Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Pokrok

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1867
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 196x
Působení: 187x, 1881, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x
1867 zal. J. Belingr a Č. Vejmajer ČOJ Pokrok.
Hráli v restauraci Bezovka (někdejší Bezový mlýn), pouze papírové dekorace, neschůdná cesta k divadlu. Navazovali na ochotnickou činnost dřívějších kroužků.

1869 hráli na ostrově Velké Benátky v Karlíně (dnes Štvanice), sem převezeno jeviště, opraveno, papírové dekorace nahrazeny plátěnými, předseda spolku stále J. Skolauda. Režiséry J. Anýž (pozdější šéfredaktor Národních listů), Belingr, Telčer, Roštlapil (často musili představení dotovat z vlastní kapsy). Představení Narcis (Brachvogel), Břetislav Bezejmenný ( H. Schmied) přitom velmi zdařile provedena a slušně navštívena.
1869 - 3. 1. - J. Mikuláš Boleslavský: Katovo poslední dílo.
ČOJ se “honosí důstojným stánkem Thalie, bohatou šatnou, cennou knihovnou, jměním”. Ovšem při cestě na Švanici: “Potřeboval k tomu každý z obecenstva odvahy, chtěl-li se zvláště za nepříznivého počasí dostati blátem a sněhem přes tři dřevěné, chatrné mosty k nám do divadla.”

1870 návrat na Žižkov, 2x hráli v letním div. hostinské zahrady U Břetislava na Husově třídě, Žižkova smrt, 14 představení U krále Otakara v Harantově ul. Opět U Prokopa Velikého“, poté uloženo jeviště na půdu a jednota hrála po tři roky na jevišti Umělecké Besedy a další tři roky v Měšťanské (Malostranské) besedě na Malé Straně.
1877 k oslavě 10. výročí spolku Magelona (Kolár), sehrána přičiněním jednatele a dlouholetého režiséra A. K. Nového v Novém českém divadle, obsazena především členy Pokroku, tím dosáhla jednota zvučného jména, Výtěžek 300 zl. na ND.

1877 pro potíže se sály opět v Karlíně U Červené hvězdy, postaveno nové jeviště.
Předsedou Skolauda, místopředsedou Jos. Anýž, režiséry A. K. Nový, Jos. Belingr-Karlínský, pokladníkem Jos. Šulc. Odtud pozdější div. ředitelé V. Choděra a A. Telčer-Chlumský.
1880-1881 hráli opět též na scéně Orphea na Štvanici,
1880 např. Rodinná vojna (Šamberk), nejmladší generace Pokroku, studenti, Salický zákon (Scribe) a Únos (Štolba).
1880 společný koncert Čtenářsko-ochotnické jednoty Pokrok, zpěváckého spolku Hlahol a Pivodovy operní školy: úryvky z Hubičky a tajemství (Smetana), Prorok (Meyerbeer).
1880 Další koncertní představení z úryvků oper Čarostřelec (Weber), Figarova svatba (Mozart), Veselé ženy Vinsdorské.
1880 Provedeno druhé jednání Prodané nevěsty (Smetana).
Všechny uvedené koncerty pochváleny dobovou kritikou.
1880-81 spolek na spolkovém jevišti uspořádal 34 představení, jinde hostoval 5x. 5 toho dvě představení byla zvolena za čestné večery režisérů - 1. A. Nového drama Otrok vášně. V létě se hrálo v prostranné aréně na ostrově Velké Benátky (později Štvanice) - Nevěsta z Amsterodámu, Rodinná vojna a Jedenácté přikázání.
1881 pořádány též zábavy a taneční akce, např. zdařilá zábava 8. 2. "ku poctě dam a zasloužilých členů spolku, k níž jen výborem zvané dámy přístup mají". V kulturní části večera zazpíval sbor Slavoj a vedle dam byla vzdána pocta nejstarším a nejobětavějším členům.
1881 Jednota se stala členem družstva pro postavení českého divadla v Brně, jako zakládající člen složila příspěvek 50 zl.
1881 Uvedeny hry Dobrodruzi (Bozděch), Mazepa (Slovacki), Paní Sandová v Brandýse (J. V. Frič), Levoboček (Dumas), Zkrocení zlé ženy (Shakespeare), Švihák a dělník (Kafka), Krejčí a švec (Štolba), Narcis (Moser) Mravenci (Kolár), Zkouška státníkova (Bozděch), Šteperk (Sokol), Moderní Ariadna (Koukl) , Rodinná vojna (Šamberk ) - v tomto představení vynikli Karlínský, Chlumský, Smolík, Šret, Mělnický, Berková, Preislerová, Vlasáková, Bursová, Dobrovolná.
1881 Uvedeno drama Otrok z vášně k poctě dlouholetého režiséra Nového, v hl. rolích Rottová, Nový, Haštalský, Chlumský; dále Mlynář a jeho dítě, Žižka pod pantoflem, Lov mladého krále aj., Nové drama (Don Joaquin Estrébanez, přel. Štolba), režie Chlumský, který také ztvárnil hlavní roli; Jiříkovo vidění (Tyl).
1881 Představení hry Jedenácté přikázání (Šamberk) ve prospěch nemajetných studentů, Zlý duch Lumpacivagabundus aneb Lundrácký trojlístek, Od října 1880 - do listopadu 1881 36 představení, z toho 10 dramat, činoher a tragédií , 7 "obrazů ze života" , 11 veseloher, 8 frašek, 5 oper.
Spolupráce s Hlaholem a Pivodovou operní školou.
Režiséry v tomto období Belinger a Nový, po jejich odstoupení (oznámeno na valné hrmadě) Terš a Telčr.
Ve prospěch obnovy Národního divadla odevzdáno 400 zl.
Knihovna čítala 826 svazků.
Od 80. let ochotnickou operu a operetu v Praze uváděli zejména ochotníci v karlínském, poté žižkovském Pokroku.
1881 Faust a Markétka, 1883 Mikuláš (Rozkošný), ukázky z opery Tvrdé palice, V studni a z Fausta a Markétky (Gounod), 1884 Hubička, 1890 V studni, 1902 Audience pana France, 1908 Krakonoš.
1883 Pohostinské vystoupení Otilie Sklenářové-Malé v tragédii Faidra (Racine). Plný sál, přítomna řada celebrit kulturního i společenského života, obrovský úspěch, herečka opakovaně vyvolávána a aplaudována. Po představení obdržela vavřínový věnec.
1883 O masopustních prázdninách hrála jednota ve Švandově divadle, "by osvědčila svou dovednost před obecenstvem širším. A s úspěchem věru může býti spokojena... osvědčila se bez odporu prvním býti ochotnickým spolkem naším..." (DL 1883) Uvedeny hry Břetislav a Jitka (Ebert), v hl. rolích Nový a Lipinská; Mravenci (Kolár), v hl. rolích Vlastíková, Šeborová, Nový, Hořovický; Divotvorný klobouk (Klicpera), posl. představení ve Švandově divadle Zuzančin pan Kaprál.
1883 uvedena opera V studni (Blodek), drama Královna a její milostník - Marie Tudorova (Hugo, přel. Nový), Válka v míru (Moser, Schönthan), Gringoira (T. de Bauville), Jiříkovo vidění (Tyl) - "s úspěchem velikým..., s nadšením sehrána ... a vypravena skutečně pečlivě." (DL 1883); Břetislav Bezejmenný (Frič) - opět "s úspěchem velikým." V hl. rolích Otto, Nový, Lipnická ad. Dále uvedena fraška Svatojánská pouť (Šamberk), Pan farář a jeho kostelník (Kneisl), režie Nový, v hl. rolích Nový, Menšl, Karlínský), Heidlberková, Vlasáková; na oslavu 40. výročí trvání Živnostenské čtenářské jednoty v Karlíně uvedena veselohra Boucharon (Šamberk), Della Rosa (Pfleger)., v jednom večeru jednoaktovky: Útěk Amazovky (Malinský, Olavzký), Ostrouhali - v hl. rolích Karlínský, Vlasáková, Juza, a na závěr aktovka Jen tak mimochodem.
1883 oslaveno dvacetiletí uměl. činnosti Otilie Sklenářové-Malé "Dámským večerem", při této příl. uvedena veselohra Obědvám s matkou (v hl. rolích Berková, Nový, Karlínský).
1883 mimořádná valná hromada, změna stanov, novým režisérem zvolen Belingr-Karlínský. Představení Della Rosa (Pflerer) ve prospěch Národního divadla v Brně a Ústřední Matice.
1887 k oslavě 20 let jednoty uveden Baron Görtz (Bozděch), režie A. K. Nový.

1889 definitivně zpět na Žižkov, do nově upravené Bezovky, zpřístupněné lepší cestou.
V 90. letech 19. stol. Pokrok v zadním traktu Bezovky vlastní div. sál s vchodem odděleným od hostince. Pořádali též pohostinské zájezdy do okolí.
1890 G. Pfleger-Moravský: Della Rosa, drama, režie Otto; G. Moser: Ultimo, veselohra; pohostinsky hráno též v Nymburce.
1893 členem ÚMDOČ, 1893-1894 35 představení, 48 členů. Od poč. do 1894 108 her.
ČOJ Pokrok
Z DS přední profes herci Al. Sedláček (později ND, otec h. Anny S.), Zd. Baldová, V. Burian, R. Nasková, ochotnicky tu hráli i Jan Vávra, Hana Benoniová, Hana Kvapilová, Marie Laudová-Hořicová, Ema Kittlová (později Destinnová) – spolek uvedl i její 2 div. hry Pod praporem umění a Nadarmo.
1896 při svém zimním div. ve Štítného ul. vybudoval letní scénu. Obsáhlý repertoár, mj. Divotvorný klobouk (Klicpera), Žižkova smrt (Kolár), Majitel hutí (Ohnet), Fedora (Sardou), Jiný vzduch (Šimáček), režiséři Fr. Bořík, Jar. Hof, Frid. Rucker, Al. Wiesner, Vilém Weiss, nazývaný “Žižkovský Mošna”, Nevinný zločinec., Mluví ze spaní (Rosen) - slav. představení k otevření letní scény, Jen mimochodem (z franc. upr. Pešková), na letní scéně mj. Večernice (Kukla), Já mám příjem (Šamberk, Měl ho za blázna (Kamenský), Jan Výrava (Šubert), Had v růžích (Guderer), Boj o království, Chudý kejklíř, Večer tříkrálový, Preciosa, Sirotek a vrah, Starý dobrák (Hof), Zkažená krev (Stroupežnický). Zábavy a spolerčenské akce.
1897 Paní mincmistrová, Starý dobrák, Prodaná láska, Vojnarka, Kříž u potoka, Mlynář a jeho dítě, Utopený manžel, Ženichové, Vina, Čarovná noc.
1897 předseda akad. mal. Joukl, režiséři Bošík, Kučera, Rücker.
1898 uv. Čarovná noc, Majitelé hutí, Naši furianti, Trilby, Pražský žid, Divotvorný klobouk, Via (též na zájezdu v Mnichovicích), Monika, Strakonický dudák, Černé duše, Exulanti, Sedlák Zlatodvorský, Dobrodiní souží; oslavy 30 let trvání souboru, Bludička (Kvapil)., Svatba na zkoušku, Svět malých lidí, Magdalena, Zlý jelen, Palackého třída č. 27, Jan za chrta dán, Čest.
1899 uv. Pražský žid, Loketský zvon, veselohra na mostě, Padora, Sever proti Jihu, Noc na Karlštejně, Diblík, šotek z hor, Nalezence, Veselohra na mostě, Naši furianti, Rohovín Čtverrohý, Staří-Mladí, Český dobrovolník a francouzská selka, Deputace, Probuzenci, Syčáci, Svědomí, Revuggiollo, loupežník z Apenin.
1900 uvedeni Sládci, Heralt. Pořádána Letní dramatická škola, v jejím rámci k studijním účelům veřejná zkouška souboru Pokrok (Prodaná láska, Rohovín Čtverrohý), jíž se účastnili zejména mladí členové.
1901 Družstvo pro zřízení a vydržování divadla OJ Pokrok.
1901 společně s několika představiteli městského zastupitelstva utvořili Družstvo pro zřízení a vydržování lidového divadla v Žižkově, které Bezovku upravilo, hráli zde do 1910, kdy zde zah. Weissův biograf. Zařízení jeviště v dražbě prodáno břevnovským ochotníkům.
1903 Družstvo pro zřízení... se zcela odtrhlo od Pokroku.
Několikaletá pauza, obonovení činnosti
1904 divadelně-literárním večerem s pestrým programem..

1919-1925 ČOJ Pokrok obnovena, člen ÚMDOČ.

V 50. letech 20. stol. DS Pokrok jako autonomní skupina v Divadle LUT OB, vedoucí Karel Miškovský, režisér Karel Procházka, operety režíroval Áda Veselý (zpěvák), lidové hry, operety - mj.
1955-1962 (členem mj. Mir. Rada - viz DS Máj), z repertoáru:
Zeyer: Stará historie, režie K. Procházka; Tetauer: Úsměvy a kordy, režie Procházka; Hašek - Šamberk: Podskalák, režie Macourek; Kadlec: Žena nejsou housle, režie Procházka; Tyl - Piskáček: Děvče z předměstí, opereta, režie Veselý; J. Strauss: Královnin krajkový šátek, režie Veselý;
Poláček: Muži v ofsajdu, režie Procházka; Hálek - Fiala: Muzikantská Liduška, režie Ulrich; Kožík: Blázny živí bůh, režie Macourek; Šamberk: Palackého třída 27, režie Procházka;
Piskáček: Tulák (op.), režie Ulrich; Dobričanin: Společný byt , režie Vlasák; Gogol: Ženitba, režie M. Rada; Vipler: První valčík (op.), režie Veselý; Rais-Vrbský: Kalibův zločin, režie Horyna; Piskáček: Slovácká princezka -op., režie Veselý; Wolf: Profesor Mamlock, režie Nohýnek; Miljutin: Polibek Juanity - op., režie Veselý; 1959 Morstine: Xantipa, režie Nohýnek; Wolf: Vlastenci; Trinner: Nebe za 5.000 (opereta), režie Trinner; Gorkij: Na dně, režie Koller;
Zápotocký: Vstanou noví bojovníci, režie Novák; Hašek: Dobrý voják Švejk, režie Koller.
3 inscenace pohádek -
1957 OB Pokrok, P. Laibrt (člen souboru, též v roli Kuby): Jak čerti pohořeli – pohádka vyznívala spíše jako dramatické pásmo pro pobavení dětí. Provedení pohádky souborem vcelku slušné. Nejlépe si vedl pekelný kolektiv –Vlasák, Podhorský, Slípka, Rada, Smolík, jevištní zkušenost byla patrná na představení Kuby - Laibrt a čerta Drndala - Urban.


Působil cca do roku 1960.
Bibliografie:
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 84.

JAK ČERTI pohořeli (-řský). Ochotnické divadlo 1957, roč. 3, č. 2, s. 41-42.

JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 236, 239.

KOPŠ, Jaroslav: Divadlo na Štvanici. (ČOJ Pokrok Žižkov.) AS 1985, č. 10, s. 21.

LADECKÝ, Jan: Seznam předmětů divadelního oddělení Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895. In Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Div. odbor NVČs 1895, s.180 - 193.Viz Texty.

DĚJINY českého divadla III. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1977, s. 181, 456.

PRAŽSKÉ spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895-1990. Sest. Marek Lašťovka, Barbora Lašťovková, Tomáš Rataj, Jana Ratajová, Josef Třikač. Documenta Pragensia Monographia, vol. 6. Praha, Scriptorium 1998. 744 s. Kap. XI. Ochotnické, čtenářské a zábavní, s. 229-265 (Pokrok, Čtenářsko-ochotnická jednota ... v Žižkově, 1919-1920 [PS242]).

RADA, Miroslav: Soupis inscenací let 1955-1962, v nichž hrál. Rkp. 3 s. 2005. kART.

SMRČEK, Otto: Praha podle částí. Podklad pro Místopis. Rkp. 14. s. 1999-2000. PC ART.

ŠVANDA, František: Ochotnické divadlo v Žižkově. In: Kniha o Praze 3. Praha, MILPO 1994, s. 92.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 40-43.

VOJTKOVÁ, Milena:Ve službách Thalie. In: Nová kniha o Praze 3. Praha, MILPO 1998, s. 91-92.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1922. Praha, ÚMDOČ 1923. Seznam členů. kART.
----

Česká Thalie 1869, roč. III, č. 2, 15. 1. 1869, s. 14.

Divadelní listy 1881, č. 3, s. 34, č. 4, s. 45, č. 7, s. 72, č. 15, s. 136, č. 17, s. 154, č. 36, s. 317, č. 40, s. 350, č. 41, s. 359, č.42, s. 366.
Divadelní listy 1883, č. 2, s. 16, č. 4, s. 35-36, č. 8, s. 71, č. 9, s. 78, č. 10, s. 90, č. 12, s. 110, č. 13, s. 118, č. 15, s. 134, č. 22, s. 191, č. 25, s. 215, č. 28, s. 338, č. 31, s. 263.
Divadelní listy 1900, č. 13, s. 289, č. 15, s. 325.

Thalie 1896-7, č. 1, s.15, č. 5, s. 73, č. 9, s. 122, č. 11-12, s. 150, č. 15, s. 192.
Thalie 1897-8, č. 2, s. 14, č. 6, s. 46, č. 14-15, s. 119, č. 16-17, s. 135, 136, č. 18, s. 143, č. 21, s. 167, 168, č. 22, s. 175, 176, č. 23, s. 183, 184, č. 24, s. 188.
Thalie 1898-9, č. 3, s. 23, 24, č. 4, s. 31, č. 5, s. 39, č. 6, s. 46, č. 17, s. 135, č. 18, s. 144, č. 19, s. 150, 151, č. 20, s. 159, č. 21, s. 167, č. 22, s. 174, 175, č. 23, s. 184, č. 24, s. 188.
Thalie 1899-1900, č. 4, s. 32, č. 4, s. 32, č. 5, s. 43, č. 6, s. 51, č. 10, s. 83, č. 13-14, s. 115, č. 22, s. 174, č. 23, s. 182.

Divadlo 1903, č. 4, s. 91.
Divadlo 1904, č. 15, s. 340.

JAK ČERTI pohořeli (-řský). Ochotnické divadlo 1957, roč. 3, č. 2, s. 41-42.
Archivy:
Divadelní oddělení Národního muzea, Praha:
čestné členství O. Sklenářové-Malé
č. inv. 5/25, 19/25, lok.č. P - S 3

Program slavnostního jubilejního večera Čten. ochot. Jednoty Pokrok, 1894. T 10029/7; C 13 423-25, C 13 426-429, C 13 430-432, 10 Pl Pokrok.

Pozvánka k oslavě Augusta Terše 15.4.1887
DNM B 440

Div. odd. Národního muzea, č.př. 405/62. Pozůstalost po Vojtovi Šteinovi-Táborském (dar Viktora Nejedlého)
Praha-Žižkov, Pokrok, poděkování Táborskému za dary, 1900
http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=multimedia&id=65136

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3307, sg 30/571d/–/1901, Družstvo pro zřízení a vydržování divadla OJ Pokrok.
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3307, sg 30/571c/4/1910, Čtenářsko OJ Pokrok.
Fond ZU spolky 1924-1926, i. č. 384/5480/1925, Čtenářsko OJ Pokrok (zánik).

Související Organizace

Související Obrázky

Bobrová, Pokrok, Historie divadelního spolku pokrok 1873 - 1963, Obec Bobrová 2006, rok 1874-1877
Hostinec na ostrově Velké Benátky neboli Štvanice, v němž hrával žižkovský (karlínský) Pokrok a další ochotníci divadlo.
Letopisy, s. 072, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Letopisy, s. 073, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Letopisy, s. 074, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Letopisy, s. 075, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Letopisy, s. 076, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Letopisy, s. 077, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Praha-Karlín, ČOB Pokrok, Otrok vášně - plakát, 1881
Praha-Karlín, Dělnická akademie, Velké pokušen - plakát, 1937
Praha-Karlín, Pokrok, Výroční zpráva, 1881
Praha-Karlín, Pokrok, Výroční zpráva, 1881
Praha-Žižkov, Čtenářsko ochotnická jednota Pokrok - logo
Praha-Žižkov, Čtenářsko ochotnická jednota Pokrok, Dva sirotci - plakát, 1900
Praha-Žižkov, Čtenářsko ochotnická jednota Pokrok, Noc na Karlštejně - plakát, 1902
Praha-Žižkov, Čtenářsko ochotnická jednota Pokrok, Ve službách Thalie - plakát, 1901
Praha-Žižkov, Pokrok, Strakonický dudák - plakát, 1887
Štein-Táborský, Praha-Žižkov, Pokrok, poděkování Táborskému za dary, 1900


Mapa působení souboru - Pokrok

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Praha-Karlín, Pokrok, Výroční zpráva, 1881
Praha-Karlín, Pokrok, Výroční zpráva, 1881
Hostinec na ostrově Velké Benátky neboli Štvanice, v němž hrával žižkovský (karlínský) Pokrok a další ochotníci divadlo.
Praha-Žižkov, Čtenářsko ochotnická jednota Pokrok - logo
Praha-Žižkov, Pokrok, Strakonický dudák - plakát, 1887
Praha-Karlín, ČOB Pokrok, Otrok vášně - plakát, 1881
Praha-Žižkov, Čtenářsko ochotnická jednota Pokrok, Dva sirotci - plakát, 1900
Praha-Žižkov, Čtenářsko ochotnická jednota Pokrok, Ve službách Thalie - plakát, 1901
Praha-Žižkov, Čtenářsko ochotnická jednota Pokrok, Noc na Karlštejně - plakát, 1902