
Kosmonosy, Dramatický odbor Strany čs. socialistů, Arnošt Dvořák Husité, v zámeckém parku v Josefodole, 1922. Rež, scén arch Jiří Kroha, obr. průvod Sirotků s mrtvým Žižkou.
Zdroj: Otázky divadla a filmu II, Brno 1971.

Praha, Všelidová scéna, Nová Oresteia - olakát, s. a.
Zdroj: Národní muzeum, Divadelní odd.: sbírka plakátů, DNM P-10-B-388_231_C 16.561 Foto Jiří Němec 2008
KROHA, Jiří
Datum narození: 6.5.1893
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 7.6.1974
Místo úmrtí: Praha
Studoval architekturu a pozemní stavitelství na Vysokém učení technickém v Praze. Vedle povolání architekta se jako příslušník meziválečné avantgardy zaujímal o divadlo.
Již za gymnaziálních studii v Plzni vystupoval společně
s J. Skupou a zpěvákem K. Hruškou v amatérském kabaretu, zde také poprvé navrhoval a maloval kulisy.
V roce 1919 nastoupil jako inženýr architekt na pracoviště v Kosmonosích, kde od roku 1921 spolupracoval s dramatickým oborem strany čs. socialistů. Pro děti zaměstnanců místního léčebného ústavu hrál loutkové divadlo, mj. Sen noci svatojanské, Isolda plavovlasá ad.
V roce 1921 vystavoval na loutkářské výstavě kubistické loutky a návrh na tzv. „divadlo věcí“, pro které napsal i libreta (Matka hrnců, Kikův výlet aeroplánem pod postel ad.), inspirované poetikou dadaismu, zařadil se tak k těm výtvarníkům, kteří programově narušovali převažující iluzivní chápaní loutek a vnášeli do loutkového divadla důraz na divadelnost.
V roce 1920 spoluzakládal Socialistickou scénu, jež usilovala o vznik účinnějších forem scénického umění a vydávala stejnojmenný časopis, který v letech 1920-1924 redigoval.
Jako scénograf spolupracoval s Národním divadlem v Praze (výprava hry A. Dvořáka a L. Klímy Matěj poctivý).
1923 byla vyvrcholením jeho div. snah scénografie hry A. Dvořáka Nová Oresteia, která byla inscenována v průmyslovém paláci na pražském výstavišti jako davové divadlo. V jeho scénografické tvorbě se projevily vlivy dadaismu, expresionismu i konstruktivismu.
Od 30. let se již divadlu nevěnoval.
Již za gymnaziálních studii v Plzni vystupoval společně
s J. Skupou a zpěvákem K. Hruškou v amatérském kabaretu, zde také poprvé navrhoval a maloval kulisy.
V roce 1919 nastoupil jako inženýr architekt na pracoviště v Kosmonosích, kde od roku 1921 spolupracoval s dramatickým oborem strany čs. socialistů. Pro děti zaměstnanců místního léčebného ústavu hrál loutkové divadlo, mj. Sen noci svatojanské, Isolda plavovlasá ad.
V roce 1921 vystavoval na loutkářské výstavě kubistické loutky a návrh na tzv. „divadlo věcí“, pro které napsal i libreta (Matka hrnců, Kikův výlet aeroplánem pod postel ad.), inspirované poetikou dadaismu, zařadil se tak k těm výtvarníkům, kteří programově narušovali převažující iluzivní chápaní loutek a vnášeli do loutkového divadla důraz na divadelnost.
V roce 1920 spoluzakládal Socialistickou scénu, jež usilovala o vznik účinnějších forem scénického umění a vydávala stejnojmenný časopis, který v letech 1920-1924 redigoval.
Jako scénograf spolupracoval s Národním divadlem v Praze (výprava hry A. Dvořáka a L. Klímy Matěj poctivý).
1923 byla vyvrcholením jeho div. snah scénografie hry A. Dvořáka Nová Oresteia, která byla inscenována v průmyslovém paláci na pražském výstavišti jako davové divadlo. V jeho scénografické tvorbě se projevily vlivy dadaismu, expresionismu i konstruktivismu.
Od 30. let se již divadlu nevěnoval.
Bibliografie:
O jeho díle:
CÍSAŘOVSKÝ, J: Jiří Kroha a meziválečná avantgarda. Praha 1971.
ČERNÁ, Marie: Jiří Kroha - scénograf dvacátých let. Prolegomena scénografické encyklopedie, 16. 1973, s. 49-56.
DH [J. Malík]: Prof. Arch. Ing. Jiří Kroha. Loutková scéna 5, 1948/49, s. 60.
DUBSKÁ, Alice: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2005.
FRÝČEK Václav: Tahací paňáci. Národní listy 3. 1. 1922.
KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosxti do roku 1950, 2005, s. 494-6.
PTÁČKOVA Věra: Česká scénografie XX. Století. Praha 1982.
SVEČEK J. B: Národní umělec Jiří Kroha. 1960.
ZÁVODSKÝ Artur: Jiří Kroha a divadlo. Otázky divadla a filmu, Brno 1971, s. 162n.
Loutková scéna 1948/49, s. 60.
CÍSAŘOVSKÝ, J: Jiří Kroha a meziválečná avantgarda. Praha 1971.
ČERNÁ, Marie: Jiří Kroha - scénograf dvacátých let. Prolegomena scénografické encyklopedie, 16. 1973, s. 49-56.
DH [J. Malík]: Prof. Arch. Ing. Jiří Kroha. Loutková scéna 5, 1948/49, s. 60.
DUBSKÁ, Alice: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2005.
FRÝČEK Václav: Tahací paňáci. Národní listy 3. 1. 1922.
KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosxti do roku 1950, 2005, s. 494-6.
PTÁČKOVA Věra: Česká scénografie XX. Století. Praha 1982.
SVEČEK J. B: Národní umělec Jiří Kroha. 1960.
ZÁVODSKÝ Artur: Jiří Kroha a divadlo. Otázky divadla a filmu, Brno 1971, s. 162n.
Loutková scéna 1948/49, s. 60.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.