Databáze českého amatérského divadla
Soubory: r Divadelní ochotníci / Společnost milovníků divadla
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1790
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1867
Působení: 179x, 180x, 181x, 182x, 183x, 184x, 185x, 186x
Založení / první zpráva: 1790
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1867
Působení: 179x, 180x, 181x, 182x, 183x, 184x, 185x, 186x
Divadelní ochotníci / Společnost milovníků divadla
V době výstavby vojenské pevnosti rozšířili městskou společnost významnou měrou vojáci rakouského vojska. Po roce 1790 důstojníci sami divadlo provozovali, často s přispěním hradeckých měšťanů. Spolek bývá označován jako "Společnost milovníků divadla". Jejich divadelním zázemím byl dům čp. 139 na Velkém náměstí (dnes zde stojí Galerie moderního umění). Zde hráli i žáci normální školy i jistá skupina českých měšťanů. J. V. Tolman cituje historika Švendu: "Konečně roku 1791 někteří měšťané, od oné vojenské společnosti pohnuti, také v českém jazyce na onom divadle bystrost svou poukázali".
1796 centrem divadelního života města se nadlouho stává Hostinec U zlatého orla, dům čp. 126 na Malém náměstí, majetek rodiny Jeřábkových. Divadlo bylo zřízeno ze sbírek a péčí krajského hejtmana Podivína, tedy s finanční podporou magistrátu a krajského úřadu. K hostinci bylo přistavěno jeviště a šatna. Divadlo bylo využíváno i jako tančírna, bylo propůjčováno kočovným divadlů, hráli tu i studenti.
1819 příchod Václava Klimenta Klicpery, který kolem sebe soustředil zajímavé osobnosti (nakladatel Jan Hostivít Pospíšil, teolog Josef Liboslav Ziegler, dramatik Josef Chmela, skladatel František Škroup, později i Josef Kajetán Tyl, který v Hradci Králové studoval, a také Anna Švamberková, Klicperova manželka a vynikající ochotnická herečka. Klicpera se stal režisérem ochotnického uskupení, ale zpočátku odmítal, aby se hrály jeho hry. Proto nejprve uvedl Štěpánkovu hru Jak to asi dopadne.
1819 9. května J. N. Štěpánek: Jak to asi dopadne, r. V. K. Klicpera. Prý velkolepá vlastenecká podívaná, uváděná na počest císařského dekretu, zavádějícího český jazyk do výuky středních škol. Puchmajerův Proslov přednesl student gymnázia František Škroup (1801-1862, hudební skladatel a dirigent, mj. autor první české původní opery Dráteník, scénické hudby k Tylově Fidlovačce s písní Kde domov můj).
Teprve po tomto úspěchu uvedl V. K. Klicpera svou hru Lhář a jeho rod, a dokonce inspiroval i německé ochotníky aby (v němčině) hráli jeho Dvojčata.
1820-1822 vydal V. K. Klicpera vlastním nákladem ve čtyřech svazcích Divadlo Klicperovo. Také Almanachy dramatických her (později s názvem Klicperovo divadlo).
Klicperovo působení v Hradci Králové bylo poměrně dramatické, dokonce mu v r. 1823 zakázali vystupování na jevišti coby činnost nedůstojnou gymnaziálního profesora. Proto se téměř na deset let v místních divadelních aktivitách odmlčel. Jeho hry se ale ve 20. a 30. letech 19. století U zlatého orla hrály, např.
1833 Rohovín Čtverrohý, Veselohra na mostě, Divotvorný klobouk, Každý něco pro vlast, Lhář a jeho rod.
1834 Loupež, Loketský zvon, Opatovický poklad, Dobré jitro, Uhlířka.
1835 Ptáčník.
1840 Žižkův meč.
Klicpera byl vůdčí osobností královéhradeckých ochotníků a bez ohledu na zákaz s nimi spolupráci nepřerušil s výjimkou krátkého období po smrti sví první manželky Anny (1837).
Po přestavbě divadla U zlatého orla (1838-1839) se k činnosti vrátil.
1938 Karel Jaromír Erben: Sládci, r. V. K. Klicpera.
Do svého odchodu do Prahy v roce 1846 uvedl v Hradci Králové s ochotníky premiéry většiny svých her a mnoho dalších, např.
1835 a 1841 František Škroup a Josef Krasoslav Chmelenský: Dráteník; Čtyři stráže na jednom stanovišti (Štěpánek).
1841 Vyzvědač (satira J. N. Lhoty, 1811-1890, místního rodáka, autora Máchova okruhu).
Přes obtíže osobní i společenské byl Klicpera hradeckým publikem milován, jak o tom svědčí i legenda o jeho loučení s městem v r. 1846, kdy se stal profesorem Akademického gymnázia v Praze. Když Klicpera opouštěl město na selském žebřiňáku, doprovázel ho až do Kuklen tisícihlavý dav.
1838-1839 rozsáhlé stavební úpravy v divadle U zlatého orla - rozšířeno hlediště, instalována uzavřená sedadla, sál byl vybaven lóžemi. Pořízeny byly i nové dekorace, oponu s pohledem na město namaloval malíř divadelních dekorací Stavovského divadla Tobias Mössner (*1790)
1846 V. K. Klicpera odešel do Prahy a činnost ochabla.
Po patnácti letech
1861 do Hradce Králové přichází Václav Hubka, c.k. soudní oficiál, který vybízí tehdejší akademiky královéhradecké, aby se ujali opuštěného divadla a obnovili divadelní činnost. Václav Hubka byl zvolen režisérem a začaly se opět hrát hry v českém jazyce.
1861, 4. září - první představení této obrozené ochotnické scény - V. K. Klicpera: Rohovím čtverrohý; Eliška Pešková: následuje Husička z Podháje; V. K. Klicpera Hadrián z Římsů.
Václav Hubka působil ve funkci režiséra do roku 1865, kdy byl nucen z existenčních důvodů svou ochotnickou činnost ukončit.
Funkci režiséra převzal řídící učitel Václav Styblík.
1867 zásluhou knihtiskaře Ladislava Pospíšila a úředníka důchodu Adolfa Preittenberga v Hradci Králové zřízena nová divadelní společnost, budoucí divadelní soubor Klicpera.
V době výstavby vojenské pevnosti rozšířili městskou společnost významnou měrou vojáci rakouského vojska. Po roce 1790 důstojníci sami divadlo provozovali, často s přispěním hradeckých měšťanů. Spolek bývá označován jako "Společnost milovníků divadla". Jejich divadelním zázemím byl dům čp. 139 na Velkém náměstí (dnes zde stojí Galerie moderního umění). Zde hráli i žáci normální školy i jistá skupina českých měšťanů. J. V. Tolman cituje historika Švendu: "Konečně roku 1791 někteří měšťané, od oné vojenské společnosti pohnuti, také v českém jazyce na onom divadle bystrost svou poukázali".
1796 centrem divadelního života města se nadlouho stává Hostinec U zlatého orla, dům čp. 126 na Malém náměstí, majetek rodiny Jeřábkových. Divadlo bylo zřízeno ze sbírek a péčí krajského hejtmana Podivína, tedy s finanční podporou magistrátu a krajského úřadu. K hostinci bylo přistavěno jeviště a šatna. Divadlo bylo využíváno i jako tančírna, bylo propůjčováno kočovným divadlů, hráli tu i studenti.
1819 příchod Václava Klimenta Klicpery, který kolem sebe soustředil zajímavé osobnosti (nakladatel Jan Hostivít Pospíšil, teolog Josef Liboslav Ziegler, dramatik Josef Chmela, skladatel František Škroup, později i Josef Kajetán Tyl, který v Hradci Králové studoval, a také Anna Švamberková, Klicperova manželka a vynikající ochotnická herečka. Klicpera se stal režisérem ochotnického uskupení, ale zpočátku odmítal, aby se hrály jeho hry. Proto nejprve uvedl Štěpánkovu hru Jak to asi dopadne.
1819 9. května J. N. Štěpánek: Jak to asi dopadne, r. V. K. Klicpera. Prý velkolepá vlastenecká podívaná, uváděná na počest císařského dekretu, zavádějícího český jazyk do výuky středních škol. Puchmajerův Proslov přednesl student gymnázia František Škroup (1801-1862, hudební skladatel a dirigent, mj. autor první české původní opery Dráteník, scénické hudby k Tylově Fidlovačce s písní Kde domov můj).
Teprve po tomto úspěchu uvedl V. K. Klicpera svou hru Lhář a jeho rod, a dokonce inspiroval i německé ochotníky aby (v němčině) hráli jeho Dvojčata.
1820-1822 vydal V. K. Klicpera vlastním nákladem ve čtyřech svazcích Divadlo Klicperovo. Také Almanachy dramatických her (později s názvem Klicperovo divadlo).
Klicperovo působení v Hradci Králové bylo poměrně dramatické, dokonce mu v r. 1823 zakázali vystupování na jevišti coby činnost nedůstojnou gymnaziálního profesora. Proto se téměř na deset let v místních divadelních aktivitách odmlčel. Jeho hry se ale ve 20. a 30. letech 19. století U zlatého orla hrály, např.
1833 Rohovín Čtverrohý, Veselohra na mostě, Divotvorný klobouk, Každý něco pro vlast, Lhář a jeho rod.
1834 Loupež, Loketský zvon, Opatovický poklad, Dobré jitro, Uhlířka.
1835 Ptáčník.
1840 Žižkův meč.
Klicpera byl vůdčí osobností královéhradeckých ochotníků a bez ohledu na zákaz s nimi spolupráci nepřerušil s výjimkou krátkého období po smrti sví první manželky Anny (1837).
Po přestavbě divadla U zlatého orla (1838-1839) se k činnosti vrátil.
1938 Karel Jaromír Erben: Sládci, r. V. K. Klicpera.
Do svého odchodu do Prahy v roce 1846 uvedl v Hradci Králové s ochotníky premiéry většiny svých her a mnoho dalších, např.
1835 a 1841 František Škroup a Josef Krasoslav Chmelenský: Dráteník; Čtyři stráže na jednom stanovišti (Štěpánek).
1841 Vyzvědač (satira J. N. Lhoty, 1811-1890, místního rodáka, autora Máchova okruhu).
Přes obtíže osobní i společenské byl Klicpera hradeckým publikem milován, jak o tom svědčí i legenda o jeho loučení s městem v r. 1846, kdy se stal profesorem Akademického gymnázia v Praze. Když Klicpera opouštěl město na selském žebřiňáku, doprovázel ho až do Kuklen tisícihlavý dav.
1838-1839 rozsáhlé stavební úpravy v divadle U zlatého orla - rozšířeno hlediště, instalována uzavřená sedadla, sál byl vybaven lóžemi. Pořízeny byly i nové dekorace, oponu s pohledem na město namaloval malíř divadelních dekorací Stavovského divadla Tobias Mössner (*1790)
1846 V. K. Klicpera odešel do Prahy a činnost ochabla.
Po patnácti letech
1861 do Hradce Králové přichází Václav Hubka, c.k. soudní oficiál, který vybízí tehdejší akademiky královéhradecké, aby se ujali opuštěného divadla a obnovili divadelní činnost. Václav Hubka byl zvolen režisérem a začaly se opět hrát hry v českém jazyce.
1861, 4. září - první představení této obrozené ochotnické scény - V. K. Klicpera: Rohovím čtverrohý; Eliška Pešková: následuje Husička z Podháje; V. K. Klicpera Hadrián z Římsů.
Václav Hubka působil ve funkci režiséra do roku 1865, kdy byl nucen z existenčních důvodů svou ochotnickou činnost ukončit.
Funkci režiséra převzal řídící učitel Václav Styblík.
1867 zásluhou knihtiskaře Ladislava Pospíšila a úředníka důchodu Adolfa Preittenberga v Hradci Králové zřízena nová divadelní společnost, budoucí divadelní soubor Klicpera.
Bibliografie:
GREGAR, Alexandr: Město a (jeho) divadlo, Praha, AMU 2013.
JEDLIČKA, J.: Soupis tisků Jana Hostivíta Pospíšila. Hradec Králové 1970.
KOVÁŘÍK, Vladimír: Otec české Thalie. Praha, SNDK 1960, s. 93, 111-113.
KŘEPELKA, Karel: Historie ochotnického divadla v okrese Hradec Králové, OKS Hradec Králové 1983.
MIKAN, Jaroslav: Královéhradecké divadlo před sto lety. In: Zpráva o činnosti měst. hist. muzea. Hradec Králové 1939. KK
PEŠEK, J.: Josefa Liboslava Zieglera deklamatorní akademie v Hradci Králové, Osvěta 1921.
SÁL, F. L.: O nejstarších divadlech v Hradci Králové. Královéhradecko 4, č. 4. KK.
GREGAR, Alexandr: Město a (jeho) divadlo, Praha, AMU 2013.
JEDLIČKA, J.: Soupis tisků Jana Hostivíta Pospíšila. Hradec Králové 1970.
KOVÁŘÍK, Vladimír: Otec české Thalie. Praha, SNDK 1960, s. 93, 111-113.
KŘEPELKA, Karel: Historie ochotnického divadla v okrese Hradec Králové, OKS Hradec Králové 1983.
MIKAN, Jaroslav: Královéhradecké divadlo před sto lety. In: Zpráva o činnosti měst. hist. muzea. Hradec Králové 1939. KK
PEŠEK, J.: Josefa Liboslava Zieglera deklamatorní akademie v Hradci Králové, Osvěta 1921.
SÁL, F. L.: O nejstarších divadlech v Hradci Králové. Královéhradecko 4, č. 4. KK.
Mapa působení souboru - r Divadelní ochotníci / Společnost milovníků divadla
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
