Databáze českého amatérského divadla

Texty: Opava, KP LD 2009 - Luděk Richter o krajské přehlídce loutkářů pro Amatérskou scénu

Vážená redakce!
Odpovídám na tvůj dotazník ohledně krajské přehlídky loutkářů v Opavě:
1. Úroveň a srovnání s minulostí
Viděl jsem jen patnáct ročníků této krajské přehlídky, takže se neodvažuji žádných absolutních závěrů. Rozhodně však byla přehlídka letos velmi útlá - 5 inscenací, tedy polovina oproti letům 1992-2005, což je následek a) dvouleté pauzy, která tradici přerušila, b) neúspěšnosti ve vyhledávání a kontaktování těch, kdo loutkové divadlo hrají (což se netýká ani zdaleka jen tohoto kraje - např. v Plzni je přehlídka pro dva kraje a přesto tam léta hrávají jen dva tři soubory z Plzně samotné). Úroveň rozmanitá, leč v rámci kraje standardní.
2. Přehlídková statistika: inscenace - předloha - druh loutek - složení souboru - adresát
a) Galimortovo divadlo marionet při DDM Bohumín: Lakomý Kašpárek - původní text vedoucího souboru - marionety - 3 děti a 5 dospělých - pro děti.
b) THeatr ludem Ostrava: Narozeniny - "vyimprovizovaná" osnova - herci výtvarně pohybového divadla - 4 dospělí - pro mládež a dospělé.
c) Opal Opava: Klinická smrt paní Dvořáčkové a jiné povídky - adaptace prózy - úrovňoví manekýni a herci - 9 dospělých - pro otrlé dospělé.
d) Dětský divadelní soubor Rarášek Opava: O Palečkovi - upravená hra - maňásek a herci - 4 děti - pro děti.
e) Broučci Opava: Pohádka o zlaté rybce - značně upravená hra - marionety a herečka-vypravěčka - 14 dospělých - pro děti.
Z čehož plyne, že žádný druh loutek nepřevažoval, složení souborů bylo pestré a adresátem hlavně děti. Na nedostatek dobrých předloh si odjakživa stěžuje každý soubor, jenž věří, že někde existuje či by měl existovat ten pravý, ideální, jemu na tělo padnoucí text. Ale nemalá část loutkářů už naštěstí dozrála k poznání, že takový si mohou ušít jen oni sami, a s větším či menším úspěchem tak činí. Žel, i tak se ne vždy podaří najít dobré východisko (jak dokládá Klinická smrt), či je náležitě zpracovat pro potřeby divadelní akce (Lakomý Kašpárek, Zlatá rybka), případně vytvořit odněkud někam jdoucí vývoj (Narozeniny).
3. Čistota "loutkovitosti"
Dotazovaná "loutkovitost" - tedy ony směšně trhavé pohyby a pimprlácké ručičkování namísto jednání loutkou - se bohužel ještě zhusta vyskytuje, především v marionetářských inscenacích. I proto se ne vždy daří naplňovat žádoucí loutkovost - tedy to, aby měla loutka v inscenaci své nezastupitelné místo díky významům vytvářeným "jazykem" jí a jen jí vlastním, takže by měla skutečný smysl a nebyla jen nedokonalou nápodobou člověka. To platí v různé míře i pro většinu inscenací letošní Opavské rolničky. Lakomý Kašpárek a Klinická smrt evidentně vědí o potřebě nadsázky, ale Kašpárek ji uplatňuje jen v podobě loutek a Klinická smrt v těžko přijatelném směru. Zlatá rybka využívá loutky pro ilustraci příběhu a upřímně řečeno, ani "vítězný" Paleček loutkovostí tak, jak byla naznačena výše, příliš neoplývá. Hraniční až zahraniční jsou v tomto smyslu Narozeniny, silně výtvarně pojatá série hereckých pohybových etud s papírem, chlebem, několika lahvemi a zástupnou řečí; čtyřikrát se tu na kratičký okamžik mihne i náznak loutek, ale k skutečnému jednání - k přerodu neživého objektu v subjekt, usilující o dosažení svého cíle - nedojde.
Co do čistoty všichni vyhověli hygienickým normám. Čistota ve smyslu "jen loutky" se, zaplaťpámbů, už léta v loutkářství neřeší. Otázkou je spíš smysluplnost užití loutky a důležitost její role (kvalitativní, ne kvantitativní) ve významech inscenace, čili svrchu zmiňovaná loutkovost. Je totiž otázka, o co je loutkově "čistší" inscenace plná loutek, jež však nesdělují žádný důvod k svému použití, než inscenace s třeba jedinou loutkou (třebas i nefigurativní), která je však svými specifickými významy nenahraditelným hlavním nositelem sdělení inscenace.
4. Opakované a největší problémy
a) Předlohy zpracované tak, že nedávají příliš prostoru pro jevištní akci loutek.
b) Nedostatečné využití možností loutky a hry s ní.
5. Kde současné české loutkové divadlo nejvíc tlačí pata
a) Málokdo se zamýšlí nad tím, v čem je loutka silná a co jí sluší (tedy nad loutkovostí vůbec i toho kterého druhu loutky zvlášť), a to počínaje výběrem vhodné předlohy a její úpravou a konče jevištním provedením.
b) Málokdo s loutkou alespoň trochu něco umí nebo se snaží hrát, a místo toho je loutka (v posledních letech ještě častěji všesuplující plyšáci-klišáci) jen jakýmsi mávátkem či ukazovátkem, jehož jedinou funkcí je, říci o herci já jsem ten a ten, a poskytnout mu alibi, za něž se může schovat. To je však obecná odpověď na obecnou otázku - pro opavskou přehlídku ne až tak ústřední. Tady se totiž většinou o hru s loutkou přinejmenším snaží - a krom talentu jde jen o to, jestli teprve začínají (jako Bohumín), nebo jsou zkušení rutinéři (jako třeba Broučci). A navíc je těžké se nad tímhle problémem u amatérů rozhořčovat tváří v tvář tomu, že práci s loutkou neučí ani katedra alternativního a loutkového divadla DAMU, podle čehož vypadají i výsledky v profesionální praxi.
6. Které představení porotu nejvíce zaujalo
Dětský divadelní soubor Rarášek Opava: O Palečkovi. Palečka tu hraje maňásek (pravda, trochu velký na to, že jeho podměrečnost má být klíčovým momentem téhle pohádky), na chvíli se objeví i plošný koník a "husarský" kůň, na němž přijíždí král, ale to nejdůležitější odehrají zhruba devítiletý klučina a děvčátko (otázka je, proč se další dvě děti jen mihnou v epizodních rolích loupežníků, když např. v rolích krále a táty se pomocí dvou klobouků musí střídat zbylý chlapec). A v představení, které jsem viděl působí oba neobyčejně přirozeně a zároveň až obdivuhodně tvárně herecky: navazují autentické vztahy v rolích, cítí temporytmus (snad jen ta expozice je trochu delší a upovídanější, než by měla být), celá inscenace je naplněna barvitou divadelností a zároveň vzniká přirozenou hravostí. To je její největší - a zároveň nejzranitelnější hodnota. Právě kvůli oné výsostné divadelnosti bude muset vedoucí hledat cesty, jak udržovat a obnovovat autentickou hravost, aby opakováním a únavou nedošlo jen k reprodukování původně autentické formy a dojmu pouhé secvičenosti. To je problém každého divadla, amatérského dvojnásob a dětského stonásob. Ale jiné cesty není. Opatrnické divadlo-nedivadlo by těžko mohlo nabídnout plnokrevný divadelní zážitek. V naději, že se to podaří, porota nominovala Palečka na 58. Loutkářskou Chrudim.
Luděk Richter

Související Osobnosti

Související Ročníky přehlídek

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':