Databáze českého amatérského divadla

Osobnosti: KRŠKA, Václav, divadelní režisér – Písek, Heřmaň; významný český filmový režisér

Datum narození: 7.10.1900
Místo narození: Písek
Datum úmrtí: 17.11.1969
Místo úmrtí: Praha
Se studiem začal na písecké reálce,
1915 po provdání matky za bohatého mlynáře a statkáře se přestěhovali do Heřmaně.

1927 po smrti otčíma sám spravoval celý mlýn;
1937 po smrti matky ho pronajal a pak i prodal. Nato žil střídavě v Písku a v Praze.
Od dětství ho zajímalo loutkové divadlo. Jako student vedl v Heřmani Kroužek divadelních ochotníků Heyduk, kam zval i známé herce (např. Eduarda Kohouta), aktivně se účastnil společenského života; psal básně, povídky i romány. Byl velmi vzdělaný, sečtělý a kultivovaný.
Byl inspirátorem a režisérem nejvýznamnějších píseckých amatérských spolků první republiky.
Nejdříve tíhl ke spisovatelské činnosti a jako velký romantik a lyrik miloval dílo a styl spisovatele a anarchistického buřiče Fráni Šrámka, se kterým se přátelil a nechával si od něj posuzovat svá díla.
-------

Václav Krška byl významným představitelem lyrického až erotizujícího filmu. Romanopisec (Země hovoří) a básník-senzualista přešel od literatury k filmu. Začínal po boku režiséra Františka Čápa (film Ohnivé léto podle vlastního románu Odcházeti s podzimem, 1938). Přihlásil se k mladé tradici poetického filmu, v české kinematografii zatím reprezentované filmem K. Antona Cikáni (1921) a Řekou J. Rovenského (1933) a za okupace rozvinuté zejména Vávrovou Pohádkou máje (1940). Poté byl opět jen scenáristou (Kluci na řece, Noční motýl). Teprve po válce se filmové režii začal věnovat systematicky. Natočil podle cizích scénářů řadu životopisných filmů o osobnostech českých dějin: revolucionář Josef Václav Frič (Revoluční rok 1848, 1949), vynálezce Josef Božek (Posel úsvitu, 1950), malíř Aleš (Mikoláš Aleš, 1951), spisovatel Alois Jirásek (Mladá léta, 1952), skladatel Bedřich Smetana (Z mého života, 1955). Postavy byly ovšem prezentované podle komunistického výkladu historie, představovaného názory Zdeňka Nejedlého.

Krška jako filmový režisér však byl mistrem ve vytvoření atmosféry a věrohodně působícího historického prostředí. V tom mu pomáhal jeho dlouholetý spolupracovník kameraman F. Pečenka a Jiří Srnka, hudební skladatel a specialista na filmovou hudbu. Krška se opíral o vynikající herecké představitele (Karel Höger, Jiřina Šejbalová, Eduard Kohout, Dana Medřická, Zdeněk Štěpánek). V mladém Eduardu Cupákovi našel ideálního představitele citově vzrušených hrdinů dospívání pro své skrytou erotikou jiskřící filmové přepisy děl Fráni Šrámka Měsíc nad řekou (1953) a Stříbrný vítr (1954).

Orientální pohádkou Labakan (1956) zahájil období výpravných snímků (Legenda o lásce, 1957, podle hry Nazima Hikmeta; opera Dalibor, 1956), které stejně jako pokus o satirickou veselohru ze současnosti (Zde jsou lvi, 1958) nepatří k nejzdařilejším. O deset let později filmem Jarní vody (1968, v hlavních rolích Květa Fialová a Vít Olmer), natočeným podle Turgeněvovy povídky, své filmové hledání a zobrazování dramatické atmosféry citů a vášní zakončil.
---
Václav Krška je pochován na heřmaňském hřbitově, na jeho hrobce se nachází busta, jejímž autorem je český sochař Jan Kodet.

Související Obrázky

Černý, Jiří, Intimní divadlo Václava Kršky, tit str., 1999
Heřmaň u Písku, KrDO Heyduk, Obrácení Ferdyše Pištory, 1929
Heřmaň u Písku, KrDO Heyduk, Vzbouření na vsi, 1937
Heřmaň, Benešovský mlýn, mlynář Václav Krška
Heřmaň, KrDO Heyduk, Jánošík, 1933
Heřmaň, KrDO Heyduk, Král Oidipus, 1936
Heřmaň, KrDO Heyduk, Král Oidipus, plakát, 1936
Heřmaň, KrDO Heyduk, Loupežník, Romeo a Julie – plakáty, 1920, 1925
Heřmaň, KrDO Heyduk, Lucerna, 1935
Heřmaň, KrDO Heyduk, Naši furianti, 1935
Heřmaň, KrDO Heyduk, Zločin a trest, Nesmírný štít – plakáty, 1935, 1936
Heřmaň, Kroužek studentů, V zakletém zámku, první vystoupení Václava Kršky, plakát, 1916
Krška, Václav, portrét
Krška, Václav, Scéna Periferie - článek, 1927
Písek, Jihočeští akademici, Faëthón, návrh scény, 1930
Písek, Jihočeští akademici, Faëthón, plakát, 1930
Písek, Obecní dům, Periferie - rogram, 1927
Písek, Prácheňská scéna, Stříbrný vítr, Šrámek, r. V. Krška, 1940
Písek, Prácheňská scéna, Stříbrný vítr, Šrámek, r. V. Krška, 1940. čl. V. Krška: Básník na Prácheňské scéně
Písek, Světlá, Dáma se slunečnicí


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Heřmaň, KrDO Heyduk, Jánošík, 1933
Krška, Václav, portrét
Písek, Jihočeští akademici, Faëthón, návrh scény, 1930
Heřmaň u Písku, KrDO Heyduk, Vzbouření na vsi, 1937
Heřmaň, KrDO Heyduk, Král Oidipus, plakát, 1936
Písek, Světlá, Dáma se slunečnicí
Heřmaň u Písku, KrDO Heyduk, Obrácení Ferdyše Pištory, 1929