Databáze českého amatérského divadla

Osobnosti: RYCHNOVSKÝ, Otto, Humpolec, Spolek divadelních ochotníků

Otto Rychnovský - učitel, sbormistr a ředitel Spolku divadelních ochotníků pěveckého spolku Čech a Lech, režisér dětských i ochotnických představení, herec, v první čtvrtině 20. století nejvýznamnější osobnost humpoleckého ochotnického života.

1905-1926 za ředitele Otto Rychnovského (režisér, herec, kapelník i sbormistr) neobyčejný rozkvět SDO, ekonomický úspěch, obnova vybavení, pravidelně až 12 her ročně. Vybraný repertoár (Ibsen: Nora).
Učitel a režisér Rychnovský vedl též hudební nácviky, hrál i s dětmi divadlo (Sněhurka, Pampeliška, Jesličky aj.). Se zpěváckým spolkem řada zpěvoherních představení.
1909 Baj-Kaj-Laj, Orfeus v podsvětí.

1905 Otto Rychnovský byl zvolen ředitelem Spolku divadelních ochotníků. Pod jeho vedením dosáhl spolek nebývalého rozvoje. Představení se konala pravidelně, přibývalo herců, jeviště bylo dále upravováno, opatřily se nové dekorace.
Repertoár divadla byl sestavován se stále větší pečlivostí a hrávalo se až 12x ročně.

K tradičním představením prováděným do té doby, přibývaly stále více náročné kvalitní hry předních českých i světových dramatiků.
Z mnoha her, které byly během dvacetiletého působení Rychnovského v čele spolku uvedeny, stojí za
zmínku například
Ibsenova Nora (1906), Gazdina roba Gabriely Preissové (1907),
Offenbachův Orfeus v podsvětí (1909), Čechův Lešetínský kovář (1914), Shakespearův
Othello (1917), Čapkovo RUR (1921) a Věc Makropulos (1923), Zeyerův Radúz a
Mahulena (1924), Jiráskova Lucerna (1925) a další.

Protože ředitel Rychnovský působil současně jako sbormistr spolku Čech a Lech, spolupráce obou spolků byla poměrně
častá. Byla tak uvedena také řada oper a operet, mezi jinými například operetka E. Starého a K. Fořta Baj-Kaj-Laj (1909),
Smetanova Prodaná nevěsta (1910), či Hubička (1911).
K tehdejšímu provedení oper v režii ochotníků uvedl pozdější ředitel spolku Bedřich Kunst při příležitosti sedmdesátiletého výročí
Spolku ochotníků v roce 1934: „Hrávaly se tedy na našem jevišti Smetanovy opery v obsazení výhradně ochotnickém, avšak tím umělecká stránka nezůstávala nikterak pozadu za velkými scénami. Měli jsme tehdy zpěváky, jakých bylo málo. Jména jako Leopold Ambrož, jenž byl dlouholetým členem Pěveckého sdružení prazských učitelů, operní pěvkyně Julča Komrsová, Josef Klein, Marie Dobínová a jiné, zůstanou nám provždy ve vděčné paměti."

Rychnovský setrval ve funkci ředitele spolku do roku 1926 a přesto, že jeho kulturní počiny byly na několik let částečně omezeny první světovou válkou, kdy ve spolkových prostorách humpolečtí soukeníci šili vojenské uniformy, zapsal se výrazně do historie ochotnického divadla v Humpolci. Vzhledem ke svému hudebnímu vzdělání sám dirigoval scénickou hudbu a často také režíroval jednotlivá představení.
Bibliografie:
JANČUROVÁ, Kateřina: Ochotnické divadlo v Humpolci od roku1864 dodnes. Bakalářská diplomová práce. MU Brno, FF, Ústav hudební vědy, Sdružená uměnovědná studia, 2014. i cit.

Projev Bedřicha Kunsta pronesený u příležitosti sedmdesátiletého výročí Spolku ochotníků v roce
1934, archiv Divadelního souboru Jindřicha Honzla.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':