Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Orel

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1910
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1948
Působení: 192x, 193x, 194x
1910 - v březnu - ustaven tělocvičný odbor Orla, který kromě činnosti tělovýchovné postupně přebíral veškerou kulturní činnost spolku Sdružení venkovské omladiny.

Do první světové války se podařilo nastudovat několik divadelních her.
Např. - dle Sv. Čecha: Lešetínský kovář, Ad. Bogner: Paní revírníková a její Tony, Václav Kosmák: Potkalo ji štěstí, Ad. Bogner: Teta mistra Štycha, Josef Skružný: Kometa Hanzelínova, Molliѐre: Lakomec, Lope de Vega: Sedlák svým pánem.

1918 se stal samostatným spolkem - Jednotou Orla Československého - se schválenými stanovami.
Členskou základnu Orla tvořili od počátku převážně katolicky věřící rolníci a dělníci.
1920 - Ad. Bogner: Martin pytlák, hráno ve spolkových místnostech.
1921 - nacvičena dvě divadelní představení a jedno dětské divadlo (s dětmi) - Jan Beran: Hastrman.
1922 se uskutečnila divadelní představení Ad. Bogner: Pytlákova žena - výpomocí střelických členů hráno v Troubsku, dále Ch. Birch-Pfeifferová: Sedlák zlatodvorský, Jos. Brožek: Námluvy v lese, F. F. Šamberk: Palackého třída 27 a dětské představení Jura.
První díl orelské kroniky se však nedochoval, záznamy o činnosti začínají v kronice rokem 1923.

1923 během roku nacvičeno 5 nových divadelních představení, první pohádková hra Ant. Šímy: Všude dobře, doma nejlíp, dále Jan Poláček: Trestanci na Špilberku a pohádka Marie Woráčkové Zlatý pás. Na podzim Zkáza Pompeji a Herkulána, v rámci mikulášské nadílky sehrány dva žertovné výstupy - V širém saloně a Inspektor v Kocourkově.

V dalších letech opět přibyla nová divadelní představení a veřejná cvičení nejen ve Střelicích, ale i v okrsku. Dožínky se scénou Vítání vrchnosti před sto léty, průvodem s banderiem, českou, moravskou a slezskou besedou, se zábavnými výstupy Sekáči.

1924 Fr. Kňourek: Štědrý večer po pěti letech; Jos. Vaněk: Bez požehnání, obraz ze života; poprvé nastudována opereta - Rud. Šetina: Píseň mládí, pro velký úspěch hrána 2x, Jar. Streit: Mikuláš a čert na námluvách a 26. prosince vánoční hra Čarovná noc.

1925 zavedení vstupného na divadelní představení pořádané Orlem (I. místo 4 koruny, II. místo 3 koruny, k stání 2 koruny a školní mládež 50 haléřů).
Vzrostly náklady (v protokolech často vyskytují požadavky na opravu jeviště, dokoupení rekvizit, výrobu kulis atp.).
22. března žactvo předvedlo hru Zlatý kruh (v poznámce se uvádí: Sehráno bylo pěkně až na zpěvy, které byly slabé).
1925 Jiří Balda: Bobeček z ministerstva (při tomto představení bylo poprvé použito elektrického osvětlení),
28. října představení hry M. Svobody Dárek k svátku, 6. prosince 4. díl hry Ad. Bognera Michal a Matěj, na mikulášské zábavě jednoaktovka se zpěvem
Vybíravý vdovec, výstup se zpěvem Ukradená husa a hra Mikulášská scéna, na silvestrovské zábavě opereta Vzpoura v penzionátě.

1926 - 5 představení, tříaktová hra Jaro, detektivka - Jar. Kulač: Krádež v rychlíku, opereta Rudolfa Šetiny (text i hudba) Květy podzimu - pro velký úspěch sehrána ještě 28. října.
Počátkem května děti Orla sehrály hru Pohádka máje, v prosinci hra se zpěvy a tanci Karla Fořta Kráska ze Šumavy.
1927 - Pro zpovědní tajemství, Jos. Blažek-Pavlovický: Pýcha předchází pád, F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání,
,
1928 zakoupeno za 4500 Kč nové divadelní jeviště s 5 obměnami, dodal Pepa Máca, Újezd u Brna.
Divadelní představení: Růže z hor; O strach, drama z dob pronásledování křesťanů; Fr. Hlavatý: Bílá myška,

1929 - V. Kosmák: Potkalo ji štěstí, Kletba mamonu, Jar. Streit: Mistr Šídlo, Jos. Blažek-Pavlovický: Americká nadílka.

1930 začal únorovým plesem a nastudováním dvou divadelních představení -
Jos. Rudolecký pod pseud. J. Únanov: Macocha, drama z dávnověku Moravského Krasu; Fr. J. Mach: Lucifer aneb Zázračný elixír, národní opereta. B. Bouška: Rychtářův poklad. Na sv. Mikuláše žactvem sehrán vánoční titul J. Š. Baar: Mladí pastýři betlémští.
1931 - O. Rocquett: Svatá Alžběta, Ferd. Oliva: Julinčiny vdavky, veselohra; Jos. Rudolecký:dušičková hra Bílá cikánka, F. F. Šamberk: veselohra Kulatý svět, žactvo předvedlo hru F. J. Košťála: Od jesliček září láska.

1932 - J. G. Rosa: Stržený kříž, Josef Pavlovický: Perníková chaloupka, pohádka; V. Svatobor: Krásné milování, pašijová hra; F. F. Šamberk: Rodinná vojna, J. Horský: Převrácený svět, veselohra; dětská hra se zpěvy Mladí pastýři betlémští.
1933 - Vojtěška Baldessari Plumlovská: Zlatá husa, pohádka pro děti; J. Ort-Hradčanský: Zasvitlo nám slunko zlaté, Destouches: Noční bubeník, Mir. Vrána-Trocnovský: Ferda detktivem.
1934 - Jindř. Janečková: Tataři pod Hostýnem; F. F. Šamberk: Břinkalovy trampoty, Mir. Vrána-Trocnovský: jedonaktovaka Ferda šéfem
1935 - opereta Románek tulačky Evy





1937 - Vincenc Socha, hudba Boh. Volný: Krajánkova nevěsta.
1938 - V. Mírovský - Dr. Rohan Špilar. Ztracená varta, opereta.

1942 - 28. 9. - německými okupačními orgány Protektorátu Čechy a Morava Orel rozpuštěn.

------
"Ochotnické divadlo vyžadovalo množství činností od amatérské režie a dramaturgie přes všechny potřebné typy herectví až po aparát techniky (místní „holič a kadeřník“ se např. téměř vždy stával „vlásenkářem a maskérem“) a organizace (např. i prodeje vstupenek)."
Do kulturní činnosti se tak zapojili nejen lidé, kteří se cítili být pro divadlo nadáni a chtěli takto vystupovat. Práce se našla téměř pro každého – střeličtí občané mohli malovat kulisy, instalovat elektrické osvětlení, šít a upravovat kostýmy, atp."
„V době přípravy divadelního představení dokázal akcí žít tak široký aktiv kulturní obce např. malého města, městské čtvrtě, ale i vesnice, jakým se mohla
pochlubit málokterá jiná akce. Podíl amatérského divadla na pozvednutí kulturní úrovně meziválečné společnosti první republiky lze sotva nejen přecenit, ale i docenit." (Citace Sklenářová a Kárník)
---------------------
1946 Divadelní odbor Orla obnovil činnost - operety - Sláva Grohmannová, hudba Ant. Kincl: V tom našem kostelíčku, Tóňa Labuťa, hudba Josef Vašata: Písnička srdce, F. X. Svoboda: Poslední muž; opereta - J. K. Tyl, R. Piskáček: Děvče z předměstí, vlastní jeviště.

1948 orelská jednota na základě vládních nařízení zrušena a byla donucena včlenit se do Sokola.
Bibliografie:
DÍLNY moderních jevišť Pepa Máca. Nabídkový katalog. Újezd u Brna, vl. n., s. a., s. 55-57.

FUKAN, Jiří, Ing.: Pětatřicetiletá činnost Jednoty Československého Orla ve Střelicích,1910–1942 a 1945–1948. (Zpracován Text z archivu http://old.streliceubrna.cz/ Tomáše Kazdy a z archivu Ing. Oktaviána Dlapky.)

SKLENÁŘOVÁ, Karolína: Hudební činnost ve Střelicích na pozadí meziválečného českého tisku. Diplomová práce, Olomouc, UP, PedF, Katedra hudební výchovy, 2011.

ZPRÁVY o činnosti Jednot čs. Orla v jednotlivých župách. Zprac. Petr Hlaváček. Archiv Ústředí Orla, Brno. 1946.

deník Den 1920, roč. IX, č. 64, s. 3.

Související Organizace

Související Obrázky

Střelice, o Brno venkov, Orel, neurčená inscenace, 1948
Střelice, o Brno-venkov, Orel, z neurčeného div. představení, 1933
Střelice, o. Brno-venkov, Orel, 1948
Střelice, o. Brno-venkov, Orel, divadlo, 1948
Střelice, o. Brno-venkov, Orel, v roli Jan Valušín, 1948
Střelice, o. Brno-venkov, Orel, z neurčeného div. představení, 1948


Mapa působení souboru - Orel

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Střelice, o Brno venkov, Orel, neurčená inscenace, 1948
Střelice, o. Brno-venkov, Orel, 1948