Osobnosti: ZEMANČÍKOVÁ, Alena, Mgr., Plzeň, Cheb, Praha

Datum narození: 18.6.1955
Místo narození: Praha

ZEMANČÍKOVÁ, Alena, rozená Nuhlíčková, autorka, dramaturgyně a režisérka Českého rozhlasu Praha.

Narozena v Praze, vztah k umění a divadlu si formovala v západních Čechách v době ještě ovlivněné rokem 1968. Velký vliv měla rodina: matka PhDr Miloslava Ruzhová, pracovnice kulturního střediska v Tachově a pak v Plzni, nevlastní otec učitel a ochotnický divadelník v Tachově.
Normalizační gymnázium nemělo vliv žádný, silně ovšem působily kontakty s plzeňskými umělci, v 70. letech kompletně odstavenými od profese ( básník Zdeněk Barborka, malíři Jiří Kovařík a Vladivoj Kotyza, skladatel Zdeněk Lukáš).
Pod vlivem rodičů a jejich organizační a lektorské práce v uměleckém přednesu začala s recitací, od 1971 se účastnila Wolkrova Prostějova jako sólová recitátorka.
Absolventka DAMU (obor dramaturgie).
Po zásadním konfliktu s vedením amatérského divadelního souboru ZK Škoda Plzeň DS3 byla s přáteli ze souboru vyloučena.
Souboru, už tehdy nominovaného na WP s představením Gregerie, se ujal Klub mládeže SSM Dominik. Pod touto záštitou Divadlo Dominik působilo v původním složení 4 roky, dvakrát bylo oceněno Cenou poroty na WP
1973 a 1974 za inscenace Gregerie Ramóna Gómeze de la Serny a Chléb Jordana Radičkova), další inscenace -
1975 Jan Hus - byla amatérským cenzorem v roli inspektora kultury v Plzni, jinak ceněným šumavským loutkářem J. Oudesem zakázána a hrána bez povolení, tedy nelegálně.
A. Zemančíková byla scénáristkou, režisérkou i účinkující ve všech představeních.
Tento soubor Divadla Dominik skončil odchodem všech jeho členů kromě A. Zemančíkové na umělecké školy nebo do profesionálních těles. V této době měl zcela rozhodující vliv na rozvoj a vlastní poetiku souboru Radim Vašinka, i když nikdy přímo nespolupracoval.
V 80. letech 20. století se vrátila krátce k sólovému uměleckému přednesu,
spolupracovala s Divadlem Pod lampou na inscenacích textů Jiřího Žáčka a Alexandry Berkové.
Od 1987 pracovala jako dramaturg Západočeského divadla v Chebu, když předtím byla přijata ke studiu dramaturgie na DAMU v Praze. V Chebu byl rozhodujícím spolupracovníkem dramaturg Martin Urban a režisér Pavel Pecháček a ředitel divadla František Hromada, za jehož působení uvedlo divadlo několik autorských textů A. Zemančíkové (romské pohádky Putování za štěstím, Biblické příběhy, Hru o bratru Františku a jeho sestře Chudobě). Ve spolupráci s Jaroslavou Šiktancovou uvedlo divadlo v Kladně – Mladé Boleslavi variaci na komedii dell´arte a Itala Calvina Čistému vše čisté (1995), spolek Kašpar monodrama Ulrika (2002).
Vstupem do profesionálního angažmá skončila s aktivním amatérským divadlem, ale intemzivně se angažuje jako lektorka a členka porot.
Dramatička, spisovatelka, dramaturgyně literárně-dramatického vysílání Českého rozhlasu 3 – Vltava a lektorka krajských a celostátních přehlídek.

1976 publikovala v edici ÚKVČ studii o inscenacích Divadla Dominik,
2004 vydala Artama Poznámky ke scénáři divadla poezie. Pro Slovník divadelních pojmů vypracovala heslo Divadlo jednoho herce.
Od 1997 pracovala v Českém rozhlase Plzeň,
od 2004 je členkou literární redakce ČRO 3–Vltava.
O amatérském divadle píše do Amatérské scény a Literárních novin, vede semináře na regionálních i národních přehlídkách. Věnuje se zejména uměleckému přednesu a divadlu poezie.
Od 1990 je pravidelnou členkou poroty divadla poezie na Wolkrově Prostějově.
2011 (i v předchozích několika letech) členka odborné poroty Šrámkova Písku

absolventka DAMU (obor dramaturgie), dramatička, spisovatelka, dramaturgyně
literárně-dramatického vysílání Českého rozhlasu 3 – Vltava a lektorka krajských
a celostátních přehlídek

Bibliografie:
NUHLÍČKOVÁ, Alena: Dominik - cesta k divadlu poezie. Edice Umělecký přednes. Praha, ÚKVČ 1976. 26 s.

ZEMANČÍKOVÁ, Alena: Poznámky ke scénáři divadla poezie. Pro WP NIPOS-ARTAMA Praha 2004.