Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Sokol

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1893
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1967
Působení: 192x, 193x, 194x, 195x, 196x
"Byly to především sokolské jednoty v Podještědí, které se ujaly šíření osvěty, ať už formou přednášek, besed či – a to především – ochotnickými hrami." (M. Pavlů, s. 4)

Sokol
Už před založením bylo uvedeno několik divadelních představení. Herci a organizátoři pocházeli většinou ze zakladatelů Sokola Hoření Paseky. Byli to: Václav Kašpar (Dědínek), Eduard Pavlů, František Škoda, Josef Jína (později hospodský v Hořeních Pasekách), Jaroslav Havlík, Josef Bartoň, Karel Bulíř, Bernard Pavlů a Stanislav Škoda.
Hrávali v hostinci Antonína Prokopa U Kreslů, a představení nacvičoval řídící dolnopasecké školy Karel Sluka a Michal Zelinka.
s nacvičením
1893–1895 – V. Smutný: Pro péro sokolí; Bayard a Vanderburgh: Pařížský ničema; Lila Bubelová podle pohádky B. Němcové: Řemeslo má zlaté dno, J. K. Tyl, dramatizace J. V. Novák: Ptáčníkova dceruška, El. Pešková dle starší látky: Diblíkova dceruška; F. G. Tobolecký (= Fr. Hrnčíř): Proklatec, August von Kotzebue: Žebračka a její syn, El. Pešková: Furiant
1896 – El. Pešková: Černý kříž v lese, Karel Jonáš: Prababiččin kalendář.
1897 – aktovky Viktor Krylov: Medvěd námluvčím, F. F. Šamberk: Blázinec v prvním poschodí
1898 – Poklad, F. X. Svoboda: Směry života, Josef Štolba: Vodní družstvo, Ant. Wolf: Žena mužem
1899 – Al Jirásek: Vojnarka, dle Světlé: Kříž u potoka
1900 – Karel Pippich: Z české domácnosti, Ant. Wolf: Nehody pana Šukálka (aneb Zastaveníčko při měsíčku), jednoaktová fraška se zpěvy.
1901 – M. Kunst: Dvanáctý srpen (datum požáru Národního divadla (pozn. red.)
1902 – Ch. Birch-Pfeifferová: Sedlák Zlatodvorský, V.L.M.: Modlitba na hřbitově.
1903 – J. K. Tyl - dle Tolda a starší hry Klicperovy: České amazonky, dle Jiráska: Psohlavci, Ch. Birch-Pfeifferová: Diblík – šotek z hor
1904 – L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; Schovanec a schovanka, autorem byl František Havlík z Proseče.
1905 – F. F. Šamberk: Kulatý svět, dle Hálka: Na statku a v chaloupce
1906 – F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský, F. F. Šamberk: Éra Kubánkova
1907 – Koldinský, Alois (1857-1934 - jako Anonymus): Hraběnka z Podskalí
1908 – Otto Faster - slova i hudba: Pražské švadlenky; E. Krásnohorská dle Karolíny Světlé: Přišla do rozumu; F. F. Šamberk: Kulatý svět

1909 – Venkované v Praze
1910 – E. Krásnohorská dle Karolíny Světlé: Přišla do rozumu, Božena Viková Kunětická: Přítěž, Ferd. Oliva: Julinčiny vdavky, Zmýlená neplatí
1911 – Fr. Hlavatý, hudba Em. Starý: Sestřeničky, L. Gruber: Sedlák křivopřísežník, Na horách
1912 – Čarodějka
1913 – dle B. Němcové: Divá Bára, J. Štolba: Staré hříchy
1914 – Nevěsta (spolu s Národní jednotou severočeskou, Rozstání)
1916 – dle B. Němcové: Viktorka

1918 – dramatizace dle básně Sv. Čecha: Lešetínský kovář,
1919 – Ot. Pospíšil Na selském gruntě, B. Viková-Kunětická: Neznámá pevnina


1920-1938 DrO Sokola.

1920 – J. Skružný: Románek na horách, Jevan Brandon-Thomas: Charleyova teta, R. Robl: Zvony, Lešetínský kovář - první divadlo v přírodě v celém Podjěštědí, hráno společně s Čtenářskou besedou.
1921 – F. X. Svoboda: Mlsáníčko, Georges Ohnet: Majitel hutí, Al. Jirásek: M. D. Rettigová, E. Krásnohorská: Přišla do rozumu, Rudolf Mařík: Malý legionář
1922 – Filip Ballek-Brodský: Tajemství myslivny, Petr Fingal: Hrany, H. Clarus: Arcivévoda, činohra z posledních dnů světové války; Proč bychom se netěšili
1923 – Rud. Mařík: Z nařízení bytové komise, A. H. Řehoř: Jménem Jeho Veličenstva, J. K. Tyl: Strakonický dudák, F. F. Šamberk: Palackého třída 27, Ferd. Tomek: Za srdcem, drama.
1924 – Karel Fořt: Kráska ze Šumavy, V Českém ráji, Za vlast, Dle Lidije Aleksejevny Čarské naps. Karel Fořt: Sibiročka, Ruda Mařík: Když srdce promluví, Jiří Balda: České děvče, srdce zlaté
1925 – Otmar Schäfer: Pes a kočka, Polský žid, Karolina Světlá: Kantůrčice, Erckmann, Chatrian: Kalich, Tulák, Cikánka a její děti
1926 – osm sehraných divadel, z toho v kronice jmenovitě uvedené: K. Lužanská: Jindra, J. Klecanda, B. Vodičková-Olšovská: Páter Vojtěch, R. Pohorská dle Herrmanna: Kondelík a Vejvara.
1927 – Ty ani nevíš, jak tě mám rád, Čarovný závoj, To byla noc, Ot. Pospíšil: Na selském gruntě, Pavel Rudolf: V tichém hnízdečku, G. Ohnet: Majitel hutí

1928 DrO Sokola přijat do ÚMDOČ.

1928 – Provinění, Rich. Branald, hudba Mühlbach: Krajánek Holandr jde na vandr, operetka; Tóňa Labuťa: Děti revoluce, Česká chaloupka, Kde domov můj, Honzíček z malované chaloupky, Praha – Brno nasedat
1929 – Kalné proudy, Irenčino vítězství, Bouračka, Otec národa
1930 – Rusňáček Robinson, Marina, Když v háji pod strání,
Policajtovic Nanynka
1931 – Terezínští katané, Český Vašek, Stázi, tobě něco schází, K. Lužanská: Kašpárek měl velkou túru, Fr. Cimler dle P. Biliánové: Matka Kráčmerka
1932 – Fimfelíne, jen do toho, Konto X
1933 – Kašpárek chrání si svou vlast, B. Rajská-Smolíková: Zelené království, Kašpárek vzbudil Vesnu, Láska nehněvaná není milovaná
1934 – Věrné naše milování, Já nikdy neplakal
1935 – J. Balda: Růže z hor, Tři dary, Mlioš Veselý: Pohádka o statečném srdci, Podzimní píseň
1936 – Vybíravý vdovec, Jízdní hlídka, Vina a smír, Kondelík
1937 – J. Hilbert: Druhý břeh, Děvče z Obřího dolu, Její osud; Lad. Stroupežnický: Naši furianti, hráno v Jiříčkově v přírodě, v osvědčené spolupráci se členy Sokola ze Světlé pod Ještědem.
1938 – To již nelze odvolat, Mlýn na samotě
1945 – Jan Říha: Hluchý klas

1946 – Starodávné křtiny v Ještědě a divadelní představení bez uvedení názvu (v kronice)
1947 – Honzíček z malované chaloupky, Děvčátko z hájovny, v titulní roli Božena Jodasová; L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, V.J. Krýsa: Kornout
Po válce (?) též pro děti Sněhová královna, režie učitel Tomáš.
1948 – Scheinpflugová: Okénko, Český Vašek, Moudrý abbé, Popelka, Venoušku, ožeň se, Talár v městečku
1949 – Karel Havlíček Borovský, Přišla do rozumu, Peníze

1949 div. sál v čp. 2. Nájemcem jeviště Sokol.
1950 – Kolébka, Šest zamilovaných
1951 – Vojnarka
1959 – Živý nebožtík, Jedenácté přikázání
1960 – Sto dukátů za Juana, Divá Bára
1961 – K. J. Erben: Sládci, Nikdy
1963 – Al. Jirásek: Lucerna, nastudována společně s místní osvětovou besedou. Představení se uskutečnilo v přírodním areálu v Hodkách.
1967 – Noc na Karlštejně, poslední hra uvedená na přírodním jevišti v Hodkách.
Bibliografie:
JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl II. Sály, s. 135.

PAVLŮ, Milan: Ochotnické divadlo v Podještědí. Liberec, nakladatelství RK 2012. Pro DČAD s vědomím autora poskytl nakladatel Roman Karpaš, září 2012.

ZAHRÁDKOVÁ, Zdenka zprac. Informace pro MČAD. Rkp. 1998. kART.

Thalie 1899-1900, č. 20, s. 159.

Československé divadlo 1928, č. 7, s. 112.

Související Organizace

Související Obrázky

Český Dub, Sokol, Furiant, vystoupení v Horních Pasekách - plakát, 1895
Hoření Paseky, Hostinec Antonína Prokopa U Kreslů, v němž se hrávalo divadlo.
Hoření Paseky, Sokol, České děvče - srdce zlaté, hráno v přírodě v zahradě u Rozkovcových v Jiříčkově, 1924
Hoření Paseky, Sokol, Já v žití nikdy neplakal - plakát, 1934
Hoření Paseky, Sokol, Kantůrčice - plakát, 1925
Hoření Paseky, Sokol, Lešetínský kovář, na přírodním jevišti ve Světlé pod Ještědem, 1920
Hoření Paseky, Sokol, Lešetínský kovář, na přírodním jevišti ve Světlé pod Ještědem, 1920
Hoření Paseky, Sokol, Majitel hutí - plakát, 1921
Hoření Paseky, Sokol, Marina - plakát, 1930
Hoření Paseky, Sokol, poděkování Anně Slukové z Javorníku za možnost uvést její div. hru, 1934
Hoření Paseky, Sokol, výzva starosty Sokola Bohuslava Bulíře pro světelského učitele Píšu, aby se ujal režie divadelní hry, 1922
Hoření Paseky, Sokol, Zvony - plakát, 1920
Světlá pod Ještědem, učitel Václav Větvička (1887-1942), mj. režisér DTJ


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Hoření Paseky, Sokol, Lešetínský kovář, na přírodním jevišti ve Světlé pod Ještědem, 1920
Hoření Paseky, Hostinec Antonína Prokopa U Kreslů, v němž se hrávalo divadlo.
Hoření Paseky, Sokol, Lešetínský kovář, na přírodním jevišti ve Světlé pod Ještědem, 1920
Hoření Paseky, Sokol, výzva starosty Sokola Bohuslava Bulíře pro světelského učitele Píšu, aby se ujal režie divadelní hry, 1922
Světlá pod Ještědem, učitel Václav Větvička (1887-1942), mj. režisér DTJ