Sokol, DrO

Od 1919 zde působil Dramatický odbor TJ Sokol Sudoměřice u Bechyně.
Hrálo se na jevišti U Hrušků.

1919 uzavřel Čtenářsko-ochotnický spolek (viz) se Sokolem dohodu, že budou hrát některá(?) divadla dohromady (m. j. jako Spojené vzdělávací korporace) a čistý zisk si dělit na polovinu.

1920 – Alois Jirásek: Lucerna. Režie Antonín Švec.
Hráli členové Čtenářsko-ochotnického spolku a Sokola jako Spojené vzdělávací korporace, patrně ve spolupráci s dalšími spolky v obci.

1921 – Josef Štolba: Vodní družstvo. Režie Karel Mikeš. Společně se Čtenářsko ochot. spolkem.

1922
– Otto Fastr: Krásná Lída.
– Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák. Režie Karel Mikeš.
– Karel Leger: V zakletém zámku. Režie Karel Mikeš.

1922–1924 organizovala ochotnické divadlo také Národní jednota pošumavská. Sokol podle plakátů hrál dále.

1923
DrO TJ Sokol Sudoměřice u Bechyně – Karel Horký: Srážka vlaků. Režie Karel Mikeš. Hráno o Silvestru 1923.
Sokol a ochotníci v Sudoměřicích u Bechyně i z okolí – Antonín Fencl podle románu Aloise Jiráska: Psohlavci. Režie Karel Mikeš, hráno u obecního lesa v přírodní scéně, účinkovalo 115 osob.

1924–1925 byl podle některých zdrojů obnoven(?) Dramatický odbor Sokola Sudoměřice u Bechyně.

1924
16. 3. – Josef Štolba: Závěť;
20. a 21. 4. – Gabriela Preissová: Její Pastorkyňa;
27. 7. – Bohumila Dubňanská: Malérečka;
24. 8. – Josef Štolba: Ach, ta láska;
21. 9. – Petr Malloch: Černé oči;
28. 10. – Svatopluk Čech, upravil Hubený: Lešetínský kovář;
29. 11. – František X. Svoboda: Poslední muž;
25.12. – Václav Štech: Třetí zvonění;
31.12. – Josef Skružný: Žabec.
Vše režíroval Karel Mikeš.

xxxxxx
1925 dokončena stavba nové sokolovny.
Průběh stavby:
1920 (28. listopadu) byl vložen do Kampeličky první obnos na stavbu sokolovny, a sice 36,– Kč.
1921 Sokol měl 1500,– Kč a pro stavbu vykoupil pozemek.
1923 výroba cihel.
1924 začala stavba.
1925 (19. července) slavnostní otevření sokolovny, která měla nové jeviště, sál, zkušebnu a kulisárnu.
xxxxxx

1925
28. 2. – Josef Skružný: Ta naše Máňa, na starém jevišti U Hrušků č. 54;
22. 3. – Gabriela Preissová: Gazdina roba, na starém jevišti U Hrušků č. 54;
12. 4. – Karel Horký: Baťoch, na starém jevišti U Hrušků č. 54;
5. 7. – František Sokol-Tůma: Pasekáři, hrálo se v přírodě;
23. 8. – František X. Svoboda: Mlsáníčko, hrálo se na cvičišti.
Vše režíroval Karel Mikeš.
27. a 28. 9. – Alois Jirásek: Lucerna. Od tohoto data se hrálo na novém jevišti v sokolovně.
28. 10. – J. K. Tyl: Pražský flamendr;
28. 11. – Otto Faster: Pražské švadlenky;
25. 12. – Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška;
31. 12. – František F. Šamberk: Blázinec v I. poschodí.
Vše režíroval Karel Mikeš.

1926
4. a 5. 4. – Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka;
23. 5. – Josef Skružný: Rozkošná příhoda;
10. 6. – Jaroslav Balák: Terna;
27. 6. – Josef Houžvic: Každý má své kalhoty;
15. 6. – Jaroslav Kvapil: Oblaka;
1. 8. – František Šubert: Jan Výprava, hráno v přírodě;
26. 9. – Alois Jirásek: Vojnarka;
28. 10. – Josef Kajetán Tyl: Jiříkovo vidění;
27. 11. – Ferdinand Oliva: Proč bychom se netěšili;
25. a 26. 12. – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně;
31. 12. – Richard Havelka: Ich melde.
Vše režíroval Karel Mikeš.

1927
– Karel Fořt: Pepinčina první láska;
– František Langer: Velbloud uchem jehly;
– Karel Fořt: Kráska ze Šumavy;
– Bratři Mrštíkové: Maryša, hráno v přírodě;
– Abigail Horáková: Libuňský jemnostpán;
– Antonín Bernášek, Bedřich Vrbský: Šofér;
– Mirko Vrána-Trocnovský: Terno;
– Josef Hais Týnecký: Duše lípy;
– Václav Stěžerský: Dražba na nevěstu;
– Abigail Horáková: Žena legionářova;
– Karel Horký: Bejvávalo.
Vše režíroval Karel Mikeš.

1928
– Jaroslav Průcha: O silném kováři (dětské představení);
– Oskar Blumenthal: U bílého koníčka;
– Rudolf Robl: Máje;
– Josef Skružný: Lázeňská víla;
– Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, hráno v přírodě;
– Vilém Werner: Choulostivá historie;
– Josef Kajetán Tyl: Tvrdohlavá žena;
– Richard Branald: Pepička z malé hospůdky;
– Karel Piskoř: Pražská ovocnářka.
Vše režíroval Karel Mikeš.

1929
10. 3. – Anton P. Čechov: Královna sněhu, dětské představení;
31. 3. – Karel Scheinpflug: Druhé mlád;
28. 4. – Josef Skružný: Koflíček Marie Terezie;
7. 7. – František Karas: Kostnické plameny;
21. 7. – Jiří Mahen: Jánošík, hráno v přírodě.
Z kroniky: Byla vybrána přírodní scéna V Hájku, nacházející se v Kněžské strouze u Staré obory. Hlediště bylo na svahu a ve stínu, jeviště v ideální rovině u potoka, romantické pozadí lesních stromů dobře doplňovalo děj rekovného slovenského kusu.
25. 8. – 2 aktovky na cvičišti;
29. 9. – Fráňa Francl: Dva kohouti;
28. 10. – František Sokol-Tůma: Staříček Holuša;
30. 11. – Margaret Mayo: Naše miminko;
25. 12. – Julius Zeyer: Radúz a Mahulena;
31. 12. – sehráli 2 aktovky.
Vše režíroval Antonín Švec.

1930
9. 3. – Jindřich Veselovský: Vlastní silou, režie Antonín Švec, dětské představení.
30. 3. – Alois Jirásek: Otec. Režie Karel Mikeš.
20. 4. – Alois Jirásek: M. D. Rettigová. Režie Karel Mikeš.
20. 7. – J. Drašner a J. Matějovský, dramatizace románu Rudolfa Medka – Veliké dni. Režie Antonín Švec, uvedeno k 13. výročí bitvy u Zborova. Hrálo se na přírodní scéně v Kněžské strouze (hájek u Staré Obory).
31. 8. – Josef Štolba: Na letním bytě. Režie Karel Mikeš.
28. 9. – František X. Svoboda: Směry života. Režie Antonín Švec.
28. 10. – Richard Havelka: Ve stínu pražských barikád. Režie Karel Mikeš.
30. 11. – Karel Piskoř: Radostná událost. Režie Antonín Švec.
26. 12. – Richard Havelka: Maličká, ale naše. Režie Karel Mikeš.
31. 12. – Josef Hais Týnecký: Noc na Pancíři. Režie Antonín Švec.

1931
– Richard Branald: Honzíček z malované chaloupky, režie Antonín Švec;
– Božena Rajská-Smolíková: Zelené království, režie Antonín Švec;
– Richard Branald: Krajánek Holand, režie Karel Mikeš;
– Božena Rajská-Smolíková: Zámecké strašidlo, režie Antonín Švec;
– Božena Rajská: To za Rakouska nebylo, režie Štěpánek;
– Richard Branald: Praha – Brno nasedat, režie Karel Mikeš.

1932
6. 3. – Miloš Veselý: Zahrada míru a lásky, režie Antonín Švec;
27. 3. – J. K. Tyl: Strakonický dudák, režie Karel Mikeš;
28. 8. – Vilém Werner: Hotel Zázračná voda, režie Karel Mikeš;
18. 9. – Jan Patrný: Sokolská láska, režie Antonín Švec;
28. 10. – František Cimler (podle románu Popelky Biliánové): Paní Katinka z vaječného trhu. Režie Antonín Švec.
26. 11. – Richard Havelka: Ich melde, režie Karel Mikeš.

Dlouholetý režisér Karel Mikeš se ze Sudoměřic odstěhoval na okres Praha-venkov.

1933
12. 3. – Tatíčkovi Masarykovi (patrně Jaroslav Průcha: Pro tatíčka presidenta).
16. 4. – Gabriela Preisová: Její pastorkyňa.
29. 8. – Karla Lužanská: Zavadilka vdává dceru. Hrálo se v přírodě, na cvičišti u sokolovny.
28. 10. – Rudolf Medek: Srdce a válka.
26. 11. – Karel Piskoř: Omlazený dědeček.
Vše režíroval Antonín Švec.

1934
1. 4. – Božena Rajská-Smolíková: Děvče od Čerchova;
24. 5 . – Václav Hynek: Tulák. Režie M. Keřka, hráno v sokolovně, 10. 6. totéž v přírodě ve skautské osadě u rybníka Starý u myslivny Čertovny.
Z kroniky Sokola: "...Tato líbivá hra po prvním provedení na jevišti v sokolovně na žádost obecenstva byla opakována v přírodě 6 km od Sudoměřic, a sice pod hrází Starého Rybníka u Čertovny, kdy bylo výhodně použito svahu hráze za hlediště a skautského tábora pod hrází za scénu."
1. 7. – Karel Fořt: Slečinka z bílého zámečku;
26. 8. – Jaroslav Mácha: Ferda detektivem;
28. 10. – Václav Buben: Na křižovatkách;
1. 12. – Josef Skružný: Ptačí mozky.
Kromě Tuláka patrně vše režíroval Antonín Švec.

1935
21. 4. – J. F. Karas: Na rodné hroudě;
21. 7. – František Cimler: Rozmysli si, Mařenko;
25. 8. – Božena Rajská-Smolíková: Zemský ráj to na pohled;
28. 10. – Jaroslav Maria Veselský: Evropa hoří;
30. 11. – Emil Artur Longen: Hajný v lese usnul;
25. 12. – F. K. Janovský a Hanuš Sedláček: Den lidské lásky.
Vše režíroval Antonín Švec.

1936
– František Langer: Jízdní hlídka, režie František Cuřín, Představení bylo odehráno k památce K. H. Hilara a účastnil se ho zástupci Hilarovy společnosti z Prahy.
– Jaroslav Balák, Bedřich Vrbský: Zlatý Jiří.
– Alois a Vilém Mrštíkovi: Maryša. Představení v přírodě, v parku v Černicích za loveckým zámečkem. Režie a výprava: Antonín Švec a František Cuřín. Představení uvedeno při slavnosti k odhalení pamětní desky K. H. Hilarovi u loveckého zámečku v Černicích. S ochotníky Sokola Sudoměřice hrála – měla hrát? – v hlavní roli členka Národního divadla v Praze Jiřina Štěpničková. Podle informací kroniky Sokola (a fotografie z představení, viz) Maryšu hrála členka ND v Praze Renata Libertinová.
– Maryna Radoměřská: Světlo jeho očí;
– Ivan Stodola: Král Svatopluk;
– Oldřich Dubovský: Stréček Křópal poslancem;
– A. K.: Pražští nájemníci (aktovka).
Vše režíroval Antonín Švec.

1937
– Vilém Werner: Lidé na kře;
– Božo Lovrič: Kapitán Niko;
– František Balej podle J. Š. Baara: Skřivánek, hráno v přírodě;
– Gabriela Preissová: Jaro v podzámčí;
– Zdeněk Němeček: Zač lidský život;
– Vojtěch Rakous: Modche a Rézi;
– Karel Piskoř: Šťastní otcové.
Vše režíroval Antonín Švec.

1938
– Edmond Konrád: Kde se žebrá, režie Antonín Švec;
– Jan Klecanda: Prach a broky, režie Ladislav Lejčar;
– Alois Jirásek: Lucerna, režie Antonín Švec.

1939
– Václav Štech: Třetí zvonění.
– Alois Jirásek: Vojnarka. Hrálo se na letním cvičišti u sokolovny.
– Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek.
Vše režíroval Antonín Švec.

1940
– František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání;
– Ladislav Stroupežnický: Naši furianti. "Značný zájem vzbudila stará česká hra u nás několikráte hraná, ukazující nepovolnou a tvrdou českou hlavu. To byla němá odpověď okupantům, jestliže nebylo možno jinak se projevit." (kronika Sokola)
– František A. Šubert: Žně;
– Jan Snížek: Příklady táhnou.
Vše režíroval Antonín Švec.

1941
"12. 4. před polednem přijel z okresního úřadu v Milevsku pan Štojdl, který přivezl úřední výměr německých orgánů o zastavení sokolské činnosti a provedl soupis veškerého sokolského majetku. Za jednotu byli přítomni bři. Hruška a Švec." (kronika Sokola)
Tím byla další činnost Sokola zastavena.

Okupace 1939–1945 omezila činnost,
1944 hráli ochotníci pod hlavičkou Sboru dobrovolných hasičů (viz soubor Hasiči).

1945 Sokol hned obnovil činnost, první představení hráli už v létě.

1945 (8. července) – Vilém Werner: Červený mlýn. Režie Karel Mikeš.
1946 – Karla Lužanská: Pro lásku a svobodu, režie Antonín Švec. Představení v rámci oslav státní samostatnosti, organizovala je Místní rada osvětová.
1947
– Otto Minařík: Zorka. Režie František Jáchym.
– Vincenc Novotný: Bouře na Blatech. Představení v rámci oslav narozenin T. G. Masaryka, kterou organizoval místní Svaz brannosti ve spolupráci s Místní radou osvětovou.
– Olga Scheinpflugová: Okénko. Režie Karel Mikeš.
– Otto Faster: Pražské švadlenky. Režie Karel Mikeš.

1948
– František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský. Režie Karel Mikeš. Uvedeno při oslavě 30. výročí trvání Československé republiky.
Další s větším obsazením, s hudbou a zpěvy:
– Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka;
– Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák;
– Josef Kajetán Tyl: Lesní panna;
– František Ferdinand Šamberk: Podskalák;
– Abigail Horáková: Páni. Režie Karel Mikeš.

1949
– Jaroslav Maria Veselský: Národ pod křížem. Režie Karel Mikeš.
– Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka matka pluku. Režie Karel Mikeš, divadlo v přírodě před školou v Sudoměřicích.

1950
9.4. – Alois Jirásek: M. D. Rettigová. Režie Karel Mikeš.
– Alois Jirásek: Lucerna. Režie Karel Mikeš.
– Karel Horký: Baťoch. Režie Karel Mikeš a Josef Jáchym.
– Josef Kajetán Tyl: Tvrdohlavá žena. Režie Karel Mikeš.
– Jan Beran, Rudolf Robl: Hastrman. Režie a zpěvy Karel Mikeš.

1951
(10. března) – Josef Kajetán Tyl: Bankrotář. Režie Karel Mikeš.
– Alois Jirásek: Kolébka. Režie Karel Mikeš.
– Ladislav Stehlík: Mordová rokle. Režie Karel Mikeš.

1945–1957 nastudovali ochotníci v Sudoměřicích 60 divadelních her uvedených ve 140–150 představeních. Připravovali průměrně 5 nových her ročně.

Dramatický odbor TJ Sokol Sudoměřice u Bechyně pokračoval v činnosti i v 60. a 70. letech 20. stol.

Z repertoáru:
1960 – Jevan Brandon Thomas: Charleyova teta;
1961 – Karel Stanislav: Návštěva nepřichází;
1962
– Alois Jirásek: Filosofská historie;
– Alexandr Nikolajevič Afinogenov: Mášenka. Režie Miroslav Jirka.
1963 – Alois Jirásek: Samota; Ivan Bukovčan: Hledání v oblacích;
1965 – Rudolf Pivec: Potštejnská romance; Karel Stanislav: Samota Nadějov;
1968 – Alois Jirásek: Vojnarka; Jaroslav Kvapil, J. B. Foorster: Princezna Pampeliška. Režie Miroslav Jirka.
1969 – Václav Kliment Klicpera: Každý něco pro vlast; Josef Štolba: Na letním bytě.
Vše režíroval Miroslav Jirka.

1970 – Jan Říha: Polibek královský. Režie Miroslav Jirka.
1973 – Olga Scheinpflugová: Diamantové srdce. Režie Miroslav Jirka. (Českosl. televize vysílala záběry ze zkoušky.)
1975 – Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou. Režie Miroslav Jirka. Uvedeno k 30. výročí osvobození Rudou armádou a k 50. výročí postavení sokolovny a jeviště. V soutěži vesnických souborů v táborském okrese získalo představení 1. místo.

OCHOTNICKÉ hnutí na Táborsku 1983. Historie souborů. OKS, OV SČDO 1983, s. 10–12.

Knihovna ARTAMA (kART):
Evidenční karta ÚKVČ, 1988.

Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Sudoměřice u Bechyně, obecní kronika 1945–1985, od snímku 45,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=1412&page=1&search=Sudoměřice&sst=1&dates=&searchtype=0&searcharch=&allwords= (IT, 23. 11. 2023).