Databáze českého amatérského divadla

Osobnosti: LEDERER, Max, Jaroměř, ÚMDOČ

Datum narození: 17.10.1875
Místo narození: Heřmanův Městec
Datum úmrtí: 2.9.1937
Místo úmrtí: Česká Skalice
Studoval na gymnáziu v Hradci Králové.
1893 nastoupil jako výpravčí v Lysé nad Labem, posléze nastoupil v Trutnově,
1908 v Kojetíně na Moravě,
1913 přednosta železniční stanice ve Světlé nad Sázavou,
1918 po převratu přebíral nádraží ve Znojmě a zabíral tamější německé divadlo, které slavnostně otevřel první českou hrou - Maryšou bratří Mrštíků.
Od 1920 přednosta stanice v Jaroměři-Josefově, později inspektor ČSD.
Žil však především divadlem. Zprvu horlivě hrál, poté režíroval na domácí scéně a později, když už byly známy kvality jeho divadelní práce, i jinde.

Ochotnickému divadlu se věnoval od útlého dětství, ve všech místech svého působení věnoval veškerý volný čas ochotničení.
Za řadu let mnoho hrál a vytvořil mnoho rolí. Rád vzpomínal na Sedláka Zlatodvorského Birch-Pfeifferové. Hrál v Solnesovi, v Nížině, sekerníka v Lucerně, ve hře Domov a víra starého Rotta, ve Štolbově Vodním družstvu, Przybyszewského Pro štěstí, v Bernsteinově Zloději a mnoha jiných.
Všude působil jako herec a hlavně jako režisér.

1921 Max Lederer autorem nápadu a „spiritus agens“ plenérové hry „dramatu zástupů“ - uvedení hry místního autora Jana Stanislava Polického „Naše garda“- „reportážní hry“ o událostech ve městě Jaroměři v roce 1848 s dohrou v roce 1849. Podílelo se na něm 8 místních spolků, z nich 2 ochotnické: DO Sokola Vrchlický a dělnický Máj.
Vedle sólových herců se na provedení hry podílelo na 300 komparsistů.

Od 1923 byl místopředsedou Jiráskova okrsku ÚMDOČ,
od 1928 předsedou Jiráskova okrsku.


Režisér ochotnického spolku (vymýšlel i živé obrazy), improvizoval, organizoval společná vystoupení ochotníků z různých spolků,
1924
napsal knihu Za zrezivělými dráty.

Byl vyhledávaným řečníkem, přednášel o literatuře a dramatickém umění na nespočetných přednáškách i kurzech českých ochotnických divadelníků. Jeho erudice byla uznávaná. Tak se začal podílet i na aktivitách ÚMDOČ, nejprve jako okrskový režisér krajového Jiráskova náchodského okrsku, posléze jako jeho předseda. Zde pořádal velkorysé divadelní podniky a setkání divadelních ochotníků, inscenace v divadlech i na přírodních jevištích.
Skvělou pověst mu vynesla jeho představení v přírodě - Lucerna a Pan Johanes.
1930 pak mj. režie okrskového představení Posvátný plamen

Organizátor festivalů ochotnických divadelníků, podílel se na prosazení a založení Jiráskova Hronova.
Na scénu hronovského divadla s nejlepšími herci z řady ochotnických souborů uvedl velkolepé inscenace Jiráskových historických obrazů - Gera a husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, jako vrcholná představení prvních čtyř ročníků JH.
1931
1. Jiráskův Hronov. "Všichni čeští dramatikové mohou tu přijít ke slovu a všechna umění mohou tu ukovat kulturní národní sílu. Hudba, malířství, sochařství, drama občanské i veselohra mohou a mají tu každoročně předstoupit…"
Býval nazýván "Max maximus". (Rodr)

To už dávno byl čelným představitel ÚMDOČ, nejprve člen výkoného výboru ve funkci kulturního referenta a potom i místostarosty.
Byl také pilným divadelním publicistou.

1935
"Na počest 60. narozenin Maxe Lederera sehrál vzorný soubor ochotníků Jiráskova kraje 16.10. 1935 Šrámkovo Léto." Plakát. DNM: 217/61

1937 na Jiráskově Hronově ještě přednesl "skvělý řečnický projev", ale už ho velmi přenáhala těžká choroba.
Poté se ještě podílel na přípravách oslav Boženy Němcové v České Skalici, jejichž součástí měla být inscenace obrozenecké aktovky M. Markové-Nekolové Jiřinkový svatební ples Boženy Němcové, v níž měl hrát hostinského Steidlera, kmotra Barunčiných sourozenců. Při generální zkoušce padl mrtev.
Hra byla sehrána bez něho.
Bibliografie:
LEDERER, Max: Jiráskův Hronov. Tisk u příležitosti valné hromady Jiráskova okrsku, red. Jaro Moravec. Náchod 1931. DNM: 217/61

PROŠEK, Jaroslav: Max Lederer. (Okrsková galerie). In: Věstník Jiráskova okrsku, výstřižek 1930, DNM 217/61, kopie kART

RODR, Josef – ŠKOPEK, Jiří: Lidé hradeckého spektra 3. Hradec Králové, Balustráda 2002. Heslo Lederer, Max

S FRANTIŠKEM Černým do Jaroměře v roce 1921. (Podepsáno jk.) AS 1973, č. 4, s. 18.

VAŠATA, Ondřej: Max Lederer a kulturní život české menšiny v Trutnově. In: Příspěvky Muzea Podkrkonoší v Trutnově 3, Trutnov 2004, s. 28-43.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 92.

-Mc.- Max Lederer šedesátníkem. U nás, nezávislý demokratický týdeník Jiráskova kraje 1935, č.24. DNM: 217/61

PROŠEK, Jar.: Max Lederer pětapadesátníkem. In: Tisk u příležitosti valné hromady Jiráskova okrsku. Náchod 1931, red.Jaro Moravec. DNM: 217/61/Počátky Hronovů
Archivy:
DNM, i.č. 217/61:
Pozůstalost: (283 ks korespondence, 156 výstřižků, 25 plakátů, 171 plakátků, 139 div.programů, aj.)
Rozdělena do částí:
Hronov foto: Album fotografií Jaro Frice, postavy z představení Gera, foto Maxe Lederera aj. (odkazy v MČAD).
Počátky Hronovů: Publikace in BČAD II.
1.JH 1931: Kopie článků Maxe Lederera o 1.JH, čestná vstupenka na 1.JH, ohlas v tisku, dopis Jaroslava Kvapila o jeho účasti na 1.JH, dopis Leo Richtera z Rokycan o přípravě scénografie Gera, oběžníky ÚMDOČ připravující 1.JH, ÚMDOČ oznamuje dopisem 29.1.1931 schválení podniku JH, dopis Jaroislava Hilberta s omluvou neúčasti na 1.JH, dopis Jaroslava Kvapila potvrzující účast, dopis F.Hermana o přípravě resoluce 1.JH aj.
2. JH 1932: Publikace in BČAD II., ohlas v tisku, Manifest 2.JH,
3. JH 1933: Ohlas v tisku.
4. JH 1934: Plakát slav.představení vybraného ochotnictva ÚMDOČ: Jan Roháč
Plakát programový i ideový: Morava a Slezsko Jiráskovi, plakáty jednotlivých představení, hodnocení průběhu heslovitě (autor ? snad ML), Hronovský manifest, dopisy org. charakteru o účasti v představení Jana Roháče, hlavičkový papír JH, ohlas v tisku (přítomnost ministra školství a národní osvěty prof.dr.Krčmáře a jeho choti Míly Pačové, členky MDP, dopisy Jindř.Freiwalda 5.1.1934, 2.5.1934, Karla Stránského 8.9.1934.
5. JH 1935: Národní sbírka památce Jiráskově, pozvánka na V.JH, dopisy J.Freiwalda..
6. JH 1936: Resoluce VI.JH, kopie čl. Jindř. Freiwalda pro čas. Čs.divadlo, reagující na čl. F.Hermana: Ke kritice VI.JH, ohlas VI.JH v tisku.
7. JH 1937: Nárys vojenské účasti na VII.JH, kopie dopisů ML Karlu a Josefu Čapkovi, dopisy Karla Stránského s nabídkou 80% tantiem z uvedení jehio Jízdy v okrsku ve prospěch divadla, dopis J. Freiealda z 27.1.1937 s návrhy na program JH armádě. Korespondence v souvislosti s přípravou výstavy U nás, korespondence o dramatizaci Bratrstva, dopis Dr.Hanuše Jelínka z 9.2.1937 s protestem proti dramatizaci Bratrstva, text divadelní hry Bratrstvo “dle rovnomennej trilogie A. J. zpracovala Božena Reinerová, odb. učitelka, Lučenec. Dopis Karla Krpaty z 23.7.1937 o přípravách pardubických ochotníků na JH.

Související Organizace

Související Obrázky

02.JH, ÚMDOČ, Jan Hus, r. M. Lederer, scéna Leo Richter,
03.JH, výkonný výbor před JD, podpisy, 1933,
04.JH, Max Lederer v neurčené roli, 1934.
1.JH, Soubor vybraných ochotníků; Alois Jirásek: Gero, Stodorané
1.JH, Soubor vybraných ochotníků; Alois Jirásek: Gero, Stoignev,
7.JH, ÚMDOČ, Polední JH s Maxem Ledererem, Fotoalbum Jiráskových Hronovů 1931-1948
Jaroměř, Max Lederer,jako Král Zikmund v Janu Roháčovi..
Lederer Max, šedesátník
Lederer, kresba Jiří Škopek
Malé Svatoňovice, Čapek, Loupežník, 1925
Malé Svatoňovice, Jiráskův okrsek ÚMDOČ, Slavnostní list, 1932, s. 4
Malé Svatoňovice, Jiráskův okrsek ÚMDOČ, Slavnostní list, 1932, s. 5
Miletín, Muzeum 3/74, Lederer Max, Jaroměř, režisér inscenací výběrového souboru ÚMDOČ na Jiráskových Hronovech 30. let, předseda Jiráskova okrsku ÚMDOČ
Miletín, Muzeum 3/74, Lederer, Max,  kresba  z ex libris
Miletín, Muzeum 3/74, Moravec, Jaro, dopis Maxu Ledererovi o funkcionářských obtížích z 16. 9. 1931.
Opatovice nad Labem, Občanská beseda, Sestřičky u svaté Panny Kláry - plakát, 1933
Pardubice, Spolek divadelních ochotníků, Korespondence, 1935
Putování od maškar...... až k amatérskému divadlu dneška, Jiří Valenta - Martin Taller, s. 070, ÚMDOČ
Třebíč, Jiráskův okrsek, oznámení úmrtí Maxe Lederera, 1937


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Lederer, kresba Jiří Škopek
Miletín, Muzeum 3/74, Lederer Max, Jaroměř, režisér inscenací výběrového souboru ÚMDOČ na Jiráskových Hronovech 30. let, předseda Jiráskova okrsku ÚMDOČ
Lederer Max, šedesátník
Opatovice nad Labem, Občanská beseda, Sestřičky u svaté Panny Kláry - plakát, 1933
Miletín, Muzeum 3/74, Moravec, Jaro, dopis Maxu Ledererovi o funkcionářských obtížích z 16. 9. 1931.