Osobnosti: RYCHECKÝ, Saša, BcA., Ostrava-Mariánské Hory

Datum narození: 3.9.1947

Saša (Alexander) Rychecký

Výtvarník, scénárista, režisér, organizátor, od 80. let vedoucí souboru Dividlo Ostrava.

Učitel dramatické výchovy v Dramacentru Ostrava, vedoucí souboru Dividlo Ostrava, autor projektu mezinárodních divadelních workshopů v Plumlově i na Slezskoostravském hradě.

Alexandr Rychecký je původní profesí propagační výtvarník. Od začátků své životní profesní dráhy však inklinoval k divadlu, zájem o scénografii jej nakonec přivedl ke krátkému působení v roli jevištního výtvarníka a scénografa ve Slezském divadle v Opavě a v Divadle Petra Bezruče v Ostravě.
Po nedlouhém působení v roli výtvarníka v profesionálních divadlech to však byly nakonec existenční otázky spojené s požadavky rodiny, a zejména zájem o tvůrčí a pedagogickou a organizační práci, které odvedly A. Rycheckého od profesionálního působení v oblasti propagačního výtvarnictví k působení v oblasti dětské dramatické výchovy a k divadlu amatérskému.
Nakonec A. Rychecký zakotvil jako metodik pro amatérské divadlo a dětskou dramatickou výchovu v Domě dětí na Ostrčilově ulici v Ostravě, a této práci se, byť v jiné instituci, věnuje dodnes.

Alexandr, (lépe však Saša, jak mu obecně lidé říkají) Rychecký, se výrazně zapsal do historie amatérského, zejména mládežnického a dětského divadla jako organizátor a vedoucí ostravského souboru Dividlo. Dividlem ve svém dětském věku prošla řada pozdějších výrazných hereckých osobností, které po dalším hereckém studiu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a vysokých školách uměleckého směru dnes účinkují na předních divadelních scénách v celé republice.

Sám o své práci píše:
Dividlo Ostrava vzniklo v roce 1986 jako neambiciózní pokus o dětský divadelní soubor. Za tu dobu prošlo jednotlivými oddíly okolo čtrnácti set dětí, mnozí z nich zakotvili na osm, někteří na deset let, než je osud, škola či manželství odvedlo mimo soubor, Ostravu. Od prvopočátku pracujeme s dětmi – a následně pak s dospělými, nejen u nás odrostlými jedinci – na principech otevřeného společenství, respektování lidské a tvůrčí svobody jedince, skupiny, výchovy divadlem. Nesvazujeme se žádnými programovými vyhlášeními, snažíme se především o to, aby nám všem, kteří v Dividle jsme, bylo spolu dobře, abychom se na sebe těšili, abychom si mohli věřit, byli k sobě otevření. Ne náhodou jsme si našli hned zpočátku název „DIVIDLO“ – od slova „diviti se“, protože jen člověk, který se dokáže světu a lidem kolem sebe divit, je dostatečně zvídavý, zvědavý, nechá se překvapovat – a rád překvapuje. DIVIDLO není kroužek, ani soubor, ale především „…způsob života…“.

VZDĚLÁNÍ A KURZY:
1962-1965: HU dolu Hlubina Ostrava. Výuční list
1965-1970: SUPŠ Brno. Maturita
1992-1994: PF OU Ostrava. Pedagogické minimum
2002-2008: Ateliér dramatické výchovy JAMU Brno.

PRAXE:
1970-1974: Propagace HCHZ Dukla Ostrava
1974-1976: Slezské divadlo ZN Opava
1976-1979: DPB Ostrava
1980-1987: Propagace ČSAD Ostrava
1979-1980: Propagace PSM Ostrava
1987-1989: KKS Ostrava
1989-1992: DDM Ostrčilova Ostrava
1992-2009: SVČ Korunka, p.o. Ostrava-Mariánské Hory
2009-dosud: ZUŠ E. Runda, Slezská Ostrava

Jevištní realizace Dividla s režijním podílem, případně uměleckým vedením A. Rychetského:

Od 1986 :
Holčička a déšť, na motivy výtvarné pohádky Mileny Lukešové.
Daniel Heviér: Nevyplazuj jazyk na lva, jevištní adaptace textů slovenského básnka v překladu Jiřího Žáčka. Účast na NP divadla pro děti ve Stráži pod Ralskem, na Jiráskově Hronovu, na Mezinárodním festivalu v Kretinze – Litva.
Kamil Houba: Cizinci.
Pokus o výtvarné a pohybové divadlo - na hudební motivy Pavlíčkovy a Kocábovy desky nazvané Černé světlo.
Dobytku smíchu netřeba, inscenace vybraných Charmsových textů.
Ray Bradbury: Trest bez zločinu,
Woody Allen: Smrt klepe na dveře.
Na motivy L. Aškenazyho: Ukradený měsíc.
Alois Mikulka: Podezřelý je malíř, Ježibabin budíček, a Palačinková Pepinka. Otesánek – jevištní převyprávění klasické pohádky, účast na Národní přehlídce Dětská scéna.
Na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena: Šťastný princ.
Friedrich Dürenmatt: Augiášův chlív,
Václav Kliment Klicpera: Veselohra na mostě,
Jevgenij Švarc: Sněhová královna,
Miroslav Horníček: Dva muži v šachu,
Aristofanes: Ptáci,
J. Prévert: Pohádky pro nehodné děti.
Komédyje o Františce, dceři krále anglického, a též o Honzíčkovi, synu kupce londýnského.
-----------
2011 pedagog literárně dramatického oboru na Základní umělecké škole Edvarda Runda v Ostravě.

Bibliografie:
MACHKOVÁ, Eva: Nevyplazuj jazyk na lva aneb Hraní (si). (Saša Rychecký). Amatérská scéna 1990, č. 5, s. 16.

POESOVÁ, Marie: Setkání nebo setkávání. Rozhovor. Amatérská scéna 2006, č. 1, s. 19-20.

VRCHOVSKÝ, Ladislav: Heslo pro DČAD. Rkp. prosinec 2011.
--
6. Jesenická divadelní žatva aneb Co jsme (z vás) vymlátili... Amatérská scéna 2002, č. 3, s. 37. Přípravy a průběh přehlídky.