HEJRALOVÁ, Marie, Vysoké nad Jizerou

Marie, provdaná Hejralová, pocházela z Roprachtic, kousek od Vysokého, tam zkusila první divadelní role.

Ještě před sňatkem se zapojila do vysockého Divadelního spolku KRAKONOŠ ve Vysokém na Jizerou. V mládí a vlastně po celý život nejen hrála divadlo, ale recitovala, zpívala, tancovala, muzicírovala.
Vytvořila nejednu zajímavou roli. Poměrně brzo přešla do životní role - role režisérky.
Na vysocké jeviště přinesla s manželem Josefem nové režijní postupy a začali éru úspěšných her se zpěvy. Dodnes diváci vzpomínají na C. k. polního maršálka, Louku zelenou, Nejlíp je u nás, Nazdar, tati, Komedyji vo Šilokoj a další inscenace. Marie, Maruška měla organizační schopnosti, ty využívala nejen ve vysockém ochotnickém souboru, ale i při práci ve Svazu českých divadelních ochotníků.
Nezapomenutelné jsou její přednesy podkrkonošských poudaček a písniček.Svůj zájem o historii divadla a Vysocka vůbec dovedla předat v besedách pro návštěvníky, ráda s nimi chodila po divadelní stezce a šířila tak povědomí o divadle. Celé širé okolí si pamatuje vystoupení s poudačkami, písničkami a kouzelníkem, na kterých se podílela. Dodnes mnoha návštěvníkům zní její jasný hlas, když se se Slávkou Hubačíkovou loučily po přehlídce písničkou Tam na horách...
2003 jí byl udělen Zlatý odznak J.K. Tyla.

NÁVRH SČDO na udělení Zlatého odznaku J. K. Tyla. Rkp. 2003.

PEŠEK, Petr: MARIE HEJRALOVÁ: „Mý meno je v dobrejch rukouch a doufám, že tak zůstane i další časy.“ Amatérská scéna 2002, č. 1, s. 24.

Amatérská scéna 1971, č. 7, s. 15; 1985, č. 2, s. 10, s. 22.