Databáze českého amatérského divadla

Osobnosti: FREIWALD, Jindřich, arch., Praha, Hronov

Datum narození: 6.6.1890
Místo narození: Hronov
Datum úmrtí: 8.5.1945
Místo úmrtí: Praha
Jindřich Freiwald se narodil v Hronově.
Pocházel ze známé rodiny Freiwaldů, kteří byli spřízněni s Aloisem Jiráskem. Mládí prožil v rodném Padolí. Cvičil v Sokole a působil v hronovském ochotnickém spolku. Byl znalcem a milovníkem díla Aloise Jiráska.

Architekt, autor Jiráskova divadla v Hronově, Městského Pippichova divadla v Chrudimi, Nového divadla v Kolíně, Prozatímního divadla v Poděbradech aj.

0d 1910, po ukončení pražské vyšší průmyslové školy stavitelské působil jako asistent profesora Antonína Balšánka, který ho přizval ke spolupráci na interiérech Obecního domu v Praze a vršovické záložny.
Od roku 1913 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze architekturu u profesora Jana Kotěry, který ovlivnil jeho princip účelovosti v architektuře; prof. Balšánek zas měl vliv na zdobnost, smysl pro barvu a ornamentální rytmiku, projevující se zejména ve Freiwaldových návrzích interiérů.
Freiwald ve své tvorbě vždy osvědčoval i smysl pro praktické řešení úkolů, jak dosvědčuje i fakt , že svou profesionání dráhu proti vůli rodičů zahájil jako zednický učeň. Po celý život a tvorbu byl v kontaktu s praktickou stránkou staveb.
V roce 1921 založil s Ing. Jaroslavem Böhmem projekční a stavitelskou firmu pod názvem Inženýři Freiwald - Böhm v Praze - Karlíně, v níž působil až do konce svého života.
Začínal jako projektant a budovatel sídlišť, dělnických, hornických a úřednických rodnných domků, městských a družstevních domů (kolonie rodinných domků i vily v Praze na Smíchově, v Dejvicích, Kolíně, Opavě, Pardubicích) . Plánoval a stavěl obytné, obchodní, průmyslové i veřejné budovy, např. spořitelny (v Kolíně, Železném Brodě, Dvoře Králové nad Labem, Hronově, Polici nad Metují, Červeném Kostelci), jichž vytvořil na 40, vždy s citlivým přístupem k danému prostředí, pro něž byly navrženy.

K divadlu jako umění měl osobně vřelý vztah, od mládí se zapojoval do činnosti ochotnických scén, vždy více v zákulisí než na scéně. Pomáhal při návrhu a stavbě kulis, v Praze jako student statoval v Národním divadle (za 2 koruny za představení) a \"pletl se\" tam i mezi kulisáky. To vše se projevilo i při řešení architektonických úkolů v souvislosti s divadlem - při projektování a stavbě divadelních scén.

Prvním velkým úkolem v této oblasti se stalo Jiráskovo divadlo v Hronově. Arch. Freiwald měl hlavní podíl na vypracování projektu divadla, včetně městského muzea a dalšího divadelního zázemí. V době počátku stavby, kdy Družstvo pro postavení divadla mělo na hotovosti pouhých patnáct tisíc korun, Jindřich Freiwald věnoval tento projekt včetně všech plánů zdarma. Byl to největší přínos do začátku stavby. Arch. Freiwald pečlivě sledoval postup stavebních prací, sháněl materiál a dodavatele za výhodných podmínek. Při otevření divadla 28. září 1930 napsal do divadelní kroniky oslavné verše. Byl prý i autorem „hronovské hymny“ … že ta naše láska není žádný špás…

Zde a posléze i u dalších divadelních budov vždy vtipně řešil propojení účelovosti stavby s divadelními i společenskými požadavky, estetickou úpravností interiérů a účelnou vnější podobu. Divadelní projekty přitom nepostrádaly Freiwaldovu příslovečnou okázalost architektonického gesta. Hronovské Jiráskovo divadlo znamenalo nově koncipovaný typ venkovského divadla v českých zemích.

Jindřich Freiwald zahynul v Pražském povstání v květnu 1945.
(\"Pan architekt netrpělivě očekával konec války a návrat svobody. Při pražském povstání si hned 5. května oblékl důstojnickou uniformu (byl důstojníkem čsl. armády) a šel vyjednávat s komandem SS, aby z Prahy odešli a nevraždili naše lidi. Byl zatčen a při odchodu jednotky SS 8.5. 1945 na kopci nad krčskou nemocnicí jej i s jeho pomocníkem zastřelili. Malý pomníček na levé straně silnice na Benešov připomíná hrdinný čin tohoto našeho rodáka a surovou vraždu nacistů. Původně byl pohřben již 11.5.1945 na hřbitově v Braníku, ale tak jako Alois Jirásek měl i Jindřich Freiwald přání být uložen v rodné půdě hronovského hřbitova. Pohřeb byl v době 15. Jiráskova Hronova vypraven z budovy divadla a Ing. arch. Freiwald je pochován na hronovském legionářském hřbitově.\")
Bibliografie:
VE SLUŽBÁCH Thalie II, kap. Tomu věnec budiž dán, Ak. arch. Ing. Jindřich Freiwald. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ, Praha, str. 70 – 71.

Amatérská scéna 1985, č. 3, s. 15-vzpomínka.

Divadlo 24, 1938, č. 10.

Patřil k nejproduktivnějším českým architektům dvacátých a třicátých let 20. století. Projekční kancelář, kterou vedl společně s Jaroslavem Böhmem /Freiwald & Böhm/ navrhla mezi světovými válkami množství rodinných domů i jejich kolonií, desítky nájemních obecních domů, finančních ústavů i několik sborů čs. církve husitské v územním záběru od Duchcova až po Slovensko, Podkarpatskou Rus (Užhorod a Chust). V kontextu Freiwaldova místy kvalitativně kolísavého díla jsou vysoce hodnoceny zejména tři divadelní budovy: v Hronově (1930), v Chrudimi (1934) a v Kolíně (1939).
http://www.mestohronov.cz/osobnosti-mesta/clanek/ing-arch-jindrich-freiwald

Související Organizace

Související Přílohy

Související Obrázky

14.JH, zakázaný, Freiwald, kresby a verše, Fotoalbum Jiráskových Hronovů 1931-1948
14.JH, zakázaný, Freiwaldův 2. lístek s verši a obrázkem, Fotoalbum Jiráskových Hronovů 1931-1948
14.JH, zakázaný, Freiwaldův lístek s verši a karikaturou, Fotoalbum Jiráskových Hronovů 1931-1948
arch. Jindřich Freiwald: původní návrh Jiráskova divadla.
Chrudim, Městské divadlo, arch.Freiwald
Freiwald, dopis do Hronova,leden1945
Freiwald, Jindřich, arch. portrét, foto
Freiwald, karikatura 1941
Freiwald, pozdrav do Hronova 1945
Hronov, Arch. Jindřich Freiwald, výstava 2005
Hronov, Interiér Jiráskova divadla,
Hronov, Jiráskovo divadla, otevřeno 1930, postaveno podle projektu Jindřicha Freiwalda.
Hronov: Původní návrh Jiráskova divadla Jindřich Freiwald, dobová kolorovaná pohlednice
JH 2005, Freiwald - výstava
JH 2005, Jindřich Freiwald, výstava, zahájení
JH 2005, výstava Freiwald - plakát
JH 2005, výstava Freiwald,  panel Architekt v rodině
JH 2005, výstava Freiwald,  panel Člověk, voják, vlastenec
Jiráskovo divadlo, arch. Jindřich Freiwald
Kolín, divadlo, kresba Freiwald, 1939
Kolín, Freiwaldova kresba divadla
Kolín, vznik a osudy opony Ludvíka Vacátka pro Městské divadlo, 1939 - 1954, Kmošek s. 63
Kolínské divadlo: Kresba arch. Freiwalda
Miletín, Muzeum českého amatérského divadla, úvodní expozice Kouzelný svět divadla, 22a Hronov, výstavba Jiráskova divadla
Mitlöhner, Freiwald, 1945, smuteční oznámení ÚMDOČ
Poděbrady, foyer Divadla Na Kovárně podle projektu Jindřicha Freiwalda, 1942
Poděbrady, interiér hlediště Divadla Na Kovárně podle projektu arch. Jindřicha Freiwalda, 1942
Poděbrady, Jiří, SDO, dopis od arch. J. Freiwalda, 1934
Poděbrady, Jiříkovo divadlo, návrh nové budovy od Jindřicha Freiwalda, 193x
Rukopis arch. Freiwalda o financování Jiráskova divadla


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Freiwald, Jindřich, arch. portrét, foto
Jiráskovo divadlo, arch. Jindřich Freiwald
14.JH, zakázaný, Freiwaldův lístek s verši a karikaturou, Fotoalbum Jiráskových Hronovů 1931-1948
Kolín, divadlo, kresba Freiwald, 1939
Mitlöhner, Freiwald, 1945, smuteční oznámení ÚMDOČ