Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Větrník

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1961
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 196x
Působení: 196x
1961-1965 pracoval v Prostějově soubor mladých, zčásti studentů SVVŠ, který – zčásti pod vlivem festivalu Wolkrův Prostějov - programově svou dramaturgií i scénickým provedením směřoval k divadlu poezie.
1961 se začal formovat pásmem z poezie Vítězslava Nezvala Chrpy a města (1962 uvedeno na Nezvalově Třebíči), prvním titulem pod názvem Větrník byla zdramatizovaná poema Sergeje Jesenina Anna Sněgina, uvedená pod názvem Modravá dálka (podzim 1961, pod původním názvem 1962 v okresním kole divadelní soutěže LUT).

U zrodu Větrníku stál a vedl ho Radoslav Lošťák, od roku 1963 se režijně podílel na činnosti souboru jeho člen Svatopluk Vála (pozdější zakladatel prostějovského HaDivadla).

V období hledání stylu po Zpěvech staré Číny (1962) tvoří významný předěl pořad Oči a paměť (1962), montáž francouzské poezie, v níž řazením textů vznikla nová hodnota dramatického kontrapunktu. Způsob interpretace signalizoval svébytnou poetiku souboru, založenou na motivickém členění textu a refrénu, ozvláštňujícím významovou rovinu inscenace.

1962 v netradičním prostoru arény byl realizován apelativní pořad z poezie Vladimíra Solouchina Jak se pije slunce.
1962 jevištně metaforickým kontrastem ke konvencím divadelní iluze získalo úspěch zpracování Nezvalova Akrobata – odneslo si Cenu poroty z Wolkrova Prostějova. Výrazná experimentální inscenace směřovala k expresivně stylizovanému tvaru.
1963 Ke klíčovým pořadům divadla Větrník patřila montáž Hladina čisté spodní vody, koncipovaná autorem R. Lošťákem jako počátek projektu v duchu „encyklopedického hesla“. V jednotlivých částech, věnovaných rozdílným autorům a interpretovaných s důrazem na odlišný styl, zazněla tvorba Guillauma Apollinaira, Jacquese Préverta, Janise Ritsose, mj. inspirací byl i princip voice-bandu.
---
" V letech 1960-1965 jsem se svými přáteli působil v amatérském divadle poezie Větrník, kde jsme se snažili najít adekvátně metaforický způsob pro inscenaci moderní poezie. Zkoušeli jsme to jak na uzavřených básnických tvarech, jako byl Nezvalův Akrobat, tak - a to nejčastěji - na "montovaných" pořadech z více autorů. Příkladem by mohla být naše Abeceda moderní poezie (Appolinaire, Ritsos, Prévert, Majakovskij) či pořad nazývaný Oči a paměť (Aragon, Eluard a Desnos).
Ten pojem "montovaný" zní trochu nespisovně, ale odpovídal našemu dramaturgickému i inscenačnímu zaujetí vytvářet dramatické napětí pečlivým hledání dvou "sousedících" básní, naší snaze vytvářet "montáží" nové, nečekané kontexty. Že v tom bylo kus okouzlení z Ejzenštejnových filmařských teorií, není třeba ani dokládat." (R.L. v AS 1986, č. 8, 4. s. obálky)
---
Po pořadech text-appealového charakteru (1963 Proč tu není poezie a 1964 Rozhovor) se poslední významnou inscenací stala v roce
1965 Lošťákova variace na někdejší burianovskou dramatizaci Krysaře Viktora Dyka.

1965 soubor v roce svou činnost ukončil, můžeme jej však považovat za zakladatele kontinuální linie divadel poezie v Prostějově.
Svého pokračovatele našel tento typ divadla ve Svatopluku Válovi, který od roku 1967 vedl Divadelní studio při LŠU, předchůdce pozdějšího HaDivadla.
Bibliografie:
DIVADELNÍ soutěž na Prostějovsku. Rovnost Brno-venkov, 1962, č. 25. (Excerpovala Jana Vavličová, stud. KDS FF MU Brno.)

JELÍNEK, Miki: Svatopluk Vála. Prostějov, nakl. Adnoc Europe Trading 2008. 160 s.

LAZORČÁKOVÁ, Tatjana, ROUBAL, Jan: K netradičnímu divadlu na Moravě a ve Slezsku 60.-80.let dvacátého století. Praha, Pražská scéna 2003, s. 167-168.

HRAŠE, Jiří (sest.): Prostě Prostějov. 40 let ve městě s poezií. IPOS-ARTAMA, Praha 1997, s. 18–19.

KOVÁŘÍK, Miroslav: Prostějovská divadla poezie. Štafeta (Prostějov), 1977, č. 4, s. 13–16.

RADOSLAV Lošťák. Autoři, které hrajeme - rozhovor. Amatérská scéna 1986/, č. 7, 4. s. obálky.

ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava: Divadlo poezie v letech 1945–1989. In: Cesty českého amatérského divadla. IPOS-ARTAMA, Praha 1998, s. 245–248.

PÓDIA z krabičky. Nesoustavné nahlédnutí do historie malých neprofesionálních scén 60. let 20. století. Praha, NIPOS 2005, s. 180.

Související Obrázky

Autorský program Proč tu není poezie?
J. Prévert, G. Apollinaire, J. Ritsos: Hladina spodní vody, režie Radoslav Lošťák.
J.Prévert, G. Apollinaire, J. Ritsos: Hladina čisté spodní vody, režie Rad. Lošťák, na snímku A. Petrželková


Mapa působení souboru - Větrník

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':