Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Amceth (člen scény Dialog)

Stav: aktivní
Založení / první zpráva: 1999
Působení: 199x, 200x, 201x
1999 založeno divadlo Amceth – člen Plzeňské neprofesionální scény Dialog.

Založil ho Jiří Č. Ulrich (*1936, výzkumný pracovník) pod záštitou Amerického centra v Plzni.

Kromě příležitostného uvádění večerů poezie moderních amerických autorů tu Ulrich uskutečňoval svůj sen – provozovat ryze nekomerční, intelektuálně náročné divadlo jednoho herce.
Soubor nejprve působil v Americkém centru Plzeň, kde v provizorních podmínkách inscenoval hry nebo dramatizace amerických autorů: Edgar Allan Poe: Ligeia; Robinson Jeffers: Hřebec grošák; Tenessee Williams: Mluv ke mně když prší; dále dramatické poetické pásmo z veršů amerického beatnika Kennetha Fearinga.
Tehdy v souboru kromě Jiřího Č. Ulricha působili: František Zatloukal, Zuzana Velichová a básnířky Lucie Vinšová a Kateřina Sachrová.

Po rozpadu souboru pak setrval jen Jiří Č. Ulrich s divadlem jednoho herce:
Milan Uhde: Výběrčí; Jerzy Broszkiewicz: Guliver; Paul Eluard: Veřejná růže (pásmo veršů);
dále pak vlastní vlastní rozměrnější texty, zkoumající vliv vzpomínek na současné chování člověka: Cestující, Kufr pana ministra, Balada o písaři, Švec, Muž ve svěrací kazajce (spolu s L. Vinšovou), Dvě světýlka ve tmě tmoucí, Lenka 2; Pánové, já vím kdo napsal Hamleta; Vražda a popelník (detektivka) a poetické pásmo na motivy hudby Roberta Jíši: Hlasy lesa.

Později Amceth působil v Divadle Dialog.
Experimentem bylo vytvoření Divadla pro nepřítomné diváky, které počítalo se spolutvořením textů prostřednictvím časopisu Plž, kde byly uvedeny dvě hry: Pánové, já vím, kdo napsal Hamleta a Vražda a popelník.

2005
– Krásné zelené oči, premiéra na motivy románu Arnošta Lustiga, scénář Jiří Č. Ulrich.
Černobílá snová kompozice minulosti je zarámována v barevné současnosti pomocí vypravěče a žalobce (autor scénáře Jiří Č. Ulrich) a dokreslována imaginativní klavírní improvizací (Jan Heinl). Drásavé monology hlavní hrdinky (mladá židovka Hana si zpřítomňuje osudy své nevlastní babičky – obě polohy čitelně a přesvědčivě odlišila Irena Velichová) jsou doplňovány dobovými dokumenty, vlastní videoprojekcí a stínovým divadlem, v němž podává portrét fanatického esesmana František Zatloukal.

2007
– Václav Havel: Audience, r. Jiří Č. Ulrich.
– František Zatloukal: Lvice z Akvitánie (historická freska).
– Něco zvláštního – hra na motivy stejnojmenné povídky anglické prozaičky Iris Murdochové, scénář a režie Jiří Č. Ulrich.
– Krokodýl v bláznici – Jiří Č. Ulrich použil námět z díla F. M. Dostojevského, režie Jiří Č. Ulrich, hráli Jiří Č. Ulrich, Martina Šimánková, Zdeňka Brtová, Pavla Škubalová, Roman Gerhát, Miroslav Herejk. Humorná fraška poukazující na problematiku moci, politiky a komerce.

2008
– František Zatloukal: Hele, nech toho, režie a úprava 3 komediálních předloh různých autorů, též nevtíravý komentátor dění. V krátké době druhý autorský a režijní počin zkušeného divadelníka ve spolupráci s mladým kolektivem. Manželské páry v podání D. Mikeše a Martiny Šimánkové, Kryštofa Valdmana a Edity Jarošíkové, Marka Velebného a Báry Formánkové ad.

2009
– Jiří Č. Ulrich, též režie: Záhada bermudského dvojúhelníku, "svérázný koktejl namíchaný z frašky, černého humoru a hororu".

2010
– Past na milence, autor a režie Jiří Č. Ulrich, režie společně s Jindřichem Koutem, komedie o peripetiích lásky v neobvyklém čtyřúhelníku,
dobře napsaný dialog, který nenudí, jednotlivé výstupy hry předznamenávají úryvky ze známých árií, bystré tempo (herci Pavla Škubalová, Roman Gerhát, Zdeněk Čermák, Lucie Chlustilová), hráno v Divadle pod lampou.

2011
– Lenka Lagronová: Markýza (text z roku 1993 byl uveden v české premiéře), režisér Jiří Č. Ulrich, v hlavní postavě alternovaly Pavla Škubalová a Soňa Kratochvílová).
– Jiří Č. Ulrich, též režie: Život talentovaného motýla, "poetická tragikomedie s tanci" pro čtyři herce, lyrizovaná mnoha scénickými prostředky, se soustřeďuje k mladé pubertální motýlici. V této roli úspěšně debutovala Markéta Šebestová. Zaujala bezprostředním, ale zároveň do detailu propracovaným mluvním i pohybovým projevem (dle Vl. Gardavského).
– Roman Sikora: Smrt talentovaného vepře, existenciání monodrama, režie Jiří Č. Ulrich. Roli vepře, zamýšlené pro mužského interpreta, režisér svěřil mladé Ireně Velichové, která se jí velmi citlivě a také s humorem zhostila. K členění hodinového monologu přispěly světelné či hudební předěly i časté vstupy osamělého řezníka v podání Marka Velebného (dle Vl. Gardavského).

2012
– Jiří Č. Ulrich: Dvě dívky a mrtvola, pseudohororová detektivní komedie s politickým podtextem je ve stávající divadelní sezoně již třetí premiérou. Varovná satirická vize pokřiveného fungování společnosti v nejvyšších patrech politiky. V roli soudce Jiří Č. Ulrich, obhájce Jan Kupka, soudní zřízenec Zdeněk Čermák. Atmosféru inscenace klavírními improvizacemi účinně doprovázel Jan L. Heinl.
– Jiří Č. Ulrich, též režie: Čekání na profesora zoologie, poněkud dadaistická fraška, poslední premiéra souboru v končící sezoně.
"Svérázná kombinace jevištní frašky a provokativních dialogů s řadou replik (občas ve verších) řazených spíše na základě volných asociací či upřednostňujících slovní hříčku před logickou odpovědí. Kaleidoskop jednotlivých výstupů spojuje téma nekonečného čekání."
– Lia Bugnar: Kosti pro Otta, komorní drama rumunské autorky divadelních her a filmových scénářů, divadelní a filmové herečky, která si své hry často i režíruje. Zde režie Jiří Č. ULrich, který pomocí drobných textových úprav přemístil děj hry do Skotska, úpravy také zvýraznily humor i absurditu textu. Úzkosti dnešního světa jsou ztvárněny dvěma herečkami – Markétou Šebestovou a Terezou Čermákovou.

2013
– Někdo se dá na chlast, někdo na modlení – komponovaný pořad z díla amerického básníka a prozaika Kennetha Fearinga Noc na Manhattanu. Jiří Č. Ulrich vybral zvláště ty verše, které poloironicky a trpce zachycují ztrátu životních jistot a rozpad tradičních hodnot. K citlivému ztvárnění proměnlivých nálad jako režisér využil i prvků stínového divadla a sám se na scéně stylizoval do postavy bezdomovce.
– Henrik Ibsen: Heda Gablerová, režie a v titulní roli Irena Velichová.

2014
– Jan Sojka: Náměstí svatého Marka.

2016
– Nicholas Bedos: Zdravotní vycházka, „rohypnol love story“, režie Irena Velichová. Účast na KP Horažďovice 2017, cena za herecký výkon Janu Doležalovi za roli Mladého muže a Soně Kratochvílové za roli Mladé ženy. Účast na Divadelním Festivalu U řeky, Třemošná 2017.

2018
– Jan Sojka: Rodinné album. Účast na KP Horažďovice, čestné uznání za herecký výkon Soně Kratochvílové za roli Ona a cena Marku Marovičovi za scénografii.

2019
– Petr Smazal: Patrik aneb Cesta do hlubin sociální sítě. Režie Gabriela Vašková.
Bibliografie:
BRŮHOVÁ, Bedřiška: Havlova Audience zůstává nadčasová. Plzeňský deník 14. 10. 2004.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Amceth hledá něco zvláštního. Plzeňský deník, 2007.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Amceth hraje nadčasové drama. Plzeňský deník 6. 12. 2013, s. 8.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Amceth hraje příběhy o vztazích. Plzeňský deník 19. 11. 2008.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Amceth nastudoval Markýzu o osamělosti i touze po naplnění. Plzeňský deník 24. 5. 2011.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Amceth uvedl společenský crazy horror. Plzeňský deník 19. 6. 2012, s. 8.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Dialogovou sezonu uzavřel soubor Amceth. Plzeňský deník 21. 6. 2012, s. 8.

GARDAVSKÝ, Vladimír: I vepř se někdy zamýšlí nad svým údělem. Plzeňský deník 29. 12. 2011.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Jiří Č. Ulrich nechává na scéně v Plzni mizet automobily. (Záhada bermudského trojúhelníku.) Plzeňský deník 24. 11. 2009.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Jiří Č. Ulrich – Smutek nad prostřeným stolem. Literární časopis Plž. (?)

GARDAVSKÝ, Vladimír: Ke slovu přišli tísnivý Poe i Lenka. Plzeňský deník.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Krásné zelené oči varovaly před zlem. Plzeňský deník 7. 6. 2005.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Narozeninově smutná komedie baví v Dialogu. Plzeňský deník 29. 12. 2014, příloha Kultura na leden s. 3.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Někdo se dá na chlast ... Plzeňský deník 14. 1. 2013, s. 8.

GARDAVSKÝ, Vladimír: O falši i lásce hraje Amceth. Plzeňský deník 30. 10. 2010, s. 8.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Salome se v Dialogu hraje trochu jinak. Plzeňský deník 15. 3. 2014, s. 16.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Tleskal by Amcethu i Ionesco? Plzeňský deník 8. 12. 2012, s. 8.

GARDAVSKÝ, Vladimír: V Dialogu se listuje v Rodinném albu, Plzeňský deník 9. 11. 2017, s. 10.

Lustigův román na jevišti za účasti A. Lustiga. Lidové noviny, 12. 11. 2007.

VELEBNÝ, Marek: Krokodýl v blázinci má po premiéře v Dialogu. Plzeňský deník 21. 12. 2007.

Soubor Amceth pobaví. Plzeňský deník 23. 2. 2009.

Související Osobnosti

Související www odkazy

Související Obrázky

Plzeň, Amceth, Hele, nech toho – plakát, 2009
Plzeň, Amceth, Hele, nech toho, 2009
Plzeň, Amceth, Hele, nech toho, 2009


Mapa působení souboru - Amceth (člen scény Dialog)

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Plzeň, Amceth, Hele, nech toho, 2009
Plzeň, Amceth, Hele, nech toho – plakát, 2009
Plzeň, Amceth, Hele, nech toho, 2009