HORSKÁ, Běla, Praha, ÚMDOČ

Běla Horská, rozená Antonia Viktoria Maria Mysíková, známá jako Antonie Brožíková.
Absolventka učitelkého ústavu v Praze a dvouletého kursu dramatické školy Národního divadla, pořádané ředitelem Národního divadla Františkem A. Šubertem; přednášeli zde mj. O. Skledářová-Malá, J. Šmaha, E. Chvalkovský, O. Hostinský aj.
1898 debut na zkouškách dramatické školy na scéně Národního divadla v Paličově dceři, v ND také přijata, záhy poté však odjela do Ruska, kde se stala členkou Imperátorského divadla Alexandrijského v Petrohradě, posléze dalších ruských scén.
Po vypuknutí 1. světové války zadržena v Rusku jako rakouská občanka a civilní zajatec, v té době nicméně mohla učit ve Filmovém studiu Skobolovského komitétu.
Po návratu do vlasti učila v Binovcově filmovém studiu, v operní škole Maruše Langové aj.

1924 zahájení činnosti pro ochotnické divadlo - po seznámení s tehdejším starostou ÚMDČ Dr. Fr. Hermanem.
První přednášku pro ochotníky, jejichž práci znala ze zkušeností v zahraničí, uskutečnila v Českých Budějovicích.

1925 Matice divadelní uspořádala ve Vídni na pozvání DS Barák cyklus přednášek.
Režie a dějiny divadla V. Figar, mimika Běla Horská, chování se na jevišti prof. Fr. Kocourek.

V průběhu dalších let absolvovala stovky přednášek, jež přispěly k zkvalitnění českého ochotnického divadla.
Sama prohlašovala, že výraz "ochotnický" je nepřiléhavý a nevystihuje, tj. nedoceňuje význam kulturní práce amatérských divadelníků pro národ.

HORSKÁ, Běla: Jiráskův Hronov po sedmé. Čs. divadlo 1937, č. 8, s. 100.

HORSKÁ, Běla: VII. Jiráskův Hronov. Čs. divadlo 1938, č. 8, s. 115.

----
VE SLUŽBÁCH Thalie II, kap. Tomu věnec budiž dán, Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ, Běla Horská, Praha, str. 76.

Jičín, Státní okresní archiv, Hořice, Erbanův okrsek, Ka 1, i. č. 1 - 22