Databáze českého amatérského divadla

Osobnosti: KASAL, Arnošt (Arno), Mladá Boleslav, Karlovy Vary

Datum narození: 1914
Místo narození: Plzeň
Datum úmrtí: 1.3.1971
Místo úmrtí: Karlovy Vary
1936 po studiích a vojně odešel z rodné Plzně do filiálky Živnostenské banky v Mladé Boleslavi, kde začal působit v ochotnickém spolku Kolár.
1937 v Malé scéně sehrál v Čapkově Bílé nemoci dr. Galéna – s výraznými rysy vlídného porozumění pro lidské bolesti, ale také nesmlouvavé pevnosti přesvědčení. Téhož roku ztělesnil v Klicperově Divotvorném klobouku lakomce Koliáše.
V této době podpořil záměr ředitele spolku Kolár ing. V. Krause, aby došlo ke spojení Malé scény s Kolárem.
V Němečkově Mostu ztělesnil skladatele Tibelia, krátce nato ve slavné inscenaci Zmoudření dona Quijota, která měla úspěch na VIII. JH, Sancha Panzu – ne jako hrubozrnného přízemního živočicha – „v měkkých tónech ohebného hlasu a v jeho vláčných pohybech se odrazil jeho smysl pro stylové vyrovnání s výtvarnými odlehčenými prvky této inscenace.“ (Zima)
Koncem roku 1938 v Piskořově Svátku věřitelů osvědčil spolu s V. Glancem své komediální vlohy v dvojici hlavních postav hry.
Svůj sklon pro typické odlišení lidských postav si znovu ověřil v Hadriánovi z Římsů v postavě Soběbora, „kde jeho melodický hlas, citlivé vyvážení rytmu i tempa dialogu, přesné pohybové odstínění v intenci režijního pojetí vystihlo … netradiční a básnicky vyvážené pojetí Klicperovy veselohry.“ (Zima)
Pro soutěž ÚMDOČ nastudoval poprvé jako režisér Čapkovo RUR v jednotné scéně arch. J. Saala, účast na IX. JH. Na tomtéž ročníku vystoupil i v roli myslivce Valenty v celostátním představení M. D. Rettigové.
Po návratu z JH režie Tylova Chudého kejklíře, sehrál ještě Chlestakova v Gogolově Revizoru.

1940 s dalšími členy Malé scény pro základní názorové rozpory (levicové zaměření) opustili DS Kolár a vstoupili do Nového divadla. Zde režíroval Langrův Grandhotel Nevada.
V Zeyerově Staré historii sehrál Lionata, v jeho projevu přesvědčivě zazněla hudebnost a krása české mluvy, jak se o tom mohli přesvědčit diváci v Tylově Kutné Hoře i na IV. Klicperově Chlumci.
Jako režisér si vybral Valdštýna, který v interpretaci O. Pelanta nebyl v z rodu dravců.
Dále režijně připravil: Hausmannovu Lilofee, Zajíčkovu hru O malíři, který dělá zázraky, Šrámkův Stříbrný vítr.
1941 s fanatickým zájmem nastudoval titulní roli v Hilbertově Kolumbovi (režie V. Zima), aby v ní manifestoval své přesvědčení o síle tvůrčí odvahy. Jeho výkon ocenil v kritice Jan Kopecký: „… A. Kasal je skutečný tvůrce jevištní postavy: hoří svou divadelní myšlenkou tak, že z něho přímo vyzařuje nakažlivé fluidum opravdové básnické síly.“
1942 se na XII. JH představil v titulní roli Strakonického dudáka, předtím byl spolehlivou oporou řady představení Nového divadla – v Tetauerově hře Člověk nemá jen sebe (Klement Marvan), v Götzových Soupeřích (Emanuel Bozděch), ve Vtelenského Kateřině Dolanské (Mohelský).
Své tiché rozloučení s Hronovy uzavřel v roli krále Artuše z Vrchlického krále a ptáčníka, v níž svým citem pro hudebnost verše vedl ostatní herce opět k básnivému vyznění inscenace.
Před zákazem činnosti divadel koncem okupace sehrál obtížnou roli sochaře Rubeka v Ibsenově dramatu Když z mrtvých procitáme.
Aktivně se účastnil hereckých kurzů a seminářů a především diskusních večerů Nového divadla.

Po roce 1945 přesídlil do Karlových Varů.
Pracoval jako bankovní úředník.
Pomáhal souborům jako instruktor, působil v Okresním (spolu s manželi Honsovými), krajském i ústředním poradním sboru pro divadlo.
Občas si ještě zahrál s ochotníky ze Staré Role.
1961 společně s manželi Honsovými zakládal Divadelní soubor D3 ZK ROH Okresního osvětového domu v Karlových Varech, v němž působil až do své smrti.
Od roku 1969 poslanec ONV, od 1970 do své smrti 1. 3. 1971 tajemník MěstNV v Karlových Varech.
Bibliografie:
BČAD č. 403.

CESTY českého amatérského divadla. (Kap. B. Srby.) Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 156-157.

DIVADELNÍ studio D3 Karlovy Vary 1961-1996: Autoři: Vlastimil Ondráček a Vladislav Jáchymovský. Karlovy Vary, Divadelní studio D3 1996, 40 s.

O jeho práci. Ve službách Thálie II, s. 83-84.

ZIMA, V.: Za Arnou Kasalem. AS 1971, č. 5, s. 17-18, 1 foto.

Související Obrázky

Jaroslav Hilbert: Kolumbus, A. Kasal v titulní roli.
Kosmonosy, DS Jirásek, Divotvorný klobouk - plakát, 1939


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':