Osobnosti: SOMEŠ, Jaroslav, Praha, herec, historik - PhDr., publicista

Datum narození: 21.6.1941
Místo narození: Praha

SOMEŠ, Jaroslav, PhDr., Praha,

Už jako hrál dětské role v několika českých filmech: práče Janek ve dvou dílech Vávrovy husitské trilogie (Jan Žižka, 1955; Proti všem, 1956) a starší syn zbabělého inženýra (K. Höger) ve Weissově okupačním dramatu Hra o život (1956).

Vystudoval SVVŠ (Gymnázium) Jana Nerudy v Hellichově ulici, kde se velmi aktivně zapojil do činnosti v divadelním souboru školy.
(Je autorem hesel dvou profesorů, kteří položili základy věhlasu "divadelního souboru z Hellichovky" - Karla Vettera a Ladislava Novotného - pro DČAD.)

Absolvoval studium historie na Filozofické fakultě UK, posléze zde získal doktorát (PhDr.).
1968 ukončil studium herectví na JAMU v Brně, hrál s Divadlem na Provázku.
1973-1983 působil v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Tehdy spolupracoval i s amatérskými divadelníky (Divadlo pod lampou).

Od 1983 hrál v pražském Divadle Jiřího Wolkera, spolupracoval s divadelním oddělením ÚKVČ jako porotce a lektor.

Archivy:
kART:
Kart. ÚKVČ 1984

Poznámka:
SOMEŠ, Jaroslav - http://libri.cz/databaze/film/heslo/4516
Jaroslav SOMEŠ (* 21. 6. 1941 Praha) – herec a divadelní historik. Po ukončení hereckých studií na JAMU (1968) prošel tříletým angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, jednu sezonu strávil v Horáckém divadle v Jihlavě a roku 1973 zakotvil na jedenáct let v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Tehdy spolupracoval i s amatérskými divadelníky (Divadlo pod lampou). Od roku 1983 hrál v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Roku 1989 stál u zrodu div. společnosti Petrklíč, která se repertoárem orientuje na základní mravní hodnoty evropského humanismu a křesťanství. S filmem přišel poprvé do kontaktu už jako chlapec prostřednictvím dětských rolí: práče Janek ve dvou dílech Vávrovy husitské trilogie (Jan Žižka, 1955; Proti všem, 1956) a starší syn zbabělého inženýra (K. Höger) ve Weissově okupačním dramatu Hra o život (1956). K dalším, velmi ojedinělým návratům před kameru došlo až po mnoha letech ve vedlejších postavách příslušníků inteligence ve filmech A. Kachlíka Dvacátý devátý (1974), F. Vláčila Mág. (1987), a hlavně se pravidelně objevoval ve filmech V. Olmera: Druhý tah pěšcem (1985), Jako jed (1985), Antonyho šance(1986), Nahota na prodej (1993) a Ještě větší blbec, než jsme doufali (1994). Zatím naposled se na film. plátně připomněl jako zpovědník v povídce Mravní imperativ z celovečerního dubutu Olgy Dabrowské Kuličky (2008). Divákům se několikrát představil i na tv. obrazovce (Gobseck, 1985; Dvojčata, 1988; Rekviem za W. A. Mozarta, 1991; Bronzová koruna, 1997) a v seriálech (Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Náhrdelník, 1992). Věnuje se i rozhlasovým dramatizacím. Ve dvojici s B. Kleplem byl průvodcem tv. dokumentárního cyklu o společensko-politických událostech před, během a bezprostředně po listopadu 1989 Labyrintem revoluce (2006).