Databáze českého amatérského divadla

Osobnosti: HLADKÝ, Cyril Metoděj, Boleradice

Datum narození: 1860
Datum úmrtí: 1900
Místo úmrtí: Boleradice
1895 byl do Boleradic z trestu přeložen učitel Cyril Metoděj Hladký. Ten na svých předchozích učitelských místech na Slavkovsku byl nejen výborným učitelem, ale i zkušeným hasičským a sokolským činovníkem a pracoval i na jiných úsecích kultury a osvěty. Pro svoji horlivost, zásadovost v názorech i konání, národnostní uvědomění a pokrokové postoje musel odejít na jiné místo.
V Boleradicích Hladký se svými schopnostmi, nadšením, zájmem a obětavostí dokázal za krátký čas (zemřel 1900 - ve svých 40 letech) vykonat obrovský kus prospěšného díla pro obec a její kulturu.
1896 založil hasičský spolek, vycvičil mužstvo, stal se velitelem a sehnal prostředky na vybavení sboru. Při SDH v Polehradicích založil veřejnou knihovnu a zajistil pro ni knihy, a tím i položil základ čtenářské tradice.
1897 založil potravní spolek Vzájemnost, který měl blahodárný dopad na sociální postavení svých členů (stal se jeho účetním a zárukou prosperity).
To vše za souhlasu a podpory faráře Filipa Toufara (1882 zakladatelem Cyrilské jednoty a jejího pěveckého sboru), jenž brzy rozpoznal Hladkého schopnosti. Se značnou tolerancí a odvahou jej přijal za svého pomocníka a důvěřoval mu navzdory jeho minulosti a trestu i jeho pokrokovosti a svobodomyslnosti. S moudrostí a předvídavostí zaštítil všechny Hladkého činy, což bylo v místním konzervativním prostředí podmínkou úspěchu. Toufar dokonce velkoryse Hladkému uvolnil místo sbormistra pěveckého sboru Cyrilské jednoty a učitele nových zpěváků.

To mělo rozhodující vliv i pro ochotnické divadlo v Boleradicích.
Mimo církevní zpěvy jednota též 14. 2. 1897 - jako každoročně - uspořádala pěvecko-deklamatorní besedu - s hojnou návštěvou (též z okolí). Čistý výnos byl jako odměna za celoroční obětavost věnován činným členům CJ k uhrazení cestovného na představení Smetanovy Prodané nevěsty v Brně. Návštěva měla sloužit jako pobídka pro zdokonalování jejich vlastních výkonů.
1897 tak Hladký mohl připravit prvé ochotnické divadelní představení v obci – dramatizaci románu Karolíny Světlé Kříž u potoka. Učitel sepsal oběžník zvoucí na divadelní zkoušky, Toufar jej podepsal a divadlo mělo zelenou. Hladký se stal jeho organizátorem, režisérem, tvůrcem kulis, jen opisy úloh pro herce obstaral Jan Stehlík. Čistý výnos věnován na zbudování jeviště pro farní Cyrilskou jednotu (Hladký sám pro ně pořídil nákres).
Nemělo zůstat jen u tohoto jediného divadelního představení, ale nadmíra práce a starostí Hladkého s vedením hasičů, potravního spolku, zejména však jeho podlomené zdraví a nakonec předčasná smrt, to vše oddálilo další divadelní premiéry.

Stejně tak dokázal Hladký orientovat svoje úsilí na okolí, zejména na hustopečskou českou menšinu a její Český čtenářský spolek, vedený neúnavným Filipem Kůberem. Ten v Hustopečích konal jedinečnou českou propagaci, vydával český týdeník Slovanské listy, hájící české zájmy na jihu Moravy, dále humoristický časopis Veselé listy, založil Českou spořitelnu a záložnu. Vedle toho psal a vydával kuplety, deklamace, sólové výstupy a scénky. Napsal divadelní hru Její strýček, organizoval spolkový a zábavný život pro Čechy v německých Hustopečích a byl vášnivým divadelníkem. V roce 1894 uskutečnil tam prvé české divadelní představení. Farář Toufar na jeho Národních slavnostech dirigoval spojené pěvecké sbory.
Hladký brzy poznal toto jedinečné a originální prostředí a nasál jeho atmosféru. Měl v něm veliký vzor. Kůberův švagr byl proslulý malíř Alfons Mucha, který mu velice pomáhal při jeho čilé národnostní a kulturní práci v Hustopečích. Není proto divu, že tyto vzájemné styky přivedly tohoto světoznámého malíře do Boleradic. Zásluhou těchto lidí celé české Hustopečsko a Kloboucko žilo čilým národním a společenským životem. Tady byly položeny základy pro pestrý a bohatý divadelní život všech obcí.
Odchod faráře a učitele byl pro Boleradice bolestnou a nenahraditelnou ztrátou. Odešli téměř společně, rok po sobě, a spočinuli vedle sebe na boleradickém hřbitově.
Bibliografie:
CHALUPOVÁ, Alena, HORÁK, Jan: Divadlo, naše láska. 110 let ochotnického divadla v Boleradicích. Městys Boleradice, vyd. Carpe diem 2007, s. 7-12.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':