říšské radě.

První republika

Po vzniku Československa na svém 8. sjezdu (30. 3. – 1. 4. 1918) přijala název Československá strana socialistická.
V prvních letech republiky úzce spolupracovala s Československou sociální demokracií a uvažovala o opětovném sloučení s ní. Vzhledem k vnitřním problémům sociální demokracie a programovým rozdílům však ke sloučení nedošlo.

Národní socialisté byli oporou demokratické republiky a náleželi k tzv. stranám Hradu, podporujícím prezidenta Masaryka, a také ke stranám sdruženým v tzv. Pětce, která měla zásluhu na stabilizaci politického systému první republiky. Podíleli se na vládě v letech 1918–1926 a 1929–1938. Mezi významné představitele ČSNS patřili Václav Klofáč, Emil Franke, Jiří Stříbrný a od roku 1923, kdy vstoupil do strany, i Edvard Beneš a jiní další politici.

Roku 1926 sjezd strany přijal nový název – Československá strana národně socialistická, tento sjezd také rozhodl spor mezi předsedou Klofáčem (demokratický proud) a J. Stříbrným (fašistický proud) ve prospěch předsedy Klofáče a jeho spojenců, zejména E. Beneše. Stříbrný a jeho stoupenci byli ze strany vyloučeni.

Po odchodu prezidenta Masaryka z úřadu byl na jeho doporučení, a s podporou demokratických stran, zvolen novým prezidentem právě národní socialista Edvard Beneš. ČSNS se zasazovala o obranu republiky a po zániku demokratického rozdělení stran se přidala k pravicové Straně národní jednoty (1938), část jejích příznivců přešla do Národní strany práce (ve spojení se sociálními demokraty).
[editovat] 2. světová válka a po válce

Během války mnoho národních socialistů trpělo v nacistických koncentračních táborech, jednou z vězněných byla i Dr. Milada Horáková, dlouholetá členka ČSNS. Nacisty byla dokonce odsouzena k trestu smrti, ten však nebyl vykonán.

V roce 1945 byla strana obnovena (předsedou se stal Petr Zenkl); tiskovým orgánem strany se stalo Svobodné slovo. V rámci Národní fronty představovala spolu s Československou stranou lidovou nejvýraznější vnitrokoaliční opozici proti narůstající hegemonii KSČ. Podařilo se jí však na svou stranu přetáhnout jen malou část voličů nepovolených stran (např. agrárníků) a ve volbách v roce 1946 získala 18,37 % hlasů, čímž se stala po KSČ druhou nejsilnější parlamentní stranou. Strana vypracovala vlastní návrh nové československé ústavy, na němž započala práci v červnu 1946. Návrh této ústavy zahrnoval i vytvoření tří zemských sněmů (českého, moravskoslezského a slovenského) s taxativně vymezenými zákonodárnými kompetencemi.

Související Soubory

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':